Mezinárodní letiště Daniela Haličského Lvov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Lvov (letiště))
Mezinárodní letiště Daniela Haličského Lvov
Základní informace
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Nejbližší městoLvov (7 km)
Typ letištěmezinárodní veřejné civilní
ProvozovatelStátní podnik Mezinárodní letiště Daniela Haličského Lvov
Otevření1929
Kód letiště ICAOUKLL
Kód letiště IATALWO
Souřadnice
Map
Nadmořská výška1071 ft / 326 m
Statistika (2019)
Cestujících 2 217 400
Pohybů 18 963
Vzletové a přistávací dráhy
  • 13/31 – beton, 3305×70 m
Odkazy
Weblwo.aero
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mezinárodní letiště Daniela Haličského Lvov (ukrajinsky Міжнародний аеропорт Львів імені Данила Галицького, Mížnarodnyj aeroport Ľviv Danyla Halyckoho) je největší letiště na západě Ukrajiny. Nachází se 7 km od centra Lvova. Otevřeno bylo v roce 1929 jako náhrada za první lvovské letiště Levandivka. V roce 2012 byl otevřený nový terminál A, zároveň byla zakončena rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy, po které může obsluhovat letouny větších rozměrů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První lvovské letiště Levandivka bylo postaveno za vlády Rakouska-Uherska v roce 1914 pro vojenské účely. Od roku 1922 se začalo využívat pro civilní lety. Letecké spojení obsluhovaly letouny Junkers F 13 firmy Aerolloyd, jenž létaly denně na trase Gdaňsk – Varšava – Lvov.

Po vypuknutí Druhé světové války již prvního dne 1. září 1939 v 11 hodin dopoledne bylo lvovské letiště bombardováno. Nálet provedlo 30 bombardérů Štuka 4. bombardovacího pluku Luftwaffe, jimž pomáhaly letouny Slovenských vzdušných sil. Během několika dní bylo letiště evakuováno. Následkem bombardování vzletové a přistávací dráhy byly těžce poškozeny.

Po rozpadu Sovětského svazu strmě upadlo množství leteckých spojení, ale letiště obnovilo mezinárodní status. K Summitu hlav států střední a východní Evropy, který se konal ve Lvově v roce 1999, bylo letiště kompletně zrekonstruováno.

27. července 2002 havaroval na letišti při letecké přehlídce letoun Suchoj Su-27, v důsledku čehož zemřelo 77 lidí a přes 500 jich b\lo zraněno.

V letech 2009 - 2012 v rámci příprav k Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 byla provedena rekonstrukce starého terminálu, byl postaven nový moderní terminál a byla zrekonstruována vzletová a přistávací dráha, jenž byla prodloužená z 2510 do 3305 metrů, aby mohla přijímat letouny třídy D.

V roce 2012 bylo letiště nazváno jménem krále Haličsko-volyňské Rusi Daniela Haličského, který město Lvov založil.

Letecká spojení[editovat | editovat zdroj]

Letecká společnost Původ Destinace
airBaltic LotyšskoLotyšsko Lotyšsko Sezónní Riga
Austrian Airlines RakouskoRakousko Rakousko Vídeň
Azur Air Ukraine UkrajinaUkrajina Ukrajina Sezónní Antalya, Dalaman, Šarm aš-Šajch
Belavia BěloruskoBělorusko Bělorusko Minsk
Buta Airways ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán Baku
EllinAir ŘeckoŘecko Řecko Sezónní Heráklion, Soluň
Jonika Airlines UkrajinaUkrajina Ukrajina Sezónní Atény, Hurghada, Šarm aš-Šajch
LOT Polish Airlines PolskoPolsko Polsko Varšava
Lufthansa NěmeckoNěmecko Německo Mnichov
Pegasus Airlines TureckoTurecko Turecko Istanbul
Ryanair IrskoIrsko Irsko Krakov, Londýn-Stansted, Memmingen, Varšava, Weeze
SkyUp UkrajinaUkrajina Ukrajina Charkov, Kyjev, Paříž-Beauvais, Praha, Tel Aviv
Sezónní Alicante, Antalya, Hurghada, Monastir, Šardžá, Šarm aš-Šajch, Tivat
Turkish Airlines TureckoTurecko Turecko Istanbul
Ukraine International Airlines UkrajinaUkrajina Ukrajina Kyjev, Madrid
Sezónní Antalya, Barcelona, Bodrum, Bologna, Hurghada, Šarm aš-Šajch
Windrose Airlines UkrajinaUkrajina Ukrajina Kyjev

Sezónní Antalya, Burgas, Heraklion, Hurghada, Rhodos

Wizz Air MaďarskoMaďarsko Maďarsko Berlín-Schönefeld, Bratislava, Dortmund, Frankfurt, Gdaňsk, Katowice, Kodaň, Larnaka, Londýn, Vilnius, Vratislav, Pardubice

3/2020, zdroj: lwo.aero

Statistika[editovat | editovat zdroj]

Roční počet cestujících (mil)
obnoveno 3. ledna 2020


Rok
Odbavení

cestující

Cestující

změna

2003 144 100 30,8%
2004 198 200 37,5%
2005 235 900 19%
2006 278 200 18%
2007 424 100 52,4%
2008 532 100 25,5%
2009 452 300 15%
2010 481 900 6,5%
2011 296 900 38,4%
2012 576 000 94%
2013 700 800 21,7%
2014 585 200 16,5%
2015 570 570 2,5%
2016 738 000 29,3%
2017 1 080 000 46,3%
2018 1 597 700 48%
2019 2 217 400 38,8%

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]