Ludmila Matiegková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Ludmila Matiegková
Ludmila Matiegková
Ludmila Matiegková
Narození9. března 1889
Lovosice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. srpna 1960 (ve věku 71 let)
Mariánské Lázně
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníarcheoložka a egyptoložka
RodičeJindřich Matiegka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludmila Matiegková (9. března 1889, Lovosice[1]26. srpna 1960, Mariánské Lázně) byla středoškolská učitelka, archeoložka, egyptoložka a autorka několika odborných prací o starověkém Egyptě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ludmila Matiegková byla jediným dítětem českého lékaře a antropologa Jindřicha Matiegky, její matka Marie (rozená Stránská) pocházela z úřednické rodiny. Matiegkovi žili od roku 1892 v Praze.[2]

Od roku 1901 navštěvovala první dívčí gymnázium Minerva a roku 1908 úspěšně složila maturitu. Vystudovala orientalistické obory na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1914 byla promována doktorkou filozofie.[2]

Po ukončení studií vyučovala na Minervě, později na dívčím lyceu a vyšší škole pro sociální péči v Holešovicích.[2]

Ve 20. letech 20. století se vydala celkem na tři cesty do Egypta a na Blízký východ. Po vzniku samostatného egyptologického semináře na Karlově univerzitě v roce 1925 se u Františka Lexy zapojila do vědecké činnosti[2] a ve svých spisech se zabývala staroegyptským náboženstvím, mumiemi a rodinným životem ve starověkém Egyptě. Své odborné práce pak publikovala v časopise Anthropologie.

Pomáhala též svému otci při jeho antropologických výzkumech. V roce 1929 se s ním zúčastnila identifikace hrobu Jana Amose KomenskéhoNaardenu.[2][3] Spolupracovala s otcem také na řadě článků, které byly z hlediska českého egyptologického bádání považovány za průkopnické a zakladatelské.[4]

V roce 1930 se stala se první ženou – členkou Orientálního ústavu.[4][5] Po druhé světové válce přispívala do Orientálního archivu.[2]

Vedle své vědecké činnosti se zapojila také do práce ve Výboru pro volební právo žen a od roku 1922 byla členkou Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen.[4]

Dílo (knižní vydání)[editovat | editovat zdroj]

  • Nová bádání o kamenné době egyptské (Kojetín, Časopis Pravěk, 1912)
  • Jak vzniklo písmo (Praha, Vilímek, 1918) – vyšlo nejprve jako rozhlasové pásmo[2]
  • O staroegyptských bozích a hrdinech (V Praze, Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1925)
  • V objetí sfingy (Praha, vyd. Dr. Ot. Štorch-Marien, 1927)
  • Příběhy bílého oslíka (Ilustroval L. Salač; V Praze, nákladem vlastním, 1930)
  • Záhada (Praha, vyd. L. Matiegková, 1934)
  • Dítě v starém Egyptě (Praha, Anthropologický ústav Karlovy university, Orbis - distributor, 1937)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla; MARTÍNEK, Jiří, a kol. Cesty k samostatnosti : Portréty žen v éře modernizace. Praha: Historický ústav, 2010. 239 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7286-164-4. S. 164–175.  Archivováno 25. 3. 2020 na Wayback Machine.
  • BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 76–78.
  • HAVLŮJOVÁ, Hana. Okouzlení Egyptem: Ludmila Matiegková (1889–1960). Praha: SET OUT, 2005. 271 s. ISBN 80-86277-46-1. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Lovosice
  2. a b c d e f g HZ. Rodačka z Lovosic se stala badatelkou v oboru egyptologie. Lovosický dnešek. 2014-04-10, roč. 4, čís. 4, s. 8. Dostupné online. 
  3. Nález pozůstatků J. A. Komenského. Pestrý týden. 10. 8. 1929, s. 7. Dostupné online. 
  4. a b c Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 76–78. 
  5. 50 let č.-s. orientalistky. Národní listy. 9. 3. 1939, s. 5. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]