Luis Sepúlveda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Luis Sepúlveda
Luis Sepúlveda 2014.jpg
Rodné jméno Luis Sepúlveda Calfucura
Narození 4. října 1949
Ovalle
Úmrtí 16. dubna 2020 (ve věku 70 let)
Oviedo
Příčina úmrtí covid-19
Povolání novinář, scenárista, filmový režisér a spisovatel
Alma mater Chilská univerzita
Významná díla Stařec, který četl milostné romány
Ocenění Tigre Juan award (1988)
Řád umění a literatury
Manžel(ka) Carmen Yáñez
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Luis Sepúlveda (2010)

Luis Sepúlveda (4. října 1949 Ovalle, Chile16. dubna 2020 Oviedo, Španělsko[1]) byl chilský spisovatel, režisér, novinář a politik.[2] Luis Sepúlveda zemřel ve věku 70 let na nový koronavirus.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Od počátku sedmdesátých let byl politicky aktivní, podílel se na politice Salvadora Allendeho, se kterým se i znal. Po vojenském převratu byl dva a půl roku vězněn a teprve na nátlak Amnesty International byl propuštěn. Se svou rodinou žil v evropském exilu,[3] nejdéle v Hamburku. Naposledy žil ve španělském Gijónu.[4] Také cestoval několik let po státech Latinské Ameriky, v Ekvádoru podnikl výpravu k indiánskému kmeni Šuarů. To jej inspirovalo v pozdější tvorbě.

Luis Sepúlveda je aktivní v ochraně přírody, spolupracuje o organizací Greenpeace. Nějakou dobu strávil na jejich lodi. Tuto zkušenost převedl do své novely El mundo del fin del mundo (Svět na konci světa), v níž popisuje snahy ekologů o záchranu patagonských velryb.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Výběr nejvýznamnějších děl[editovat | editovat zdroj]

  • Cuaderno de viaje (1987)
  • Un viejo que leía novelas de amor (1989)
  • Nombre de torero (1994)
  • Desencuentros (1997)
  • Historias marginales (2000)

České překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Stařec, který četl milostné romány (Un viejo que leía novelas de amor, 1989, česky 2000 v překladu Anežky Charvátové, ISBN 80-86182-37-1)
  • Deník sentimentálního zabijáka : Yacaré (Diario de un killer sentimental, Yacaré, 1998, česky 2002 v překladu Zuzany Talířové, ISBN 80-86182-65-7)
    Luis Sepúlveda
  • Patagonský expres (Patagonia express, česky 2004 v překladu Jana Mattuše, ISBN 80-903377-1-6)
  • Sbohem, pampo (Nombre de torero, 1994, česky 2003 v překladu Anežky Charvátové, ISBN 80-902782-6-4)
  • O rackovi a kočce, která ho naučila létat (Historia de una gaviota y del gato que le enseno a volar 1996, česky 2006 v překladu Terezy Hofbauerové, ISBN 80-87067-01-0)
  • Stín někdejšího času (La sombra de lo que fuimos; česky 2010, překlad: Jana Novotná) ISBN 978-80-7407-089-1

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PORTUGAL, Rádio e Televisão de. Escritor Luis Sepúlveda morreu vítima do novo coronavírus. Escritor Luis Sepúlveda morreu vítima do novo coronavírus [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (portugalsky) 
  2. ESCRITORES.ORG. Sepúlveda, Luis. www.escritores.org [online]. [cit. 2017-05-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. Biografia de Luis Sepúlveda. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2017-05-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  4. FIDELIZARTE. Luis Sepúlveda - Portal da Literatura. Portal da Literatura [online]. [cit. 2017-05-26]. Dostupné online. (portugalsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]