Lom ČSA

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Lom Československé armády)
Tento článek je o hnědouhelném povrchovém dole v okrese Most. O dalších dolech nesoucích název „ČSA“ pojednává článek Důl ČSA (rozcestník).
Lom ČSA
Korečkové rypadlo v lomu
Korečkové rypadlo v lomu
Souřadnice50°32′30″ s. š., 13°31′38″ v. d.
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vrstva hnědého uhlí před těžbou

Lom Československé armády (zkráceně Lom ČSA, před r. 1958 důl F. D. Roosevelt, před r. 1947 důl Hedvika)[1] je hnědouhelný lom nacházející se v severočeské hnědouhelné pánvi pod úpatím Krušných hor. Na okraji lomu se nachází obce Vysoká Pec, Černice, a bývalé Komořany. Těží zde společnost Severní energetická, která vznikla rozdělením Mostecké uhelné v roce 2008.[2] Lom ČSA disponuje nejkvalitnějším ložiskem hnědého uhlí v Evropě s průměrnou výhřevností 17,5 MJ/kg.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

V minulosti se zde nacházelo Komořanské jezero o přibližné rozloze 5600 hektarů. I přes velkou rozlohu bylo jezero mělké, obsahovalo velké množství sedimentů a jeho postupné zanášení vytvořilo rozsáhlé mokřady. Jezerem protékala řeka Bílina. V roce 1831 započalo vysoušení, a to zejména ze zdravotních důvodů, protože vlhké prostředí a močály byly zdrojem nadměrného výskytu chorob a kvůli zemědělskému využití prostoru. Postupným vysoušením se umožnilo zemědělské využití krajiny.[4]

Část zásob uhlí ve svazích lomu se do dubna 2020 těžila hlubinným způsobem stěnováním[5] s vypouštěním nadstropu a chodbicováním. Na těžbě se podíleli zejména horníci společnosti Důl Kohinoor a.s. (dceřiná společnost Sev.en Energy AG) z Dolu Centrum uzavřeného v roce 2016.[6] Hlubinný důl pod závěrnými svahy velkolomu ČSA byl tak poslední hlubinný (podzemní) hnědouhelný důl v revíru i v celém Česku.[7]

Pohled na Lom ČSA přes zámek Jezeří směrem na Komořany
Pohled na Lom ČSA přes zámek Jezeří směrem na Komořany

Postup těžby[editovat | editovat zdroj]

Limity na lomu ČSA

První skrývka povrchového dobývání začínala poblíž severního okraje dnes již zaniklé obce Nové Sedlo nad Bílinou. Dále těžba postupovala severovýchodním směrem k Jezeří a stáčela se pod patou Krušných hor až k dnešním Černicím, od kterých se lom nachází asi 0,5 kilometru.

Využití uhlí[editovat | editovat zdroj]

Vedle dolu se příhodně nachází Elektrárna Komořany pojmenovaná podle již zaniklé obce. Nalézá se zde úpravna uhlí a tepelná elektrárna ve vlastnictví firmy United Energy. Uhlí je dopravováno rovnou z dolu po pásových dopravnících a také se zde zpracovává a transportuje k dalšímu využití.

Důsledky těžby[editovat | editovat zdroj]

V důsledku těžby zmizelo několik kilometrů čtverečních původní krajiny i Komořanské jezero. V důsledku postupu těžby došlo k přeložení páteřní komunikace I/13 z Chomutova do Litvínova vedoucí původně pod úpatím Krušných hor. Stejně tak byla přeložena železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov, regionální trať Chomutov–Litvínov byla zrušena bez náhrady. Dále z důvodů bezpečnosti těžby byla přeložena i samotná řeka Bílina a železnice. Jako náhrada slouží dnes Ervěnický koridor. Výraznou změnou v hydrologických podmínkách oblasti bylo přeložení nejen řeky Bíliny, ale i menších potoků stékajících z úpatí hor. Potoky Kundratický a Vesnický byly umělými koryty přeloženy a svedeny do Podkrušnohorského přivaděče. Šramnický a Černický potok byl sveden do přeložky Šramnického a Černického potoka dvěma raženými tunely o celkové délce 1 350 m.[8]

Zaniklé obce a osady na území lomu[editovat | editovat zdroj]

Sesuvy půdy[editovat | editovat zdroj]

Sesuvy mezi Jezeřím a Jezerkou
Oblast těžby uhlí

V oblasti kontaktu lomu s úpatím Krušných hor mezi Vysokou Pecí a Horním Jiřetínem dochází k mohutným sesuvům, které ohrožují vlastní svahy Krušných hor a také zbytky Jezeřského arboreta (Dolní zámecký park) pod zámkem Jezeří.

Budoucnost[editovat | editovat zdroj]

Těžba v lomu je omezena územními ekologickými limity těžby, které stanovilo usnesení vlády ČR č. 444 z roku 1991. V rámci stanovených limitů jsou zde k dispozici zásoby do roku 2021. V roce 2015 bylo rozhodnutí o stanovených limitech potvrzeno a v roce 2021 rozhodnuto o ukončení těžby bez prolomení limitů kolem roku 2024[9]. V roce 2023 bylo ukončení těžby odhadnuto na přelom let 2025 a 2026[10].

V případě prolomení limitů se zde nachází pod několika obcemi přibližně 750 miliónů tun hnědého uhlí o předpokládané výhřevnosti 18 MJ/Kg. Největší překážkou pro těžaře je město Horní Jiřetín s dvěma tisíci obyvateli a jeho část Černice.

Po ukončení těžby by mělo na místě zbytkové jámy vzniknout rekultivační jezero o předpokládané rozloze 700 hektarů, objemu vody cca 274 000 000 m³ a dobou napouštění 15–17 let.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Velkolom ČSA v SHR (2) [online]. Zdař Bůh.cz [cit. 2021-01-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2010-12-02 [cit. 2010-12-02]. Kapitola IČ 28677986. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27. 
  3. ↑ TOMÁŠ, Nový. Hnědé uhlí z ČSA je nenahraditelné, říká ředitelka Výzkumného ústavu. Parlamentní listy [online]. 2015-06-11 [cit. 2018-02-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ PAPEŠ, Václav. Historická geografie Komořanského jezera. Olomouc, 2008 [cit. 2018-02-23]. 58 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Jindřich Schulz. Dostupné online.
  5. ↑ Na Armádě začali se stěnováním. iUhli.cz [online]. 2017-07-03 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ BACHORÍK, Jan. V lomu ČSA na Mostecku skončí přes 200 horníků. Další uplatnění mají těžaři pro zhruba pětinu z nich. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-04-22 [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ Končí hlubinná těžba v bočních svazích lomu ČSA. iUhli.cz [online]. 2020-04-17 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. 
  8. ↑ Velkolom ČSA v SHR (3). Zdař bůh.cz. 2013-07-08. Dostupné online. 
  9. ↑ Lom ČSA se dočká zatopení. Vznikne zde jezero, skleníky i solární park. E15.cz [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ Jezero plánované po dotěžení lomu ČSA na Mostecku se nebude muset dopouštět - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-05-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ KOUNOVSKÝ, Pavel; JAROŠOVÁ, Ingrid. Sanace a rekultivace Lomu ČSA [online]. Litvínovská uhelná [cit. 2018-02-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Doly a lomy mostecké pánve (severočeského hnědouhelného revíru)
činné povrchové doly (lomy)
zaniklé povrchové doly (lomy)
zaniklé hlubinné doly
Albert (Prokop Holý) • Alexander (Venuše, President Gottwald) • Apollo • Austria III ( Cyril, Svoboda I, Freiheit I) • Běta (Betty) • Bihl (Gisela II, 1. máj) • Britannia V (Jaroslav III) • Centrum • Doblhoff (Kateřina) • Döllinger • Elbe • Elektra • Eleonora • Elisabeth (5. květen) • Emerán • Phoenix (Přemysl) • Fortuna (Germania) • Grohmann (Karel, Maršál Koněv) • Hrabák (Čepirohy) • Humboldt I, II • Jan Žižka (Augusta, Julius) • Jaroslav I, II (Herrenbusch) • Elly (Eliška) • Františka (Karel) • Josef (Saturn) • Julius I, II (Jožka David, Mistr Jan Hus) • Julius III • Julius IV • Julius V (Zdeněk Nejedlý I) • Jupiter • Karolina I • Kníže nebes (Rudý sever) • Kohinoor I (Jan I) • Kohinoor II (Kaisergrube, Jan II) • Kolumbus (Radecký) • Ludmila (Elsa) • Meissner • Milada I, II • Minerva (Habsburg) • Moravia • Nelson I, III • Princ Evžen • Patria I, II, III (Florentini, Alois Jirásek) • Pluto • President Masaryk (Konrad Henlein, Stalingrad, Mír) • Quido I, II, III (Zdeněk Nejedlý II) • Robert I • Rudiay I, II (Carolina, Maxim Gorkij) • Saxonia I, II • Sirius • Svěží štěstí • Svornost • Sylvester (Louisa, Glückstern) • Tegetthoff (Herkules, Partyzán Slánský III, Vítězný únor, Hlubina) • Union • Václav (Rafaeli) • Venuše • Viktorin (Bayern) • Washington I, II
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lom_ČSA&oldid=23443179“