Ludvík Čelanský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ludvík Vítězslav Čelanský
Základní informace
Narození17. července 1870
Vídeň, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. října 1931 (ve věku 61 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánryopera
Povoláníhudební skladatel, pedagog, dirigent, sbormistr a hudebník
Oceněnídůstojník Řádu akademických palem
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Vítězslav Čelanský (17. července 1870, Vídeň[1] – 27. října 1931, Praha[2]) byl český dirigent a hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval učitelský ústav v Kutné Hoře a rok učil v Horní Krupé. Poté studoval skladbu na Pražské konzervatoři, kde jeho učitelem byl Karel Stecker. Vedle toho navštěvoval Pivodovu operní školu a činoherní školu Národního divadla.

Po ukončení studií se stal v roce 1895 dirigentem opery v Plzni. V sezóně 1898/1899 řídil orchestr opery v Záhřebu a v následující sezóně byl 3. dirigentem Národního divadla v Praze. V srpnu roku 1898 se oženil[3] s Marií Hereykovou. Roku 1900 založil polskou operu ve Lvově.

Historicky nejdůležitějším činem Čelanského bylo vytvoření stálého souboru České filharmonie. První koncert se sice konal již 4. ledna 1896 v pražském Rudolfinu za řízení Antonína Dvořáka, ale těleso bylo podle potřeby sestavováno z hudebníků různých pražských orchestrů. Čelanský využil stávky orchestru Národního divadla k vytvoření stálého profesionálního symfonického orchestru a stal se v roce 1901 jeho prvním šéfdirigentem. Nebyl však schopen řešit finanční problémy tělesa, a tak po roce odstoupil a předal vedení Oskaru Nedbalovi.

Vrátil se do Lvova a i zde založil a řídil symfonický orchestr a kromě toho byl ředitelem operních scén v Krakově a v Lodži. V následující dvou letech byl ředitelem filharmonie v Kyjevě a ve Varšavě. V roce 1907 se vrátil do Prahy a založil operní scénu v nově otevřeném Divadle na Vinohradech.

Ludvík Vítězslav Čelanský (uprostřed) v roce 1907 se členy první zpěvohry Divadla na Vinohradech

V roce 1909 odešel do Paříže, kde se stal ředitelem operního divadla Apollo a kromě toho řídil symfonický orchestr. Za vynikající nastudování Offenbachových děl byl jmenován důstojníkem Francouzské akademie.

Po první světové válce dostal nabídku na řízení komické opery v New Yorku, kterou však odmítl. Nakrátko se vrátil k České filharmonii a posléze založil ještě jeden symfonický orchestr – Šakovu filharmonii. Po roce 1921 již dirigoval pouze pohostinsky a soukromě vyučoval zpěv.

Jako hudební skladatel vycházel z tradic romantické hudby 19. století. V době svého pařížského působení byl silně ovlivněn francouzským impresionismem. S rozvojem filmu komponoval i hudbu k filmům.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Opera[editovat | editovat zdroj]

  • Kamilla (1897)

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Premiéra na vsi (1900)
  • Vzkříšení Polsky (předehra – 1904)
  • Symfonie „Z mého života“ v pěti větách
  • Duchovní vývoj člověka dle starého zákona Symfonická trilogie (Adam, Noe, Mojžíš – 1918)
  • Hymnus slunci (Symfonická báseň – 1919)

Písně[editovat | editovat zdroj]

Titulní list písní Ludvíka Čelanského

Sbory[editovat | editovat zdroj]

  • Vlast
  • Srbské kolo

Melodramy[editovat | editovat zdroj]

  • Žebrák (1894)
  • Země (1894)
  • Balada o duši Jana Nerudy (1895)
  • Česká píseň (1902)
  • Bratři (1903)
  • Zvony (1903) – na slova Edgara Allana Poe

Chrámové skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Pět duchovních písní (1916)
  • Te Deum (1916)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BALTHASAR, Vladimír. K padesátým narozeninám Ludvíka V. Čelanského. Praha: Presto, 1920. 84 s. 
  • VESELÝ, Rudolf. Dějiny České Filharmonie v letech 1901-1934. Praha: Dědici Dr. Veselého, 1935. 
  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV : Praha
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 192. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 573–574. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost sv. Alžběty Vídeň
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Sněžné, sign. PMS Z5, s. 151. Dostupné online.
  3. ↑ Matriční záznam o sňatku Ludvíka Čelanského s Hereykovou Marií farnost při kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Šéfdirigenti České filharmonie
Ludvík Čelanský (1901–1903) • Vilém Zemánek (1903–1918) • Václav Talich (1919–1931 a 1933–1941) • Rafael Kubelík (1942–1948) • Karel Ančerl (1950–1968) • Václav Neumann (1968–1989) • Jiří Bělohlávek (1990–1992) • Gerd Albrecht (1993–1996) • Vladimir Ashkenazy (1996–2003) • Zdeněk Mácal (2003–2007) • Elijahu Inbal (2009–2011) • Jiří Bělohlávek (2012–2017) • Semjon Byčkov (2018–)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ludvík_Čelanský&oldid=23820428“