Litokarpus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxLitokarpus
alternativní popis obrázku chybí
Kvetoucí Lithocarpus harlandii
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bukotvaré (Fagales)
Čeleď bukovité (Fagaceae)
Rod litokarpus (Lithocarpus)
Blume, 1828
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litokarpus[1] (Lithocarpus) je rod rostlin z čeledi bukovité. Jsou to vesměs stálezelené stromy s kožovitými, jednoduchými, střídavými listy a nenápadnými jednopohlavnými květy v klasovitých květenstvích. Plodem je žalud. Rod zahrnuje asi 100 až 300 druhů a je rozšířen zejména v tropické Asii. Druh Lithocarpus densiflorus roste jako jediný americký zástupce na jihozápadě USA. Litokarpy jsou lokálně těženy pro dřevo, některé druhy mají jedlé plody nebo jsou zdrojem tříslovin.

Kresba L. pseudoreinwardtii z 80. let 19. století

Popis[editovat | editovat zdroj]

Litokarpy jsou stálezelené, malé až mohutné stromy dorůstající výšek až 50 metrů, výjimečně i keře. Zimní pupeny jsou vejcovité až eliptické, kryté střechovitými šupinami. Některé asijské druhy mají u paty kmene kořenové náběhy nebo mají chůdovité kořeny. Listy jsou jednoduché, střídavé, tence až tlustě kožovité, na větévce ve spirále, s extrapetiolárními a většinou opadavými palisty. U některých druhů je čepel listů na okraji silně podvinutá. Květenství jsou jednopohlavná nebo oboupohlavná, víceméně vzpřímená, klasovitá. Vyvíjejí se buď v úžlabí listu naproti bázi větévky nebo v hustých latovitých svazcích na téměř vrcholových výhonech. Samčí květy jsou obvykle uspořádané po 3 až 5 ve vidlanovitých svazečcích, mají čtyř až šestilaločné okvětí a obsahují 10 až 12 tyčinek a drobný zakrnělý semeník. Samičí květy jsou jednotlivé nebo ve svazečcích většinou po 3, přičemž plně vyvinuté jsou jen 1 až 2 z nich. Jsou podepřené číškovitým zákrovem tvořeným mnoha střechovitě nebo kruhovitě se překrývajícími šupinami. Čnělky jsou většinou 3, řidčeji 2 nebo až 5. Semeník obsahuje většinou 3 komůrky, z nichž se po oplození pouze 1 vajíčko v jedné komůrce se vyvíjí v plod a ostatní pouzdra zakrňují. Plodem je oříšek s dřevnatým až kamenným oplodím, částečně nebo zcela krytý korkovitou, dřevnatou nebo velmi tvrdou, sklerifikovanou číškou. Plody se podobně jako u dubu označují jako žaludy. Mohou mít vejcovitý, kulovitý nebo kuželovitý tvar.[2][3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Počty udávaných druhů tohoto rodu se v jednotlivých zdrojích dosti různí a pohybují se v počtu od 100[3][5] až po 300.[4][2] Litokarpy jsou rozšířeny v Asii a Severní Americe. Převážná většina druhů roste v Asii, kde sahá areál rozšíření od Nepálu a severovýchodní Indie přes jižní oblasti Číny po jižní Japonsko a přes jihovýchodní Asii po Novou Guineu. Z Číny je uváděno 123 druhů, z toho 69 endemických.[2][4] V Severní Americe roste jediný druh, Lithocarpus densiflorus, rozšířený na jihozápadě USA ve státech Kalifornie a Oregon.[5]

V jihovýchodní Asii rostou litokarpy převážně jako součást nížinných až horských stálezelených tropických lesů v nadmořských výškách až 3000 metrů, zpravidla však do 1500 metrů. Vyskytují se na různých geologických podkladech včetně vápenců.[4]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

Květenství litokarpů navštěvuje drobný hmyz sbírající pyl (např. mouchy z čeledi bzučivkovití), přesto však u těchto rostlin převažuje opylování větrem.[6] Plody severoamerického druhu Lithocarpus densiflorus jsou zdrojem potravy pro mnoho různých druhů divokých zvířat.[7]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Severoamerický Lithocarpus densiflorus produkuje úctyhodné množství žaludů. Bylo zjištěno, že strom o výčetním průměru kmene 76 cm je schopen za rok vytvořit téměř 500 kg (půl tuny!) plodů. Plody tohoto druhu jsou poměrně velké, 2,5 až 5 cm dlouhé.[7]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Lithocarpus je v rámci čeledi Fagaceae řazen do podčeledi Castaneoideae.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Plody litokarpu jedlého, pocházejícího z Japonska, jsou jedlé, mají však hořkou chuť. Žaludy severoamerického Lithocarpus densiflorus tvořily důležitou součást potravy některých indiánských kmenů. Mouka získaná rozdrcením a promytím jader má přijatelnou nakyslou chuť.[7] Jedlé jsou i plody indického L. xylocarpus.[8]

Některé druhy jsou lokálně těženy pro dřevo používané zejména ke stavbě domů, např. Lithocarpus coopertus na Borneu, či L. brassii na Nové Guineji. V Malajsii je dřevo litokarpů obchodováno podobně jako dřevo dubů pod názvem mempening. Větévky L. lampadarius jsou v jihovýchodní Asii používány jako pochodně.[4] Dřevo severoamerického druhu Lithocarpus densiflorus, známého pod názvem tanoak, je místně používáno jako palivo, důlní výdřeva a k výrobě nábytku. Dřevo je tvrdé, pevné, s jemnou strukturou. Kůra je zdrojem tříslovin.[9][7][10] L. densiflorus je v teplejších oblastech světa pěstován jako okrasná dřevina s pohledným olistěním.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b c HUANG, Chengjiu; ZHANG, Yongtian; BARTHOLOMEW, Bruce. Flora of China: Lithocarpus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b KUBITZKI, K. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 2. Berlin: Springer, 1993. ISBN 978-3-642-08141-5. (anglicky) 
  4. a b c d e STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 7 (2). Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1971. ISBN 90-01-31814-2. (anglicky) 
  5. a b NIXON, Kevin C. Flora of North America. Lithocarpus [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. CORLETT, Richard T. Flower visitors and pollination in the Oriental (Indomalayan) Region. Biological Reviews. 2004, čís. 79. 
  7. a b c d BURNS, Russel M.; HONKALA, Barbara H. Silvics of North America. Volume 2, Hardwoods. Washington, DC: USDA, 1990. (anglicky) 
  8. MARTIN, Franklin W.; CAMPBELL, Carl W.; RUBERTE, Ruth M. Perennial edible fruits of the tropics. An Inventory. Agriculture handbook. 1987, čís. 642. 
  9. LITTLE, Elbert L. Important forest trees of the United States. [s.l.]: Forest Service USDA, 1978. (anglicky) 
  10. WONG, T.M. A dictionary of Malaysian timbers. Kuala Lumpur: Forest Research Institute Malaysia, 2002. (anglicky) 
  11. BRICKELL, Christopher (ed.). Encyclopedia of plants & flowers. [s.l.]: American Horticultural Society, 2011. ISBN 978-0-7566-6857-0. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]