Ludwik Ćwikliński

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ludwik Ćwikliński
Ludwik cwiklinski.jpg

poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1899 – 1902

poslanec Haličského zem. sněmu
Ve funkci:
??? – ???

ministr kultu a vyučování Předlitavska
Ve funkci:
23. června 1917 – 25. července 1918
Předchůdce Max von Hussarek
Nástupce Jerzy Wiktor Madeyski

Narození 17. července 1853
Hnězdno
PruskoPrusko Prusko
Úmrtí 3. října 1942 (ve věku 89 let)
Krakov
Generální gouvernement
Profese jazykovědec, pedagog, spisovatel a politik
Commons Kategorie Ludwik Ćwikliński
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludwik Ćwikliński, uváděn též jako Ludwig Cwiklinski (17. července 1853 Hnězdno3. října 1942 Krakov), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský filolog a politik polského původu z Haliče, v letech 19171918 ministr kultu a vyučování Předlitavska.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Působil jako profesor na Lvovské univerzitě. Zabýval se klasickou filologií, byl znalcem Thúkydida. Založil Polské filologické sdružení. Působil i v politice. Byl poslancem Haličského zemského sněmu. V letech 1899–1902 taky zasedal jako poslanec Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor).[1][2] Do Říšské rady nastoupil 27. listopadu 1899 místo Eduarda Rittnera. Reprezentoval městskou kurii, obvod Tarnopol. Mandát obhájil ve volbách roku 1901. Rezignaci na poslanecké křeslo oznámil 8. února 1902.[3]

Za vlády Ernsta Seidlera na sklonku existence monarchie se stal ministrem kultu a vyučování. Funkci zastával od 23. června 1917 do 25. července 1918.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ćwikliński Ludwik [online]. encyklopedia.pwn.pl [cit. 2013-03-14]. Dostupné online. (polsky) 
  2. Ćwikliński, Ludwik [online]. baza-nazwisk.de [cit. 2013-03-14]. Ludwik Dostupné online. (německy) 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 592-593. (česky)