Lužnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o řece. Další významy jsou uvedeny na stránce Lužnice (rozcestník).
Lužnice
Lužnice mezi Suchdolem nad Lužnicí a obávaným jezem Pilař
Lužnice mezi Suchdolem nad Lužnicí
a obávaným jezem Pilař
Základní informace
Délka toku208 km
Plocha povodí4234,65 km²
Průměrný průtok24,3 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-07-01-001
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Jihočeský krajSuchdol nad Lužnicí, Veselí nad Lužnicí, Soběslav, Tábor, Bechyně), RakouskoRakousko Rakousko (Dolní Rakousy)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Trasa
208 Eichelberg
206,3 rakousko-česká hranice
Kapelunk
Popelnicelevý přítok
česko-rakouská hranice
Einsiedelbachpravý přítok
Fischbachpravý přítok
Angelbachpravý přítok
Mühlbachpravý přítok
St. Martin
Wolfgangbachpravý přítok
Wultschaubachlevý přítok
Weitra
Grünbachpravý přítok
Tiefenbachlevý přítok
Unserfrau-Altweitra
Schaggesbachlevý přítok
Lembachlevý přítok
rakousko-česká hranice
České Velenice
česko-rakouská hranice
Gmünd
Braunaubachpravý přítok
149,2 rakousko-česká hranice
146,9 most Nová Ves
146,1 Jelení potoklevý přítok
146 Nová Ves nad Lužnicí
140,7 Halámecký potokpravý přítok
136,7 Silnice II/103
136,7 Halámky
136,5 Dvory nad Lužnicí
132,9 lávka Na Primárně
132 Gamzapravý přítok
131,1 Tušťlevý přítok
130 Tušť
126,7 Suchdolský potoklevý přítok
126,6 ostrov
126,6 Silnice I/24 ul. Pražská
126,4 Černý potokpravý přítok
126 Suchdol nad Lužnicí
125,1 most Suchdol nad Lužnicí
123 Dračicepravý přítok
121,5 Žabinecpravý přítok
117,1 potrubí
116,9 Zlatá stoka odbočení
116,7 Purkabská stokapravý přítok
116,6 Silnice II/153
115,6 Koštěnický potokpravý přítok
113,4 Majdalena
109,6 Nová řeka odbočení
109,6 lávka na Rozvodí
107,9 lávka U Kazdů
107 lávka U Dušáků
101,6 lávka Holičky
100,8 lávka u rybníka Nový Vdovec
98,4 kamenný most Stará Hlína
126 Stará Hlína
98,3 Silnice I/34
97,4 rybník Rožmberk
94,1 hráz Rožmberka
93,6 Samicepravý přítok
93,5 potrubí
92,7 Adolfkapravý přítok
92,1 most Lužnice
92,1 Lužnice
91,4 lávka na jezu Tájek
90,7 Rybniční stokapravý přítok
89,8 most U Zahradníků
89,5 Potěšilkapravý přítok
87,8 Silnice II/148 Klecký most
87,5 Klec
87,3 lávka Klec
86,6 most u Bašty
86,3 lávka na jezu Frahelž
86,2 Miletínský potoklevý přítok
84,8 Frahelž
84,6 most Frahelž
84,3 Trať 226
83,5 most u rybníka Překvapil
86,2 Ponědražský potoklevý přítok
81,5 most U Hlávků
80,9 most Vlkov
79,3 lávka mezi rybníky
78,5 potrubí
77,8 Zlatá stokalevý přítok
76,9 most u zastávky
76,9 Trať 220
76,5 lávka Veselí nad Lužnicí
76,1 lávka u Kulturního domu
76 Veselí nad Lužnicí
76 Silnice II/603 Čs. armády
75,6 Nežárkapravý přítok
75,5 lávka u zimního stadionu
75,3 Bechyňský potoklevý přítok
74,5 lávka u obchvatu
74,5 obchvat Veselí nad Lužnicí
72,7 D3 Řípecký most
70 Dráchov
70 Silnice II/159 Dráchovský m.
69,6 Doňovský potokpravý přítok
67,4 Dírenský potokpravý přítok
65,4 Andělská stokapravý přítok
65,3 lávka Soběslav
65 Černovický potokpravý přítok
64,8 Soběslav
64,4 Silnice II/135 ul. Bechyňská
62,1 Špačkův mlýn
62 lávka Špačkův mlýn
61,3 lávka Klenovice
60,8 Nedvědický potoklevý přítok
60,6 most Klenovice
59,2 Radimovický potoklevý přítok
58,6 Myslkovický potokpravý přítok
58 lávka Skalice
57,9 Skalice
56,5 Želečský potoklevý přítok
56,4 lávka Roudná
55,1 Habří potokpravý přítok
51,4 Maršovský potoklevý přítok
49 Planá nad Lužnicí
48,8 most Planá nad Lužnicí
44,7 Kozský potokpravý přítok
44,6 Sezimovo Ústí
44,6 most Sezimovo Ústí
43 most Buriánka
41,6 Trať 220 Železniční most
41 Tábor
40,4 most Tábor-Čelkovice
39,7 Silnice II/137 Švehlův most
39,5 Tismenický potokpravý přítok
37,7 Benešův mlýn
31,3 Větrovský potoklevý přítok
37,1 lávka u Harrachovky
35,4 Kvěchův mlýn
34,6 Raštský potokpravý přítok
33,7 Matoušovský mlýn
33,7 Slapský potoklevý přítok
32,8 Vlásenický potokpravý přítok
31,8 Pilský potokpravý přítok
31 Příběnický potoklevý přítok
30,8 Kašovický potokpravý přítok
27,8 Bejšovcův mlýn
27 Malšický potoklevý přítok
26,4 Vnučský potoklevý přítok
26,2 Slavňovický potokpravý přítok
26,2 Suchomelův mlýn
24,3 Stádlecký most
23,3 Dobřejický potoklevý přítok
22,4 Oltyňský potokpravý přítok
21,9 Třebelický potoklevý přítok
20,4 Dobronice
20,2 Dobronický potokpravý přítok
20,2 most Dobronice
17 Všechlapský potoklevý přítok
16,5 Černýšovický potoklevý přítok
15,9 most Hutě
15,8 Hutě
15,2 Sudoměřický potoklevý přítok
14,8 Bežerovický potoklevý přítok
12,2 Silnice II/122 most Duha
11,8 Horní mlýn
11,3 Bechyně
11,1 most Bechyně-Zářečí
10,7 Smutnápravý přítok
10,4 Kamenodvorský p.levý přítok
9,1 Židova strouhalevý přítok
8,1 Hvožďanský p.pravý přítok
8,1 Nuzický potoklevý přítok
7,1 Červený mlýn
6,4 Bilinský potokpravý přítok
4,2 Hostecký potokpravý přítok
4,2 Silnice II/105 Kolodějský m.
4,1 Koloděje nad Lužnicí
3,4 Sobní potokpravý přítok
0 soutok s Vltavou u Neznašova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lužnice (německy Lainsitz nebo Luschnitz, Lužnitz) je řeka na jihu České republiky (Jihočeský kraj) s horním tokem v Rakousku (Dolní Rakousy). Je to pravobřežní přítok Vltavy. Je dlouhá 208 km a odvodňuje území o rozloze 4234,65 km²[1]; číslo hydrologického pořadí: Lužnice 1-07-01-001 1; průměrný průtok činí 24,3 m³/s, oproti ostatním jihočeským řekám má však velmi malý spád a teče pomalu. Relativně zachované přírodní koryto horního toku s četnými meandry působí díky rozlivům jako velký polder, který výrazným způsobem snižuje povodňovou vlnu dále po toku.[2]

Lužnice také reguluje množství vody mnoha rybníků ve svém povodí (například Rožmberku již od dob Jakuba Krčína z Jelčan nebo napájecím kanálem Zlatá stoka). V minulosti byla na řece provozována voroplavba. Již panovník Karel IV. stanovil předpisy péče o splavnění Lužnice pro dopravu dřeva (potvrzuje to zápis v archivu s datem 3. srpna 1366).

Lužnice protéká Novohradskými horami, Vitorazskem, Třeboňskou pánví a Středočeskou pahorkatinou, celý horní tok Lužnice od hranic s Rakouskem až k Veselí nad Lužnicí je součást CHKO Třeboňsko, jednoho z přírodně nejcennějších území jižních Čech, které je zařazeno do systému biosférických rezervací UNESCO. Koryto řeky je v úseku od Veselí nad Lužnicí k soutoku s Vltavou chráněné jako přírodní památka Lužnice.

Lužnice patří u vodáků k oblíbeným českým řekám pro rekreační kanoistiku, zejména v úseku „rychlejší vody“ od Tábora k Bechyni.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Pramen Eichelberg

Pramen[editovat | editovat zdroj]

Lužnice pramení na rakouské straně Novohradských hor, na západním svahu hory Eichelberg (1054 m), v nadmořské výšce 970 m. Nejlepší přístup k prameni je z obce Karlstift, z níž vede k prameni 2 km dlouhá cesta značená orientačními tabulemi. Nedaleko od pramene vstupuje východně od Pohoří na Šumavě na české území, kde protéká splavovací nádrží Kapelunk a po zhruba 5 km, kdy v mírném odstupu sledovala z české strany státní hranici, se na soutoku s potokem Popelnicí vrací se zpět do Rakouska. Protéká městem Weitra (Vitoraz) a dále po proudu tvoří hranici mezi Gmündem (Cmuntem) a Českými Velenicemi.[3] Skalní práh v Gmündu ukončuje podhorský charakter Lužnice a řeka se stává nížinným tokem. Za Gmündem se opět vrací na území Rakouska, ale po několika kilometrech se za obcí Breitensee obrací do Čech a míří do široké Třeboňské pánve. Protéká přírodní rezervací Krabonošská niva.

Přítoky a vedlejší toky[editovat | editovat zdroj]

Rozvodí – vlevo splav do Staré řeky, vpravo Nová řeka (2007)
Soutok Lužnice (vlevo) s Vltavou v roce 1920
Soutok Lužnice (vlevo) s Vltavou (ze směru za kapličkou doprava dolů), je vidět část mostu na silnici podél Vltavy Týn nad Vltavou – Neznašov
Orientační náčrt okolí soutoku Lužnice s Vltavou u Týna nad Vltavou

Prvním významnějším přítokem z pravé strany je říčka Skřemelice (Braunaubach), která se vlévá do Lužnice v Gmündu. Na českém území nedaleko Klikova do Lužnice pravobřežně ústí říčka Dračice. Před jezem Pilař z Lužnice doleva odbočuje k Třeboni umělý kanál Zlatá stoka a nedaleko pod jezem se pravobřežně vlévá Koštěnický potok. Asi 3 km za Majdalenou se koryto Lužnice dělí (nedaleko Novořecké bašty) vlevo na Starou a vpravo na Novou řeku. Stará řeka[4][5] je původní tok Lužnice, dnes meandrující, úzká, mělká a písčitá říčka, které napájí největší rybník v Česku Rožmberk a z něj pokračuje k Veselí nad Lužnicí. Do Rožmberka přitéká zleva z Třeboně Podřezanská stoka. Před obcí Frahelž vtéká do Lužnice Miletínský-Tisý potok, který přivádí zejména vodu z rybníků Velký a Malý Tisý (jižně od Lomnice nad Lužnicí).

Nová řeka je naopak umělý 13,5 km dlouhý kanál-tok s přímými úseky (zbudovaný v 16. století Jakubem Krčínem z Jelčan), který slouží zejména k odvádění povodňové vody mimo Rožmberský rybník do řeky Nežárky a ke zmenšení nebezpečí případného protržení jeho hráze.

Před Veselím se do Lužnice z levé strany vrací voda Zlaté stoky a ve městě (405 m n. m.) se pravobřežně vlévá Nežárka vracející i vody Nové řeky. Na severním okraji se zleva vlévá Bechyňský potok, který přivádí vody zejména ze známých Soběslavsko-veselských blat, např. od obcí: Vyhnanice, Hlavatce, Vlastiboř nebo také od Komárova a Borkovic.

Z četných menších i malých přítoků na své cestě k Táboru přijímá Lužnice např. před Soběslaví Dírenský potok (od rybníka Nadýmač), v městě pak Černovický potok, který pramení v Křemešnické vrchovině, protéká otevřenou rovinatou krajinou a napájí řadu rybníků. Zleva (392 m n. m.) u Plané nad Lužnicí přitéká Maršovský potok (od obcí Ústrašice, Obora, Maršov). Před městem Sezimovo Ústí přitéká u jezu Soukeník zleva Radimovický potok, v městě potom zprava známý Kozský potok, který přivádí vodu několika potoků ze směru od Turovce a Kozího Hrádku.

V Táboře je to Tismenický potok (soutok 384 m n. m.) (roku 1492 přehrazený – vznikla nádrž Jordán, rozloha 50 ha). Dále, asi 7 km západně se pak vlévá, také zprava, Vlásenický potok a pak nedaleko, opět zprava se u Bredova mlýna vlévá Pilský potok (přitéká od obcí Padařov a Drhovice). Nad Dobronicemi (pod „Papírnou“) se zprava vlévá Oltyňský potok. Níže po proudu pak zleva Všechlapský potok. V Bechyni se také zprava vlévá říčka Smutná, za městem se zleva připojuje zajímavým kaňonem protékající potok Židova strouha, pramenící jižně od vesnice Bzí.

Od Bechyně teče nahnědlá voda Lužnice mezi stráněmi dál směrem k Vltavě, u Rosína zprava přitéká Koloměřický potok, protéká Kolodějemi nad Lužnicí a pak již míří obloukem k Neznašovu nedaleko Týna nad Vltavou. Koryta obou řek se tady zásadně změnila jak v šedesátých, tak v osmdesátých letech 20. století po napuštění přehradní nádrže Orlík a vybudování přehradního stupně Kořensko. Zde voda Lužnice (v 354 m n. m.) zvolna mizí ve vzduté vodní hladině (soutoku) řeky Vltavy.

Města a vesnice[editovat | editovat zdroj]

Mosty[editovat | editovat zdroj]

Inundační most ve Staré Hlíně
Most „Bechyňská duha“
Stádlecký řetězový most
  • v Dráchově byl v roce 2014 postaven nový most na cestě z Jindřichova Hradce do Týna nad Vltavou.
  • v Soběslavi (pod jezem Steiniger) je silniční most (zv. Bechyňský, z roku 1935, generální oprava 2008) na silnici Soběslav-Bechyně, vede do oblasti Soběslavských Blat, např. přes obce Vesce, Vlastiboř.
  • po proudu, pod Soběslaví (poblíž Špačkova mlýna) je přes Lužnice lanový most-lávka pro pěší (od r. 1971).
  • za Soběslaví, na silnici z obce Klenovice (na E55) směrem na Rybova Lhota, Želeč je přes Lužnici železobetonový most (z r. 1987, délka 100 m, nosnost 140 tun), který nahradil kovový most Ovčín (z roku 1908, 57m dl, 4,5m úzký)
  • u obce Skalice (u chatové oblasti u jezer bývalé pískovny) je betonová lávka pro pěší a cyklotrasu
  • v Plané nad Lužnicí silniční most od E55 na silnici směr Malšice, Bechyně nebo vlevo směr Želeč, Hlavatce.
  • železniční most (celokovový) – budovaný v letech 1901–1902 při stavbě první elektrifikované trati ve střední Evropě mezi Táborem a Bechyní, dílo inženýra Františka Křižíka bylo dáno do provozu v létě 1903
  • Švehlův most v Táboře – od roku 1935 přes Lužnici obloukový železobetonový na silnici Tábor–Bechyně
  • oblouková Harrachova lávka – u chatové oblasti „Riviera“ a lesní restaurace Harachovka z roku 1941 (tu původní z roku 1929 strhla 16. března 1940 velká voda a kry) – součást turistické cesty (původně „Harrachovy stezky“ budované od roku 1895) do Příběnic po levém břehu Lužnice.
  • Bechyňský most Duha – unikátní obloukový železobetonový most s kolejemi a vozovkou, slavnostně otevřen 28. října 1928 k 10. výročí samostatnosti republiky
  • Stádlecký řetězový most – původně spojující břehy Vltavy na Podolsku, před výstavbou Orlické přehrady přenesen a znovu složen na Lužnici, 25. 5. 1975 otevřen
  • most Dobronice
  • silniční most na silnici Týn nad Vltavou-Chrášťany v Kolodějích nad Lužnicí

Jezy[editovat | editovat zdroj]

Lužnice, jez Steiniger v Soběslavi při extrémně nízkém stavu vody v červenci 2007
  • jez ve městě Gmünd – mohutný jez postavený na přírodním skalním prahu, poslední v Rakousku
  • jez Pilař u obce Majdalena – nejnebezpečnější jez v Česku, má nejvíce obětí[zdroj⁠?]
  • jez Dráchov v obci Dráchov (před Soběslaví) – velmi nebezpečný jez
  • jez Čejnov, u chatové osady mezi Dráchovem a Soběslaví – vyžaduje také maximální opatrnost
  • jez Steiniger, na západním okraji Soběslavi
  • jez Roudná, v obci Roudná
  • jez Soukeník u Sezimova Ústí – tábořiště, sportovní areál, náročný pro sjezd lodí
  • jez Stádlec, pod řetězovým mostem
  • jez před Bechyní, pod obloukovým mostem (řeka 360 m n. m.)

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Hlásné profily:[6]

Místo Říční km Plocha povodí Průměrný průtok Stoletá voda
Majdalena (Pilař) 116,40 942,28 km² 6,21 m³/s 270 m³/s
Frahelž 83,50 1536,62 km² 4,21 m³/s 145 m³/s
Klenovice (okres Tábor) 59,70 3152,01 km² 19,70 m³/s 374 m³/s
Bechyně 10,55 4055,13 km² 23,60 m³/s 577 m³/s

Velké vody[editovat | editovat zdroj]

Lužnice, jez Steiniger v Soběslavi při povodni v srpnu 2002
  • 21.7.1432 – při rozsáhlé povodni na jihu došlo až k zatopení Staroměstského náměstí v Praze. Povodně měly za následek velkou neúrodu, zejména obilí.
  • 17.8.1501 – velká voda poškodila pole a budovy, a také mnohé rybníky.
  • 20.8.1544 – velká povodeň z jihu Čech dorazila až do Prahy. Potvrdila opět nutnost stavby vodního díla (rybníka Rožmberk).
  • 18.7.1736 – po 28 dnech dešťů se protrhly hráze rybníků (zejména u Tučap a na Dírensku), přišla povodňová vlna z Rožmberka i Nežárky. Nejvíce asi bylo postiženo velkou vodou město Soběslav.
  • 25.7.1740 – byla na Soběslavsku obdobná situace jako v létě 1736
  • 22.2.1865 – při zimní povodni se řeka rozlila z břehů
  • 20.2.1890 – po deštích a tání byla jedna z největších povodní na Lužnici. (Záznamy o datech a výškách při povodních jsou na zdi mlýna Veselý v Táboře)
  • 1.9.1890 – po vydatných deštích se rozvodnila celá Lužnice, hladina místy stoupla až o 3 metry, zaplaveno bylo mnoho domů a polí.
  • 16.3.1940 – šla řekou velká voda. V Táboře ledové kry strhly lávku u Harrachovky, která tam byla od roku 1929. Nová, která slouží dodnes, je z května 1941.
  • 26.3.1988 – po prudkém tání a deštích bylo na Táborsku zaplaveno na 3 tisíce hektarů zemědělské půdy a asi 30 domů. (zej. Roudná, Klenovice, Bechyně)
  • 13.8.2002 – po vydatných deštích došlo k největší zaznamenané povodni v Čechách. 13., 14. a 15. srpna rozvodněná Lužnice, Nežárka, potoky a přetékající nebo protržené rybníky v Jihočeském kraji se rozlily a voda zaplavila nejen tisíce hektarů pozemků, ale i ulice a domy měst a obcí do výše až několika metrů. Hrozilo mj. také protržení hrází rybníka Rožmberk nebo nádrže Jordán – a tím následná katastrofa. Škody na majetku (zničené domy, komunikace, mosty, aj.) nebyly jen na jihu Čech, ale byly nedozírné skoro v celé ČR. Povodeň zasáhla těžce i Prahu, kde došlo k zatopení celých čtvrtí i metra.
  • 28.3.2006 – při prudkém tání velké vrstvy sněhu a po deštích voda Lužnice a přítoků a v rybnících prudce stoupala a 30.3. došlo k záplavám v celém regionu. Nejvíce bylo postiženo Veselí nad Lužnicí – zatopeno 24 ulic, 270 domů, evakuováno bylo 1200 obyvatel (celkem voda na 150 ha území města, včetně silnice E55). V Soběslavi voda z řeky a Černovického potoka zaplavila 7 ulic, přes 70 domů, bylo evakuováno 100 lidí, škody přesáhly 60 milionů Kč. Postiženy byly obce podél řeky (Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Bechyně i Tábor-Čelkovice). Vláda ČR vyhlásila pro Jihočeský kraj nouzový stav (od 2. do 10.4.)

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Památník Jakubu Krčínovi pod bezpečnostním přepadem na východní straně hráze Rožmberka
Pomník Emy Destinnové na břehu Nové řeky, nedaleko obce Stříbřec (2007)
  • Na břehu Nové řeky poblíž obce Stříbřec u Třeboně můžeme navštívit pomník Emy Destinnové, která žila v nedaleké Stráži nad Nežárkou.
  • V Sezimově Ústí (na levém břehu Kozského potoka u soutoku s Lužnicí) je možno navštívit letní sídlo druhého prezidenta ČSR dr. Edvarda Beneše – vilu, postavenou v letech 1930–1931 a rozsáhlou zahradu a park, kde je od konce čtyřicátých let hrobka Edvarda Beneše, kterou podle jeho přání vyprojektoval významný čs. architekt Pavel Janák. Hrob je situován do návrší, jemuž se podle legendy říká Kazatelna (údajně zde kázal mistr Jan Hus).
  • Koncem padesátých let se u Příběnic měla stavět přehrada, ale tento plán nebyl realizován.
  • O Lužnici, rybách a vodě :
    • v Lužnici byl v roce 1934 chycený v Dráchově sumec o váze 52 kg a délce 217 cm (byl chycen do slupu – lapadla ryb na jezu, sestaveného ze žlabu a děrované bedny); na udici to byl v únoru 1953 chycený sumec o váze 38,5 kg a délce 208 cm.
    • v srpnu 1822 trpěl Tábor a okolí takovým nedostatkem vody, že magistrát žádal úřady puštěním Rožmberka o zvýšení hladiny v Lužnici.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-22. 
  2. PAVEL SVOBODA, MIROSLAV ŠOBR, BOHUMÍR JANSKÝ, TOMÁŠ VLASÁK. Vliv říční nivy na hydrologický režim horní Lužnice [online]. Dostupné online. 
  3. Vodácké peklo na horní Lužnici
  4. Lužnice: vodácký ráj a vodácké peklo
  5. Archivovaná kopie. www.trebonsko.ochranaprirody.cz [online]. [cit. 2007-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-09. 
  6. Hlásné profily [online]. [cit. 2010-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-06. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]