Lilek quitský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLilek quitský
alternativní popis obrázku chybí
Plody lilku quitského
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádlilkotvaré (Solanales)
Čeleďlilkovité (Solanaceae)
Rodlilek (Solanum)
Binomické jméno
Solanum quitoense
Lam., 1794
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lilek quitský[1] (Solanum quitoense) je lilkovitá rostlina nazývaná naranjilla [na.ɾan.ˈxi.ʎa] (též narančila) v ekvádorské španělštině, nebo lulo [ˈlu.lo] v kolumbijské španělštině, nebo také toronja. Inkové ji nazývali lulum a Mexičané lulun. Ve střední Evropě se prodává jako Jurassica.[2] Tato subtropická vytrvalá rostlina pochází ze severozápadu Jižní Ameriky. Původní je patrně v Kolumbii, Peru a Ekvádoru. Je pěstovaná ve střední Americe, v Kalifornii a na Floridě.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Tato bylina je vytrvalá a má světle zelenou až zelenou barvou. Celá je pokrytá krátkými fialovými chloupky, hustě otrněná na stonku a oboustranně na spodní i horní straně listů. Nafialovělé až fialové trny mají délku téměř 3 cm. Velké měkké chloupkaté listy jsou laločnaté, údajně až 60 cm dlouhé a 45 široké.[3] Rostlina roste bujně, bohatě větví. Plodem je bobule.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První semena byla poslána do USA z Kolumbie v roce 1913, z Ekvádoru v roce 1914 a 1916. Mnoho dalších bylo dovezeno do Kalifornie, Floridy a ve sklenících některé plodily, ale všechny časem uhynuly. Čerstvé plody dovezené z Ekvádoru na světové výstavě v New Yorku v roce 1939 vzbudily velký zájem. V roce 1948 bylo 20 rostlin vysázeno na výzkumném poli University of Florida. Kvetly a plodily, dokud nebyly zničeny hurikánem. S nadějí, že bude více odolné větru, Milton Cobin v zahrádkářském centru zkusil naroubovat tzv. „potato tree“ (patrně naranjilla roubovaná na rostlinu Solanum macranthum). Rostlina plodila dobře, ale byla infikována parazity a zahynula. Na začátku padesátých let byla naranjilla široce pěstována ve střední Americe ve více místních kultivarech, z nichž některé nejsou otrněné. V šedesátých letech se Naranjilla pěstovala pro plody komerčně. V Jižní Africe bylo pěstována jako vůči háďátkům relativně rezistentní Solanum torvum.

Nebezpečí[editovat | editovat zdroj]

Kůže citlivých lidí může být při kontaktu rozdírána, nebo drážděna ostrými trny. Při manipulaci chraňte vhodným oděvem nekryté části těla.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Hustě otrněné rostliny jsou považovány za dekorativní. Obchodní název Jurassica, pod kterým je prodávána u nás, prodejce takeawaytrends.com zdůvodnil tvrzením, že prodávané rostliny pochází z třetihor[2][4][5]. Zcela zralé plody, vyjma zhořklých, jsou podle dostupných údajů sklízeny a zelená šťáva používána jako přísada do alkoholických a nealkoholických nápojů.[3] Míchané nápoje jsou připravovány například ze šťávy plodů Naranjilla s kukuřičným sirupem, cukrem, vodou, a trochou citronové šťávy. Směs se silně zchladí a podává v teplých dnech s ledem. Také se z plodů Naranjilly připravuje želé a marmeláda, někdy jsou uváděny i kompoty a dezerty.

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Rostlinu můžeme snadno úspěšně pěstovat v polostínu, nebo na světlém místě, vyhněte se slunečnému úpalu. Snáší dobře teploty až 30 °C. Daří se jí při teplotách okolo 19-20 °C. Zálivka má být přiměřená. Nesnáší přemokření nebo přeschnutí kořenů. Zem má být humózní a bohatá na živiny. V zemi původu snáší i chudší, kamenitější půdy. Můžete přihnojovat nejlépe organickými hnojivy ale pouze za vegetace (květen – srpen). Ze sortimentu hnojiv dostupných v ČR použijte běžné hnojivo, vhodné je i NPK, nebo Cererit a řiďte se návodem. Podle dostupných zdrojů není rostlina na hnojení zvlášť náročná ale přihnojené rostliny rostou výrazně lépe. Je pravděpodobné, že dobře snáší i hlubší řez. V našich podmínkách patrně může trpět savými škůdci, typickými pro lilkovité ale zejména fyziologickými chorobami. Rostliny pěstované v Jižní Americe trpí zejména háďátky, které způsobují úhyn rostliny, a bakteriózami.

Kříženci a odrůdy[editovat | editovat zdroj]

S. quitoense má ve Střední Americe mnoho divokých forem. Bylo vypěstováno několik kříženců nebo rostlin s plody podobné Naranjilla pro účely průmyslového využití. Solanum pectinatum Dunal (syn. S. hirsutissimum Standl.) je považován za vhodnou náhradu Naranjilla zejména pěstiteli v Mexiku, Venezuele a Peru, je však mírně handicapováno tím, že obsahuje alkaloidy (je jedovaté). Místními léčiteli je doporučováno proti hypertenzi.

Nejedlé S. hirtum Vahl., rostoucí divoce v Trinidadu a Střední Americe je háďátkům plně rezistentní. Hybridy tohoto druhu a S. quitoense mají tuto vlastnost a středně chutné plody. Divoká trnitá forma Naranjilla rostoucí v Kostarice je nazývána berenjena de olor, má dřevitější větve a kmen. Její plody dorůstají až 6,25 cm v průměru.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Naranjilla na anglické Wikipedii.

  1. BioLib.cz – Solanum quitoense (lilek quitský) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-01-29]. Dostupné online. 
  2. a b Archivovaná kopie. www.takeawaytrends.com [online]. [cit. 2008-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-31. 
  3. a b http://www.hort.purdue.edu/newcrop/morton/naranjilla_ars.html
  4. take-away-trends - Jurassica: [online]. [cit. 2009-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-08. (anglicky) http://www.takeawaytrends.nl/plant.php?plant=Jurassica&id=123 Archivováno 8. 9. 2009 na Wayback Machine. …This plant has survived throughout history ever since the Jura era. It grew among Tyrannosaur Rex and other prehistoric animals.…
  5. take-away-trends - Jurassica: [online]. [cit. 2009-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (německy)  http://takeawaytrends.nl/plant.php?id=123&lang=de Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. deutsche verze www.takeawaytrends.nl

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]