Luhov (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luhov
Jihozápadní strana zámku s kaplí
Jihozápadní strana zámku s kaplí
Základní informace
Slohbarokní
Výstavbaokolo roku 1780
StavebníkMarie Anna Steinbachová
Další majiteléDohalští z Dohalic
Perglárové z Perglasu
Poloha
AdresaLuhov, Líšťany, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Luhov
Luhov
Další informace
Rejstříkové číslo památky25936/4-1384 (PkMISSezObrWD)
Webwww.zamekluhov.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luhov je zámek ve stejnojmenné vesniciLíšťanokrese Plzeň-sever. Postaven byl v sousedství zaniklé tvrze okolo roku 1780 Marií Annou Steinbachovou. Zámecký areál je včetně hospodářských budov, soch a tvrziště chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o luhovské tvrzi pochází z roku 1367. Patřila chotěšovskému klášteru, kterému náležela část vesnice. Zbývající část byla v majetku drobné šlechty.[2] Před rokem 1420 získal tvrz do zástavy Protiva z Netunic a roku 1431 byli jejími majiteli bratři Jan starší a Jan mladší z Úlic. Jeden z nich na tvrzi sídlil ještě roku 1446. Jeho synové Lvík a Markvart drželi Luhov roku 1456 společně, ale roku 1482 byl jediným majitelem Lvík. V roce 1496 chotěšovský probošt vyplatil zástavu a klášteru potom vesnice patřila až do roku 1576. Výjimkou bylo jisté období od roku 1546, kdy ji klášter zastavil Stříbru. Nevyužívaná tvrz během šestnáctého století zpustla.[3]

Novým majitelem vesnice se roku 1576 stal Oldřich z Říčan a na Pňovanech. K Pňovanům potom Luhov patřil až do roku 1638, kdy se stal znovu samostatným panstvím.[3] Mezitím se roku 1526 stala majitelkou Anna Alžběta Příchovská z Janovic a v roce 1638 Bartoloměj Stehlík z Čenkova. Jeho rodině vesnice spolu s blízkou Třebobuzí patřila do roku 1676, kdy ji koupili Steinbachové z Kranichsteinu. Ti z Luhova vytvořili centrum malého panství, ke kterému patřily ještě Dolany a Hracholusky.[2]

Marie Anna Steinbachová se roku 1779 provdala za Maria Bořka Dohalského a po roce 1780 nechala v Luhově postavit nový barokní zámek. Dohalští z Dohalic panství rozšířili roku 1796 o Pňovany, roku 1799 o Líšťany a roku 1804 přikoupili ještě Lipno. Vznikl tak alodiální statek Luhov–Líšťany, který roku 1825 po Marii Anně Dohalské zdědil Václav Perglar z Perglasu. Součástí panství Luhov zůstal do roku 1853, po kterém se v jeho držení vystřídala řada majitelů.[2] Posledním soukromým majitelem byl lékař Rudolf Jaksch z Wartenhorstu, kterému zámek patřil do jeho smrti v roce 1946.[4] Ve druhé polovině dvacátého století v zámeckém areálu hospodařil státní statek a od roku 1980 ho využíval podnik TJ Uhelné sklady jako rekreační středisko.[2] Koncem dvacátého století zámek chátral. V roce 1996 získali zámek manželé Marie a Petr Němcovi a v roce 2006 byl objekt po desetileté rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti.[4]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Severní průčelí

Ze staré tvrze se dochovalo pouze tvrziště v podobě ostrůvku o průměru 35 metrů, který je obklopen vodním příkopem širokým 15–25 metrů.[2] K památkově chráněnému areálu patří také stáje, park s ohradní zdí, budova sýpky s dochovaným renesančním sgrafitem a řada poškozených soch, které jsou uložené v jedné z hospodářských budov.[5]

Do zámeckého areálu vedla brána se znaky Dohalských z Dohalic a Steinbachů,[6] ale v padesátých letech dvacátého století byla zbořena.[7] Jednopatrová zámecká budova má půdorys ve tvaru písmene L. Fasády jsou členěné lizénami a obdélnými okny. Ke středu delšího křídla přiléhá přístavek s kaplí vysvěcenou roku 1784.[6] Její interiér osvětlují kasulová okna[6] a zdobí nástropní fresky.[2] Uvnitř zámku jsou přízemní místnosti zaklenuté valenými a plackovými klenbami.[6]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Zámek je přístupný v návštěvních hodinách.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-26]. Identifikátor záznamu 137082 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 201–202. 
  3. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze v okolí Touškova, s. 164. 
  4. a b NĚMCOVÁ, Marie. Historie zámku [online]. Zámek Luhov [cit. 2018-01-26]. Dostupné online. 
  5. Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-01-26]. Dostupné online. 
  6. a b c d Umělecké památky Čech. K/O. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Luhov, s. 327. 
  7. Zámek dříve [online]. Zámek Luhov [cit. 2022-07-11]. Dostupné online. 
  8. NĚMCOVÁ, Marie. Prohlídky [online]. Zámek Luhov [cit. 2018-01-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ROŽMBERSKÝ, Petr; KAREL, Tomáš. Zámek a tvrz v Luhově. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2006. 40 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa – sv. 35). ISBN 80-86596-82-6. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]