Lissone

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lissone
Lison
Città di Lissone
Proboštský chrám sv. Petra a Pavla
Proboštský chrám sv. Petra a Pavla
Lissone Lison – znak
znak
Lissone Lison – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška191 m n. m.
StátItálieItálie Itálie
regionLombardie
ProvincieMonza e Brianza
Lissone
Lissone
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,27 km²
Počet obyvatel46,445 (2019)
Hustota zalidnění5 obyv./km²
Správa
Statusokresní město
Oficiální webwww.comune.lissone.mb.it
Telefonní předvolba039
PSČ20851
Označení vozidelLOM
108028
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lissone, také Lison (latinsky Lisionum nebo Lixiones) je italské město v oblasti Lombardie v provincii Monza a Brianza, leží asi 16 km severně od Milána, na okruhu automobilového závodu Monza.

Etymologie názvu[editovat | editovat zdroj]

Římští legionáři osadu nazvali Lixiones a užívali ji pro zásobování vojsk vodou a zemědělskými produkty. V latině je to výraz pro luxus a znamená také bujnost vegetace. Další možnost původu jména Lissone lze najít v jazyce Keltů, kde znamená hůl, tyč, palisády, plot či opevnění. Po keltském kmeni Lessovi v Normandii a Bretani bylo nazváno tamní město Lisieux. Tito obchodníci podle Strabóna cestovali po moři i po souši a došli až na jih a do předalpské Galie. Od 10. století je písemně doložen název Vico Lissione a ve 13. století Lixono, což může být varianta římského - latinského jména Licius.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původem antická římská osada se proměnila v raně středověkou zemědělskou obec, zpustošená nájezdy barbarů, se rozrostla ve 13. století, kdy byl založen klášter žebravého řádu humiliátů, který zde už roku 1298 měl pět konventů, v nichž sdružoval chudé laiky do řemeslnických dílen. Pracovali v nich například jako tkalci. Znak řádu s Beránkem božím a řádové heslo Omnia vincit humilitas (česky: Vždy vítězí lidskost.) převzalo město do svého znaku od 15. století a užívá ho dosud. Od 16. století zde vládli španělští Habsburkové. Středověký původ mají umělecká řemesla: dílny truhlářské, marketérské a nábytkářské zde po tereziánské reformě školství z roku 1755 měly svou školu, později průmyslovou. Za napoleonských válek bylo město poničeno. Pro české dějiny je významný původ zdejšího rodu Miseroniů.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Proboštský kostel sv. Petra a Pavla, tradičně označovaný Dóm - má statut konkatedrály diecéze Brianza v arcidiecézi milánské; na místě starší dřevěné stavby byla roku 1476 založena rozlehlá trojlodní bazilika o délce 77,45 metrů; v křížení má osmibokou kupoli a kampanilu (věž se zvony a orlojem) vysokou 75 metrů, završenou sochou anděla-strážce; současná stavba je převážně novogotická a byla dokončena roku 1926, ze starších památek se dochoval barokní oltářní obraz sv. Hilaria a sv. Petra a Pavla
  • Palác Vittoria Veneta (Museo degli Attrezzi Artigianali ) - muzeum uměleckých řemesel a městská knihovna, náměstí 4. listopadu
  • Kostel Panny Marie vesnické (Chiesa di Madonna del Borgo) - barokní chrám s památnou dřevěnou soško Panny Marie s Ježíškem
  • Kostel sv. Rocha za hradbami (Chiesa di San Rocco fuori le Mura) - malý jednolodní chrám, založený po morové epidemii roku 1630 péčí sv. Karla Boromejského, obnoven roku 2004
  • Villa Reati - raně barokní objekt, fresky antických zřícenin namaloval milánský malíř Giovanni Ghisolfi (1623-1683)

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Miseroniové - měšťanský, později nobilitovaný rod uměleckých řemeslníků, hlavně glyptiků, usedlý v Praze a Miláně

Obrázky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V článku byly použity údaje z italské, německé a francouzské wikipedie.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]