Lex Burgundionum
Lex Burgundionum také Lex Gundobada (česky Burgundské zákony) je zákoník Burgundů, pravděpodobně vydaný králem Gundobadem. Je výrazně ovlivněn římským právem, zabývající se zákony týkající se manželství a dědictví, jakož i regulací zlacení a dalších pravidel. Interakce mezi Burgundy je zpracována odděleně od interakce Gallo-římanů. I když nejstarší ze 14 dochovaných rukopisů pochází z 9. století, je sestavení zákoníku připisováno králi Gundobadovi s tím, že jeho nástupce a syn Zikmund zákoník rozšířil. Lex Romana Burgundionum je pak samostatný zákoník sestavený pravděpodobně pro galořímské poddané, obsahující různé zákony převzaté z římských zdrojů,[1][2] nazývaný někdy nesprávným čtením rukopisu Liber Papiani či jednoduše Papianus. Nejstarší opis tohoto textu pochází ze 7. století.
Zákoník Lex Burgundionum sestavil král Gundobad, pravděpodobně po jeho porážce Chlodvíkem I. u Avignonu v roce 500. Některé dodatky v zákoníku byly následně doplněny, buď samotným Gundobadem, nebo jeho synem Zikmundem.
Obsah zákoníku Lex Burgundionum
[editovat | editovat zdroj]Burgundský zákoník se skládá ze dvou souborů zákonů, starší Ústavní knihy či Zákona Gundobadova (Liber Constitutionum sive Lex Gundobada) a právních předpisů Constitutiones Extravagantes.[3] Zákony obou souborů určovaly pravidla osobních vztahů mezi jednotlivci. Lex Burgundionum ke kodifikaci zákonů bylo vnímáno jako velká změna v germánské kultuře, která odrážela nástup krále jako nejvyššího soudce a zákonodárce.[3] I když Burgundové měli tradice a zákony pro rozhodování sporů mezi svými občany, přesto Římané do společnosti přinesli organizační strukturu pro centralizovanější vládu.
Velké množství zákonů v Lex Burgundionum se zabývá peněžní odplatou germánského typu za úmyslné vzájemné fyzické ublížení na zdraví.[3] Peněžité pokuty byly upředňostněny před fyzickými tresty či trestem smrti, což vedlo k regulaci fyzických trestů a krevním mstám mezi dvěma jedinci. Spolu s peněžními pokutami jako odškodné za fyzickou újmu zahrnovalo Lex Burgundionum také wergeld.[4] Wergeld u občanů z nejvyšších vrstev měl hodnotu 300 solidu, občan střední třídy měl hodnotu 200 solidu a lidé z nejnižších vrstev svobodných lidí měl hodnotu 150 solidu.[5] Historička Katherine Fischer Drewová věřila, že rodina byla absolutně nejdůležitější sociální institucí v zákoníku i v germánských kmenech.[6]
Dědická práva vycházela z germánských zvyku. Půda byla předávána zákonem o rodinné posloupnosti, který se značně lišil od římských zákonů, které umožňovaly nabýt majetek jinými způsoby než dědictvím, jako byla koupě.[7] Vdova měla mimo jiné nárok na doživotní podíl na třetině majetku svého manžela. Pokud se muž zasnoubil s mladou ženou a její rodiče později sňatek odmítli, byli povinni vrátit čtyřnásobek ceny nevěsty. Pokud nevěsta odmítla z vlastní vůle či pokud se svatba do dvou let nekonala, mohla se nevěsta znovu zasnoubit bez peněžité pokuty. Pokud muž zrušil zasnoubení, nedostal žádnou náhradu.[8]
Lex Burgundionum byl v platnosti dlouhé roky. Protesty Agobarda, biskupa z Lyonu proti Lex Burgundionum v 9. století ukazuje, že se stále používal a byl v platnosti.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lex Burgundionum na anglické Wikipedii.
- ↑ MENSCHING, Minna. Das Strafrecht der Lex Burgundionum. [s.l.]: R. Furrer's erben Dostupné online. (německy)
- ↑ BARKOW, August Friedrich. Lex Romana Burgundionum... - Primary Source Edition. [s.l.]: Nabu Press Dostupné online. ISBN 978-1-295-62002-9. (anglicky)
- ↑ a b c The Burgundian Code: Book of Constitutions Or Law of Gundobad; Additional Enactments. Redakce Edward Peters; překlad Katherine Fischer Drew. [s.l.]: University of Pennsylvania Press Dostupné online. ISBN 978-0-8122-0178-9. (anglicky)
- ↑ Lex Burgundionum sive edicta regis Gundebaldi. Redakce Jean Baptiste Monfalcon. [s.l.]: [s.n.], 1857. 349 s. Dostupné online. (latinsky)
- ↑ Lex Burgundionum. Překlad Katherine Fischer Drew. [s.l.]: Verlag nicht ermittelbar Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ The Burgundian Code: Liber Constittionum Sive Lex Gundobada; Constitutiones Extravagantes. [s.l.]: University of Pennsylvania Press Dostupné online.
- ↑ SALIS, Ludwig Rudolf von. Lex romana Burgundionum. [s.l.]: Impensis bibliopolii Hahniani Dostupné online. (latinsky)
- ↑ JANIN, Hunt. Medieval Justice: Cases and Laws in France, England and Germany, 500-1500. [s.l.]: McFarland Dostupné online. ISBN 978-0-7864-4502-8. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Tento článek čerpá z 11. vydání Encyclopædie Britannicy z roku 1911, nyní již volného díla (public domain), z hesla (anglicky) „Lex Burgundionum“, jehož autorem je Amy McKenna.
