Lučavka královská

Lučavka královská (latinsky aqua regia neboli královská voda, také acidum chloronitrosum) je dýmavá žlutohnědá kapalina používaná pro rozpouštění obtížně rozpustných prvků, vzácných (královských) kovů. Jde o směs koncentrované kyseliny dusičné (HNO₃) a kyseliny chlorovodíkové (HCl) v objemovém poměru 1:3. Nevydrží dlouho, je potřeba ji namíchat bezprostředně před použitím.

Lučavka Leffortova, někdy též obrácená lučavka, je směs stejných kyselin v opačném poměru – 3 díly HNO₃ na 1 díl HCl. Samotné slovo lučavka (aqua fortis) je výraz pro kyselinu dusičnou.^[1]

Princip rozpouštění[editovat | editovat zdroj]

Lučavka královská rozpouští velmi odolné kovové prvky, jako jsou zlato a platina.^[2] Lučavce královské odolávají titan, iridium, ruthenium, rhenium, tantal, niob, hafnium, osmium a rhodium. Samotná kyselina dusičná ani chlorovodíková se zlatem a platinou prakticky nereagují.

Kyselina dusičná má velmi silné oxidační vlastnosti, které způsobí rozpuštění nepatrného množství kovu.

Au + 3NO −
3 + 6 H⁺ → Au³⁺ + 3 NO₂ + 3 H₂O

Chloridové ionty vytvoří s kovovými ionty z roztoku velmi stabilní komplexní ionty [AuCl₄]⁻ či [PtCl₆]²⁻.

Au³⁺ + 4 Cl⁻ → [AuCl₄]⁻

Tím se koncentrace kovových iontů v roztoku sníží a rozpouštění pokračuje dále.

Zlato se dá zpět vyloučit za pomoci rtuti, která tvoří se zlatem amalgám.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lučavku královskou poprvé zmiňuje perský učenec Abú Bakr Mohammed ibn Zakaríja ar-Rází (854–925).^[3] Známa byla také perskému učenci Geberovi již v 8. století. Lučavku královskou popisuje i korpus latinského alchymistického díla z konce 13. a počátku 14. století, připisovaný neznámému alchymistovi, pro nějž se vžilo označení Pseudo-Geber.^[4]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Za druhé světové války během německé invaze do Dánska použil lučavku královskou nebývalým způsobem maďarský chemik George de Hevesy. Rozpustil v ní dvě zlaté medaile Nobelových cen pro Maxe von Laueho a Jamese Francka, aby je nacisté neukradli. Roztok položil na polici ve své laboratoři v Institutu Nielse Bohra. Po válce se vrátil, našel roztok neporušený a vysrážel z něj zlato zpět. Nobelova společnost pak znovu odlila medaile z původního zlata.^[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ KOČÍ, Bedřich, a kol. Malý slovník naučný. Praha: B. Kočí, 1925. 2120 s. Kapitola kyselina dusičná, s. 1193.
↑ Encyclopædia Britannica Online. "http://www.britannica.com/EBchecked/topic/31021/aqua-regia Aqua regia]".
↑ Ahmad Y. Al-Hassan, Cultural contacts in building a universal civilisation: Islamic contributions, published by O.I.C. Research Centre for Islamic History, Art and Culture in 2005 and available online at History of Science and Technology in Islam
↑ Principe, Lawrence M. (2012). The secrets of alchemy. Chicago: University of Chicago Press.
↑ Birgitta Lemmel. The Nobel Prize Medals and the Medal for the Prize in Economics [online]. The Nobel Foundation, 2006 [cit. 2020-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-10-2007.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu lučavka královská na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Lučavka královská v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

[1] KOČÍ, Bedřich, a kol. Malý slovník naučný. Praha: B. Kočí, 1925. 2120 s. Kapitola kyselina dusičná, s. 1193.

[2] Encyclopædia Britannica Online. "http://www.britannica.com/EBchecked/topic/31021/aqua-regia Aqua regia]".

[3] Ahmad Y. Al-Hassan, Cultural contacts in building a universal civilisation: Islamic contributions, published by O.I.C. Research Centre for Islamic History, Art and Culture in 2005 and available online at History of Science and Technology in Islam

[4] Principe, Lawrence M. (2012). The secrets of alchemy. Chicago: University of Chicago Press.

[5] Birgitta Lemmel. The Nobel Prize Medals and the Medal for the Prize in Economics [online]. The Nobel Foundation, 2006 [cit. 2020-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-10-2007.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]