Lewis Fry Richardson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lewis Fry Richardson
Lewis Fry Richardson.png
Narození 11. října 1881
Newcastle upon Tyne
Úmrtí 30. září 1953 (ve věku 71 let)
Kilmun
Alma mater Univerzita v Durhamu
King's College
Bootham School
Zaměstnavatel Manchesterská universita
Ocenění člen Královské společnosti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lewis Fry Richardson (11. říjen 1881, Newcastle upon Tyne, Anglie30. září 1953, Kilmun, Skotsko) byl anglický matematik, fyzik, meteorolog, psycholog a pacifista. Je známý jako průkopník aplikace matematických metod v oblasti meteorologie a díky pokusům o použití těchto metod v oblasti zabraňování vzniku válek. Je také známý díky své práci v oblasti fraktálů.

Život a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Lewis Fry Richardson byl nejmladším ze sedmi dětí Catherine Fryové (18381919) a Davida Richardsona (18351913). Byli bohatá kvakerská rodina, jeho otec podnikal v oblasti zpracování kůže.

Jako dvanáctiletý odešel studovat do kvakerské internátní školy Bootham v Yorku, kde získal vynikající vzdělání v oblasti přírodních věd. V roce 1898 začal studovat na univerzitě v Durhamu, kde navštěvoval kurzy matematické fyziky, chemie, botaniky a zoologie. O dva roky později odešel studovat na Cambridgskou univerzitu, kde v roce 1903 ukončil studium tzv. natural science tripos zaměřeného na přírodní vědy. Jako sedmačtyřicetiletý získal doktorát z matematické psychologie na Londýnské univerzitě.

V roce 1909 se oženil s Dorothy Garnettovou (18851956), dcerou fyzika Williama Garnetta. Nemohli mít vlastní děti kvůli nekompatibilitě krevních skupin, ale adoptovali dva syny a jednu dceru.

Richardsonová kvakerská víra zahrnovala silný pacifismus a díky výhradě svědomí byl osvobozen od povinnosti bojovat v první světové válce. To mu však následně zabránilo získat akademický post.

Meteorologie[editovat | editovat zdroj]

Richardsonův zájem o meteorologii a předpovídání počasí ho přivedl k výzkumu možností předpovídání počasí pomocí diferenciálních rovnic. S touto metodou přišel v roce 1922 v práci Weather Prediction by Numerical Process. Tato metoda se dnes běžně používá, avšak v té době ještě neexistovala výpočetní technika schopna řešit takové úlohy.

Zabýval se také atmosférickou turbulencí, v této oblasti připravil velké množství experimentů. V této oblasti je po něm pojmenováno tzv. Richardsonovo číslo.

Numerická matematika[editovat | editovat zdroj]

Pracoval také v oblasti numerických metod. V tomto odvětví je po něm pojmenována tzv. Richardsonova extrapolace, metoda na zvyšování řádu konvergence posloupnosti. Tato metoda se využívá např. při Rombergově metodě numerického integrování, jakož i při Bulirschově-Stoerově algoritmu na řešení obyčejných diferenciálních rovnic.

Matematická analýza válek[editovat | editovat zdroj]

Je známý také díky pokusům matematicky pochopit vznik mezinárodního konfliktu. Z tohoto důvodu bývá považován za zakladatele, případně za spoluzakladatele (společně s Quincy Wrightem a Pitirimem Alexandrovičem Sorokinem a dalšími), vědecké analýzy konfliktu, kterou lze považovat za interdisciplinární oblast kvantitativních a matematických společenských věd, zkoumajících podmínky vzniku válek, jakož i udržení míru. Podobně jako při předpovědi počasí, i v této oblasti Richardson aplikoval zejména diferenciální rovnice a teorii pravděpodobnosti.

Je také původcem teorie, že pravděpodobnost vzniku vojenského konfliktu mezi dvěma státy je funkcí délky jejich společné hranice. Studium hranic států ho přivedlo k myšlenkám, které lze považovat za základní v moderním studiu fraktálů.

V dílech Arms and Insecurity (1949) a Statistics of Deadly Quarrels (1950) se pokoušel statisticky analyzovat příčiny vzniku válek. Mezi faktory, které při těchto analýzách zohledňoval byli např. ekonomika, jazyk či náboženství.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lewis Fry Richardson na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]