Ludwik Pius Bartosik
| Blah. Ludwik Pius Bartosik, OFMConv. | |
 Vězeňská fotografie. | |
| kněz a mučedník | |
|---|---|
| Datum narození | 21. srpna 1909 |
| Datum úmrtí | 13. prosince 1941 |
| Blahořečen | 13. června 1999 |
| Uctíván církvemi | Římskokatolická církev a církve v jejím společenství. |
Blah. Ludwik Pius Bartosik, OFMConv. (21. srpna 1909, Kokanin – 13. prosince 1941, Auschwitz) byl polský římskokatolický duchovní, člen řádu minoritů a redaktor časopisu „Rycerz Niepokalanej”, který se stal obětí nacistického pronásledování církve. Římskokatolická církev jej uctívá jako blahoslaveného mučedníka.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se ve vesnici Kokanin nedaleko Kalisze. Ve věku sedmnácti let vstoupil do řádu minoritů a přijal řeholní jméno Pius Maria. Po absolvování noviciátu v Kalwarii Pacławské zahájil teologická studia v Krakově. Na kněze byl vysvěcen v roce 1935 a o rok později se stal blízkým spolupracovníkem Maxmiliána Kolbeho při vydávání časopisů „Rycerz Niepokalanej”, „Rycerzyka” a čtvrtletníku „Milles Inmmaculate” v Niepokalanówě.
Dne 19. září 1939 byl zatčen a postupně vězněn na několika místech. Později byl propuštěn, ale 17. února 1941 byl spolu s Maxmiliánem Kolbem znovu zatčen a uvězněn v Pawiaku. Následně byl transportován do Auschwitzu, kde byl zaevidován pod číslem 12832. V lágru byl často týrán, přesto se snažil duchovně povzbuzovat spoluvězně. Zemřel na táborové ošetřovně v noci z 12. na 13. prosinec roku 1941.
Z doby pobytu v koncentračním táboře se dochovalo jeho motto:
„Zatím jsme ostatním kázali, jak je třeba snášet utrpení. Nyní jím musíme sami prakticky projít, abychom potvrdili svoje slova.“
Beatifikován byl papežem Janem Pavlem II. dne 13. června 1999.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ludwik Pius Bartosik na polské Wikipedii.
