Lili Gödlová-Brandhuberová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lili Gödlová-Brandhuberová
Narození 30. října 1875
Vrbno pod Pradědem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1953 nebo 1946
Mnichov Německo Německá spolková republika
Povolání malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Lili Gödlová-Brandhuberová,[p 1] rodným jménem Elisabeth Brandhuber (30. října 1875 Vrbno pod Pradědem[1]1953 Mnichov[2]) byla malířka-krajinářka, grafička a příležitostná sochařka německé národnosti, původem z Moravy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Vrbně pod Pradědem, v rodině Karla Brandhubera (průmyslníka provozujícího přádelnu a tkalcovnu juty, v letech 1896-1918 starosty Olomouce)[3] a jeho manželky Františky (Franziska), rozené Primavesiové.[1]

Studia a členství v uměleckých spolcích[editovat | editovat zdroj]

Malířství studovala ve Vídni v ateliéru Kaufmanns, v Praze u Herminy Laukotové a Václava Jansy a v Mnichově u Richarda Kaisera a Hermanna Groebera.[4][5] Sochařství studovala v Paříži u Antoina Bourdella.[6]

Působila v Krasoumné jednotě, která sdružovala české i německé umělce. Byla členkou (a do zrušení v roce 1943 poslední předsedkyní) pražského Spolku německých malířek (Verein deutscher Malerinnen).[7] (Alena Trčková-Schulzová však uvedla, že od nástupu války žila na německém území.[8])

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. února 1897 se v Olomouci, kostele Panny Marie Sněžné, provdala za inženýra Karla Gödla (1866-??), pocházejícího ze Šumperka[p 2].[9] Karl Gödl byl v letech 1894-1904 policejně hlášen v Praze, spolu s ním manželka, dcera Ritu (1898-??) a syn Georga (1901-??); od roku 1904 žili na Královských Vinohradech.[10]

Po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

O jejím životě po 2. světové válce se nepodařilo prozatím ověřit spolehlivé údaje. Lze pouze usuzovat, že po roce 1945 byla jako Němka z Československa vysídlena. Podle některých zdrojů zemřela 27. ledna 1946 v Mnichově,[11] podle jiných se tak stalo až v roce 1953.[12] (Jeden zdroj udává méně pravděpodobné místo a rok úmrtí Terezín 1946.[13])

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Díla Lili Gödlové-Brandhuberové jsou především krajinomalby a grafiky. Od 20. let 20. století se počala intenzivněji zajímat o portrét, včetně sochařského ztvárnění.[8]

Její díla vlastní např. galerie Albertina ve Vídni, Státní grafická sbírka v Mnichově, Grafická sbírka Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně aj.[7] Obraz Hirštejnský rybník byl vystavován jako součást sbírek Městské galerie v Obecním domě v Praze.[14]

Ze sochařské tvorby je znám portrét jejího otce nazvaný mladík, vystavený roku 1928 v Olomouci,[6] na výstavě umělkyň Malé dohody v Bělehradě roku 1938 byla uvedena v seznamech vystavujících malířek i sochařek.[15]

Moravská galerie v Brně vlastní dva její obrazy a dvanáct grafik; obraz s názvem Podvečerní nálada z roku 1904 je ve sbírkách Muzea umění Olomouc.[16] Pohled na Vrbno pod Pradědem vlastní její rodné město.[17]

Dobové hodnocení[editovat | editovat zdroj]

Lili Göldl-Brandhuberová byla považována za typicky německou malířku. Dobový český tisk proto hodnotil její díla střízlivě, bez nadšení, přesto v zásadě zdvořile pozitivně - např. slovy „...trochu těžce malované obrazy a výborné lepty“[18] či „...přichází s krajinami zcela milými“[19] Někdy mohlo hrát při hodnocení v regionálním tisku roli i společenské postavení otce - starosty Olomouce, které bývalo v souvislosti s obrazy zmiňováno.[20] Německý tisk hodnotil její díla příznivěji, psal např. o „pozoruhodném krásném talentu a dobré škole“ (von eninem ausgesprochen schönen Talent und von einer guten Schule)[21] či ji popisoval jako „...známou a váženou krajinářku...“ (bekannte und beschätzte Landschafterin).[22]

Příklady díla online[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Psáno též Gödl-Brandhuberová, v německém tisku Gödl-Brandhuber.
  2. Německy Mährisch Schönberg.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Matrika narozených, Vrbno pod Pradědem, 1870-1893, snímek 83, Záznam o narození a křtu
  2. Bibliografie dějin Českých zemí: Brandhuber-Gödl, Lilly
  3. Vrbno pod Pradědem: Kdo je Elizabeth Gödl Brandhuberová
  4. BRZEZICKA-STANIZKA, K.. Allgemeines Künstlerlexikon: die bildenden Künstler aller Zeiten. München, Leipzig : K. G. Saur, 2007. Dostupné online.  
  5. BAROŇOVÁ, Petra. Hermína Laukotová (1853-1931). Brno, 2011 [cit. 2017-09-05]. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lubomír Slavíček. s. 33. Dostupné online.
  6. a b DANĚK, Ladislav; HASTÍK, Jiří; MALIVA, Josef. Sochařství v Olomouckém kraji [online]. Olomouc: Galia, 2012, [cit. 2017-09-07]. [1]. ISBN 978-80-904352-6-1.  
  7. a b HOLÁ, Michaela. VEREIN DEUTSCHER MALERINNEN IN BÖHMEN A HISTORIE NĚMECKÝCH ŽENSKÝCH UMĚLECKÝCH SPOLKŮ OD 60. LET 19. STOLETÍ DO KONCE II.SVĚTOVÉ VÁLK. Olomouc, 2010 [cit. 2017-09-05]. Bakalářská diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Alena Kavčáková. Dostupné online.
  8. a b TRČKOVÁ-SCHULZOVÁ, Alena. Grafička a malířka Lilly Brandenhuberová-Göldlová. Vlastivědný moravský věstník. 2000, čís. 1, s. 62-64.  
  9. Lokales und Provinzielles/Trauung (německy). Mährisches Tagblatt. 1. 2. 1897, s. 3. Dostupné online.  
  10. Policejní přihlášky, Praha, Gödl (Brandhuber) Elisabeth
  11. Muzeum umění Olomouc: Lilli Gödlová-Brandhuberová
  12. Artplus.cz: Gödlová - Brandhuberová Lili
  13. STURM, Herbert. Herbert Sturm:Biographisches Lexikon zur Geschichte der Böhmischen Länder, Band II, IM, München 1984, s. 448.. München : [s.n.], 1984. Dostupné online. ISBN 3-486-44731-9. S. 448. (němčina)  
  14. Položka č. 48 seznamu vystavených děl. Národní listy. 2. 4. 1941, s. 8. Dostupné online.  
  15. Výstava výtvarných umělkyň států Malé dohody. Národní politika. 8. 2. 1938, s. 8. Dostupné online.  
  16. Muzeum umění Olomouc: Lili Gödlová-Brandhuberová
  17. Vrbno pod Pradědem: Kdo je Elizabeth Gödl Brandhuberová
  18. Výstava Verein der deutschen bildener Künstler in Böhmen v Drážďanech. Dílo. 1/1914, s. 86. Dostupné online.  
  19. V Rudolfinu vystřídal spolek německých výtvarníků.... Lumír. 19. 3. 1908, s. 284. Dostupné online.  
  20. (dostupné online v NK ČR). Našinec. 6. 11. 1927, s. 4. Dostupné online.  
  21. Gemälde Ausstellung (německy). Mährisches Tagblatt. 1. 12. 1896, s. 3. Dostupné online.  
  22. Theater und Kunst. Prager Abendblatt. 1. 12. 1913, s. 6. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]