Lyskonoh
 Lyskonoh | |
|---|---|
.jpg) Dospělá samice lyskonoha dlouhozobého (Phalaropus tricolor) ve svatebním šatu | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
| Čeleď | slukovití (Scolopacidae) |
| Rod | lyskonoh (Phalaropus) Brisson, 1760 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lyskonoh (Phalaropus) je rod slukovitých ptáků. K únoru 2026 zahrnuje pouze tři druhy s českými jmény:
- lyskonoh ploskozobý – Phalaropus fulicarius (Linnaeus, 1758),
- lyskonoh úzkozobý – Phalaropus lobatus (Linnaeus, 1758),
- lyskonoh dlouhozobý – Phalaropus tricolor (Vieillot, 1819).
Rod popsal francouzský přírodovědec Mathurin Jacques Brisson roku 1760, ovšem lyskonoh dlouhozobý bývá řazen také do samostatného rodu Steganopus, jehož popisnou autoritou je francouzský přírodovědec Louis Pierre Vieillot.[1][2] Samostatný rod zvaný Lobipes bývá někdy uváděn i pro lyskonoha úzkozobého.[3] Rodové jméno Phalaropus vychází ze řeckého φαλαρίς (phalarís) ve významu lyska a πούς (poús) ve významu noha, Brisson tak poukazoval na podobnou stavbu končetin obou ptáků.[4]
Největším zástupcem lyskonohů je americký lyskonoh dlouhozobý, který dorůstá délky těla 22–24 cm. Naopak nejmenším druhem je lyskonoh úzkozobý, jenž dorůstá délky těla 18–19 cm. U všech zástupců se objevuje obrácený pohlavní dimorfismus, kdy pestřejší opeření vykazují samice a nikoli samci. Opeření se mezi jednotlivými druhy liší.[3] Charakteristickým rysem lyskonohů je stavba jejich nohy, s kožovitým lemem na každém prstu.[5]
Lyskonoh ploskozobý a lyskonoh úzkozobý hnízdí v celé arktické oblasti, od zavlhčených oblastí tundry po lávové pláně na Islandu. Zimují ale na volném moři v rovníkových oblastech, respektive na jižní polokouli; některá hnízdiště lyskonoha ploskozobého leží až u jižní části Afriky. Lyskonoh dlouhozobý hnízdí v Kanadě a Spojených státech amerických a zimuje v pevninské Jižní Americe, čímž se od ostatních dvou druhů liší. Potravu lyskonohů tvoří různí bezobratlí, během pelagického způsobu života se krmí planktonem.[3] Na vodní hladině se lyskonozi pohybují jen mírně ponořeni, plavou v kruzích a sbírají korýše či larvy hmyzu přímo z povrchu vody. Obrácený pohlavní dimorfismus se projevuje v pro ptáky spíše atypickém rozmnožovacím chování: pouze samice chrání hnízdní teritoria a část z nich bývá navíc polyandrická, kdy vyprodukují snůšky hned s několika samci a ti se následně o nakladená vejce starají sami.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HUDEC, K. Soustava a české názvosloví ptáků světa. Přerov: Muzeum Komenského v Přerově, 2003. S. 57.
- ↑ Sandpipers, snipes, Crab-plover, coursers – IOC World Bird List v15.1. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2026-02-09]. Dostupné online.
- 1 2 3 DEL HOYO, J.; ELLIOTT, A.; SARGATAL, J. Hoatzin to Auks. Barcelona: Lynx Editions, 1996. (Handbook of the Birds of the World; sv. 3). ISBN 84-87334-20-2. S. 531–533. (anglicky)
- ↑ JOBLING, James A. Helm Dictionary of Scientific Bird Names. 1. vyd. London: Bloomsbury Publishing PLC, 2010. ISBN 978-1-4081-3326-2, ISBN 978-1-4081-2878-7. S. 301.
- 1 2 ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; VAŠÁK, Pavel. Ptáci (2). Praha: Albatros, 1998. (Svět zvířat; sv. 5). S. 34–36.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu lyskonoh na Wikimedia Commons 
Taxon Phalaropus ve Wikidruzích
