Ljudmila Narusovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ljudmila Borisovna Narusova
Lyudmila Narusova 2018.jpg
Narození2. května 1951 (71 let)
Brjansk
Alma materFakulta historie Petrohradské státní univerzity
Povoláníhistorička, politička, novinářka, státnice a poslankyně Státní dumy
ZaměstnavateléPetrohradská státní univerzita
Institute of Russian History
Státní duma
Petrohradská státní univerzita kultury a umění
Rada federace
OceněníPamětní medaile 300. výročí Petrohradu
medaile Na památku 850 let Moskvy
Politické stranyRuská strana života
Spravedlivé Rusko
Náš dům – Rusko
Nábož. vyznánípravoslaví
ChoťAnatolij Alexandrovič Sobčak (1980–2000)
DětiXenija Anatoljevna Sobčaková
PříbuzníPlaton Vitorgan (vnuk)
Funkcečlen Rady federace Ruské federace (2002–2010)
člen Rady federace Ruské federace (2010–2012)
člen Rady federace Ruské federace (od 2016)
člen Rady federace Ruské federace (Tuva)
poslanec Státní dumy
Webwww.l-narusova.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ljudmila Borisovna Narusovová (* 2. května 1951, Brjansk, Sovětský svaz) je ruská politička.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1980 se provdala za Anatolije Sobčaka (1937–2000). Po změně režimu v Rusku se Sobčak stal starostou Petrohradu (v letech 1991–1996) a spoluautorem ruské ústavy. Byl také mentorem politiků Vladimira Putina i Dmitrije Medveděva, kteří později oba zastávali funkce ruského prezidenta i premiéra.

V roce 1981 se páru narodila dcera Xenija Sobčaková, moderátorka a novinářka. V roce 2018 kandidovala proti Putinovi v ruských prezidentských volbách; skončila na 4. místě se ziskem 1,6 % hlasů.

Narusovová byla poprvé zvolena do Státní dumy v roce 1995, ve funkci zůstala do ledna 2000. Od roku 2002 do roku 2012 a znovu od září 2016 je členkou horní komory ruského parlamentu, Rady federace.

Ruská invaze na Ukrajinu[editovat | editovat zdroj]

Brzy po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 uvedla, že s ní nesouhlasí. Negativně se vyjádřila i k cenzuře v ruských médiích. Při parlamentní diskusi uvedla, že podle jejích informací z jedné stočlenné roty ruské armády přežili boje na Ukrajině jen čtyři branci. Dodala, že armáda jí tyto informace odmítla potvrdit.[1] V jiném rozhovoru řekla, že mrtví ruští vojáci na Ukrajině leží „nepohřbení; jejich těla, která v některých případech nemohou být identifikována, protože jsou ohořelá, ohlodávají divocí toulaví psi“.[2]

Narusovová také uvedla, že branci byli donuceni podepsat smlouvu s armádou, anebo ji někdo podepsal za ně. V reakci na její tvrzení vznikla v jihosibiřské autonomní Tuvinské republice, kterou Narusovová v parlamentu zastupuje, iniciativní skupina. Senátorku vyzvala, aby „přestala s provokacemi, nebo se vzdala mandátu“.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ze stočlenné roty ruské armády přežili pouze čtyři branci, tvrdí ruská senátorka Narusovová. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-04. Dostupné online. 
  2. A War the Kremlin Tried to Disguise Becomes a Hard Reality for Russians. New York Times [online]. 2022-03-02. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ČTK. Moskva přiznala účast branců při invazi na Ukrajinu, někteří padli do zajetí. České noviny [online]. 2022-03-09. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]