Ludvík I. Bádenský (1763–1830)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ludvík I. Bádenský
Grossherzog Ludwig von Baden 1820.jpg
Narození 9. února 1763
Karlsruhe
Úmrtí 30. března 1830 (ve věku 67 let)
Karlsruhe
Místo pohřbení Velkovévodská pohřební kaple v Karlsruhe
Ocenění Řád černé orlice
Řád sv. Ondřeje
Děti Louise Katharina von Langenstein und Gondelsheim
Rodiče Karel Fridrich Bádenský a Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
Příbuzní Amalia di Baden, Karl Ludwig von Baden, Prince William of Baden, Leopold I. Bádenský, Friedrich of Baden a Maximilian of Baden (sourozenci)
Ludvig Douglas a Wilhelm von Douglas (vnuci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík I. Bádenský (německy Ludwig I. von Baden; 9. února 1763 Karlsruhe30. března 1830 tamtéž) byl od 8. prosince roku 1818 do své smrti bádenský velkovévoda. Byl strýcem svého předchůdce, velkovévody Karla Ludvíka, po jehož smrti převzal bádenský trůn jako poslední představitel hlavní linie rodu Zähringenů.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako třetí syn ze čtyř dětí bádenského velkovévody Karla Fridricha a jeho manželky Karolíny Luisy Hesensko-Darmstadtské. V roce 1818 nastoupil na trůn po svém synovci Karlu Ludvíkovi, který po sobě nezanechal žádné mužské dědice.

Před svým nástupem na trůn se v roce 1792 v řadách pruské armády účastnil Válka první koalice.

Poté, co se stal velkovévodou, se zabýval úpravou bádenských financí, uvedl do pořádku církevní vztahy, především však věnoval pozornost armádě. Ke sněmovně se stavěl nedůvěřivě a snažil se o odstranění přehrad, jež konstituce stavěla reakci v Metternichově duchu.

Významným způsobem podpořil a umožnil další trvání univerzity ve Freiburgu v roce 1820; od té doby univerzita, již založil roku 1457 Albrecht VI. Habsburský, nese jméno obou svých donátorů – «Albert-Ludwigs-Universität Freiburg». V roce 1825 založil rovněž univerzitu (dnes Technologický institut) v Karlsruhe, nejstarší vysoké technické učení v Německu a čtvrté nejstarší v Evropě (po pražském, pařížském a vídeňském).

Při spolupráci s architektem Friedrichem Weinbrennerem vybudoval řadu klasicistních budov v centru města Karlsruhe, včetně proslulé Pyramidy.

Zemřel v rodném městě 30. března roku 1930, aniž by po sobě zanechal následníka. Jeho nástupcem se tak stal jeho nevlastní bratr Leopold.

Ke smrtí velkovévody Ludvíka se víže řada různých dohadů a spekulací, neboť s ním vymřela hlavní linie rodu Zähringenů a vládu převzali potomci vzešlí z morganatického manželství jeho předchůdce Karla Fridricha s dvorní dámou Luisou Karolinou Geyer von Geyersberg. Ta později od císaře dostala titul říšské hraběnky a roku 1817 její potomci získali i dědická práva. Ludvík byl před svou smrtí přesvědčen, že se ho někdo pokouší otrávit.

Další spekulace jsou spojeny s postavou Kašpara Hausera, který měl údajně být synem velkovévody Karla Ludvíka; za velkovévodovo dítě mělo být podvrženo cizí umírající nemluvně.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BORCHARDT-WENZEL, Annette. Die Frauen am badischen Hof : Gefährtinnen der Grossherzöge zwischen Liebe, Pflicht und Intrigen. München: Piper, 2003. ISBN 3-492-23696-0.  EAN: 9783492236966.
  • OSTER, Uwe A. Die Grossherzöge von Baden, 1806-1918. Regensburg: F. Pustet, 2007. ISBN 3-7917-2084-8.  EAN: 9783791720845.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Людвиг I (великий герцог Бадена) na ruské Wikipedii.