Přeskočit na obsah

Liliensternus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLiliensternus
Stratigrafický výskyt: Německo, svrchní trias, před 215 - 201 mil. lety
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzezření rodu Liliensternus
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Reptilia)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
Podřádteropodi (Theropoda)
NadčeleďCoelophysoidea
RodLiliensternus
Binomické jméno
Liliensternus liliensterni
Welles, 1984
Synonyma

Halticosaurus liliensterni (von Huene, 1934)

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liliensternus ("Liliensternův") byl rod středně velkého a vývojově primitivního teropodního dinosaura, žijícího v období pozdního triasu na území dnešního Německa.[1]

Liliensternus měřil přibližně 5,2 metru na délku,[2] hmotnost se odhaduje asi na 84[3][4] nebo 130 kg.[5][6][7]. Pojmenován byl na počest lékaře a amatérského paleontologa Huga Rühle von Liliensterna. Byl to masožravec, který zřejmě lovil sauropodomorfy, například rod Plateosaurus, který žil ve stejné době a na stejném místě. Žil v období pozdního triasu, asi před 208 miliony let. Na relativně dlouhé a štíhlé hlavě měl malé hřebínky, jako u trochu většího dilofosaura, který byl jeho vzdáleným vývojovým příbuzným. Hlava byla posazena na dlouhém krku, relativně dlouhé a štíhlé bylo celé tělo, což je typický znak célofyzoidů. Dalšími typickými znaky byly i dlouhé silné nohy a ocas. Mezi jeho příbuzné patřil již zmíněný Dilophosaurus, dále Coelophysis a současník Procompsognathus, který patřil do čeledi Coelophysoidea a byl menší než Dilophosaurus, ale větší než Coelophysis.

Ačkoliv fosilie tohoto teropodního dinosaura byly poprvé objeveny již roku 1834, formálně popsán byl až o celých 150 let později.[8]

Kostra ve stuttgartském muzeu

Liliensternus byl dlouho zaměňován s druhem Halticosaurus liliensterni (Friedrich von Huene, 1934), avšak novější vědecká studie dokázala, že jde ve skutečnosti o dva různé rody teropodů, které jsou si blízce příbuzné. Do tohoto rodu může spadat také zástupce nejistého taxonu Tanystrosuchus posthumus, známý jen podle jednoho fosilního krčního obratle.

Příbuzným druhem by mohl být také polský taxon Velocipes guerichi, formálně popsaný roku 1932 rovněž Friedrichem von Huenem.[9]

  1. SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 142)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  3. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  4. BENSON, Roger B. J.; HUNT, Gene; CARRANO, Matthew T. Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. 2018-01, roč. 61, čís. 1, s. 13–48. Dostupné online [cit. 2023-04-05]. DOI 10.1111/pala.12329. (anglicky) 
  5. Gregory S. Paul: Predatory Dinosaurs of the World. A complete illustrated Guide. Simon & Schuster, New York NY u. a. 1988, ISBN 0-671-61946-2, S. 267.
  6. Thomas R. Holtz Jr.: Winter 2011 Appendix. 2012. zu: Thomas R. Holtz Jr.: Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages. Random House, New York NY 2007, ISBN 978-0-375-82419-7 (PDF; 704 kB).
  7. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 74 (anglicky)
  8. SOCHA, Vladimír. 40 let s dinosaury. OSEL.cz [online]. 30. prosince 2021. Dostupné online. 
  9. SOCHA, Vladimír. Rychlá noha z Polska. OSEL.cz [online]. 1. července 2022. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • F. v. Huene (1934). Ein neuer Coelurosaurier in der thüringischen Trias [A new coelurosaur in the Thuringian Trias]. Paläontologische Zeitschrift 16(3/4): 145-170.
  • Rauhut, O. M. W. & A. Hungerbuhler (1998). A review of European Triassic theropods. Gaia 15. 75-88.

Česká literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]