Li Ta-čao

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Li Ta-čao
1930 Li Dazhao Chinese comintern.jpg
Narození 29. října 1888
Laoting County
Úmrtí 28. dubna 1927 (ve věku 38 let)
Peking
Příčina úmrtí oběšení
Alma mater Univerzita Waseda
Povolání politik a knihovník
Zaměstnavatel Pekingská univerzita
Politická strana Komunistická strana Číny
Děti Li Baohua
Příbuzní Li Hongta a Li Zemin (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Li Ta-čao (čínsky pchin-jinem Lì Dàzhāo, znaky zjednodušené 李大钊, Wade-Gilesova transkripce Li Ta-chao; 29. října 1889, Lao-tching, Che-pei27. dubna 1927, Peking) byl spoluzakladatelem Komunistické strany Číny.[1] Je považován za průkopníka čínského komunismu, významného marxistu a proletářského revolucionáře.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studium[editovat | editovat zdroj]

Li Ta-čao vyrůstal v období války a velkého zmatku. V roce 1907 byl přijat na právnickou školu v Tchien-ťinu. Poté, co v roce 1913 absolvoval odcestoval do Japonska, kde začal studovat politiku. Když bylo v roce 1915 přijato 21 japonských požadavků, aktivně se zúčastnil protestního boje spolu s dalšími studenty studujícími v Japonsku. V roce 1916 se vrátil do Číny a nastoupil na Pekingskou univerzitu, kde zastával funkci ředitele knihovny a profesora ekonomie.[2]

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

Aktivně se podílel v Hnutí za novou kulturu, zejména při přizpůsobování jazyka novým požadavkům, kdy se stal jeho novinový jazyk velmi oblíbeným.[3] Kromě toho, že se zasadil o formování písma, prosazoval myšlenky demokracie, vědeckého ducha, útočil na starou etiku a morálku a bojoval proti feudalismu. Po vítězství Velké říjnové socialistické revoluce začaly do Číny prostupovat myšlenky marxismu-leninismu. Li Ta-čao si uvědomil, že tato revoluce bude mít celosvětový vliv a spatřil v tom naději na nezávislost a osvobození čínského národa.[1] V roce 1918 založil Společnost Nový proud.[3] Na univerzitě, kde vyučoval, založil roku 1920 spolek pro studium marxismu. I když je Li Ta-čao považován za spoluzakladatele Komunistické strany Číny, existují teorie, že původně neměl v plánu zakládat žádnou politickou stranu. Doufal pouze v to, že socialistické síly v Číně budou jednotné.[4] Na Pekingské univerzitě sjednotil skupinu mladých intelektuálů jako je Teng Čung-sia, Kao Ťün-jü, Čang Kuo-fan a začali se připravovat na budování strany. V Pekingu se několikrát sešel s představiteli komunistické internacionály a společně diskutovali o založení strany.[2]

Působení v Komunistické straně Číny[editovat | editovat zdroj]

V červenci 1921 se v Šanghaji uskutečnil zakládající sjezd Komunistické strany Číny. Přestože jsou Li Ta-čao a Čchen Tu-siou uváděni jako zakladatelé, sjezdu se nezúčastnili. V letech 1922 až 1924 se zúčastnil mnoha jednání se Sunjatsenem, kde vyjednávali podmínky vzniku jednotné fronty. Podílel se na přípravě spolupráce mezi Komunistickou stranou a Kuomintangem a byl zvolen členem ústředního výkonného výboru Kuomintangu. Během roku 1924 organizoval v Pekingu demonstrace na podporu Sunjatsena. V roce 1926 aktivně vedl hnutí 18. března namířeno proti severním militaristům a vyzval v boji proti imperialismu. Poté, co Čang Cuo-lin obsadil Peking, bylo zatčeno více jak 80 lidí, mezi nimi i Li Ta-čao. Ve vězení byl mučen a nakonec ve věku 38 let oběšen.

Politické názory[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako většina čínských komunistů byl předtím, než přijal marxismus, spíše nacionalista. Mezi komunisty panovaly dva odlišné pohledy na to, jakou úlohu sehrává rolnictvo v průmyslovém proletariátu. Čchen Tu-siou byl ztotožněn s názorem, že rolnictvo žije rozptýleně a není snadné je zorganizovat. Li Ta-čao a Mao Ce-tung vycházeli spíše z reality, kdy rolníci tvoří 90 % čínské populace, přičemž v městech převládá korupce. Proto je nutné vyslat studenty na venkov, aby se sblížili s realitou. Tento spor přetrvával až do samostatného vzniku Čínské lidové republiky.[3] Komunistická revoluce v pojetí Li Ta-čaa se stala revolucí proti vykořisťování a útlaku zahraničního imperialismu. Liovy myšlenky se staly jádrem myšlení Mao Ce-tunga.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Li Dazhao | Chinese communist. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b 李大钊 [online]. [cit. 2019-04-08]. Dostupné online. 
  3. a b c BAKEŠOVÁ, Ivana. Čína ve XX. století. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci: [s.n.], 2001. 126 s. ISBN 80-244-0251-3. 
  4. FAIRBANK, John K. Dějiny Číny. [s.l.]: [s.n.], 1998. ISBN 8071062499. S. 465. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]