Luka (zámek)
| Luka | |
|---|---|
,_z%C3%A1mek.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Výstavba | okolo roku 1660 |
| Stavebník | Libštejnští z Kolovrat |
| Poloha | |
| Adresa | Luka, Verušičky,  Česko |
| Souřadnice | 50°9′21,01″ s. š., 13°8′58,46″ v. d. |
  Luka | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 12811/4-4971 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luka jsou zámek ve stejnojmenné vesnici u Verušiček v okrese Karlovy Vary. Od roku 1994 je chráněn jako kulturní památka.[1] Je v havarijním stavu.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Předchůdcem zámku byla tvrz, která zde podle Augusta Sedláčka stála již ve třináctém století. V průběhu patnáctého století byla vesnice rozdělena na několik malých statků. Na tvrzi v roce 1523 sídlil Kryštof Štampach ze Štampachu († 1568), po němž následovali jeho synové Mikuláš a Volf Adam uvádění v roce 1577. O dva roky později se rozdělili o majetek: Mikulášovi připadla Luka, zatímco Volf Adam dostal Stroupeč. Mikuláš zemřel roku 1584 a Luka po něm zdědila vdova, po jejíž smrti se majiteli stali Mikulášovi synovci Abraham, Kryštof a Adam. Ti v roce 1588 zámek prodali Janu Jindřichu Prölhoferovi z Purkrsdorfu.[3]
Dějiny v první polovině sedmnáctého století jsou nejasné. August Sedláček uvádí, že Jan Jindřich Prölhofer zemřel roku 1604 a v držení statku po něm následoval syn Fabián Šebestián Prölhofer a vnuk Jan Jindřich Prölhofer. Po něm se měla majitelkou stát jeho dcera Anna Barbora provdaná za Volfganga Libštejnského z Kolovrat.[3] Naproti tomu podle Miloslava Bělohlávka Prölhoferové o Luka přišli mnohem dříve a v letech 1615–1652 panství patřilo Lochnerům z Paliče. Za nich měla během třicetileté války tvrz zaniknout,[4] ale gotické a renesanční zdivo bylo nalezeno v dochované budově zámku.[5]
Volfgang Libštejnský z Kolovrat okolo roku 1660 nechal renesanční tvrz přestavit na raně barokní zámek.[4] V roce 1676 se správy panství ujal Volfgangův syn Antonín, který byl poručníkem mladších sourozenců. S nimi se roku 1682 rozdělil o majetek, takže se stal jediným vlastníkem statku. Antonín zemřel roku 1699, a panství přešlo na jeho nezletilého syna Václava Ferdinanda Libštejnského z Kolovrat. Vzhledem k vysokým dluhům však o zámek v roce 1709 přišel a v jeho držení se vystřídala řada dalších majitelů,[3] mj. Deymové ze Stříteže či František Antonín Nostic-Rieneck.[6]
V první polovině 20. století byla budova používána mj. jako škola, v druhé polovině budovu užíval státní statek a začala chátrat.[6] Začátkem 90. let byl proveden historický výzkum, bylo vyčištěno celé okolí zámku, postavena ohradní zeď a obnoven krov. Budova byla také v roce 1994 zapsána do seznamu kulturních památek.[7] Rekonstrukce však dále nepokračovala.
V roce 2017 byla budova dlouhodobě neudržovaná a nevyužívaná budova v havarijním stavu, poškozenou střechou zatékalo do interiéru, docházelo k destrukcím zděných nosných konstrukcí, propadaly se stropy a hrozilo celkové zřícení objektu.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Gotická stavba se částečně dochovala v severním zámeckém křídle. Tvořila ji obdélná budova s přístavkem u jihovýchodního nároží. Při renesančních úpravách byla rozšířena do trojkřídlé podoby s budovami rozmístěnými okolo malého dvora. Toto uspořádání respektovala i barokní přestavba z doby okolo roku 1660. Západní křídlo, které zcela uzavřelo čtvercový dvůr, vzniklo až v devatenáctém století.[5] Jižní křídlo má obě kratší průčelí zdůrazněná štíty členěnými pilastry.[4]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Zámek stojí v nepřístupném areálu na západním okraji vesnice. Kolem vede silnice, po které je značená cyklotrasa č. 2249 z Šemnice k Valči.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-18]. Identifikátor záznamu 121118 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b zámek - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Valče, s. 215.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 202.
- ↑ a b KAREL, Tomáš; KNOLL, Vilém; KRČMÁŘ, Luděk. Panská sídla západních Čech. Karlovarsko. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2009. 256 s. ISBN 978-80-86829-50-0. S. 109–110.
- ↑ a b VYČICHLO, Jaroslav. Luka - zámek | Památky a příroda Karlovarska. www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Luka | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2021-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-12-18]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Luka na Wikimedia Commons - Zámek Luka na webu Památky a příroda Karlovarska
