Lorika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Lorika je v biologii ochranná skořápkovitá vrstva některých prvoků a korzetek, často vyztužená zrnky písku a jinými částečkami. Obvykle má trubicovitý nebo kuželovitý tvar, na jednom konci uzavřený. [1] Například prvoci rodu Stentor si vytvářejí loriku ve tvaru trumpety. Nálevníci rodu tintinnid mají loriku často průsvitnou a využívají ji jako trvalou obytnou schránku.[2] Halofolliculina corallasia má loriku připojenou jako jako vnější strukturu, do které zalézá, když je vyrušen.

Lorika se formuje ve třech fázích: nejdřív probíhá aglomerace, potom spirálovité rozšiřování a konečně stabilizace.[3]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lorica (biology) na anglické Wikipedii.

  1. lorica (biology) -- Britannica Online Encyclopedia [online]. britannica.com [cit. 2009-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Mic-UK: TINTINNINAE [online]. www.microscopy-uk.org.uk [cit. 2009-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Protozoan plankton ecology – Three phases of lorica formation [online]. books.google.com [cit. 2009-08-16]. Dostupné online. (anglicky)