Ludvík Orléanský, vévoda z Nemours

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ludvík Orléanský, vévoda z Nemours
Narození 25. října 1814
Paříž
Úmrtí 26. června 1896 (ve věku 81 let)
Versailles (město)
Místo odpočinku Chapelle royale de Dreux
Povolání důstojník
Ocenění rytíř Řádu svatého Ducha
rytíř Řádu sv. Michala
rytíř Řádu zlatého rouna
Manžel(ka) Princess Victoria of Saxe-Coburg and Gotha
Děti Gaston Orléanský, hrabě z Eu, Prince Ferdinand, Duke of Alençon, Princess Marguerite Adélaïde of Orléans a Blanche d'Orléans
Rodiče Ludvík Filip a Marie Amálie Neapolsko-Sicilská
Příbuzní bratři Charles d'Orléans, Duke of Penthièvre, François d'Orléans, Prince of Joinville, Ferdinand Filip Orleánský, Antoine d’Orléans, duc de Montpensier a Henri d'Orleans, Duke of Aumale
sestry Klementina Orléanská, Princess Marie of Orléans a Luisa Marie Francouzská
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Orléanský, vévoda z Nemours (francouzsky Louis Charles Philippe Raphaël d'Orléans, 25. října 181426. června 1896) byl druhorozeným synem posledního francouzského krále Ludvíka Filipa vládnoucího v letech 18301848 a jeho ženy Marie Amálie Neapolsko-Sicilské. Pocházel z rodu Bourbon-Orléans, vedlejší větve dynastie Bourbonů. Byl otcem prince Gastona, hraběte z Eu, budoucího manžela brazilské císařské princezny Isabely, se kterou založil dynastii Orléans-Braganza.

Kandidát na trůn Řecka a Belgie[editovat | editovat zdroj]

Jako druhorozený syn významného monarchy měl vyhlídky na to získat některý z nově vytvořených neobsazených trůnů. Ovšem již v roce 1825 (kdy ještě jeho otec nevládl a samotnému Ludvíkovi bylo 11 let) byl uveden jako možný kandidát na nový řecký trůn, který později obsadil neslavný Otto Bavorský. V únoru roku 1831 byl mladý Ludvík z Nemours nominován jako kandidát na krále Belgičanů, ale mezinárodní úvahy odradily jeho otce v té době již krále Francouzů Ludvíka Filipa od přijmutí nabádky pro svého syna. Poté se vévoda z Nemours účastnil francouzské expedice do Belgie proti nizozemské invazi a také na obraně Antverp, během obléhání.

Legitimistické postoje v exilu[editovat | editovat zdroj]

Po revoluci roku 1848 která svrhla jeho otce z uzurpovaného trůnu se přesunul do Anglie, kde se usadil se svými rodiči na Claremont. Jeho hlavním cílem během exilu bylo především po smrti jeho otce, usmíření mezi oběma větvemi rodu Bourbonů a (díky tomu lepší) obnovení francouzské monarchie v jakékoli formě. Vévoda z Nemours tak byl jedním z mála samotných členů domu Orléanského, kteří podporovali starší větev rodu. Zároveň byl z nich nejvíce nakloněn legitimismu, o poznání více než ostatní orléanská knížata a princové.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

24. dubna 1840 si v Saint-Cloud vzal za ženu princeznu Viktorii Sasko-Kobursko-Kohárskou. Měli spolu 4 děti:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Louis, Duke of Nemours na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Předchůdce:
Ludvík Filip I.
Znak z doby nástupu Vévoda nemourský
1814 - 1896
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel Filip