Ludwik Wolski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. Ludwik Wolski

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1877 – 1883

Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1870 – 1872
Stranická příslušnost
Členství Polský klub

Narození 1835
Wiśnicz
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 3. dubna 1887
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Lvovská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ludwik Wolski (1835 Wiśnicz[1]3. dubna 1887[2][3] Vídeň[3]) byl rakouský právník a politik polské národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1856 absolvoval práva na Lvovské univerzitě a získal titul doktora práv. Působil pak jako advokát. Po delší dobu byl advokátem ve Lvově, od roku 1862 ve Zoločivu, později přešel do Brzozówa. Zde se zapojil i do veřejného života a podílel se na vzniku tamního pojišťovacího spolku, prvního tohoto typu v Haliči. V roce 1869 se opět přestěhoval do Lvova, kde byl činný jako advokát, a od konce roku 1876 působil ve Vídni.[1]

Angažoval se v politice. Od roku 1870 do roku 1872 zasedal jako poslanec Haličského zemského sněmu za město Drohobyč. Na mandát ovšem rezignoval a stáhl se dočasně z aktivní politiky. Tehdy podnikl delší cestu do zahraničí.[1] Později byl též poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1877 za kurii městskou v Haliči, obvod Lvov. Slib složil 19. prosince 1877. Mandát zde obhájil ve volbách roku 1879. Rezignaci oznámil dopisem 4. února 1883.[4] V roce 1877 se uvádí jako Dr. Ludwig Wolski, advokát, bytem Vídeň.[5] Byl členem poslanecké frakce Polský klub.[6]

Český tisk ho líčil jako stoupence spolupráce Poláků s německými liberály a nepřítele Čechů.[2] Jeho jméno vešlo ve známost v souvislosti s aférou okolo poslance Ignace Kamińského (souvisela s výstavbou haličské transverzální železniční tratě), kdy byl Kamińského právním zástupcem.[1] V souvislosti s aférou rezignoval i Wolski na mandát poslance.[2][7]

Byl aktivní i jako publicista. Napsal studii Powstanie polskie w roku 1863, z kommentarzem Macchiawela (1867). Další spis Diagnoza kritizoval historik Józef Szujski, na což Wolski reagoval odpovědí v podobě spisu Odprawa.[1]

Zemřel v dubnu 1887.[2][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 58. Wien: [s.n.], 1889. Dostupné online. Kapitola BLKÖ:Wolski, Ludwig, s. 60. (německy) 
  2. a b c d Bývalý říšský poslanec za Lvov.... Moravská orlice. Duben 1887, roč. 25, čís. 78, s. 3. Dostupné online. 
  3. a b c Todesfälle. Das Vaterland. Duben 1887, roč. 25, čís. 78, s. 3. Dostupné online. 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=489&size=45
  6. Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online. 
  7. Z Vídně. Národní listy. Únor 1883, roč. 23, čís. 31, s. 4. Dostupné online.