Letovice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Letovice
letecký pohled
letecký pohled
Základní informace
Slohnovogotika
Poloha
AdresaLetovice, ČeskoČesko Česko
UliceZámek
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky18941/7-501 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Letovice stojí na ostrohu nad obcí Letovice, asi 40 km severně od Brna.

Historie[editovat | editovat zdroj]

zámek na rytině ze 17. století

Původní dřevěná tvrz patřící Bořitovi, která stála na ostrohu nad Trstenickou stezkou, spojující Čechy a Moravu, byla přestavěna na hrad pravděpodobně Heřmanem z Letovic, od něhož pocházejí i první zmínky z let 1250-1274. Další zmínka pochází z roku 1316 od Stanimíra z Letovic. Hrad je ale písemně doložen až v roce 1360, kdy se majiteli hradu a panství stali páni z Letovic a z Ronova. Na přelomu 14. a 15. století zde byl do češtiny přeložen cestopis Marka Pola Milión. Roku 1424 hrad oblehli, dobyli a zničili husité.

V letech 1446-1505 vlastnil polovinu hradu a panství rod pánů z Lomnice. Druhá polovina panství byla v letech 1446-1505 majetkem rodu pánů z Boskovic. Roku 1505 získali páni z Boskovic první polovinu a panství s hradem vlastnili do roku 1544. Ve druhé polovině 15. století prošel hrad pozdně gotickou přestavbou.

Roku 1544 koupil hrad a panství od Kryštofa z Boskovic hrabě Kryštof z Hardeka a Kladska. Za Hanuše Fridricha z Hardeka byly provedeny úpravy interiéru, zesílení hradního opevnění se dvěma prstenci příkopů a dostavěno opevněné předhradí. Kamenné náhrobky Hardeků se nachází v kostele sv. Prokopa.

Roku 1614 přešel hrad a panství do rukou hraběte Jindřicha Václava Thurna svatbou s Reginou Juliánou z Hardeka. Roku 1645 hrad dobyli Švédové. Po smrti Jindřicha Václava Thurna byl hrad roku 1654 prodán Karlem Kašparem Thurnem za 60.000 zlatých Jiřímu Štěpánovi Bruntálskému z Vrbna, jenž nechal provést opravy válečných škod.

Barokní přestavby[editovat | editovat zdroj]

pohled od východu

V letech 16641666 vlastnila hrad a panství hraběnka Eva Erdëdy, rozená Forgačová. Po ní byla v letech 1666-1668 majitelkou hraběnka Eliška z Náchoda, rozená Sunioginová. Ta roku 1668 odprodala hrad a panství za 60 000 zlatých ostřihomskému arcibiskupovi Jiřímu Szelepczenyi z Pohronce, jenž nechal provést přestavbu jádra hradu v raně barokní zámek. Tehdy získala zámecká zástavba půdorys nepravidelného trojúhelníku. Zámek a panství koupil v roce 1711 hrabě Karel Ludvík z Roggendorfu za 170 000 zlatých.

Roku 1724 získali zámek Blümegenové a začali s úpravami zámku. Tentýž rok zámek spolu s městečkem vyhořel. Po požáru došlo k barokním přestavbám – byl dokončen hlavní zámecký palác, upraven interiér a roku 1730 byly přistavěny nové hospodářské a úřední budovy.

Roku 1820 se stala majitelem panství a zámku rodina Kálnoky z Köröspataku. Za jejího vlastnictví získal zámek svůj nynější vzhled. Proběhly empírové a pseudogotické úpravy, byly přistavěny konírny, letní a zimní jízdárny, a došlo i k úpravě původní hradní věže. Nejznámějším z Kálnokiů byl Gustav Kálnoky (v letech 1881-1885 ministr zahraničí Rakouska-Uherska), jenž nechal upravit zámecký svah v rozsáhlý romantickogotický park anglického stylu. Na zámku působil jako vychovatel Jan Erazim Vocel. Zámek patřil rodu Kálnoky až do roku 1945.

Po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Návštěvnost zámku[1]
Rok Počet návštěvníků
2016 2 000
2017 1 900

Po roce 1945 se stal zámek majetkem MěNV. Byl v něm umístěn internát a později i několik tříd Masarykovy školy práce. Po dlouhých průtazích byl zámek navrácen v restitučním řízení hraběti Alexandru Kálnokymu. Poté začalo město ve spolupráci s Alexandrem Kálnokym investovat do statického zajištění a sanace sklepení jízdáren. Proběhla také úprava zámeckého parku. V roce 2004 byl zámek a přilehlý park prodán Bohumilu Vavříčkovi z Boskovic za dva miliony korun. Který zámek zrekonstruoval přibližně za 30 mil. Kč.[2] Od počátku roku 2022 jej však ze zdravotních důvodů majitele nabízen k prodeji.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 45. Dostupné v archivu. 
  2. mc. Z ruiny udělal luxusní sídlo. Letovický zámek je nyní na prodej. E15 [online]. 2022-01-19 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 
  3. CHARVÁT, Jan. Letovický zámek je na prodej. Naposledy měnil majitele v roce 2004. Blanenský deník [online]. 2022-01-06 [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.1. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.2. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.3. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Milan Illa,Obrázky z Letovic Sešit č.4. Vlastním nákladem a tiskem, Letovice, 1998.
  • Emanuel Janoušek, Paměti města Letovic. Centa s.r.o., Brno, 1995.
  • redakční rada MěstNV v Letovicích, Ze starší kulturní minulosti města Letovic na Moravě . Grafia n.p., Letovice, 1966.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]