Lucrezia Borgia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lucrezia Borgia
Narození 27. dubna 1480
Řím
Úmrtí 4. července 1519 (ve věku 39 let)
Ferrara
Povolání duchovní a katolický kněz
Manžel(ka) Alfons I. d'Este
Alfons Aragonský (1481-1500)
Děti Ercole II d'Este, Duke of Ferrara a Rodrigo of Aragon
Rodiče Alexandr VI. a Vannozza dei Cattanei
Příbuzní bratři Pier Luigi de Borgia, Cesare Borgia, Juan Borgia a Gioffre Borgia
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
otec papež Alexandr VI.
bratr Juan Borgia
bratr Cesare Borgia
bratr Jofré Borgia

Lucrezia Borgia, česky též Lukrécie, (18. dubna 1480, Subiaco24. června 1519, Ferrara), dcera kardinála Rodriga de Borja, pozdějšího papeže Alexandra VI.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Byla nemanželským dítětem španělského kardinála Rodriga de Borja, matkou byla jeho dlouholetá milenka Vanozza Cattanei. S touto ženou měl kardinál (po přestěhování do Itálie si změnil jméno na Borgia) ještě další tři děti, syny Juana, Cesareho a Jofrého.

Byla vychovávána u otcovy sestřenice Adriany de Mila. Na veřejnosti se objevovala ve společnosti své rodiny, tj. ve společnosti svých tří bratrů, milenky Giulie a Adriany de Mila. Jako jedenáctiletou ji otec plánoval provdat za španělského šlechtice dona Gaspara d'Aversa. Po smrti papeže Innocence VIII. se její otec kardinál Rodrigo Borgia stal papežem Alexandrem VI. a plánovaný sňatek již nebyl dostatečně výhodný. Lucreziiným manželem se stal hrabě z Pesary, Giovanni Sforza.

Po několika letech chtěl papež její manželství zrušit s odůvodněním, že nebylo naplněno pro impotenci manžela. Giovanni Sforza se nařčení bránil, poukazoval na to, že papež chce dceru pro sebe a navíc veřejně odsoudil údajné incestní vztahy Lucrezie a jejích bratrů. Rodina ho však nepodpořila a tak nakonec podepsal prohlášení, že manželství nebylo naplněno. Lucrezia v té době měla vášnivý románek s mladým Pedrem Caldésem, takže když byla v prosinci 1497 ve Vatikánu prohlášena za „virgo intacta“ (nedotčená panna), byla již několik měsíců těhotná. Poté, co se o tomto vztahu dozvěděl Lucreziin bratr Cesare, nejdřív před otcem Pedra zranil kordem, pak jej dal uvěznit a hodit do Tibery.

Po narození dítěte čekal Lucrezii další sňatek, tentokrát s Alfonsem Aragonským. Do manžela se vášnivě zamilovala, což se nezamlouvalo žárlivému bratrovi Cesaremu. Po politické roztržce na švagra poslal nájemné vrahy. Zraněnému Alfonsovi se podařilo dostat do Vatikánu, kde Lucrezia pečovala o nemocného papeže. Smrti z rukou Cesara nicméně neunikl, ten se dokonce k jeho zavraždění veřejně přiznal s odůvodněním, že mu usiloval o život. Po těchto událostech byla Lucrezia poslána do Nepi v etruských horách, odkud psala žalostné dopisy a podepisovala se „la infelicissima“ - nejnešťastnější.

Alexandr pro svou dceru vyhlédl nového ženicha, ferrarského prince Alfonse d'Este. Svatba v zastoupení se konala 1. září 1501 ve Ferraře, velkolepé oslavy probíhaly i v Římě. Ve Vatikánu se konala hostina, o které se mluvilo jako o „plesu kurtizán“. Ty tančily nahé a následných orgií se prý zúčastnili všichni přítomní. s výjimkou novomanželů. Před odjezdem do Ferrary papež zabezpečil Lucreziiny děti – Giovanni (otec Pedro Caldés) byl uznán jako syn Cesareho, v tajné bule Spes futura se papež označil sám za Giovanniho otce. Z toho vzniklo podezření, že chlapce zplodil Cesare s vlastní sestrou Lucrezií. Rodrigo (otec Alfonso Aragonský) dostal vévodství Sermoneta.

Dne 6. ledna 1502 odjela z Říma, oslavy v jejím novém domově trvaly šest dní. Naprosto uchvátila město i nového manžela. Začala se soustavně věnovat shromažďování knih, sjížděli se za ní básníci a jiní umělci. Krátce po svatbě otěhotněla, ale předčasně porodila mrtvou holčičku.

Roku 1505 vypukl mor, proto uprchla do Reggie, kde porodila syna Alessandra, ten však přežil jen pár týdnů. Až 4. dubna 1508 porodila dědice trůnu – Ercoleho. V té době již ve Ferraře žil její syn Giovanni, který byl jako „bratr vévodkyně“ přijat ke dvoru. Vévodství se zapletlo do války s Francouzi, kdy původně stálo na cizí straně, pak však přešlo na stranu Itálie. Dvůr platil za velmi vážený v celé Evropě. Lucrezia se věnovala zbožným činnostem a duchovním cvičením. Pod drahocennými šaty nosila žíněnou košili. Založila klášter klarisek San Bernardino.

Manželství bylo stále spokojené, v letech 15141516 porodila 3 děti (dceru Leonoru a syny Alessandra a Francesca). Roku 1519 čekala své osmé dítě, toto těhotenství však bylo velmi vysilující. Dne 14. června přivedla na svět holčičku, která několik hodin poté zemřela. Byla zesláblá, přidaly se vysoké horečky, cítila, že se blíží konec a poprosila v dopise papeže Lva o požehnání. Deset dní po porodu dcery v přítomnosti manžela zemřela.

Odrazy v populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

Stejně tak jako její otec papež Rodrigo Borgia se i ona stala objektem řady pozdějších literárních a filmových a dalších uměleckých děl.

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • Rodina - román amerického spisovatele Maria Puza
  • Záhadná Lucrecia Borgia nebo Římská madona Lucrecia Borgia - dvoudílný román, autor Jean Plaidy
  • Lucrecia Borgia - autor John Faunce
  • Lucrecia Borgia - historický román, autor Alfred Schirokauer
  • Lucrezia Borgia - Její život a její doba - autorka Maria Bellonciová
  • Lucrezia Borgia dcera ďábla - román, autor M. G. Scarsbrook
  • Lukrécie z Borgiů - historický román, autor Cécil Saint-Laurent
  • Borgia - komiks,autor Jodorovský a Manara
  • Lucreziino srdce-autora Petra Karasová, historický román o Lucrezii a jejím vysněným vztahem s donem Gasparem d´Aversa.

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Filmy[editovat | editovat zdroj]

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Videohry[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.musical.cz/rychle-zpravy/lucrezia-borgia-se-v-breznu-2012-vrati-do-prahy/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]