Obchodní dům Lindt
| Obchodní dům Lindt | |
|---|---|
,_Praha_1,_V%C3%A1clavsk%C3%A9_n%C3%A1m._773,_Nov%C3%A9_M%C4%9Bsto.JPG) | |
| Účel stavby | |
obchodní a kancelářský dům | |
| Základní informace | |
| Sloh | funkcionalismus |
| Architekt | Ludvík Kysela |
| Výstavba | 1925–1927 |
| Přestavba | 1970, 1998 |
| Stavebník | August Lindt |
| Poloha | |
| Adresa | Praha,  Česko |
| Ulice | Václavské náměstí 4 |
| Souřadnice | 50°5′1,11″ s. š., 14°25′25,23″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44554/1-1132 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obchodní dům Lindt (Praha 1 - Nové Město, čp. 773, Václavské náměstí 4) je obchodní a administrativní palác, který nechal v polovině 20. let 20. století postavit podnikatel August Lindt. Architektem byl Ludvík Kysela, jenž zpracoval projekt ve funkcionalistickém stylu. Dům je kulturní památkou České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dům nechal na Václavském náměstí postavit August Lindt (Löwy, 1867 – po roce 1937[p 1]), majitel firmy na výrobu umělých květin a ozdobných per. Ve své době se jednalo o první dům na Václavském náměstí, který měl prosklené průčelí.[2]
V období nacistické okupace (Protektorát Čechy a Morava) bylo nepřípustné, aby dům měl židovské jméno. Byl proto přejmenován na obchodní dům Astra.
V roce 1970 bylo původní skleněné průčelí nahrazeno novou závěsnou stěnou. V roce 1998 proběhla další rekonstrukce, která vrátila domu původní vzhled.[2]
Dům knihy[editovat | editovat zdroj]
V letech 1998 až 2011 zde fungoval obchodní dům s knižním sortimentem Dům knihy. Provozovala jej společnost Kanzelsberger. Šlo o první velké knihkupectví západního stylu, svého času největší v Praze.[3]
Obchodní dům měl pět podlaží s prodejní plochou přes 2 000 m² a s literární kavárnou.[4][5]
Společnost záměr uzavřít obchod avizovala už v roce 2009, po propuknutí ekonomické recese. Uváděla tehdy, že prostory nejsou vhodné pro obchod,[6] navíc je vzhledem k památkové ochraně nebylo možné upravovat.[3] Několik posledních let před uzavřením byl obchod ztrátový.[7] Byl uzavřen 26. února 2011 se záměrem provozovatele nahradit jej menším obchodním domem v Ehlenově domě na Jungmannově náměstí.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ V roce 1937 byl v novinách otištěn inzerát, kde August Lindt děkuje za blahopřání ke svým 70. narozeninám.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Památka 44554/1-1132 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
- ↑ a b KOHOUT, Michal; TEMPL., Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. Obchodní dům Lindt. In: Praha : Architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998 (2. vydání). ISBN 80-901562-3-1. S. 30.
- ↑ a b c KINKOR, Ondřej. První velké pražské knihkupectví končí. Dům knihy opustí na 35 000 knih. iDNES.cz Praha a střední Čechy [online]. 2011-02-28 [cit. 2014-08-14]. Dostupné online.
- ↑ HOLÝ, Tomáš. Dům knihy na Václavském náměstí skončí. Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-04-08 [cit. 2014-08-14]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Dům knihy Kanzelsberger v Praze na Můstku končí. Týden.cz [online]. 2009-04-08 [cit. 2014-08-14]. Dostupné online.
- ↑ HORÁČEK, Filip. Dům knihy na Václavském náměstí končí. iDNES.cz Ekonomika [online]. 2009-04-08 [cit. 2014-08-14]. Dostupné online.
- ↑ MATOCHA, Pavel. V sobotu končí Dům knihy. Česká pozice [online]. 2011-02-25 [cit. 2014-08-14]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ŠLAPETA, Vladimír. Obchodní dům Lindt. In: Praha : Architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998 (2. vydání). ISBN 80-901562-3-1. S. 30.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem ; Uměleckohistorický průvodce městem. 2. přepracované a rozšířené. vyd. Praha: Panorama, 1985. 469 s. Kapitola Václavské náměstí, s. 38.
- ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu: Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století. Praha: Victoria Publishing, 1994 (2. vydání). ISBN 80-85605-84-8. S. 282–283, 287–290.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lindtův dům na Wikimedia Commons
