Lina Šternová
| Lina Šternová | |
|---|---|
_(8492388852).jpg) | |
| Narození | 14.jul. / 26. srpna 1878greg. Liepāja |
| Úmrtí | 7. března 1968 (ve věku 89 let) Moskva |
| Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
| Alma mater | Ženevská univerzita |
| Povolání | biochemička, fyzioložka, bioložka, lékařka, vysokoškolská učitelka a chemička |
| Zaměstnavatel | Ženevská univerzita |
| Ocenění | Stalinova cena medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945 Řád rudé hvězdy Řád rudého praporu práce Pamětní medaile 800. výročí Moskvy |
| Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu |
| Příbuzní | Wilhelm Stern (sourozenec) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lina Solomonovna Šternová (Лина Соломоновна Штерн; 14. srpnajul./ 26. srpna 1878greg. – 7. března 1968) byla sovětská lékařka, biochemička a fyzioložka, první ženská členka Akademie věd SSSR. Jejím nejvýznamnějším přínosem je výzkum hematoencefalické bariéry, jíž také Šternová dala roku 1921 dnes používané jméno.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se v Libau (dnes Liepāja v Lotyšsku) do židovské rodiny a vystudovala v Ženevě. Rozhodla se pokračovat v akademické kariéře a prováděla základní výzkum v biochemii a v neurovědách. Roku 1918 se stala první ženou s pedagogickou hodností na Univerzitě v Ženevě; byla jmenována profesorkou chemie a fyziologie a zkoumala buněčné dýchání.
V roce 1925 emigrovala do Sovětského Svazu na základě svého ideologického přesvědčení. V letech 1925 až 1948 sloužila jako profesorka 2. lékařského ústavu.
V letech 1929 až 1948 byla Šternová ředitelkou Institutu fyziologie Akademie věd SSSR. Kromě mnoha jiných problémů Šternová a její skupina pracovali na výzkumu dlouhověkosti a spánku. Pod jejím vedením pracovaly multidisciplinární týmy na problematice hematoencefalické bariéry. Výsledky této práce byly později uplatněny v klinické praxi a zachránily tisíce životů na frontách druhé světové války. V roce 1939 se stala jako první žena řádným členem Akademie (akademikem).[2] V roce 1943 získala Stalinovu cenu.[3]
Pronásledování[editovat | editovat zdroj]
Od vypuknutí druhé světové války byla Šternová členkou Ženského antifašistického výboru a Židovského antifašistického výboru (JAC). Když v lednu 1949 byli členové židovského antifašistického výboru pozatýkáni a pod smyšlenou záminkou odsouzeni k trestu smrti, Šternová byla jedinou přeživší. Rozsudek smrti byl změněn na trest odnětí svobody, následovaným pěti roky vyhnanství. V exilu byla v Džambulu (dnešní Taraz v Kazachstánu).[zdroj?]
Po Stalinově smrti v roce 1953 bylo Šternové dovoleno vrátit se do Moskvy a v letech 1954–1968 vedla Oddělení fyziologie na Biofyzikálním ústavu Akademie věd SSSR.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lina Stern na anglické Wikipedii.
- ↑ Lina Stern: Science and fate by A.A. Vein.
- ↑ Women in Medicine: An Encyclopedia by Laura Lynn Windsor, pp188-189
- ↑ Lina Stern (1878–1968): Physiologin und Biochemikerin, erste Professorin an der Universität Genf und Opfer stalinistischer Prozesse (in German)
- ↑ rehabilitation of reputation
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lina Šternová na Wikimedia Commons
- Narození v roce 1878
- Úmrtí v roce 1968
- Židovští vynálezci
- Židovští vědci
- Lotyšští Židé
- Ruští biochemici
- Ruští vynálezci
- Sovětští Židé
- Pohřbení na Novoděvičím hřbitově
- Nositelé Řádu rudého praporu práce (SSSR)
- Nositelé Řádu rudé hvězdy (SSSR)
- Úmrtí v Moskvě
- Sovětští fyziologové
- Členové KSSS
- Oběti komunistického teroru v Sovětském svazu
- Absolventi Ženevské univerzity
- Nositelé Medaile Za udatnou práci za Velké vlastenecké války 1941–1945