Ludwik Wolski
| JUDr. Ludwik Wolski | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1877 – 1883 | |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1870 – 1872 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Polský klub |
| Narození | 1835 Wiśnicz  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 3. dubna 1887 Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Příbuzní | Beata Obertyńska a Aniela Pawlikowska (vnoučata) |
| Alma mater | Lvovská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ludwik Wolski (1835 Wiśnicz[1] – 3. dubna 1887[2][3] Vídeň[3]) byl rakouský právník a politik polské národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
V roce 1856 absolvoval práva na Lvovské univerzitě a získal titul doktora práv. Působil pak jako advokát. Po delší dobu byl advokátem ve Lvově, od roku 1862 ve Zoločivu, později přešel do Brzozowa. Zde se zapojil i do veřejného života a podílel se na vzniku tamního pojišťovacího spolku, prvního tohoto typu v Haliči. V roce 1869 se opět přestěhoval do Lvova, kde byl činný jako advokát, a od konce roku 1876 působil ve Vídni.[1]
Angažoval se v politice. Od roku 1870 do roku 1872 zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu za město Drohobyč. Na mandát ovšem rezignoval a stáhl se dočasně z aktivní politiky. Tehdy podnikl delší cestu do zahraničí.[1] Později byl též poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1877 za kurii městskou v Haliči, obvod Lvov. Slib složil 19. prosince 1877. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879. Rezignaci oznámil dopisem 4. února 1883.[4] V roce 1877 se uvádí jako Dr. Ludwig Wolski, advokát, bytem Vídeň.[5] Byl členem poslanecké frakce Polský klub.[6]
Český tisk ho líčil jako stoupence spolupráce Poláků s německými liberály a nepřítele Čechů.[2] Jeho jméno vešlo ve známost v souvislosti s aférou okolo poslance Ignace Kamińského (souvisela s výstavbou haličské transverzální železniční tratě), kdy byl Kamińského právním zástupcem.[1] V souvislosti s aférou rezignoval i Wolski na mandát poslance.[2][7]
Byl aktivní i jako publicista. Napsal studii Powstanie polskie w roku 1863, z kommentarzem Macchiawela (1867). Další spis Diagnoza kritizoval historik Józef Szujski, na což Wolski reagoval odpovědí v podobě spisu Odprawa.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 58. Wien: [s.n.], 1889. Dostupné online. Kapitola BLKÖ:Wolski, Ludwig, s. 60. (německy)
- ↑ a b c d Bývalý říšský poslanec za Lvov.... Moravská orlice. Duben 1887, roč. 25, čís. 78, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c Todesfälle. Das Vaterland. Duben 1887, roč. 25, čís. 78, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=489&size=45
- ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Z Vídně. Národní listy. Únor 1883, roč. 23, čís. 31, s. 4. Dostupné online.
