Locika jedovatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxLocika jedovatá
alternativní popis obrázku chybí
Locika jedovatá
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod locika (Lactuca)
Binomické jméno
Lactusa virosa
Linné
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Locika jedovatá (Lactusa virosa L.) je dvouletá léčivá rostlina z čeledi hvězdnicovité s účinky podobnými opiu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Locika jedovatá má olistěnou, oblou lodyhu a dosahuje výšky od 60 cm do 2 m. Přímá lodyha je nevětvená a světle zelená s fialovým tečkování. Listová růžice má vstřícné listy o délce až 50 cm, ty jsou tuhé, lysé a modravě zelené. Květenstvím je vrcholíková lata s množstvím žlutých květů. Plodí oválnou černou nažku se stříbrnými štětinami na špičce. Celá rostlina je protkána mléčnicemi, které při poranění roní latex.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Locika jedovatá pochází z oblasti Středozemního moře, ale vyskytuje se také v Severní Americe,a teplejších částech Evropy. Roste na kyprých, vlhkých půdách bohatých na živiny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Locika jedovatá je tradiční drogou severoamerických indiánů[1][2] a do poloviny 19. století byla používána lékaři v případě nedostupnosti opia. Výraznější výzkum byl proveden roku 1911 ve Spojeném království, kde byly objeveny účinné látky, lactucopicrin a lactunin. Užíval jí také španělský architekt Antoni Gaudí, údajně pro získání inspirace.[3][2]

Použití[editovat | editovat zdroj]

Locika jedovatá má účinky podobné opiu, žádné opiáty však neobsahuje. Z latexu se získává locikovina (lactucarium, locikové opium, salátové opium) jež je vzhledem i účinky podobná opiu. Může být užito jako anestetikum, uspávadlo či k rekreačním účelům. Účinky trvají od půl hodiny po pár hodin a ustupují zvolna. Oleje a extrakty se přidávají do čajů pomáhajících usnout. Používá se také do salátů. Vyrábí se také nápoje pomocí macerace listů. Nejčastějším způsobem užití, používaným i indiány je ale kouření sušeného latexu.

Rostlina obsahuje flavonoidy s silnými antioxidačními účinky. Také příznivě působí na kašel a používá se jako afrodisiakum. Nevyvolává závislost, ale může mít krátkodobé nežádoucí účinky jako pocení a závratě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lactuca virosa na anglické Wikipedii.

  1. [ http://www.travellersgarden.com/productinfo.php?category=7&subcategory=0&productmain=153]
  2. a b R. A. Miller: Afrodisiaka - Magické a rituální použití. Volvox Globator, Praha, 1995, (ISBN 80-85769-44-1), S. 41.
  3. [ http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3rlav.html]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]