Luisa Oranžsko-Nasavská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Luisa Oranžsko-Nassavská)
Skočit na: Navigace, Hledání
Luisa Oranžsko-Nasavská
švédská a norská královna
Louise of Sweden & Norway (1850) c 1868.jpg
Doba vlády 8. červenec 185930. březen 1871
Manžel Karel XV.
Úplné jméno Wilhelmina Frederika Alexandrine Anna Louise
Narození 5. srpen 1828
Haag, Spojené království Nizozemské
Úmrtí 30. března 1871
Stockholm, Švédsko, Švédsko-norská unie
Pochována kostel Riddarholmen
Předchůdce Joséphine de Beauharnais mladší
Následník Žofie Nassavská
Potomci Luisa
Karel Oskar
Dynastie Oranžsko-nasavská dynastie
Otec Frederik Oranžsko-Nassavský
Matka Luisa Pruská

Luisa Oranžsko-Nassavská (plným jménem nizozemsky Wilhelmina Frederika Alexandrina Anna Louisa, prinses der Nederlanden, prinses van Oranje-Nassau), (5. srpna 1828, Haag - 30. března 1871, Stockholm) byla rodem nizozemská princezna z dynastie Oranje-Nassau a sňatkem švédská a norská královna.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Luisa se narodila jako nejstarší dítě nizozemského vévody Frederika, druhého syna nizozemského krále Viléma I. a jeho manželky Vilemíny Pruské, a Luisy Pruské, nejmladší dcery pruského krále Fridricha Viléma III. a jeho manželky Luisy Meklenbursko-Střelické. Měla dva starší bratry, kteří však zemřeli již v útlém věku, a mladší sestru, Vilemínu Frederiku Annu Alžbětu Marii (1841–1910).

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

V srpnu roku 1849 přijel na nizozemský královský dvůr švédský korunní princ Karel a poznal zde Luisu. Oficiální zasnoubení bylo oznámeno v únoru roku 1850 a svatba se konala 19. června roku 1851 ve stockholmské katedrále. Její manžel byl synem švédského krále Oskara I. a jeho manželky Josefiny de Beauharnais.

Důvodem sňatku byl nedávný původ nové švédské dynastie a velké věno nevěsty; to ovšem nakonec tak velké nebylo. Navíc korunní princ považoval Luisu za nepřitažlivou a začínal si postranní románky. Naopak Luisa svého manžela milovala.

Z manželství Luisy a Karla vzešli dva potomci, dcera a syn:

Po porodu druhého dítěte již princezna ze zdravotních důvodů další děti mít nemohla. Když pak v roce 1854 zemřel malý Karel Oskar ve dvou letech na zápal plic, ztratil král svého jediného dědice a následníka; po jeho smrti tak na švédský trůn nastoupil jeho mladší bratr, Oskar II.

Korunovace[editovat | editovat zdroj]

Luisa se stala švédskou královnou, když 8. července roku 1859 její tchán zemřel. Její manžel se stal novým králem jako Karel XV. ve Švédsku a Karel IV. v Norsku. Luisa pak dostala titul královny Švédska a Norska a byla korunována v obou zemích; je nutno zdůraznit, že předchozí dvě královny v Norsku korunovány nebyly, a to kvůli svému odlišnému vyznání.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Luisa zemřela ve Stockholmu 30. března roku 1871. Pochována byla v kostele Riddarholmen ve Stockholmu.

Nebyla příliš populární korunní princeznou, říkalo se o ní, že nedostatečně komunikuje. Místo zasahování do politiky se věnovala dobročinným aktivitám.

Mezi potomky Luisy Oranžsko-Nassavské náleží řada příslušníků současných panujících rodů, např. dánská královna Markéta II., norský král Harald V., belgický král Albert II. či lucemburský velkovévoda Henri I. Lucemburský.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Švédská královna
Předchůdce:
Joséphine de Beauharnais jr.
18591871
Luisa Oranžsko-Nasavská
Nástupce:
Žofie Nassavská