Ljuba Hermanová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ljuba Hermanová
Základní informace
Narození 23. dubna 1913
Neratovice
Úmrtí 21. května 1996 (ve věku 83 let)
Praha
Místo pohřbení Vyšehradský hřbitov
Žánry šanson
Povolání herečka, zpěvačka, šansoniérka,
Ocenění zasloužilý umělec (1966)
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Ljuba Hermanová (23. dubna 1913 v Neratovicích21. května 1996 v Praze) byla česká herečka, muzikálová a operetní zpěvačka a šansoniérka.

Před druhou světovou válkou

Studia na pražské konzervatoři nedokončila, už jako sedmnáctiletá začala vystupovat ve smíchovské Aréně, odtud přešla do Švandova divadla. Začínala jakožto operetní subreta v Bratislavě, ale zazpívala si i v Praze, v Brně, ve Vídni či v Paříži. V třicátých letech 20. století již byla velice známá i populární. V roce 1934 se stala hlavní ženskou pěveckou hvězdou Osvobozeného divadla, kde si jako jediná žena zahrála a zazpívala v předscéně s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem.[1] Již před tím se ale v roce 1932 objevila ve filmu V+W Peníze nebo život, kde si zazpívala společně s Hanou Vítovou dodnes známý evegreen Život je jen náhoda). Byla ale dost přelétavá a v žádném angažmá nikdy nevydržela dlouho, proto až do začátku druhé světové války vystupovala s hereckou společností Nového divadla Oldřicha Nového.

Za druhé světové války

Vzhledem k tomu, že byla poloviční židovka, nesměla z rasových důvodů po dobu šesti let v období Protektorátu vůbec veřejně vystupovat.

Po druhé světové válce

Po válce v roce 1947 začala hrát v Karlínském hudebním divadle, kde tehdy působil i Oldřich Nový, Jan Werich a Vlasta Burian. V roce 1958 ovšem opět z divadla odešla a začala jezdit po celé republice s estrádním hudebním programem společně s tehdy velmi populárním zpěvákem Rudolfem Cortésem. Šťastnou náhodou se ovšem dostala i do Reduty a do poetické kavárny Viola, posléze i do Divadla Na zábradlí, kde si zahrála několik zajímavých divadelních rolí. Zde jí také Václav Havel (tehdejší dramaturg tohoto divadla) společně s Milošem Macourkem napsali její první recital s názvem Nejlepší rocky paní Hermanové. V té době se začíná programově věnovat šansonu, zde spolupracovala s vynikajícími textaři jako byl Pavel Kopta, Ivan Vyskočil či Jiří Suchý. Další veleúspěšný recitál v Divadle na zábradlí pro paní Ljubu napsal Jaroslav Dietl s názvem Kdo jste, Ljubo Hermanová ?. V té době také začíná vystupovat i v kabaretu Večerní Brno.

Po tomto brněnském hostování následovalo zahraniční angažmá ve Spolkové republice Německo ve Stuttgartském kabaretu Renitenztheater. Další zahraniční nabídku na angažmá v pařížské Olympii již odmítla a zůstala zpívat doma. V závěru svého života vystupovala se šansoniérem Igorem Šebem. V celém kontextu české populární hudby je právě Ljuba Hermanová považována za ženu zakladatelku moderního českého šansonu, která předznamenala pozdější tvorbu dalších vynikajících českých šansoniérek jako byla Eva Olmerová, Judita Čeřovská či nekorunovaná královna českého šansonu paní Hana Hegerová. Byla to opravdu výjimečná žena, první dáma českého šansonu se vším všudy.

Za svůj život byla čtyřikrát vdaná [2].

Citát

Ljuba Hermanová, jak se tak na ni dívám a ji pozoruju, má takové kvality jako víno; ona je z velice dobré úrody, z velice dobré sklizně. A věkem v té lahvici – která je stále půvabná a která má stále docela pěkný tvar – ono to víno nabylo na kvalitě. Já mám takový dojem, že Ljuba Hermanová s přibývajícími léty nabyla ke svému talentu i potřebné zkušenosti a že se z ní stalo něco, čemu se říká po celém světě – a znamená to velkou chválu – čemu se říká profík. Profesionál.
— Jan Werich [3]

Ocenění

Diskografie

Kompilace

  • 1995 Písničky z hospod Staré Prahy ISupraphon, CD - 17. Ve starém Podskalí.

Odkazy

Reference

  1. Krátký výstup Ljuby Hermanové v závěru předscény "Mravoučná přísloví" je zachycen (v improvizačně rozvinuté podobě) v záznamu z divadla z počátku listopadu 1934. In: Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 s., ISBN 80-204-0165-2, třetí oddíl knihy "Osvobozené divadlo neznámé".
  2. Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 93
  3. Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 79
  4. Ondřej Suchý, Oldřich Dudek: Ljuba jako vystřižená, Melantrich, Praha, 1986, str. 90
  5. http://www.semafor.wdr.cz/main.php?left=146&top=39&profil=disk&sablona=4&detail=1&temaN=trilobit_se_divi&oborI=1
  6. http://www.supraphon.cz/cs/novinky/archiv-dle-kategorii/&list%5Bsort%5D=&list%5Boffset%5D=202?item=594

Literatura

Externí odkazy