Litoradlice (hradiště)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hradiště Na hradu
Chybí zde svobodný obrázek
Poloha
Adresa Litoradlice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 22663/3-239 (PkMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradiště Litoradlice (též Na Hradu) je pravěké a raně středověké hradiště nad levým břehem Vltavy jihovýchodně od Litoradlic u Temelína, asi pět kilometrů jižně jižně od Týna nad Vltavou. Hradiště je chráněné jako kulturní památka.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Areál hradiště s rozlohou 2,8 hektaru se nachází v katastrálním území Litoradlice na levém břehu Vltavy, a to na trojúhelníkovité ostrožně mezi Vltavou a Hradní strouhou. Na jihovýchodní straně bylo hradiště chráněno příkrými, místy skalnatými srázy k Vltavě, resp. dnes k hněvkovickému přehradnímu jezeru. Na severozápadní a severní straně je chránil sráz nad Hradní strouhou. Přístupová jihozápadní strana je přehrazena dvojitým pásem valů. Zprávy z přelomu 19. a 20. století uvádějí ještě třetí vnější val, který už není v terénu patrný.[1]

Mohutnější vnitřní val je u paty 5–18 metrů široký a dosahuje výšky 5–6 metrů. Na východní straně pravděpodobně k hradišti přiléhalo malé předhradí s lehkým opevněním, které chránilo přístup od brodu přes Vltavu.[2]

Výzkum hradiště[editovat | editovat zdroj]

Hradiště zkoumali Jan Nepomuk Woldřich, Josef Ladislav Píč a Bedřich Dubský.[3] Nálezy propálených vrstev vedly profesora Woldřicha k zařazení litoradlického hradiště k lokalitám s tzv. spečenými valy.[1] V letech 1942 a 1943 nalezl Bedřich Dubský při povrchovém průzkumu hradiště zlomky raně středověké keramiky ve starých Woldřichových sondách, na severovýchodním předhradí pak zdobený přeslen z doby halštatskélaténské.[1]

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy potvrzují osídlení tohoto hradiště ve starší době železné a v raném středověku.[1][4][5] Ojedinělý nález bronzové jehlice s kulovitou hlavicí při detektorovém průzkumu v roce 2007 dokládá využití lokality také v době závěrečné fáze starší doby bronzové. Podobné jehlice jsou typické pro mladší fázi únětické kultury nebo následující věteřovské období.[6]

Hradiště bylo jedním ze tří hradišť mezi Hlubokou nad Vltavou a Týnem nad Vltavou, k nimž patří ještě hradiště Baba a Hradec u Dobřejovic.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Turistické a informační značení k hradišti nevede. Přístup je možný z autobusové zastávky U dvou šraňků, která je na silnici mezi Jeznicí a Litoradlicemi a na cyklotrase č. 1079 Hluboká nad Vltavou – Týn nad Vltavou.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Národní památkový ústav: Památkový katalog: Hradiště Na hradu [online]. [cit. 2019-10-02]. Dostupné online. 
  2. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Litoradlice, s. 185–187. 
  3. DUBSKÝ, Bedřich. Pravěk Jižních Čech. Blatná: Jihočeské nakladatelství bratří Římsové v Blatné, 1949. 700 s. S. 617, 618–622, 632, 638, 664. 
  4. CHVOJKA, Ondřej. Z šera dávných věků: Nové archeologické výzkumy a nálezy na Vltavotýnsku. [s.l.]: Městské muzum v Týně nad Vltavou, 2007. 32 s. ISBN 978-80-239-9598-5. S. 7. 
  5. LUTOVSKÝ, Michal. Jižní Čechy v raném středověku: Slovanské osídlení mezi Práchní a Chýnovem. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2011. 301 s. ISBN 978-80-86829-68-5. S. 139, 202. 
  6. CHVOJKA, Ondřej; ZAVŘEL, Petr. Příspěvek k dataci jihočeských hradišť u Litoradlic a u Kaplice. Archeologie západních Čech. Západočeské muzeum, 2012, čís. 3, s. 44–45. Dostupné online. ISSN 1804-2953. ISBN 978-80-7247-091-4. 
  7. Na kole Vltavotýnskem [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online.