Přeskočit na obsah

Linka 12 (metro v Paříži)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Linka 12
Stát FrancieFrancie Francie
Město Paříž
Síť metra pařížské metro
Datum otevření 5. listopadu 1910
Poslední prodloužení 31. května 2022
Barva na mapě tmavě zelená
Technické informace
Typ linky podzemní
Počet stanic 31
Délka 17,2 km
Mapa linky
Externí odkazy
OpenStreetMap mapová data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Mairie d’Aubervilliers
Aimé Césaire
Front Populaire
Porte de la Chapelle
Marx Dormoy
Marcadet – Poissonniers
Jules Joffrin
Lamarck – Caulaincourt
Abbesses
Pigalle
Saint-Georges
Notre-Dame-de-Lorette
Trinité – d’Estienne d’Orves
Saint-Lazare Železniční stanice
Madeleine
Concorde
Assemblée nationale
Solférino
Rue du Bac
Sèvres – Babylone
Rennes
Notre-Dame-des-Champs
Montparnasse – Bienvenüe Železniční stanice
Falguière
Pasteur
Volontaires
Vaugirard
Convention
Porte de Versailles
Corentin Celton
Mairie d’Issy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Linka 12 je jedna z linek pařížského metra a v systému MHD je značena tmavozelenou barvou. Pochází Paříží od severního předměstí ze stanice Mairie d’Aubervilliers do stanice Mairie d’Issy na jihozápadním předměstí Paříže ve městě Issy-les-Moulineaux. Linka je dlouhá 17,2 km, má 31 stanic a ročně přepraví 80,3 milionu cestujících (2019).

Související informace naleznete také v článku Dějiny metra v Paříži.

Vznik této linky se datuje 5. listopadu 1910, kdy byla otevřena Linka A, kterou provozovala Compagnie Nord-Sud. Společnost plánovala vybudovat spojení z Montmartru na nádraží Montparnasse jako podzemní vlak, ovšem z technických důvodů vzniklo nakonec klasické metro. První úsek vedl od Porte de Versailles do Notre-Dame-de-Lorette. Technické obtíže i tak doprovázely stavbu, která byla dokončena spolu s linkou 7 společnosti Compagnie du Métropolitain de Paris (CMP) zprovozněním tunelu pod Seinou.

Původní nápisy stanic z dlaždiček (Notre-Dame-des-Champs)

Následovalo postupné prodlužování linky severním směrem: 8. dubna 1911 do stanice Pigalle, 30. října 1912 do stanice Jules Joffrin a 23. srpna 1916 do stanice Porte de la Chapelle. Také na Montmartru se při stavbě vyskytly technické obtíže, neboť v podzemí se nacházejí staré důlní štoly po těžbě sádrovce. Stanice Abbesses a Lamarck – Caulaincourt proto musely být vybudovány ve velké hloubce – 36 a 25 metrů. Tunely mají také speciální profil, aby vydržely vysoký tlak sádrovce a ke stanici Abbesses jedou vlaky po rampě se sklonem 40 ‰.

Compagnie Nord-Sud se chtěla zřetelně odlišit od CMP a proto používala vlastní barevné označení názvů stanic, které se skládaly z bílých a modrých dlaždic. Druhou odlišností je tunel pod Seinou, který je vyztužený kovovým obložením.

K 1. lednu 1930 došlo k přeložení stanice Porte de Versailles o 100 metrů jižně. Stará stanice stále existuje a slouží jako depo vlaků.

V témže roce převzala dráhu od Compagnie Nord-Sud společnost CMP a její Linka A se stala linkou s pořadovým číslem 12.

Další rozšíření 24. března 1934 jižně od Porte de Versailles za hranice Paříže do Mairie d’Issy už proběhlo v režii CMP.

Na lince 12 se staly v průběhu doby dvě větší dopravní nehody. První se udála 23. dubna 1930 v 7:15 nedaleko stanice Porte de Versailles v důsledku profesní chyby. Vlak jedoucí na sever stál na červenou mezi stanicemi Porte de Versailles a Convention a zezadu do něj v plné rychlosti narazil další vlak, jehož strojvůdce přehlédl dvě znamení k zastavení. Při nehodě zemřeli dva lidé a mnoho dalších jich bylo zraněno.

30. srpna 2000 vjel strojvedoucí nepřiměřenou rychlostí do stanice Notre-Dame-de-Lorette, takže došlo u vjezdu do stanice k vykolejení jednoho vozu a bylo zraněno 24 cestujících.[1]

Další rozvoj

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 bylo dokončeno prodloužení linky severním směrem za Paříž do stanice Front Populaire na hranicích měst Saint-Denis a Aubervilliers. Druhá etapa, zahrnující nové stanice Aimé Césaire a Mairie d’Aubervilliers, byla dokončena v květnu 2022.

Existoval i projekt na prodloužení na jih na území města Issy-les-Moulineaux, jehož realizace byla plánována v letech 2014–2020.[2]

Vchod do stanice Lamarck – Caulaincourt známý též z filmu Amélie z Montmartru
Původní značení směru jízdy na stanici Sèvres – Babylone
Výzdoba stanice Concorde
Plán linky 12

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Métrolinie 12 (Paris) na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]