Ludvík Hainz
| Ludvík Hainz | |
|---|---|
 Ludvík Hainz (kreslil Jan Vilímek r. 1884) | |
| Narození | 30. března 1847 nebo 5. dubna 1847 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 20. května 1893 (ve věku 46 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | hodinář |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludvík Hainz (5. dubna 1847 Praha[1] – 20. května 1893 Praha[2]) byl pražský hodinář, podnikatel a orlojník.
Život a působení
[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v rodině Ludvíka Hainze (1815–1875), jednoho z nejlepších pražských hodinářů, a v jeho dílně na Staroměstském náměstí se také vyučil.[3]
Firma L.Hainz byla založena Ludvíkem Hainzem v roce 1836.
Zajímavost: telefonní číslo do firmy na Staroměstské náměstí v Praze v roce 1889 bylo č. 282.
Odjel na zkušenou do Švýcarska, kde samostatně vyráběl kapesní hodinky. Po návratu do Prahy roku 1866 se s otcem podílel na opravě Staroměstského orloje, o nějž se otcova firma starala. Po otcově smrti roku 1875 firmu převzal a rozšířil o továrnu na kyvadlové a věžní hodiny, jednu z největších v Rakousku. Vyráběl klasické pendlovky velmi dobré kvality a za jeho života se v továrně vyrobilo přes 300 věžních hodin, které se vyvážely do celé Evropy.[4] Byl také staroměstským radním a členem představenstva Sboru pro vystavění Národního divadla v Praze.
Zemřel roku 1893 v Praze ve věku 46 let. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.
Činnost firmy L.Hainz se datuje až dodnes (2023).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Matky Boží před Týnem na Starém Městě pražském
- ↑ S. Michal, Hodinářství, str. 248.
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Hainz, Ludvík.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MARTÍNEK, Zdeněk. Dějiny československého hodinářského průmyslu I a II. Vyd. 1. [Nové Město nad Metují]: ELTON hodinářská, 2009. 245 s., [8] s. barev. obr. příl. Studie z historie techniky a průmyslu; sv. 3. ISBN 978-80-86413-63-1. S. 17–22.
- S. Michal, Hodinářství a hodináři v českých zemích. Praha: Libri 2002.
- Ottův slovník naučný, heslo Hainz, Ludvík. Sv. 10, str. 747
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Hainz na Wikimedia Commons - Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), rodina Ludwiga Hainze st. *1815
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Hainz Ludvík 1847
- Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850–1914, Hainz Ludwig 1847
