Pazeravec
 Pazeravec | |
|---|---|
 Pazeravec Bidwillův (Libocedrus bidwillii) na Novém Zélandu | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | cypřišovité (Cupressaceae) |
| Rod | pazeravec (Libocedrus) Endl., 1847 |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pazeravec (Libocedrus) je malý rod jehličnatých dřevin z čeledi cypřišovitých, které se vyskytují pouze na jižní polokouli, a to na ostrovech Nového Zélandu a Nové Kaledonie. Po taxonomických revizích je do něho řazeno 5–6 druhů.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Původně se jednalo o veliký rod zahrnující většinu cypřišovitých z jižních oblastí jižní polokoule, postupně však z něho byly vyděleny samostatné rody Austrocedrus, Calocedrus (pazerav) a Papuacedrus. Některými zdroji je do něho vřazován též rod Pilgerodendron s jediným druhem P. uviferum z jižní Argentiny a Chile, čemuž však odporují některé morfologické i fytogeografické argumenty. Typovým druhem je Libocedrus plumosa (syn. L. doniana).[1] V rámci široké čeledi cypřišovitých je řazen do podčeledi Callitroideae, kde spolu s výše zmíněnými čtyřmi rody formuje samostatný klad sesterský k ostatním.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Stálezelené, jednodomé (jen výjimečně dvoudomé) dřeviny s tenkou, pásovitě se odlupující borkou. Mladé větévky jsou zploštělé, dospělé čtyřhranné, nesou drobné, v mládí přitisklé, ve stáří spíše odstávající šupinovité listy, které jsou postavené vstřícně proti sobě a na rubu mají světlé průduchové proužky. Novozélandské druhy jsou středně velké až velké stromy s kuželovitou či válcovitou korunou, dorůstající výšek přes 20 (ojediněle i 30) metrů, zatímco zástupci z Nové Kaledonie jsou převážně malé stromy či keře převážně do 5 metrů výšky. Samčí a samičí šištice vyrůstají jednotlivě, obvykle na různých větvích téhož stromu; jsou drobné, vejčité, samičí ve zralosti dřevnatějí do zhruba 1 cm velkých šišek obsahujících semena se dvěma výrazně nestejně velkými křídly.[2] Opylování se děje jako u jiných jehličnanů pomocí větru, ploidie rodu je 2n = 22.
Ekologie a rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Stromoví zástupci na Novém Zélandu rostou ve vlhkých lesích obou ostrovů, maximálně do nadmořských výšek 1850 m; Libocedrus bidwilii zde spolu s pabuky a jinými jehličnany, především z čeledi nohoplodovitých, vytváří horní hranici lesa.[3] Novokaledonské druhy se vyskytují jako podrost horských lesů, v křovinách na svazích a říčních terasách, často na velmi kyselých horninách nebo naopak na hadcích.[4]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- Libocedrus austrocaledonica – Nová Kaledonie
- Libocedrus bidwillii – Nový Zéland
- Libocedrus chevalieri – Nová Kaledonie, kriticky ohrožený druh rostoucí pouze na třech stanovištích[4]
- Libocedrus plumosa – Nový Zéland
- Libocedrus yateensis – Nová Kaledonie[2]
Někdy uváděný šestý druh Libocedrus uvifera je zde pojednáván samostatně jako Pilgerodendron uviferum.
Význam a využití[editovat | editovat zdroj]
Dřevo některých druhů, především Libocedrus plumosa, se používá ve stavebnictví a truhlářství; je jemně zrnité, trvanlivé a dobře opracovatelné, má příjemnou tmavě červenou barvu. Jinak je hospodářský i okrasný význam těchto dřevin spíše zanedbatelný, v kultuře se pěstují jen zcela ojediněle.[2] Ve střední Evropě nejsou otužilé.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schuppenzedern na německé Wikipedii.
- ↑ Tropicos. tropicos.org [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Libocedrus description. www.conifers.org [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
- ↑ LIBOCEDRUS BIDWILLII Hook. f. | BOTANY.cz [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Libocedrus chevalieri () description. www.conifers.org [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pazeravec na Wikimedia Commons
