Luisa Lotrinská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Infobox panovnice Luisa Lotrinská (30. dubna 1553, Nomeny - 29. ledna 1601, Moulins) byla provdaná francouzská královna v letech 15751589. Náležela k rodu Vaudémont, mladší větvi lotrinského vévodského domu.

Život

Luisa se narodila jako hraběcí dcera a náležela k vládnoucí větvi lotrinských vévodů. Již jako batole se stala polovičním sirotkem. Díky podobnosti s Marií Klévskou se provdala za francouzského a polského krále Jindřicha III., kterému neporodila žádného potomka. Po jeho smrti se uchýlila do ústraní.

Původ a rodina

Luisa přišla na svět jako nejmladší dcera vaudémontského hraběte Mikuláše (1524 - 1577) s Markétou z Egmontu (1517 - 1554). Otec byl druhým synem lotrinského vévody Antonína II. a jako takový se ubíral duchovní cestou. Od roku 1543 působil jako métský biskup a o rok později také jako biskup verdunský. V roce 1548 se vzdal zbožného života a přijal titul vaudémontského hraběte. Po zásahu francouzského krále Jindřicha II. se v roce 1552 stal regentem Lotrinského vévodství za svého neplnoletého synovce Karla. V letech 15631569 spravoval Mercoeur a v roce 1569 usedl na mercoeurský vévodský stolec. Matka byla dcerou egmontského hraběte Jana IV. a za otce se provdala 1. května 1549 v Bruselu.

Po matčině smrti se otec oženil ještě dvakrát. Jeho druhou chotí se 24. února 1555 stala Jana Savojsko-Nemourská (1532 - 1568) a třetí manželství s Kateřinou Lotrinskou (1550 - 1606) uzavřel 5. května 1569.

Luisa měla tři starší sourozence: Markétu, Kateřinu a Jindřicha; všichni zemřeli v dětském věku. Z otcových dalších manželství měla sourozenců jedenáct, čtyři zemřeli v dětském věku.

Mládí

Luisino dětství a mládí nebylo příliš šťastné, protože již jako dvouletá vyrůstala pod dohledem nevlastní matky. Pro otce byla pouze dívkou a tedy sňatkovým zbožím, jak bylo v tehdejších dobách obvyklé.

Jana Savojská se postarala, aby se její nevlastní dceři dostalo klasického vzdělání a v deseti letech jí poslala ke dvoru do Nancy. Druhá matka, o pouhé tři roky starší Kateřina Lotrinská, jí však nesnášela a držela jí od rodiny co nejdále. Z těchto důvodů z Luisy vyrostla tichá a velice zbožná mladá žena, ovšem velice půvabná. Luisa měla blonďaté vlasy, světlou pleť, světle hnědé oči a štíhlou postavu.

Svatba

Královna Luisa s manželem Jindřichem III.

V roce 1574 se poprvé setkala s vévodu z Anjou a nově zvoleným polským králem Jindřichem z Valois. Jindřich byl na cestě do své nové rezidence v Krakově a cestou v Nancy navštívil svou sestru Klaudie, provdanou za Luisina bratrance Karla III. Luisa na něj velmi zapůsobila, protože byla nejen blonďatá, krásná a elegantní, ale také velice podobná jeho velké lásce Marii Klévské (1553 – 1574), která se však již provdala za prince Jindřicha I. z Condé.

Po smrti svého bratra Karla XI. se Jindřich vrátil zpět do vlasti, aby se ujal vlády nad Francouzským královstvím. Jeho manželkou se po rozvodu měla stát Marie Klévská, ta však krátce na to zemřela. A tak se nový francouzský král Jindřich III. rozhodl za ženu pojmout Luisu, a to nejen z důvodu podobnosti jeho velké lásce, ale také proto, že byla laskavá a křehká. Král měl strach z dominantních žen, jakou byla jeho matka.

Jindřich III. vyslal k Luisině rodině i přes matčin nesouhlas Filipa Huraulta, hraběte z Cheverny, a Michela du Guasta, aby s nevěstinou rodinou uzavřeli svatební smlouvu. Když vyslanci dorazili k jejímu otci, nebyla Luisa přítomna, protože konala pouť do Saint-Nicolas-de-Port. Otec na její návrat nečekal a svůj souhlas udělil.

Král navrhl šaty pro sebe i pro svou budoucí manželku a osobně jí upravil vlasy, čímž se svatba, původně plánovaná na ráno, přesunula na odpoledne. Pár 15. února 1575 v Katedrále Notre Dame v Remeši oddal kardinál Karel Bourbonský. Sňatek se tak uskutečnil pouhé dva dny po Jindřichově korunovaci francouzským králem.

Francouzskou královnou

Manželství nebylo zpočátku snadné, protože její tchyní byla Kateřina Medicejská, ale královna matka časem ocenila snašinu vlídnost a pokoru. Navíc Luisa manžela zbožňovala, ačkoliv jeho to rozčilovalo. Nemohli spolu mít děti, čímž se dědicem stal švagr Jindřich III. Navarrský, a pod tímto tlakem se manželství stalo nešťastným. Luisa hubla a trpěla depresemi, spolu s manželem přinášela zbožné oběti a konala prosebné pouti za narození synů, zejména do Charters. Luisa věřila, že na jaře 1576 prodělala potrat a pokud tomu tak bylo, je možné, že jeho následky zabránily dalšímu těhotenství.

Ačkoliv byl Jindřich III. své manželce často nevěrný, svou ženu upřímně miloval a Luisa se života svého manžela účastnila více než kterákoliv jiná královna. Objevovala se po jeho boku v bezpočtu obřadů, ceremoniálů a oslav, dokonce byla přítomna u státnických zasedání (např. při zasedání Královské rady 2. prosince 1576). 31. května 1578 se spolu s Kateřinou Medicejskou zúčastnila položení základního kamene mostu Pont Neuf.

Bílá královna vdova

Po smrti tchýně v roce 1589 zdědila zámek Chenonceau, kde 2. listopadu obdržela smutnou zprávu o zavraždění svého manžela dominikánem Jacquesem Clémentem. Vévodkyně z Berry, jak zněl její nový titul, oblékla bílé šaty a své úsilí soustředila na rehabilitaci manželovy památky (byl exkomunikován papežem). Nejprve se obrátila na nového krále Jindřicha IV. a poté se 1. října 1589 odebrala do Říma k papeži.

Až do smrti pobývala na svém zámku, kde nechala zdi svého pokoje natřít černě se stříbrnými pohřebními motivy.

Předkové

Portréty Luisiných příbuzných z manželovy strany

KatharinavonMediciFamilie7.jpeg

Uprostřed tchán Jindřich II. s chotí Kateřinou Medicejskou, v levém horním roku švagr František II. s chotí Marií Stuartovnou, v pravém horním rohu rodiče tchána Klaudie Francouzská s manželem Františkem I., vpravo švagr Karel IX. s chotí Alžbětou Habsburskou.

Dole zleva doprava teta Kristýna Dánská, bratranec Karel III. Lotrinský s chotí švagrovou Claude Francouzskou, švagr František z Anjou a švagrová Alžběta z Valois.

Luisa s manželem Jindřichem III. jsou vlevo od Jindřicha II.

Odkazy

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Louise de Lorraine-Vaudémont na francouzské Wikipedii, Louise_de_Lorraine-Vaudémont na německé Wikipedii a Louise_of_Lorraine na anglické Wikipedii. Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Lotrinská na Wikimedia Commons

Zdroje

Literatura

  • Jacqueline Boucher: Deux épouses et reines à la fin du XVIe siècle: Louise de Lorraine et Marguerite de France. Universität Saint-Etienne, 1995, ISBN 2-86272-080-1.
  • Chantal Clémen: Louise de Lorraine-Vaudémont, reine de France. Éd. la Plume du temps, Guilherand-Granges 2002, ISBN 2-913788-39-4.
  • Hilarion de Coste: Louyse de Lorraine, reyne de France et de Pologne. In: Les Eloges et les vies des reynes, des princesses, et des dames illustres en pieté, en Courage & en Doctrine, qui ont fleury de nostre temps, & du temps de nos Peres. Bd. 2, 2. Aufl. Sébastien et Gabriel Cramoisy, Paris 1647, S. 107−157.
  • Ghislain Tranié: Louise de Lorraine (1553-1601). L'esprit & la lettre d'une Reine de France. Université Paris IV Sorbonne, Paris 2002.
  • Marc Ferro: Dějiny Francie. Nakladatelství Lidové noviny. Praha 2006. ISBN 80-7106-888-8.
  • Jean-Francois Solnon: Kateřina Medicejská. Domino 2007 (Catherine de Médicis, nakladatelství Perrin, Paříž 2003).

Související stránky

Externí odkazy

Francouzská královna
Předchůdce:
1575 - 1589
Luisa Lotrinská
Nástupce: