Dnes je Lvov sídlem Lvovské oblasti. Žije zde přibližně 717 tisíc obyvatel. Lvovská aglomerace (do 30km od centra) čítá téměř 1,3 milionu obyvatel. Jedna z mála zachovalých tradic je prodej na velkých tržnicích, které jsou v každé městské části.
V letech 1649 a 1655–1656 obléhala město kozácká vojska Bohdana Chmelnického, město však nebylo dobyto. Roku 1656 je obléhali též Švédové, kteří je dobyli až při dalším nájezdu roku 1704. Roku 1772 se výsledkem prvníhodělení Polska stal Lvov a celá Halič součástí habsburskéhoRakouska. Přestože státní správa prosazovala germanizaci, byl Lvov i během 19. století jedním z hlavních center polské i ukrajinské kultury. Tehdy město velmi rychle rostlo, zvláště po příchodu železnice. Od roku 1867 zde zasedal parlament Haličského království (Haličský zemský sněm).
Od roku 1991 je město součástí nezávislé Ukrajiny a vedle Kyjeva hlavním centrem ukrajinské kultury, které v září 2006 oslavilo 750 let existence. V červnu 2001 navštívil město papež Jan Pavel II., který zde sloužil mši podle latinského obřadu. Dne 27. července 2002 během leteckého festivalu na lvovském letišti havarovalo letadlo SU-27, které spadlo do davu diváků. Zemřelo 77 osob (z toho 28 dětí) a 543 osob bylo zraněno.[2]
V roce 2004 byl Lvov jedním z center Oranžové revoluce, v roce 2014 vedle hlavního města jedním z hlavních epicenter Euromajdanu. Místní radnice dokonce na krátkou dobu vyhlásila nezávislost na Janukovyčově vládě.
Kvůli válce mezi Ruskem a Ukrajinou se Lvov v únoru 2022 stal de facto západním hlavním městem země, protože z Kyjeva byla přemístěna některá velvyslanectví a ministerstva z obav, že hlavní město padne do rukou ruských vojsk.[3]
Lvov byl tradičně spíše centrem obchodu a drobného průmyslu. Po 2. světové válce však přišla masivní industrializace v sovětském stylu, nicméně po rozpadu Sovětského svazu byla výroba v největších závodech (továrny na televizory, vojenskou techniku, Lvovský autobusový závod) zastavena či výrazně omezena: ve čtyřech největších podnicích, které v roce 1991 zaměstnávaly celkem 48000 osob, zůstalo v roce 2007 jen 2500 zaměstnanců.[4] Lvovské hospodářství se tak v době nezávislé Ukrajiny přeorientovalo ze strojírenství (59,3% produkce v roce 1991) spíše na potravinářský průmysl (39,4% v roce 2001, strojírenství 17,6%). Rozvinulo se pivovarnictví (značka Lvivske je rozšířena po celé zemi). Silnou pozici si však udržela výroba autobusů a vysokozdvižných vozíků. Dále je zde výrazněji zastoupen chemický průmysl.
Lvov je největší dopravní křižovatkou západní Ukrajiny. 6km od centra se nachází lvovské mezinárodní letiště, odkud létají linky do některých evropských, ruských či blízkovýchodních měst. Hlavní autobusové nádraží leží na jihozápadním okraji města (zajímavostí je, že letiště je centru blíže), se kterým je spojeno trolejbusovou linkou. Odjíždějí odtud linky především do západoukrajinských měst, frekventované linky do Polska (Přemyšl, Krakov) a dálkové linky do střední Evropy.
Hlavní nádraží ve Lvově, vystavěné v secesním stylu roku 1903, a tramvaj české výroby
Město je významným železničním uzlem a z ukrajinských měst bylo mezi prvními, která získala napojení na železniční síť: první vlak sem dorazil 4. listopadu1861 z Vídně. Dále byla trať prodloužena do Černovic (1866) a zřízena odbočka na tehdejší hranici s Ruskou říší v Brodech/Radyvylivě.
Ve městě chybí páteřní dopravní systém. Spletitou, pomalou a nedostatečně kapacitní síť MHD tvoří autobusy, trolejbusy, tramvaje a maršrutky. Zejména tramvajová síť (o úzkém rozchodu 1000mm), jejíž počátky, jakožto koněspřežné tramvaje, sahají již do roku 1880, je ve velmi špatném stavu. Trolejbusová síť byla otevřena roku 1952 a obsluhuje především poválečná sídliště na kraji města. Lístky jsou jako jinde na Ukrajině nepřestupní.
Koncem 80. letech byl zahájen a následně zmrazen projekt „metrotramvaje“, podobné rychlodráze v Kryvém Rihu. Od 90. let se pak hovoří o výstavbě lehkého metra.
Ve 30. letech 20. století byl Lvov třetím největším polským městem (po Varšavě a Lodži). V roce 1931 ve Lvově žilo 312231 obyvatel, z čeho Poláci tvořili 63,5% (200000 osob), Židé 24% (75000 osob) a Ukrajinci 10% (31000 osob) obyvatel města. Po 2. světové válce sem přišli Ukrajinci (z ostatních částí Ukrajiny a z Polska) a Rusové. Většina Poláků byla přesídlena do západního Polska (mnoho jich bylo zavražděno nebo odvlečeno během války). Židovská menšina, která před válkou tvořila asi čtvrtinu obyvatelstva, čítá po holokaustu jen několik tisíc příslušníků.
Patrně nejznámějším kulturním stánkem je Lvovské akademické divadlo opery a baletu sídlící v budově v eklektickém stylu z roku 1895. Dále je zde množství divadel, muzeí, knihoven a dalších zařízení.
↑ Скниловская трагедия. 27 июля 2002 года во Львове произошла самая масштабная катастрофа в истории авиашоу. Настоящее Время [online]. [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. (rusky)
↑ Ukraine’s Lviv becomes ‘western capital’ as some diplomats leave Kyiv. Washington Post. Dostupné online [cit. 2022-03-13]. ISSN0190-8286. (anglicky)
Ukrajina
multimediální obsah na Commons
![](https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Церква_"Віфанія"_(ЦХВЄ)_-_panoramio_(2).jpg)
Banja Luka, Bosna a Hercegovina (2004)
Brno, Česko (2022)
Budapešť, Maďarsko (1993)
Freiburg im Breisgau, Německo (1989)
Krakov, Polsko (1995)
Kutaisi, Gruzie (2002)
Novi Sad, Srbsko (1999)
Rišon le-Cijon, Izrael (1993)
Rochdale, Spojené království (1992)
Winnipeg, Kanada (1973)
Řeckokatolický kostel svatého Ondřeje a klášter Bernardýnů (XVII stol.)
Kostel Božího těla a klášter Dominikánů. Dnes řeckokatolický kostel nejsvětější eucharistie
Řeckokatolický kostel svaté Olgy a Alžběty
Lvovská univerzita dříve budova haličského zemského sněmu
Rynek
Palác Potockých
Římskokatolická katedrála Nanebevzetí Panny Marie (pohled z radniční věže)
Řeckokatolická katedrála svatého Jiří
Arménská katedrála
Kaple tří svatých
Hřbitov obránců Lvova
Pomník Adama Mickiewicze
Řeckokatolický kostel proměnění Páně
Portál jednoho z domů na hlavním náměstí
„Černý dům“ na Rynku
Socha Neptuna na Rynku
Kaple na hřbitově obránců Lvova
Renesanční palác krále Jana III. Sobieského na Rynku
Dvůr královského paláce
Lvovská opera
Katedrála sv. Jiří ve městě Lvov
Tradiční lvovská káva
.jpg)
.jpg)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lvov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Lvov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Lvov ve Wikislovníku
