Libuše Jarcovjáková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Libuše Jarcovjáková
Libuše Jarcovjáková (2023)
Libuše Jarcovjáková (2023)
Narození5. května 1952 (71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
ÚmrtíPraha
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Povolánífotografka, učitelka, malířka a grafička
RodičeVladimír Jarcovják
Marie Jančová
OceněníOsobnost české fotografie (2017)
Webová stránkajarcovjakova.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Fotografie z raných osmdesátých, výstava s Jiřím Poláčkem v Galerii Langhans

Libuše Jarcovjáková (* 5. května 1952 Praha) je současná česká fotografka a fotografická pedagožka. Dříve vyučovala fotografii na Vyšší odborné škole grafické[1] v Hellichově ulici v Praze. Dnes působí jako vedoucí ateliéru fotografie Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2018 jí Asociace profesionálních fotografů České republiky udělila cenu Osobnost české fotografie za rok 2017.[2]

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 5. května 1952 v Praze v umělecké rodině. Jejím otcem je malíř, grafik a restaurátor Vladimír Jarcovják (17. března 1924 Zlín[3]19. března 2007 Praha) a matkou vystudovaná malířka Marie Jančová (zemřela 17. září 2012 [4]). Dětství strávila v Praze v Ostrovní ulici.

Od poloviny 60. let začala fotografovat pod vlivem kamarádky a brněnské spolužačky své matky – Ester Krumbachové. V té době (1967–1972) vystudovala fotografii na tehdejší Střední průmyslové škole grafické v Hellichově ulici v Praze. Poté učinila několik neúspěšných pokusů o přijetí na Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění v Praze a obor teorie kultury na univerzitě v Olomouci. Po nepřijetí pracovala v letech 1972–1976 jako dělnice v hlubotiskové tiskárně Svoboda na pražském Smíchově (zde na nočních směnách vytvořila svůj první dokumentární soubor) a jako fotografka tělovýchovného oddílu. V roce 1976 byla na třetí pokus přijata ke studiu fotografie na FAMU, kde studovala v letech 1977–1982.

Ve 2. polovině 70. let a 1. polovině 80. let dlouhodobě dokumentovala romskou a vietnamskou komunitu v Československu a také dění v pražských klubech (T-Klub a "U Voka"), zaměřených na homosexuální menšinu. Tato zkušenost jí pomohla k ujasnění vlastní bisexuální orientace. V polovině 80. let podnikla první fotografickou cestu do Japonska, kam se ještě později vrátila (1986, 1999). Po návratu jí režim zabavil pas kvůli přetažení krátké délky pobytu a proto se rozhodla emigrovat. S pomocí fingovaného sňatku se v roce 1985 legálně vystěhovala do Západního Berlína, kde strávila dalších pět let v turecké čtvrti Kreuzberg. Po krušných začátcích se uchytila jako pokojská v luxusním hotelu InterContinental a dále příležitostně fotografovala.

Hned v roce 1990 se vrátila do Česka, od roku 1992 začala učit fotografii na Střední průmyslové škole grafické v Praze, pořádala workshopy a věnovala se vlastní tvorbě.[5] Zejména po roce 2000 uspořádala řadu samostatných výstav – k nejvýznamnějším patří prezentace v New Yorku (2015), Berlíně (2018) a na fotofestivalu v Arles (2019).[6] Tamtéž byla představena její monografická publikace Evokativ, která se dostala do užšího výběru na Paris Photo–Aperture Foundation PhotoBook Awards 2019 v kategorii Fotokniha roku.[7]

Dnes pedagogicky působí jako vedoucí ateliéru fotografie Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • JARCOVJÁKOVÁ, Libuše; BARONOVÁ, Barbora; FIŠEROVÁ, Lucia L. Černé roky : 1971-1987. Praha: Wo-men, 2016. 461 s. ISBN 978-80-905239-6-8.  Publikace obdržela v roce 2017 2. cenu na Vienna Photo Book Festival.[9]
  • JARCOVJÁKOVÁ, Libuše. Evokativ. Překlad Phil Jones. Prague: Untitled, 2019. cca 160 s. ISBN 978-80-907568-0-9. (anglicky) 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. www.graficka-praha.cz [online]. [cit. 2012-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-06. 
  2. VOCELKA, Tomáš. Osobností české fotografie se stala Libuše Jarcovjáková, žena, která fotí život bez příkras. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2008-03-28 [cit. 2008-03-28]. Dostupné online. 
  3. Vladimír Jarcovják - osobní stránky umělce [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  4. L. Jarcovjáková - text k souboru fotografií "Mum" [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  5. Paměť národa - Libuše Jarcovjáková [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  6. Libuše Jarcovjáková - CV [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné online. 
  7. Evokativ - nakladatelství Un-titled [online]. [cit. 2021-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-01. 
  8. Libuše Jarcovjáková. www.kladenskyzamek.cz [online]. [cit. 2023-09-23]. Dostupné online. 
  9. Černé roky. www.by-wo-men.com [online]. nakladatelství wo-men [cit. 2022-04-27]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]