Letecké nehody vojenských strojů České a Československé republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Toto je seznam leteckých nehod vojenských strojů na území České a Československé republiky (české i zahraniční letouny) a českých vojenských letadel v zahraničí.

Legenda k tabulce[editovat | editovat zdroj]

  • místo je bráno jako přibližná lokalita
  • pokud je mezi obcemi lomítko, znamená to, že se nehoda udála mezi těmito obcemi
  • pokud je mezi obcemi čárka, druhá obec je jen pro upřesnění (větší město poblíž, okresní město atp.)
  • „?“ znamená, že informace není k dispozici
  • „–“ u zraněných a mrtvých znamená nulu
  • u počtů je vždy udáván celkový počet, číslo v závorce značí, kolik z celku byla posádka (je-li tato informace k dispozici)
  • nehody jsou uvedeny chronologicky (nejstarší na začátku)
  • seznam není úplný, vycházeno je z velkého množství zdrojů, ale ne všechny nehody je možné ověřit z více než jednoho zdroje
  • do roku 1992 uvedeny nehody na území celého Československa, po jeho rozdělení jsou uvedeny nehody pouze na území Česka (a českých strojů v zahraničí)
  • uvedeny jsou pouze nehody, u kterých došlo ke zranění či úmrtí, případně se jednalo o incident, při němž byl stroj úplně zničen.
  • nejsou uváděna letadla sestřelená během světových válek
  • nejsou uvedeny katastrofy zahraničních vojenských letadel RAF s Čechoslováky na palubě, které se staly v období druhé světové války nebo krátce po ní[1]

Letecké nehody vojenských strojů České republiky a zahraničních vojenských strojů v Česku[editovat | editovat zdroj]

Datum Místo Stroj Mrtví Zranění Poznámky Reference
18. 3. 1993 Jihlava Su-22M4 Pilot mjr. Jiří Soukup se úspěšně katapultoval. [2][3]
30. 6. 1993 Radslavice L-39C Albatros Pilot mjr. Kleiner se úspěšně katapultoval. [2][3]
5. 8. 1993 Slaný Mi-2  ? Vrtulník letky ministerstva vnitra havaroval zřejmě po zásahu bleskem. [2]
1. 2. 1996 Rohovládova Bělá L-39C Albatros Hořící motor, piloti pplk. Vladimír Adámek a npor. Jaroslav Sochr (viz nehoda 18. 2. 1998) se úspěšně katapultovali. [2][4][3]
2. 9. 1996 Studené MiG-21MF, č.5215 1 Pilot (mjr. Ivo Zachara) těžce zraněn, není jasné, zda se katapultoval nebo byl se sedačkou vymrštěn při nárazu na zem. [2][3]
1. 11. 1996 Tasovice Su-22M4 1 † kpt. Michal Návesník [2][3][5]
19. 11. 1996 Herálec MiG-23UM 2 Z neznámé příčiny se letadlo dostalo do prudkého klesání, piloti se nepokusili o katapultáž, † mjr. Drahoslav Mládek, † pplk. Jiří Trunečka [2][6]
8. 1. 1998 Bosanska Krupa (BiH) Mi-17 24 Pád vrtulníku (mise SFOR) přibližně 4 sekundy po startu. [2][7]
18. 2. 1998 Benátky L-39C Albatros 1 † npor. Jaroslav Sochr [2][4]
19. 5. 1998 Herálec MiG-23UM Oba piloti (mjr. Jan Skládanyi a mjr. Jiří Kareš) se katapultovali, stroj (poslední MiG-23U českého letectva) dopadl poblíž místa nehody z 19. 11. 1996 [2]
8. 6. 1998 České Budějovice MiG-21MF a MiG-21UM Srážka ve vzduchu, piloti se bez zranění katapultovali, oba stroje se zřítily do obydlené oblasti (sídliště Vltava a České Vrbné), bez zranění obyvatel,
poškozeny nebo zničeny desítky automobilů na parkovišti a bytů v panelovém domě.
[2][8]
25. 10. 1998 Stipanjiči (BiH) Mi-17 3 Náraz vrtulníku v rámci mise SFOR do horského hřebene, † mjr. Jaromír Nasavrcký, † Rostislav Samec, † kpt. Bohumil Vávrů [9]
10. 11. 1998 Slatinice Mi-24V 4 Zřícení po nahlášení problémů s řízením, † mjr. Vladimír Chromý, † mjr. Pavel Hurčík, † npor. Marek Józsa, † nrtm. Petr Cihlář [2][10][11] Pomník na místě
17. 6. 1999 Macourov MiG-21MF a MiG-21UM 2 Srážka ve vzduchu, † mjr. Ivan Kaiser (pilot MiGu-21MF), † mjr. Jaromír Zbranek (pilot MiGu-21UM, katapultoval se, ale nepřežil),
bez zranění mjr. Zdeněk Svoboda (pilot MiGu-21UM, viz nehoda 10. 10. 2000)
[2][12]
12. 10. 1999 Čáslav Mirage 2000C 12-KT Česko-francouzské cvičení Friendly Fly '99, francouzský pilot (plukovník) se katapultoval. [13][14]
16. 6. 2000 Kladeruby nad Oslavou Su-22M4 1 † npor. Lubomír Šigut (katapultoval se, ale nepřežil) [2][15] (pomníček uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa)
1. 8. 2000 Čejkovice L-29 Delfín 1 † plk. gšt. Ján Malo [4][16]
10. 10. 2000 Bílek MiG-21MFN 2 Letadla v těsném závěsu vlétla v nízké výšce do lesa, † mjr. Zdeněk Svoboda, † mjr. Ivan Indrák. [17][18]
12. 2. 2001 Škvorec W-3A Sokół 3 Kontrolní let s instruktorem, všichni tři členové posádky utrpěli těžká zranění. [2][19]
1. 8. 2001 Pelhřimov L-39ZA Albatros 1 † por. Luděk Burda [2][20]
28. 10. 2001 Okrouhlá Mi-8S 7 Náhlé vysazení obou motorů a tvrdé přistání, na palubě byli i kosmonauti Eugene Cernan a Vladimír Remek (nezraněni). [2][21]
24. 2. 2003 Vojenský újezd Brdy L-159A ALCA 1 Zkoušky leteckého kanónového kompletu Plamen, † kpt. Petr Vašíček (mjr. in memoriam). [22][23][24][2][25] Pomník postaven asi 1 300 m od místa dopadu letadla.
9. 9. 2004 Sedlec Lynx AH.9 6 Česko-britské cvičení Flying Rhino, zahynulo 6 britských vojáků † Loose, † Kemp, † Crain, † Dimmock, † Gomersall, † Kelly . [26][27]
12. 7. 2010 Holice L-39C Albatros 2 Pád letadla CLV Pardubice do lesa, piloti Václav Tyrychtr a David Sochacký se katapultovali. [28][29]
16. 12. 2010 Biskupice-Pulkov L-39ZA Albatros Pád letadla 22. základny letectva z Náměště nad Oslavou do lesa, piloti kpt. Michal Kudyn a kpt. Stanislav Stojaník se katapultovali. Příčinou byl titanový požár vysokotlakého kompresoru motoru. [30][31][32]
23. 5. 2012 Čáslav An-30B 7 Havárie ruského pozorovacího letounu při přistání na základně v Čáslavi. Příčinou bylo nezvládnutí techniky pilotáže a nedodržení nařízených parametrů při přistání. [33][34]
22. 11. 2012 Radovesnice I L-159A ALCA 1 Pád letounu z čáslavské základny při cvičném letu při nácviku pilotáže v noci, † npor. Ing. Ondřej Sovina. Pomník na místě. [35][36]

Letecké nehody vojenských strojů Československé republiky a zahraničních vojenských strojů v Československu[editovat | editovat zdroj]

Datum Místo Stroj Mrtví Zranění Poznámky a reference
27. 7. 1911 Wiener Neustadt, A Voisin - - žák pilotního kursu por. Rudolf Holeka rozbil letadlo při prvním letu (Popis události v knize Rudolf Holeka – kronika prvního vojenského letce národnosti české, str. 37). Pozn.: Létal v rakousko-uherské armádě.
18. 3. 1917 Roucy,Francie Nieuport 17 1 † Jan Hofman padl ve vzdušném boji. Létal ve francouzském letectvu, kde létali i piloti M.R. Štefánik, Václav Pilát, Bedřich Starý, Jan Štork, Augustin Charvát, Vilém Stanovský, Václav Kahovec a pozorovatel Silvestr Šebesta. (více v časopisu Speciál L+K 2006; dále dle knihy Léta létání, str.76 a [1]) Pozn.: Válečné ztráty sem sice nepatří, ale protože to byl historicky první, a za 1. sv. války jediný český pilot padlý v boji na straně Dohody, uděláme mu výjimku. V rakousko-uherském letectvu padlo víc českých pilotů, ale o těch jinde, např. v časopisu Historie a vojenství, 2009 č. 2 a 3, 2010 č. 2. apod.
10. 11. 1918 Cheb Oeffag C.II 1 1 † šik. Václav Antoš, čet Josef Francl těžce zraněn. Při přeletu letadla z Chebu do Prahy neplánovaná exhibice nad městem, ztráta rychlosti a současně první smrtelná letecká havárie čs. letce v nové republice. Dopad za nádražím. (publikace Československé letectvo 1918 – 1924) Pozn.: Jediné vojenské letiště v Českých zemích bylo v převážně německém Chebu. Bylo rozhodnuto zachránit letadla pro novou republiku a přelétnout je do Prahy. Této ozbrojené akce se zúčastnili i piloti Klement Adamec, Václav Bahník, Karel Mašek, Václav Belza, Antonín Bělohlávek, Vladimír Lepař, Josef Malý, Břetislav Pliške, Rudolf Polanecký a další. Všichni byli piloti bývalé rakousko-uherské armády. Piloti z Francie a Ruska se ještě nevrátili.
20. 1. 1919 u Rimavské Soboty, Sk Brandenburg C.1  ? maďarské letadlo sestřeleno palbou ze země, po nouzovém přistání posádka letadlo zapálila. Stalo se to v bojích při maďarském pokusu o revizi hranic. (Speciál L+K 2006)
13. 3. 1919 u Loun Bristol Fifhter F2B, č. D 8075 - - pilot Julius Arigi a npor. František Klepš nezraněni, letadlo zničeno. Anglické letadlo bylo za války ukořistěno v Itálii, Arigi s ním přiletěl domů a vrak ještě prodal MNO. Dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 130 a časopisu Historie a vojenství, 2011 č.4. Motor Rolls-Royce tohoto letadla se dle [2] nachází ve sbírkách NTM. Pozn.: Děčínský Němec Julius Arigi byl druhý nejúspěšnější stíhač rakousko-uherského letectva za 1. světové války. Po válce a rozpadu Rakousko-Uherska se vrátil domů, teď už do Československa, a podnikal zde v letectví. Později se odstěhoval do Rakouska.
1. 5. 1919 Berlin Fokker 1 † Zdeněk (Zdenko) Keck ve službách firmy Aero zahynul při přejímání letadla – údajně typ Dr1 pro MNO ([3]; Speciál L+K 2006; v knize Aero 1919 – 1999, str.62 je uvedeno, že zahynul v polovině května; v knize Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR, str.57 je jméno uvedeno jako Kecek). Pozn.: Zdeněk Keck byl prvním žákem Kašparovy letecké školy v roce 1911
4. 5. 1919 Bratislava Caproni Ca.3 4 italský letoun, při této nehodě zahynul gen. Dr. Milan Rastislav Štefánik a italská posádka npor. I. Mancinelli-Scotti, serž. H. Herlino a střelec G. Agginuti. Letoun měl přistát na starém bratislavském letišti ve Vajnorech (zrušeném v roce 2007) a havaroval v blízkosti dnešního (tehdy neexistujícího) bratislavského mezinárodního letiště u Ivánky. Pomník na místě.
23. 5. 1919 okolí Miškovce, JV Sk Brandenburg C.1 2 šik. Oskar Výtržný a npor. Ilja Svoboda zraněni, letoun zničen. Letoun sestřelen vojskem Maďarské republiky rad při maďarském pokusu o revizi hranic. (publikace Československé letectvo 1918 – 1924)
28. 5. 1919 Fél (dnes Tomášov), Senec, Sk Brandenburg C.1 169.99  ? čet. Ludvík Pravda a npor. Doležel od 1. polní letecké setniny havarovali při nouzovém přistání, letoun zničen. Stalo se to při průzkumném letu v bojích při maďarském pokusu o revizi hranic. (Speciál L+K 2008)
5. 7. 1919 Praha SVA 1?(?)  ? První havárie cizího letadla v Československu, italské letadlo v Praze u železničního mostu zabilo amerického filmaře Mac Rearyho. (Speciál L+K 2006)
4. 10. 1919 Cheb Voisin 10 Bn2, č. 3982 2 † pilot rtm. František Netolička, † pozorovatel npor. Ferdinand Soukup. Při shozu kytice do města zachytili o střechu nemocnice a spadli do ulice za soudem. (dle publikací Chebská křídla a Letadla Voisin v Československu) (hrob Františka Netoličky v Třebíči uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa)
3. 11. 1919 Praha – Kbely Albatros D.III  ? porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Pilot (možná Adolf Bláha, ale stroj zkoušeli i jiní piloti a dle jiných pramenů havaroval někdo z nich) zraněn, letoun zničen. Dle knihy Vzduch je naše moře, str. 48 a [4]
27. 11. 1919 u Milevska L.V.G. 2 † pilot por. Vladimír Lepař, † mechanik Čížek. Přelet letadla z Jižních Čech do Prahy, pro mlhu nemohli letět dál, havárie při pokusu o přistání 1,5 km JZ od Milevska (dle publikace Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR, str. 56)
27?. 11. 1919  ? L.V.G. 1 1 † pilot rtm. Václav Provazník, mechanik zraněn. Přelet letadla z Jižních Čech do Prahy, hned po startu požár motoru a havárie při nouzovém přistání. (dle publikace Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR, str. 56)
6. 2. 1920 Cheb ? Voisin 10 Bn2, č. 4007  ? pilot šik. Bartoš, letoun zrušen (dle publikace Letadla Voisin v Československu)
24. 2. 1920 Cheb Spad VII, č.11612 1 - † letmistr Gustav Švára. Havárie při loopingu. (dle publikace Chebská křídla a dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 75, 112)
21. 3. 1920 Stupava/ Bratislava,Sk Gotha GL. VII 3 havárie při tajném zkoušení internovaného ukrajinského letadla s německým pilotem a dvěma českými mechaniky (L+K 1982/9) [5]
16. 4. 1920 cvičiště Čtyři Dvory, České Budějovice Caproni Ca.3 3 - letoun italské vojenské mise v Československu havaroval při přeletu z Prahy do Českých Budějovic. Při přistání zavadil o střechu jedné z budov rolnické školy, po dopadu na blízké pole explodovala nádrž a tříčlenná posádka zahynula. Dle článku: Kbely, letiště na okraji Prahy, a [6]
9. 5. 1920 Nitra nebo Bratislava - Vajnory, Sk Spad XIII, č. 10279 -  ? francouzský velitel Escadrille Bré. 590, kpt. Georges Marcel Lachmann havaroval v mlze při přistání na letišti, letoun byl opraven a létal u nás až do roku 1926. (dle Speciálu L+K 2008; dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná… - zde jsou ale fotografie chybně popsané a foto této nehody snad ani neexistuje, více v diskuzi badatelů na [7]) Pozn.: Francouzská letecká jednotka Escadrille Bré. 590 pomáhala bránit Československo proti útoku Maďarů.
18. 5. 1920 Cheb Rumpler C VII 1 † letmistr Josef Puchold. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti. (dle publikace Chebská křídla)
26. 5. 1920 Nitra nebo Bratislava - Vajnory, Sk Spad VII, - 1 francouzský velitel Escadrille Bré. 590, kpt. Georges Marcel Lachmann znovu havaroval na letišti a byl lehce zraněn, letoun neznámého čísla byl asi zrušen. Pozn.: Je možné, že kpt. Lachnmann havaroval i v létě 1919 se Spadem VII, č.11255, který byl opraven. Foto některé z těchto havárií je v knize Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná… str.40 i na [8], ale přesná identifikace není.
8. 2. 1921 u Klatov Spad VII, č. 11476 1 - † letmistr Stanislav Novák od 32. letecké roty. (Speciál L+K 2008). Hrob v Ostroměři na [9]. Dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 107 se stalo 2.8.1921.
8. 3. 1921 Cheb Salmson S2A2 2 † letmistr Emanuel Petrovič, † npor. Josef Řepka. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti (dle publikace Chebská křídla). Pozn.: 50 letadel Salmson S2A2 darovala Francie mladému Československu.
19. 5. 1921 Praha - Kbely Spad VII, č. 11248 1 - † npor. Ferdinand Hánek, velitel 32. letecké roty a bývalý legionář, havaroval při akrobacii. [10] [ http://www.modelforum.cz/viewtopic.php?f=310&p=1103789] . Na [ http://genebaze.cz/cgi-bin/pamjin.cgi?p=zs] je hrob v Železném Brodě.
23. 5. 1921 Most Albatros D.II 1 - † Bohumil (Gottfried) Russ, bývalý pilot rakousko-uherské armády zahynul na leteckém dni. Stíhací letoun pojmenovaný „Mopsi“ patřil společnosti Ikarus pana J. Arigiho. Je vidno, že rozdělení letadel té doby na vojenská a civilní je složité. Dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str.83,130 a [11].
2. 7. 1921 Praha - Kbely Š-1.8 3 - † rtm. polní pilot Karel Smetana od LP 3, a američtí krajané † sl. Stejskalová, † R. Šťastný. Popis události v knize Letecké vzpomínky, str. 23; dle knihy Než podmaníme vzduch…, str. 49 se pilot jmenoval Josef Smetana, ale to je chyba, protože podle [12] plk. Josef Smetana velel LP1 ještě v roce 1930 a v roce 1931 odešel do výslužby. Zmínka o čet. Karlu Smetanovi je na [13] a taky je uveden jako mrtvý rtm. v Almanachu letectví 1924
17. 10. 1921 Nitra, Sk Brandenburg 368.118 1? 1? piloti Hrubín a Koželuh, havárie na letišti, foto ukazuje letadlo zcela zničené. [14] Pozn.: Jde PRAVDĚPODOBNĚ o letce: † pilot rtm. Karel Hrubín, který zahynul a je uveden v seznamu mrtvých čs. pilotů v Almanachu letectví 1924, a kpt. Vladislav Koželuh, velitel dílen u LP3, který přežil a konstruoval větroně Nitra. Jeho jméno bývá uváděno i jako Vladimír, ale v osobním Věstníku MNO – část osobní, 1922 str. 44 je uveden kpt. Vladislav Koželuh od LP3.
15.5.1922 Těšíkov/Domašov, Šternberk Š-H-1.19 2 † polní pilot Antonín Bělohlávek, † pozorovatel npor. Antonín Špaček, od leteckého pluku 2. Požár za letu. (časopis Letectví 1922, str.107; Speciál L+K 2008)
6. 6. 1922 Praha – Kbely Avia BH-3.01 1 † Bohumil Munzar, tovární pilot Avie, havárie prvního prototypu, porucha konstrukce. (L+K 1981/ 24,25)
12. 6. 1922 u Dlouhé Třebové Spad VII, č.20088 - - porucha motoru, pilot rtm. Bartoš nouzově přistával na pole, ale lidé z okolí se začali sbíhat blíž, aby to dobře viděli. Aby se jim vyhnul, musel zatáčet a havaroval. Pilot dopadl dobře, ale letadlo bylo zrušeno. Dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str.124.
9. 7. 1922 ? Cheb Brandenburg B-1 1 1 † pilotní žák voj. Karel Peterka, instruktor rtm. Václav Belza zraněn. Porucha lanka křídélek. (dle publikace Chebská křídla v souvislostech str. 67 se stalo 9.7.1922, ale hned na str.68 je uvedeno datum 9.8.1923)
9. 7. 1922 letiště Cheb L.F.G. Rolland D.VIb  ? pilot rt. Antonín Machovec přežil. Dle [15] a knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 63.
27. 8. 1922 letiště Praha-Kbely Phöenix D II 1 † Rudolf Polanecký, havárie na leteckém dni BOHEMIA B 5, první motorové letadlo vyrobené v České republice po roce 1918, Aeroweb.cz [16]
8. 2. 1923 Olomouc Spad VII, č.20096 1 † kpt. Josef Pospíšil, velitel 33. letecké roty leteckého pluku 2. (dle publikace Olomoucké letiště v Neředíně) (dle časopisu Letectví 1923, str.32 se stalo 7.2.1923)
28. 3. 1923 u Šamorína ?, Sk Spad XIII, č. 3580 1 † pilot rtm. Rudolf Gabzdyl od 31. letecké roty LP3 v Nitře. Při návratu ze cvičení přistál pro ztrátu orientace nebo poruchu u obce Gomba (dnes Hubice) na Žitném ostrově. Poté pokračoval v letu do Nitry a za šera narazil do stromů. Tolik v časopisu Letectví 1923, str. 64, ale s datem 4.4.1923; dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 99 se stalo 28.3.1923 u Šamorína, což neodpovídá výše uvedenému popisu. Šamorín je 10km od Hubice na opačnou stranu než Nitra. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1923, str.390 rtm. Rudolf Gabzdyl zemřel 28.3.1923, ale u Vel. Megendorfu)
16. 5. 1923 Praha Avia BH-6 1 zkušební pilot Avie Josef Skubal těžce zraněn, požár za letu a havárie při nouzovém přistání na letišti. Prototyp stíhací BH-6 shořel a k sériové výrobě nedošlo. (časopis Letectví 1923, str.140 a kniha Než podmaníme vzduch…, str.85)
10. 6. 1923 Bohdalov, okr. Žďár n. S.  ? 1 npor. Otta Baier z Olomouce byl vážně zraněn. Letoun zachytil o stromy a dopadl na pole (směrem k Březí nad Oslavou), asi při pokusu o nouzové přistání pro ztrátu orientace. Na [17] je psáno jméno pilota jako npor. Bajer, podle Almanachu letectví 1925 sloužil u Leteckého pluku 2 v Olomouci pilot npor. Otta Baier. Podle [18] byl leteckým pozorovatelem již v rakousko-uherské armádě. Jeho životopis je v knize Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 130.
10. 6. 1923 Plzeň Spad VII, č.20115 - - pilot rtm. Procházka na leteckém dni srážel za letu balónky naplněné plynem. Po nárazu uniklý plyn se vznítil od motoru a zapálil plátěný potah letadla. Pilot s hořícím letadlem přistál a zachránil se, ale letadlo shořelo. Dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 127.
22. 8. 1923 Praha Aero A-18 1 † polní pilot Bohumil Kolín, tovární pilot firmy Aero zahynul při zkouškách letadla před dodáním Vojenské správě (dle časopisu Letectví 1923, str.137 a knihy Aero 1919 – 1999, str.62).
1. 9. 1923 u Konice na Moravě Š-H-1.11 2 † rotmistr pol. pil. letec Josef Slovák, † vojín ošetřovatel letounů Antonín Potůček, oba od leteckého pluku 2. Během letu ve formaci se letoun náhle propadl a havaroval [19]. Hrob na [20] Pozn.: Š-H-1 je naše první sériově vyráběné letadlo, konstrukce Aloise Šmolíka, označené prvně ŠA, pak Šm-1, později Š-H-1 nebo Š-M-1 (Š-M-2 když je vyrobilo Aero) a nakonec Š-1 nebo Š-2, podle použitého motoru Hiero nebo Maybach. Číslo za tečkou je výrobní číslo konkrétního letadla. Název výrobce se taky měnil: původně Letecký arsenál, od listopadu 1919 Hlavní letecké dílny, od března 1922 ČS. vojenská továrna na letadla a od října 1926 Letov.
27. 9. 1923 Cheb Brandenburg CI 27.64 - 1 pilotní žák vojín František Rottál narazil do stromu u letiště, byl těžce zraněn a letadlo zničeno. (Speciál L+K 2008)
20. 11. 1923 Rožnov pod Radhoštěm Spad VII, č.20049 1 † des. Karel Tkadlec od 33. letecké roty leteckého pluku 2. Havárie při nízké akrobacii. (dle publikace Olomoucké letiště v Neředíně; dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 37,124 a dle článku v časopisu Hobby Historie č. 11/2011)
19. 2. 1924 Cheb, nádraží Salmson S2A2 1 † pilot letec rtm. František Najman (jinde psáno chybně Neumann), instruktor leteckého učiliště. (Chebská křídla, foto na str.69, a časopis Letectví 1924, str.32) Zpráva o úmrtí rtm. Františka Najmana je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 270. Hrob rtm. Františka Najmana je v Radimovicích, okr. Liberec. [21]
19. 3. 1924 Vizovice Bréguet XIV A.2, č.9052 - posádka pilot svob. Karel Kolařík a pozorovatel čet. asp. Adam Oskar nezraněna, porucha žaluzií chlazení, běžící motor se přechladil a neměl výkon. Při nouzovém přistání náraz do vagonu na nádraží, letoun zrušen. (Speciál L+K 2008)
31. 3. 1924 Škvorec Spad VII, č.20097 1 - † rtm. pilot Vladimír Petrásek od leteckého pluku 1 zahynul na stíhacím letounu. Pilot pocházel ze Stupic a byl pohřben v Kolodějích. (časopis Letectví 1924, str.88,112; publikace Po zavátých stopách – historie svazu letců ČR, str.70; kniha Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 75, 126) Hrob uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
7. 4. 1924 Cheb Spad VII,č.11498 1 † svob. František Podzemný. Porucha křídla následkem koroze vzpěry. (dle publikace Chebská křídla a dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 73, 108)
11. 4. 1924 Cheb Avia BH-3.7 1 † svob. Martin Vaněk nevybral střemhlavý let, dopad na Ringstrasse, dnes ul. Komenského, v Chebu. (dle publikace Chebská křídla) (L+K 1981/ 24,25)
6. 5. 1924 Bratislava - Vajnory, Sk Spad XIII, č.9157 - - svob. Emanuel Tichý (později šéfpilot MLL) při přistání na letišti postavil letadlo na hlavu. Napohled nepoškozený stroj byl zrušen, ačkoliv jindy byla opravována i vážně poškozená letadla. [22] Pozn.: Seznam a osud všech československých Spadů je uveden v knize Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná stíhací letadla. Fotografie jsou zde ale chybně popsané.
7. 5. 1924 Cheb  ? 1 † rtm. František Kočárek. (dle publikace Chebská křídla)
17. 5. 1924 u Satalic Spad VII, č.15643 -  ? pilot Sasoň, porucha motoru a havárie, letadlo zrušeno. Dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 122.
7. 6. 1924 u Letňan, Praha Spad VII, č.11405 -  ? pilot Balík, srážka za letu s letadlem čet. Josefa Kohela, letadlo zrušeno. Dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 107.
17. 6. 1924 Cheb Brandenburg B-1 1 † polní pilot letec rtm. Antonín Zábranský z Leteckého učiliště. Chyba pilotáže. (dle publikace Chebská křídla) Dle Věstníku MNO – část osobní,1925 str. 187 rtm. Antonín Zábranský zemřel 31.3.1925 následkem úrazu při výkonu letecké služby.
18. 6. 1924 vrch Kartuša, Čermáň, Sk  ? 1 † čet. Chládek (asi od leteckého pluku 3) [23] Pozn.: Hrob pilota čet. Františka Chládka s datem úmrtí 13.11.1925 je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Je někde chyba, nebo jde o shodu jmen?
4. 7. 1924 Nebanice, Cheb Avia BH-3.6 1 † npor. Artur Žák, porucha křídla při vývrtce. [24] (L+K 1981/ 24,25)
4. 7. 1924 Milovice Spad VII, č.11604 1 † četař Josef Kohel od 34. letecké roty. Při cvičení shazoval za nízkého letu pouzdro se zprávou a stuha pouzdra se mu zachytila za páku plynu.(dle publikace Olomoucké letiště v Neředíně a časopisu Letectví 1924, str. 184 a dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 77, 112). Na [25] je jméno pilota uvedené jako Kobel.
13. 7. 1924 Čelákovice Aero A-14.3, L-BARB 1 až 4  ? † polní pilot letec rtm. Tomáš Galinovský od LP1, vojenský pilot létající i pro ČSA a zde i pro soukromou společnost. Vzlet se třemi cestujícími do stromu u Čelákovic. O osudu cestujících pramen nehovoří. Zpráva o úmrtí rtm. Tomáše Galinovského je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 517. [26] [27]. Pozn.: Galinovský byl jedním z prvních pilotů ČSA, ale havaroval na soukromém letadle stejného typu, s jakým létal u ČSA i u vojenského letectva. A-14 byl kopie Brandenburgu, a používal se jako cvičný, pozorovací i dopravní.
18. 7. 1924 Hrdějovice (České Budějovice) Letov Š-2 2 † npor. František Křečan, † por. Jaroslav Vondrášek, pomník viz [28]
7. 8. 1924 Horní Počernice/Nehvizdy Avia BH-19 1 - † zkušební pilot rt. Josef Černohous zahynul při zkouškách prototypu. Za letu mu prasklo slepé střevo a on havaroval. (Dle knihy Československá letadla 1 a časopisu Letectví 1924, str.207,208)
29. 8. 1924 Blíževedly Spad VII, č.11405 - - pilot Ivan Kňažikovský nezraněn, při startu z polního letiště praskla pneumatika, letadlo se převrátilo a shořelo. Dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 107.
11. 9. 1924 Cheb Avia BH-10 1 † des. Václav Honz (dle publikace Chebská křídla)
12. 10. 1924 Nitra, Sk  ? 1  ? † let. mechanik Podlipský, pilot rtm. Hadinec přežil (oba asi od leteckého pluku 3) Náraz do mlýnského komína.[29]
28. 10. 1924 Rožňava, Sk Aero A-12.1 2 † polní pilot npor. Vladimír Skrejšovský, velitel 8. letecké roty v Nitře, † polní pozorovatel letec kpt. Vladimír Braun, oba od LP3, havarovali za špatného počasí při štafetovém letu k výročí republiky. Dle Speciálu L+K 2008 ; v publikaci Letectví a město Plzeň, 2. díl je chybné datum 24.10.1924; dle publikace Zprávy o letectví, str.146 nedokončilo štafetový let ani letadlo od LP1. Zpráva o úmrtí obou letců dne 28.10.1924 u Kovačova (župa Lipt. SV. Mikuláš) je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 35. Ve Speciálu L+K 2008 je životopis Vladimíra Brauna, a v něm uvedeno, že narazili v mlze do země u Rožňavy. Obec Kováčová je i u Rožňavy, ale není to v župě Lipt. SV. Mikuláš. Pozn.: A-12 je první ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou.
1925 Cheb Avia BH-3.01 pilotní žák Jan Vella (později pilot RAF) havaroval s druhým prototypem (označeným stejně jako první) při přistání po vysazení motoru. Letoun zrušen. (L+K 1981/ 24,25) Pozn.: Další kousek pilota Velly v pilotní škole popisuje ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“ Oldřich Doubek, a let s Liberatorem na dva motory v bouři nad Severním mořem za války popisuje Miroslav Vild v knize „Osud byl mým přítelem“. Jan Vella zahynul 10.1.1945 ve Skotsku, jako cestující v letadle do Londýna.
6. 2. 1925 Kroměříž, Stoličkova ul. Letov Š-1.28 2 1(0) † pilot des. Bohumír Rozehnal (pilotní diplom č. 172) od LP2, † pozorovatel npor. František Filip od hor. pr. 12, přidělen k LP2. Při leteckém fotografování Kroměříže a kroměřížského letiště ztráta rychlosti a pád, náraz do domu a dopad vedle Stoličkovy ulice, do míst dnešní Bartošovy ulice. Letadlo shořelo, pilot zemřel na místě, pozorovatel v nemocnici. Při snaze o záchranu dosud žijícího pozorovatele z hořícího letadla byl popálen i Antonín Kolbinger z Kroměříže. Dle článků v novinách Pozor ze dne 10. a 14. 2.1925, popis i foto nehody v knize „Chlapci, létejte pomalu a při zemi“ na str. 14. Zpráva o jmenování obou letců Pro memoria je ve věstníku MNO - část osobní, 1925, str. 104, zpráva o úmrtí npor. Františka Filipa je uvedena tamtéž na str. 112. Hrob Bohumíra Rozehnala v Kroměříži je již zrušen (viz stránky Spolku pro vojenská pietní místa).[37] Zpráva o úmrtí pozorovatele – letce npor. Františka Filipa při výkonu letecké služby je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 112.
19. 2. 1925 Prostějov - Vrahovice Š-4.14 - - Ve čtvrtek před polednem letěla skupina 3 letadel od 25 letky LP2 z Olomouce do Prostějova. Nad Vrahovicemi zjistil pilot Otta Bayer (správně Otto Baier), řídící stíhací dvouplošník, že stroj pro poruchu nefunguje a odhodlal se proto k nouzovému přistání. Při sklouzavém letu padlo letadlo do polní vozové cesty u Vrahovic, zarylo se do pole rolníka Spurného a převrátilo. Pilotovi se nestalo nic, za to letadlo bylo rozbito a v autu dopraveno do leteckých dílen v Prostějově. Psáno v Lidových novinách a novinách Pozor ze dne 20. a 21.2.1925.
27. 2. 1925 u Mohelnice Bréguet XIV A.2, č.9115 - - pilot des. František Hanták lehce zraněn, pozorovatel čet. asp. František Souček nezraněn, oba od LP2, havárie v mlze, letoun zrušen (Speciál L+K 2008, noviny Pozor ze dne 28.2.1925). Zpráva o jmenování obou je ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 176.
3. 4. 1925 Hořetice u Bochova, Karlovy Vary Avia BH-17.11 1 škpt. Ivan Bazilevič Kňažikovskij (psáno i Knjažikovskij nebo Kňažikovský) zraněn v obličeji při nouzovém přistání pro poruchu motoru. Letadlo se na rozměklé půdě převrátilo a rozbilo, článek o nehodě v novinách Pozor ze dne 10.4.1925. Několik zajímavých událostí z leteckého života pilota Kňažikovského popisuje ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“ Oldřich Doubek. Pozn.: Ivan Bazilevič Kňažikovskij zahynul při letecké nehodě dne 11.10.1930. Více o něm na [30]. Jeho hrob v Praze je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
23. 4. 1925 u Majetína Spad VII, č.11253 1 † pilot čet. Karel Dupal od LP2 byl těžce zraněn a zemřel následkem sepse 28.4.1925. Dopadl 300m od železniční trati, a projíždějící vlak jej odvezl na olomoucké hlavní nádraží, a odtud sanitkou do nemocnice. Měl zlomenou nohu, poraněnou ruku a rozbitý obličej. Příčina nehody dle novin: Pilot letěl ve výši asi 300m nad tratí. Když dostihl vlak, chtěl jej zanésti do úkolového hlášení, spustil přitom ze zřetele na okamžik řízení stroje a letadlo mu pravděpodobně sklouzlo po křídle. (dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 105, dále dle článků v novinách Pozor ze dne 24, 25, 29.4. a 1.5.1925) Pozn.: Tomuto pilotovi se půl roku před tím utrhla za letu na Spadu XIII vrtule i s částí reduktoru, ale dokázal mistrně nouzově přistát.
1. 5. 1925 u Hodonína Bréguet XIV A.2, č.9116 2 † pilot des. Jaroslav Krajča, † pozorovatel por. Josef Heran (z Mostu), oba od LP2. Havárie při startu po nouzovém přistání (byla vyměněna vodní pumpa) na hodonínském cvičišti; po startu točili zatáčku v malé výšce, a v prudkém větru sklouzli po křídle na zem. Po dopadu vybuchla nádrž a vše shořelo. (Speciál L+K 2008, dále dle článků v novinách Pozor ze dne 3. a 5.5.1925) Zpráva o jmenování obou letců ze dne 1.4.1925 je ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 176, zpráva o úmrtí polního pozorovatele – letce por. Josefa Herana při výkonu letecké služby je uvedena tamtéž na str. 200. Hrob Jaroslava Krajče v Uherském Brodě je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn1.: přesné místo havárie není uvedeno, ale 2 km severovýchodně od Hodonína bylo vojenské cvičiště Pánov, a později tam bylo i letiště. Bylo to tam? Pozn2.: Tento letoun havaroval 1.9.1922 pro nedostatek paliva u tehdejšího nádraží v Drásově u Tišnova, posádka rtm. Karel Mika a kpt. Zelený nezraněna, letoun přišel o obě pravá křídla, ale byl opraven.
6.5.1925 Praha Letov Š-6.5 2 pilot čet. Jaromír Mareš a mechanik Josef Marek od LP1 lehce zraněni, letoun zrušen. Po startu porucha motoru a havárie, byla zjištěna i obrácená montáž ovládání křidélek. Dle článku Bombardovací letouny Letov Š-6 v časopisu Hobby historie, č.33, rok 2016.
29.5.1925 Fryšták Aero A-12 2 por. Jíra a Sekyra, oba od LP2, zraněni při havárii při nouzovém přistání na vojenském cvičišti ve Fryštáku. Přistávali pro přehřátí motoru a zachytili o dva komíny novostavby, oba komíny strhli a zřítili se z výšky 30m. Byli jen lehce zraněni. Dle článku v novinách večerní Pozor ze dne 30.5.1925 Pozn.: Pilot byl pravděpodobně por. Josef Jíra, který podnikl s letadlem Avia BH-9 několik dálkových letů.
8.6.1925 Ober Schön (Horní Dvory), Cheb Aero A-15 2 † pilot des. Oldřich Pich (nebo Píš, Píša, 22 let) od LP1, † pozorovatel por. Josef Váňa od PP41 přidělený k Leteckému učilišti. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti ve výšce 100m. Dle publikace Chebská křídla, dále dle článku v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 10.6.1925. Zpráva o smrti por. Váni je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 238 s datem úmrtí 8.6.1925, jeho hrob v Jindicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, ale s datem úmrtí 9.6.1925, a taky v novinách Pozor je psáno, že zemřel až další den v nemocnici. Zpráva o smrti pilota ve Věstníku MNO není, protože jsou tam uvedena jen úmrtí gážistů (vojáků z povolání), a to on jako desátník asi nebyl. Pozn.: V Lidových novinách je uvedeno letadlo A 15 X. Aero A-15 je kopie „velkého“ Brandenburgu C.I, ale písmeno X do označení nepatří. Pokud je X římská číslice, pak je to výrobní číslo a letadlo je A-15.10, což je možné, protože bylo vyrobeno 24 letadel A-15.
7. 7. 1925 Olomouc - Novosady upoutaný balon - - rtm. Rudolf Glejšek od 2. balonové roty 302. dělostřeleckého pluku vzlétl v upoutaném balonu, když se nárazem větru přetrhlo poutací lano a balon byl unášen větrem k Holici. Na jižním konci Olomouce – Novosad vypouštěl plyn a přistával, ale vítr zahnal balon na elektrické vedení a balon vybuchl a shořel. Rtm. Glejšek ještě před nárazem na vedení sešplhal po laně a seskočil na zem. Dle článků v novinách Pozor a večerní Pozor ze dne 7. a 8.7.1925.
15.7.1925 Zábřeh  ? - pilot Srovnal (ze Zábřeha) od LP2 i další dvě osoby v letadle nezraněni, havárie při přistání mezi Žerotínovem a postřelmovskou silnicí. Dle článku v novinách večerní Pozor ze dne 16.7.1925
26.7.1925 u Tábora Liore et Olivieri LeO 7 - - havárie při nouzovém přistání, letadlo se rozbilo. Bylo to jediné letadlo tohoto typu u nás, pilotoval je Alois Vrecl, posádka vyvázla bez pohromy. Dle článku v novinách Pozor ze dne 6.8.1925, a [31]. Dle článku v Lidových novinách ze dne 28.7.1925 toho dne nouzově přistály u Tábora dvě letadla: jedno v části Větrovy a druhé v části Náchod. Pozn.: Alois Vrecl je jediný československý pilot, který létal v obou světových válkách. V první u rakousko-uherského letectva a ve druhé u RAF. Za první republiky byl známou postavou českého letectví, byl jedním z prvních, kteří skákali s padákem a také se 6.5.1926 na B-21 „proslavil“ podlétnutím železničního mostu v Praze pod Vyšehradem, za což byl potrestán, ale továrna Avia se tím chlubila v novinách.
31.7.1925 Praha – Kbely Bréguet XIV A.2, č.8277 2 † pilot škpt. Vilém Vladimír Barth – zástupce velitele LP2, † pozorovatel npor. Vítězslav Kaštil od LP1. Havárie při startu, ještě nad letištěm ve výšce 40-50m zatáčeli a nárazem větru sklouzli po křídle na zem, letadlo i s posádkou shořelo. (časopis Letectví 1925, str. 201; Speciál L+K 2008, dále dle článku v novinách Pozor ze dne 1, a 6.8.1925) Zpráva o jejich smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 277. Vilém Vladimír Barth byl pohřben do rodinného hrobu v Praze na Olšanech, Vítězslav Kaštil byl zpopelněn.
18.8.1925 Olomouc  ? 1 pilot Bajer (možná Otto Baier) lehce zraněn při havárií v mlze 6m od prachárny. Dle článku v novinách večerní Pozor ze dne 19.8.1925. Pozn.: Dle knihy Miroslava Irry „Spitfajr“ v československém letectvu, str. 58 podepsal i Otto Baier v roce 1948 list, že pevně stojí za Klementem Gotwaldem a lidově demokratickým zřízením. Dnes již nezjistíme, co bylo důvodem podpory totalitního režimu, zda přesvědčení, strach, nebo kariérismus. Faktem zůstává, že nacismus i socialismus z mnoha (i slušných) lidí vykřesaly to nejhorší.
19.8.1925 Nové Dvory, Kutná Hora  ? - - Ve středu v poledne přestal náhle pracovat motor letadla, jež řídil podplukovník Skála, provázený jedním cestujícím. Letadlo zřítilo se u nových Dvorů, poblíž Kutné Hory na zem. Pplk. Skála a cestující seskočili bez úrazu. Dopadem na zem se urazil podvozek, letadlo se překotilo a vzňalo. Psáno v novinách Pozor ze dne 21.8.1925. Pozn.: Pilot byl asi pplk. Jaroslav Skála, který v roce 1927 doletěl s mechanikem Matějem Tauferem a letadlem Š-16 do Japonska.
20.8.1925 Spišské Podhradie, SK  ? - 1? pilot npor. Eduard Seidl a pozorovatel por. Ján Duran. Lietadlo nitranskej leteckej roty sa rozdrúzgalo, keď prirazilo k zemi, a nadporučík utrpel ťažké zraněnie. Dle článku v novinách Slovák ze dne 10.9.1925. Pozn.: pilot Eduard Seidl byl těžce zraněn při havárii 5.7.1929, a na následky zranění později zemřel.
24.8.1925 Podhoří, Hranice/Lipník n.B. Š-1.25 2 - † pilot čet. František Kalkuš (z Prachatic), † pozorovatel por. Vratislav Tarantík (z Prahy) zemřel v nemocnici, oba od 1. letky LP2. Příčinou nehody byl skluz po křídle v zatáčce a pád z výšky 120m do lesa severovýchodně od obce Podhoří. Oba letci byli z letadla nárazem vymrštěni. Dle článků v novinách Pozor ze dne 25, 26 a 28.8.1925, a [32]. Zpráva o smrti Vratislava Tarantíka je ve věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 317.
6.9.1925 Olomouc Aero A-18 - 1 pilot čet. Josef Cvrkal těžce zraněn. V novinách Pozor ze dne 8.9.1925 je psáno: V neděli dopoledne vznesl se na olomouckém letišti na letadle A 18 četař Josef Cvrkal, aby odletěl do Prostějova, kde se konaly letecké slavnosti. Letec hladce odstartoval, ale malý kus od letiště v malé ještě výšce z neznámého dosud důvodu stroj obrátil a chtěl letěti zpět na letiště. Sotva se však otočil, tu se trup naklonil a jakoby něčím stahován, řítil se dolů. Pádem utrpěl četař Cvrkal zranění velmi těžké, takže ihned vznikly obavy o jeho život. Dle posledních zpráv jest stav zraněného stále vážný a vzbuzuje největší obavy. Dle úsudku znalců zaviněno bylo neštěstí nesprávným manévrováním při přistávání. Pozn1.: Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 410 byl čet. Josef Cvrkal od LP2 jmenován 1.3.1924 Polním pilotem letcem. Pozn.: Dle novin Slovák ze dne 10.9.1925 bylo letadlo A-18.1, což není ověřeno.
před 11.9.1925 Kužušany, Olomouc  ? - - pilot čet. Šapalík nebo Šuplík (snad Špulák) od LP3 letěl služebně na stroji B-24-42 z Kobylí do Olomouce a musel nouzově přistát pro nedostatek benzínu. Kola se mu však zabořila do zoraného pole a letadlo se převrátilo. Letci se nestalo nic. Dle novin Pozor a Lidových novin ze dne 11.9.1925. Pozn.: Letadlo B-24 neexistuje a správné jméno pilota neznáme. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 104 létal u LP3 Polní pilot letec des. Václav Špulák. Byl to on?
17.9.1925 Valtice Avia B-21.30 - - Pilotovi stříkl olej do očí, takže ztratil orientaci a musel přistát na poli u Bořího Dvora. Pak si ke spouštění motoru vzal na pomoc dělníka z Bořího dvora a sám roztáčel vrtuli. Pomocník však přidal moc plynu, takže se letadlo dalo do pohybu, pilot nestačil naskočit, a neřízené letadlo havarovalo. Dle článku v novinách Pozor ze dne 20.9.1925.
30.9.1925 Cheb 2 x Aero A-14 2 † voj. Alois Červinka (z Čelakovic na Místecku), † voj. Oldřich Kvapil (z Prostějova), oba žáci pilotní školy pokračovací. Srážka ve formaci. (dle publikace Chebská křídla) Hrob Oldřicha Kvapila v Prostějově je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
20.10.1925 Bylany, Český Brod Aero A-26 - - Praha 20. října. Dnes odpoledne havaroval při nouzovém přistání v Bílanech u Českého Brodu vojenský letoun A 26, posádka kapitán Hanušík a pozorovatel nebyli zraněni. Psáno v novinách Pozor ze dne 21.10.1925. Pozn.: Ve Věstníku MNO však není žádný Hanušík uveden. Nebyl to třeba pozdější velitel Leteckého učiliště Josef Hamšík [33]?
24.10.1925 u Boskovic  ? - 2 Do nového stanoviště v Prostějově plula v sobotu odpoledne dvě vojenská letadla. Jedno z nich, dvojplošník s pilotem četařem Krištofem a pozorovatelem kapitánem Kaprasem, ztratilo v mlhách nad Jevíčkem směr, zabloudilo nad Boskovice a klouzavým letem přistálo na čerstvě zoraném poli. Ve vlhké zemi se podvozek zabořil, letadlo se převrhlo a poškodilo. Pilot vypustil z nádrže benzín, čímž předešel výbuchu. Pilot i pozorovatel utrpěli jen nepatrná zranění. Odpoledne přijeli montéři s Olomouce a letadlo složili na nádraží v Boskovicích. Psáno v novinách Pozor ze dne 27.10.1925. Dle článku v novinách Pozor ze dne 26.10.1925 zůstali letci uvězněni pod převráceným letadlem, a byli vyproštěni lidmi z Hurábovy cihelny (byla u ul. Dřevařské). Pozn.: Zpráva o povýšení kpt. Václava Kaprase od LP1 na škpt. je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 13, zpráva o jmenování čet. Jindřicha Krištofa Polním pilotem letcem je tamtéž na str. 467.
13.11.1925 u Nitry, SK  ? 1 - † čet. pilot František Chládek (24 let) od 31. letky LP3. Přehřátí motoru pro nedostatek chladicí kapaliny, a následný požár a exploze. Článek o nehodě v novinách Pozor ze dne 19.11.1925. Jeho hrob v Poboří, i s novinovým článkem, je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 516, byl des. František Chládek jmenován 1.6.1924 Polním pilotem – letcem. Pozn.: typ letadla není uveden, ale 31. letka LP3 byla stíhací letka.
13.-14.1. 1926 u Galanty, SK Aero A-11 - 1 Pilot rtm. Gratz zraněn, pplk. Holeta (snad Holeka) nezraněn. Letadlo konající služební let z Vajnor do Nitry se zřítilo pro motorovou poruchu a pro sněhovou vánici, a úplně se rozbilo. Dle článků v Lidových novinách ze dne 14.1.1926 se stalo včera, a letadlo bylo A-11.59. Dle článku v novinách Slovák ze dne 16.1.1926 se stalo 14.1. a letadlo bylo A-11.94. Pozn.: v Lidových novinách je uveden pplk. Holeta, ale ve věstníku MNO žádný Holeta není. Mohl by to být velitel LP3 pplk. Rudolf Holeka (který byl v roce 1911 prvním českým vojenským pilotem – viz nehoda ze dne 27.7.1911).
3. 2. 1926 Prostějov Aero A-12.8 1  ?(1) † pozorovatel por. Vladimír Wildmann při nárazu vypadl z letadla a byl rozdrcen, pilot čet. Hubert Vlček lehce zraněn, oba od 8. letky LP3. Při letu z Nitry do Olomouce ztratili v mlze orientaci, narazili do věže kostela Povýšení sv. Kříže a spadli na dům rodiny Beamtů v Brecherově ulici. Několik osob na ulici bylo zraněno sklem z oken, při záchranných pracech byl zraněn p. Orlíček (sluha paní Pavly Beamtové) a četnický strážmistr Vychodil, dle některých zpráv došlo i k menšímu požáru, foto domu a letadla však tomu nenasvědčuje. Dle článků v novinách Pozor ze 4.,5. a 6. 2.1926, a Večerní Pozor ze dne 4. a 5.2.1926, [34]. Hrob por. Wildmanna ve Vyškově, včetně několika novinových článků, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 99. O nehodě byl natočen díl seriálu Osudové okamžiky: Prostějov 1926. Pozn.: Brecherova ulice se od roku 1940 jmenuje Úprkova, ale právě část ulice za kostelem byla v 70. letech 20. století zbourána a je tam tržnice.
10.2.1926 Olomouc Spad VII, č.20087 - 1 svob. Emanuel Tichý od LP2 (později šéfpilot MLL) havaroval v ostré zatáčce po startu, pilot zraněn, letadlo zrušeno. Dle svědků mu vynechával motor a chtěl se asi vrátit zpět na letiště. Dle článku v novinách Pozor ze dne 11.2.1926. Pozn.: Seznam a osud všech československých Spadů je uveden v knize Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná stíhací letadla.
3.3.1926 Praha - Letňany Š-20.6 1 - † Adolf Chladil, pilot vojenské továrny na letadla havaroval na továrním letišti po vysazení motoru při předvádění letadla (dle časopisu Letectví 1926, str.77; a dle knihy Než podmaníme vzduch…, str.52) Pozn.: Název firmy se měnil: původně Letecký arsenál, od listopadu 1919 Hlavní letecké dílny, od března 1922 ČS. vojenská továrna na letadla a od října 1926 Letov
17.3. 1926 Olomouc - Slavonín Aero A-18 - - pilot rtm. Antonín Machovec od LP2 nezraněn, ale omdlel, havárie při nouzovém přistání pro poruchu motoru. Dle článku v novinách Večerní Pozor ze dne 17.3.1926 a v Lidových novinách ze dne 18.3.1926. Pozn.: Dle věstníku MNO – část osobní, 1924, str.60 byl rtm. Antonínu Machovcovi od LP2 dnem 28.10.1923 udělen pilotní odznak, taky dle knihy Olomoucké letiště v Neředíně, str. 177 sloužil prap. Antonín Machovec u LP2 v roce 1932.
12.4.1926 Praha - Kbely / Satalice Avia B-21.108 1 - † npor. v.v. Alexander Truc, bývalý tovární pilot Avie, zahynul při akrobacii. (dle knihy Než podmaníme vzduch…, str.105 a časopisu Letectví 1926). Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 188. Pozn.: B-21 je vojenské označení a BH-21 je tovární označení (podle konstruktérů Pavla Beneše a Miroslava Hajna) téhož letadla. Číslo za tečkou je výrobní číslo konkrétního letadla. Vojenské označení čs. letadel bylo: A - Aero, B – Avia, D – Škoda, E – ČKD Praga, Š – Letov. Písmena a čísla označení (zde B 21 108) byla psána v ustáleném pořadí (výrobní číslo mohlo chybět), ale oddělována byla různě pomlčkami, tečkami a mezerami (B-21-108, B.21.108, B 21.108, a podobně). Vše bylo možné. Zde používáme nejobvyklejší variantu pomlčka a tečka (B-21.108).
24.4.1926 u Moravské Třebové  ? - 2 pilot por. Čapek a pozorovatel mjr. Procházka, oba MNO, lehce zraněni při nouzovém přistání pro nepřízeň počasí. Přelétávali letadlo z Prahy do Leteckého učiliště v Prostějově, havarovali 1km JZ od Moravské Třebové. Dle článku v novinách Večerní Pozor ze dne 26.4.1926, a v Lidových novinách ze dne 25.4.1926. Pozn.: Pozorovatel byl asi mjr. Karel Procházka od MNO, npoč. v LP1, zpráva o jeho povýšení je ve věstníku MNO- část osobní, 1925, str. 13.
27.4.1926 Cazaux, F Bréguet XIV B2, č.20086 1 1 † polní pilot kpt. Jan Ochrana od LP 2 zemřel v Praze 5. 9. 1926 následkem zranění, jež utrpěl při havárii na střeleckém kursu ve Francii. Letěl právě jako střelec, když došlo k poruše řízení a havárii při nouzovém přistání, francouzský pilot por. Heurtier byl lehce zraněn. Hrob Jana Ochrany je v Dolních Životicích. Dle časopisu Historie a vojenství, 2007, č. 4, str. 95-101. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 267.
13.6.1926 Olomouc - Neředín Aero A-18.20 1 † pilot čet. Ota Beneš (23 let) od LP2. Po startu provedl ostrou zatáčku a sklouzl po křídle, vzhledem k výšce 100 – 150m nestačil stroj vyrovnat. (dle článku v novinách Pozor ze dne 15. a 17.6.1926, Večerní Pozor ze dne 14. a 15.6.1926, časopisu Letectví 1926, str. 165,188, doplněno dle Diskuse). Dle článku v Lidových novinách ze dne 14.6.1926 byl pilot Beneš nedávno pro přílišnou odvážnost potrestán domácím vězením, a před odletem ještě velitelem pluku napomenut k opatrnosti. Zpráva o jeho jmenování Polním pilotem letcem dne 1.6.1925 je ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 225. Jeho Hrob v Uherském Brodě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
5.7. 1926 Nezvěstice, Plzeň  ? - 2 letci rtm. Pilář a npor. Zahradník (asi od LP2) lehce zraněni při nouzovém přistání pro poruchu motoru. Dle poněkud zmateného článku v novinách Pozor ze dne 9.7.1926. Pozn.: Dle věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 61 byl 28.10.1923 udělen pilotní odznak rtm. Stanislavu Pilařovi od LP2, a taky dle knihy Olomoucké letiště v Neředíně, str. 177 sloužil prap. Stanislav Pilař u LP2 v roce 1932. Dle věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 252 byl npor. Karel Zahradník od LP2 jmenován 1.1.1924 Polním pozorovatelem - letcem. Byli to oni?
14.7.1926 Hranice Aero A-18 - 1 pilot čet. B. Siegel nebo rtm. V. Siegel nebo čet. Boh. Sigel (snad Bohumír Siegel), rodem z Hranic, od 33. letky LP2 těžce zraněn. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání na vojenském cvičišti. Dle článku v novinách Pozor ze dne 15.7.1926, a večerní Pozor ze dne 15.7.1926, a v Lidových novinách ze dne 15.7.1926. Zpráva o jeho vyléčení je v Lidových novinách ze dne 27.8.1926. Pozn.: Jméno v novinách je psáno různě, ale dle Věstníku MNO - část osobní, 1924, str. 561, byl des. Bohumír Siegel od LP2 dne 1.9.1924 jmenován Polním pilotem-letcem. Je to on?
14.7.1926 Prostějov  ? 1(0) - dělník Fr. Smital, odpočívající v trávě na letišti, byl usmrcen startujícím letadlem, řízeným pilotním žákem J. Caisbergerem. Dle článku v novinách Pozor ze dne 16.7.1926. Pozn.: Dle Věstníku MNO - část osobní, 1928, str. 131, byl František Cajsberger dne 1.3.1928 jmenován Polním pilotem-letcem. Je to on?
19.7.1926 Lieskovec, Zvolen, SK ? 2 - † pilot des. Jaroslav Kocourek od LP3 (pohřben ve Zlonicích u Slaného), † pěchotní pozorovatel kpt. Vladimír Tomeš od 23. pěšího pluku byl popálen a zemřel. Havárie pozorovacího letadla. Dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79, a téhož časopisu Letectví, ročník 1926, str.188, a senátní interpelace [35] Zpráva o smrti Vladimíra Tomeše je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 226. Pozn.: Podle novin Slovák ze dne 22.7.1926 narazili při startu na strom blízko hangáru; není však jasné, na kterém letišti: letiště Zvolen (nazývané taky Tri Duby, Hájniky, Sliač) vzniklo až v roce 1935. V okolí byla polní letiště Velká Lúka, Očová a Hronsek, ale polní letiště zase nemívala hangáry, a navíc taky nevíme, které z nich existovalo už v roce 1926. Blízko je i plocha Zolná, ale ta byla používaná až roku 1944 za SNP, a (podle [36]) ještě prý „letisko“ Hrádok (je tam nějaká dráha, ale ta má podle fotomapy šířku jen asi 6 m, a to je na VPD málo, to letiště nebude).
23. 7. 1926 Prostějov Letov Š-18.8 Komár 1 - † svob. Václav Makula, žák Leteckého učiliště v Prostějově, v zatáčce pád do vývrtky. Dle článku v novinách Pozor ze dne 24.7.1926, a dle senátní interpelace[37]. Hrob v Kopřivnici, i s novinovým článkem, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. V knize Oldřicha Doubka: Ikarové bez bájí a legend, str. 114 je jméno chybně uvedeno Matula.
22.7.1926 Hlupín, Horažďovice  ? 1(0) 1(0) Marie Seipková (Sejpková), 17 let, byla zabita výbuchem bomby shozené z letadla, její otec Karel Seipka (Sejpka, Sejpek), 45 let, byl těžce zraněn. Oba pracovali na poli vzdáleném 900 m od střelnice, když na pole dopadly tři bomby. Dle sdělení MNO se patrně pozorovatel kolenem či kabátem dotkl páky odhozu bomb, když se naklonil k pilotovi. Záležitost byla odevzdána vojenskému prokurátorovi. Dle článku v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 25. a 27.7.1926. Pozn.: V článku je i kinematicky chybná výmluva MNO, že letadlo letělo zatáčkou nad střelnicí ve výšce 1000m, a bomby dopadly 900m daleko vně zatáčky vlivem odstředivé síly. Ve skutečnosti by bomby po odhozu v zatáčce padaly ve směru tečny k trase letadla.
24. 7. 1926 Nové Benátky  ? - 2 Nouzové přistání letadla, při čemž aeroplán roztříštěn. Pilot četař Šťastný zraněn těžce, pozorovatel lehce. Dle senátní interpelace [38][39]. Pozn.: V senátní interpelaci některé nehody chybně datované na červenec, ale staly se až v srpnu, a naopak. U této nevíme, protože chybí ověření z jiných zdrojů.
16.8.1926 Brno - Slatina Letov Š-20.36 - 1 pilot čet. Karel Novotný od 35. letky LP2 prováděl looping v malé výšce a narazil do země, dopad 30 kroků od nádražní budovy, letadlo rozbito. Příčinou nehody byla letcova neopatrnost, jeho zranění je vážné, ale život není v nebezpečí. Dle článku v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 17.8.1926.
23. 8. 1926 Sviny, Veselí nad Lužnicí Aero A-12.32 2 † pilot Michal Kopačík od LP1, † pozorovatel por. Josef Holoubek od vozat. pr. 4, přidělený k LP1. Pád do vývrtky ve výšce 300m, po nárazu do pole vše shořelo, pilot zůstal v letadle, pozorovatel byl mrtev vedle letadla. Dle článku v novinách Večerní Pozor ze dne 26.8.1926. Hrob por. Holoubka v Prostějově je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, zpráva o jeho smrti u Svin je uvedena ve Věstníku MNO - část osobní, 1927, str. 42. Zpráva o jmenování Michala Kopačíka Polním pilotem – letcem Pro memoria je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 257. Pozn.: Veselí nad Lužnicí se v novinách z roku 1926 nazývá Veselí – Mezimostí, protože to byla do roku 1943 dvě města: Veselí nad Lužnicí a Mezimostí nad Nežárkou.
24.8.1926 Hostinné  ? - 1 pilot nezraněn, provázející důstojník pozorovatel těžce zraněn. Letadlo létalo nízko nad městským lesem u Hostinného, při nouzovém přistání se málem srazilo s vlakem a pak se převrátilo. Místní lékař dr. Kudrnatsch odvezl zraněného do hotelu u Černého Orla a poskytl mu první pomoc. Dle článku v novinách Večerní Pozor ze dne 26.8.1926, a v Lidových novinách ze dne 27.8.1926. Dle senátní interpelace [40] se stalo v červenci.
25.8.1926 Osvračín u Horšova Týna, Domažlice Aero A-12.28 - - Letadlo se zřítilo nad lesem u Osvračína, v ostré zatáčce přešlo do vývrtky, spadlo na zem a roztříštilo se, posádka, poručík Tesař nebo Tesor, svobodník Kubík nezraněni nebo jen lehce zraněni. Dle Lidových novin ze dne 26.8.1926. Dle senátní interpelace [41] se stalo v červenci.
28.8.1926 Olomouc – Neředín Letov Š-20.31 a Š-20.34 2 † pilot čet Václav Pálek (z Drozdova u Hořovic, 24 let), † pilot svob. František Touš (z Červených Peček u Kolína, 20 let), oba od 35. letky LP2, se srazili ve vzduchu. Dle článku v novinách Pozor ze dne 29.8. a 1.9.1926: čet. Pálek prováděl renversement, a vrazil do letadla svob. Touše, který letěl nad ním. Obě letadla se do sebe zaklínila a dopadla necelý kilometr od letiště. Článek o havárii je i v Lidových novinách ze dne 28.8.1926 (ke čtení na [42]) , a v časopisu Letectví 1926, str. 236. Zprávy o jejich jmenování Polními piloty letci jsou ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 58 a 199. Pozn.: renversement, neboli souvrat, je obrat, kdy letoun, mající dostatečnou rychlost, začne stoupat jako do loopingu, ale když jeho podélná osa směřuje kolmo k zemi, otočí se v rovině křídel o 180°, přejde do letu střemhlav a z něho do normálního letu. Směr letu po ukončení tohoto obratu je protivný směru, ve kterém byl začat. (to jsou slova krále vzduchu Františka Malkovského z časopisu Letec z roku 1930, ke čtení na [43])
2.9.1926 Plešovec, Chropyně Aero A-12.64 2 † pilot des. Vilém Mikšík od LP2, † pozorovatel npor. Zdeněk Fleissig (z Plzně - Lobzy) od pěš. pluku 35, havárie při závěrečných cvičeních divisních. Letoun ve výšce 250 m sklouzl po křídle, vývrtkou spadl na zem, explodovala nádrž a vše shořelo. (dle článku v novinách Pozor ze dne 3.9.1926, časopisu Letectví 1926, str.236 - jméno pilota je zde chybně uvedeno jako Mikšíček). Hrob Viléma Mikšíka v Kroměříži je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o smrti Zdeňka Fleissiga je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 267. Pozn.: A-12 je první ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou.
2.9.1926 u Horního Benešova na Moravě Aero A-12.16 2 † pilot des. Bohuslav Kudela (ze Svinova) od 3. letky LP2, † pozorovatel npor. Štěpán (psáno i Štefan) Minárik (z Boleráze, SK) od pěš. pluku 13, pád do vývrtky z výšky 1200m při závěrečných cvičeních divisních, jako příčina bylo stanoveno zablokování lan ke kormidlům fotopřístrojem na stanovišti pozorovatele (dle článku v novinách Pozor ze dne 3.9.1926, a časopisu Letectví 1926, str. 236). Zpráva o smrti Štěpána Minárika je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 267.
4.9.1926 Prostějov A-1.13 ? - 1 pilotní žák voj. Hrabáček těžce zraněn při sklouznutí na letounu A 1-13 nebo H-1-13. Dle článku v Lidových novinách a novinách Pozor ze dne 4. a 5.9.1926. Pozn.: A 1-13 je Aero A-1 (kopie „malého“ Brandenburgu B.I), výrobní číslo 13. Žádné letadlo H-1-13 není, ale je ŠH-1-13, starší označení letadla Š-1 s motorem Hiero, a výrobním číslem 13. Typ letadla tedy není ověřen. Pozn2.: Písmena a čísla označení (zde A 1 13) byla psána v ustáleném pořadí (výrobní číslo mohlo chybět), ale oddělována byla různě pomlčkami, tečkami a mezerami (A-1-13, A.1.13, A 1-13, A 1.13, A 1 13, a podobně). Vše bylo možné. Zde používáme nejobvyklejší variantu pomlčka a tečka (A-1.13).
10.9.1926 Praha - Kbely B-7 (BH-7A) - 1 pilot VLÚS čet. Miroslav Seidl těžce zraněn při havárii letounu, který se měl zúčastnit závodu o cenu prezidenta republiky, příčinou byla technická závada (dle knihy Než podmaníme vzduch…, str.62, a novin Pozor ze dne 12.9.1926). Pozn.: B-7 je vojenské označení používané i ve VLÚS, BH-7 je tovární označení a „A“ za číslem znamená normální stíhací letadlo, „B“ by znamenalo tovární závodní speciál k témuž závodu. Vojenské označení čs. letadel bylo: A - Aero, B – Avia, D – Škoda, E – ČKD Praga, Š – Letov. [44]
21.9.1926 Milovice Letov Š-6.12 2 čet. Karel Hanousek a čet. asp. Antonín Weinlich od LP2 lehce zraněni, letoun zrušen. Po startu z letiště Boží Dar u Milovic vypadly dvě ostré pumy, exploze přerazila křídlo a zničila řízení, takže letoun havaroval. Dle článku Bombardovací letouny Letov Š-6 v časopisu Hobby historie, č.33, rok 2016.
24.9.1926 Praha – Kbely Ab 11.12 + Brequet 19 (jugoslávský) 3 2 † pilot št.kpt. Jindřich Kostrba, † pilot nadp. Eugen Něgovan, † pplk. Jovan Jugovič, v letadlech byli i mechanici čech Růžička a jugoslávec Aximov, kteří srážku přežili zraněni. Srážka při startu. Dle článku v novinách Pozor ze dne 25.9.1926 stály stroje na startu za sebou, první Kostrba a 100m za ním Něgovan a další čtyři jugoslávská letadla. Když dal startér praporkem volno Kostrbovi, Něgovan přes motor neviděl Kostrbovo letadlo před sebou, ale viděl znamení startéra, a dal plný plyn. Kostrba dal taky plný plyn, ale Něgovan byl rychlejší, a už se zvedl do vzduchu, když podvozkem narazil na Kostrbovo letadlo. Dle [45] došlo ke srážce ve výšce 10m, což by znamenalo, že i Kostrba už letěl, zde si však zprávy odporují. Zpráva o smrti Jindřicha Kostrby je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 288.
2.10.1926 Pezinok, SK Aero A-11.75 - 2 pilot čet. Skorader nebo Skorvager (snad Škorvága) a pozorovatel čet. Vítek zraněni a letadlo roztříštěno. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání v jedné zahradě v Pezinoku. Dle článku v Lidových novinách ze dne 5.10.1926. Dle senátní interpelace [46] se stalo 3.10.1926. Pozn.: Přesné jméno pilota neznáme, ale dle věstníku MNO – část osobní, 1925, str. 369 sloužil u LP3 Polní pilot - letec des. Rudolf Škorvága. Byl to on? V novinách Slovák ze dne 26.8.1925 je zase psáno, že 21.8.1926 pilot des. Škorvága a pozorovatel ppor. Sýkora zabloudili do Maďarska a byli zadrženi.
8.10.1926  ? Aero A-11.56 - 2 pilot npor. Karel Vaníček lehce zraněn, pozorovatel velitel 8. letky kpt. Vladimír Lánský těžce zraněn, oba od 8. letky LP3. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Dle knihy Výkřik ze zapomnění od Tomáše Kašpara (kniha o pilotu Bohuslavu Kašparovi), str. 25.
10.10.1926 Pardubice Aero A-15.19 2 (1) asi 15 (1) † pilot VLÚS čet. František Fidler (psáno i Fiedler) zemřel v nemocnici, por. Ludvík Pavlovský od LP1 zraněn. Havárie při propagačním letu na akci MLL, kde létali s obecenstvem a shazovali figurínu na padáku. Při přistání proti slunci zachytili o el. vedení a spadli do publika. Při pádu stroje byl na letišti zabit i vojín Jan Škramlík a dalších asi 14 osob zraněno. (dle článku v novinách Pozor ze dne 12.10.1926, [47], Zpráva o jmenování čet. Františka Fidlera Polním pilotem – letcem je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 159.
9. 11. 1926 Praha ? Letov Š-21.1 - 1 Andrej Beleš, tovární pilot Letova nevybral vývrtku a byl zraněn. Po vyléčení ho už do Letova nevzali a později bojoval jako interbrigadista ve Španělsku. (dle knihy Než podmaníme vzduch…, str.51) Pozn.: Š-21 byl prototyp cvičné verze stíhačky Š-20 a v sérii se nevyráběl.
17.11.1926 Praha – Podolí (na Vltavě) Aero A-29.1 2 pilot Alexander Hess a pozorovatel kpt. Vladimír Charousek zraněni, havárie při zkouškách plovákového letounu (A-29 je Ab-11 s plováky) na Vltavě mezi Císařskou loukou a Yachtklubem. Letoun byl silně poškozen, ale byl opraven nebo znovu postaven. Popis a foto nehody v knize Československé a české hydroplány, str. 34 – 38. Pozn.: Alexander Hess byl za války prvním velitelem 310. čs. stíhací perutě RAF.
16.12.1926 Ivánka při Dunaji, Sk Avia BH-21.63 1 † čet. Antonín Valeš od 31. letky leteckého pluku 3. Požár za letu a havárie, zemřel v nemocnici. Pomník na místě. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79, a na [48], [49]. Zpráva o jeho jmenování Polním pilotem letcem je ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str.205. V novinách Slovák ze dne 19.8.1926 je zdůrazněno jeho akrobatické vystoupení v Piešťanoch.
24.1.1927 Cheb Aero A-18.8 1 † npor. Karel Manhalter, z leteckého učiliště, npoč. v LP2. Vysazení motoru v prudkém stoupání po vzletu, pád na letiště. Popis události v knize Ikarové bez bájí a legend, str.134, a dle publikace Chebská křídla. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO - část osobní, 1927, str. 83. Pozn.: Karel Manhalter (nar. 25.11.1899 v Brně) byl držitelem pěti leteckých rekordů. Článek o něm je v Lidových novinách ze dne 25.1.1927. Zpráva o jeho jmenování Polním pilotem letcem je ve Věstníku MNO – část osobní, 1925, str.199.
30.3.1927 Olomouc - Neředín Letov Š-20 1 † pilot des. Narcis Tálský (25 let, ze Znětínka) od LP2, porucha konstrukce křídla při piké, dopad vedle budovy velitelství letiště. Popis nehody v novinách Pozor ze dne 31.3.1927. Zpráva o jeho smrti je i v časopisu Letectví, 1927, str. 89. Jeho hrob v Pavlově, včetně opisu novinového článku, je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o jmenování Narcise Tálského Polním pilotem – letcem je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 108.
3.6.1927 Horka nad Moravou, Olomouc Aero A-12 + Letov Š-20 3 † pilot čet. František Manhart od 1. letky LP2 (21 let, z Prostějova), † pozorovatel por. Alois Roháč od 46. pěšího pluku přidělen k LP2 (z Líšan u Loun), † pilot čet. Karel Kolařík od 37. letky LP2 (25 let, z Benátek u Příbora). Srážka při cvičném útoku stíhačky Š-20, pilotované čet. Kolaříkem, na pozorovací letoun A-12. Dle časopisu Letectví 1927, str. 148, a článku v novinách Pozor ze dne 4., 7. a 9.6.1927. Zpráva o smrti por. Roháče je ve věstníku MNO, část osobní, 1927, str. 167. Zpráva o jmenování Františka Manharta Polním pilotem – letcem je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 166. Hrob Františka Manharta v Prostějově, i s opisem novinového článku, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
14.6.1927 Vajka (Lúčnica nad Žitavou), Vráble, Sk Aero A-11 2 † pilot des. Ladislav Honzek (psáno i Houzek), † pozorovatel por. Vít Havelka, oba od LP3. Ve výšce 400 m letadlo zakolísalo a zřítilo se k zemi. Dle článku ve večerním vydání novin Pozor a v ranním vydání Lidových novin ze dne 15.6.1927. Dále dle časopisu Letectví 1927, str. 148, 172,173, a dle článku Dr. Petra Švandy CSc v témže časopisu, ročník 2011, č. 5, str. 77. Zpráva o smrti por. Havelky je ve Věstníku MNO - část osobní, 1927, str. 193. Pilot Ladislav Honzek, nar. 1904, pohřben v Heřmanicích u Oder, okr. Nový Jičín, pozorovatel Vít Havelka pohřben v Černilově u Hradce Králové.
12.7.1927 Olomouc Aero A-12.63 - 1(0) přistávající letoun koncem křídla srazil koně por. Václavíka od dělostřeleckého pluku 7, který navzdory zákazu vstupu jezdil po letišti. Jezdec se při pádu z koně zranil, letadlo mělo poškozené křídlo, kůň se zvedl a utekl. Popis nehody v novinách Pozor ze dne 13.7.1927. Pozn.: z letadla, kde pilot sedí za motorem a křídly, je dopředu dolů velmi špatný výhled, a jak pilot před přistáním přitahuje a zvedá předek, aby zpomalil, je to ještě horší.
22.7.1927 Praha - Satalice  ? - 1 svob. Havlík těžce zraněn při havárii; pilot čet. Kuchař nouzově přistál pro poruchu, pilot svob. Havlík ze vzduchu viděl na poli letadlo, zakroužil nízko kolem něj a při náklonu sklouzl po křídle a havaroval. Popis nehody je ve večerním vydání novin Pozor ze dne 27.7.1927. Pozn1.: dle knihy Oldřicha Doubka: Ikarové bez bájí a legend, str.186-187 zahynul pilot František Havlík na letadle BH-21 na přelomu let 1927/1928. Byl to on? Pozn2.: pilot čet. Karel Kuchař z Prahy havaroval i 30.4.1928. Byl to on?
1. 8. 1927 u Rapotína, Šumperk Aero A-12 1 1 † pozorovatel npor. děl. Břetislav Borovička zemřel na následky zranění, pilot svob. Mikulášek zraněn, oba od LP2. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Dle časopisu Letectví 1927, str. 197, 198, popis nehody i v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 2.8.1927. Zpráva o smrti npor. Borovičky je ve Věstníku MNO - část osobní, 1927, str. 303, jeho hrob v Tišnově je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: Výrobní číslo letadla je dle novin Pozor 48, a dle Lidových novin 84.
22.8.1927 Varín, Žilina, SK Avia B-11.6 4(0)  ?(1) Pilot čet. Bičiště nezraněn, pozorovatel npor. Šifner (nebo Šitner) zraněn, porucha motoru po startu z polního letiště, kolem letiště bylo mnoho diváku, takže pilot nemohl přistávat přímo před sebe, musel zatáčet, a přitom havaroval. Padající letadlo zasáhlo více lidí, z nichž 4 zemřeli: sestry Aloisie Gáborová 14 let a Antonie Gáborová 3 roky, žena železničáře pí. Salátová, a slabomyslný p. Žídek. Popis nehody v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 23. a 24.8.1927.
27.8.1927 Bělá pod Bezdězem Aero Ab-11 - 2 pilot čet. Böll těžce zraněn v obličeji, pozorovatel npor. Pospíšil lehce zraněn, letadlo zničeno. Požár motoru po startu z polního letiště, havárie při nouzovém přistání asi 400m od letiště. Popis nehody v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 28.8.1927. Pozn.: pilot byl asi čet. Jaroslav Mařík - Böll, který zahynul 5.9.1929.
11.9.1927 Moravské Budějovice  ? - 2 pilot čet M. Konečný, 22 let (nebo čet. Novotný) od LP2, a civilní mechanik August Koroptvička zraněni, letadlo od LP2 se rozbilo. Stalo se to při odletu z leteckého dnu MLL. Zdrželi se opravou podvozku, po vzletu provedli v nepatrné výši nad letištěm několik evolucí, pak zjistili, že nastává soumrak a za světla do Olomouce nedoletí, tak se vraceli na letiště, a ve výšce 30m byli sraženi bočním větrem. Popis nehody je ve večerním vydání novin Pozor ze dne 12.9.1927, a v Lidových novinách ze dne 12. a 13.9.1927. Pozn.: jméno pilota se v obou novinách liší.
22. 9. 1927 Cheb Aero A-18.11 + B-22.16 1 1 † npor. Jan Straka od leteckého pluku 3, čet. asp. Josef Lehký zraněn. Srážka letadel ve vzduchu, npor. Straka byl za řízením zabit vrtulí druhého letadla, obě letadla havarovala. Dle publikace Chebská křídla v souvislostech str. 72 (zde je i protokol o nehodě), a časopisu Letectví 1927, str. 223. Článek o nehodě i v Lidových novinách ze dne 23.9.1927 a v novinách Pozor ze dne 24.9.1927. Zpráva o smrti Jana Straky je ve Věstníku MNO - část osobní, 1928, str. 107.
31.10.1927 Praha - Letňany? Letov Š-118.22  ?  ? zaměstnanec VTLÚ fotograf Karel Bízek spolu s des. Hanzlíkem si bez dovolení půjčili letadlo, spadli do vývrtky a havarovali. (dle knihy Než podmaníme vzduch…, str.63)
4.11.1927 Buk, Přerov Letov Š-20 - - pilot čet. Chovanec od LP2 nezraněn, letadlo se rozbilo. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Popis nehody v Lidových novinách ze dne 6.11.1927 Pozn.: Pilot Bedřich Chovanec byl známý pilot, létal na leteckých dnech, a zahynul 7.5.1936. Jeho hrob v Olomouci je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
přelom 1927/1928  ? Avia BH-21 1 - † František Havlík od stíhací letky v Praze. Porucha motoru cestou z Prahy ke Krušným Horám, havárie v lesnatých kopcích (Oldřich Doubek: Ikarové bez bájí a legend, str.186-187). Tato nehoda není ověřena. Pozn.: pilot svob. Havlík byl těžce zraněn při nehodě dne 22.7.1927. Byl to on?
10.1.1928 Milovice Aero Ab-11.41 2 - † pilot svob. Jan Dovolil, † střelec svob. Hejrovský (nebo svob. Václav Kyjovský) od LP1. Po startu z letiště Boží dar u Milovic letadlo v první zatáčce sklouzlo po křídle z výšky 150m. Článek o nehodě i v novinách Pozor ze a v Lidových novinách ze dne 11.1.1928, střelec se v novinách jmenuje Hejrovský nebo Heyrovský. Zpráva o jmenování Pro memoria Jana Dovolila Polním pilotem-letcem, a Václava Kyjovského Polním leteckým střelcem o je ve Věstníku MNO - část osobní, 1928, str. 86. Na pomníku letců v Milovicích, odhaleném v roce 2015, jsou tito letci opomenuti.
9. 2. 1928 Žešov u Prostějova Avia BH-17.22 1 - † Oldřich Kunert, t.č. instruktor Leteckého učiliště v Prostějově. Porucha řízení, pilot zraněn, zemřel 19.3.1928 ve vojenské nemocnici v Olomouci. Jeho hrob v Chržíně je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. (Sborník historické konference : „Zapomenuté osudy, zapomenuté události Slaný a Slánsko ve XX. století“ , str. 102, [50]; Oldřich Doubek: Ikarové bez bájí a legend, str.186-187; dle [51] zemřel 10.3.1928, ale to chyba při čtení zašlého nápisu na pomníku)
23.3.1928 Haniska, Košice, SK Aero A-11.34 - 2 pilot des. Županič a pozorovatel ppor. Štílek zraněni, porucha motoru a havárie při nouzovém přistání nedaleko radiové stanice Hanysky u Košic, nebo nedaleko železniční stanice v Hanisce. Letadlo od 7. letky se úplně rozbilo, posádka odvezena do nemocnice. Dle článku v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 24.3.1928, a [52].
30.4.1928 Plzeň - Bory Avia B-21.15 - 1 34letý četař Karel Kuchař z Prahy startoval dnes po krátké přestávce, kterou učinil na zpáteční cestě z Marián. Lázní, z letiště západočeského Aeroklubu na Borech. Krátce po startu pokoušel se provést akrobatický pokus. Při tom letadlo, vojenský stíhací dvouplošník, se zřítilo se značné výše poblíže letiště na tvrdý násep prsti a úplně se roztříštilo. Pilot Kuchař, který byl z trosek letadla vyproštěn přispěchavšími členy plzeňského aeroklubu a vojíny, se velice těžce zranil a byl neprodleně dopraven do vojenské nemocnice. Psáno v novinách Pozor ze dne 1.5.1928. V Lidových novinách z téhož dne ještě doplněno, že se vracel ze slavnostního zahájení letecké linky Praha - Mariánské lázně – Rotterdam, a při akrobacii se dostal do vývrtky a zřítil se. Pádu přihlíželo několik vojínů a piloti Západočeského aeroklubu, byl dopraven do nemocnice, a měl zlomené obě ruce, levou nohu, otřes mozku a pohmožděnou páteř. Večer ztratil vědomí a jeho stav je velice vážný.
7. 5. 1928 Horné Otrokovce, okr. Hlohovec, Sk Aero A-11.26 1 - † pilot rtm. Josef Cinibulk od LP3. V mlze ztratil orientaci, klesal, aby se zorientoval podle terénu, narazil do stromu a havaroval v lese na východním svahu Holého vrchu. Byl v letadle sám. Dle Lidových novin a novin Pozor ze dne 8. a 9.5.1928, dále dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č. 5, str. 77 – 79, a dle knihy Výkřik ze zapomnění, str. 26. Jeho hrob v Lokti je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO - část osobní, 1928, str. 207. Pozn.: Piloti Josef Cinibulk a Karel Brabenec zahájili 29. října 1923 provoz ČSA. Toho dne poprvé letěl z Prahy do Bratislavy Karel Brabenec s cestujícím redaktorem Koenigem, a současně letěl z Bratislavy do Prahy Josef Cinibulk s cestujícím redaktorem Bežem.
18. 5. 1928 Cheb Avia BH-22 1 † des. Josef Rambousek. Ve výšce 1500m přešel do vývrtky, vybral ji v 500m, krátce nato spadl znovu do vývrtky a tu již nevybral. Dopad v 10.10 hodin asi kilometr severně od letiště. (dle publikace Chebská křídla, a článků v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 19.5.1928)
14.6.1928 Prostějov Aero Ab-111.4 1(0) - paní Františka Sekaninová, pracující na poli u letiště, byla zabita nouzově přistávajícím školním letadlem. Letadlo nebylo poškozeno, pilotní žák svob. Martin Skalka (nebo Stašek) nezraněn, a ze smrti pí. Sekaninové nebyl nikdo viněn. Prý si za smrt mohla sama, protože si včas nelehla na zem, jako ostatní lidé na poli. Dle článku v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 15.6.1928. Pozn.: Pokud byl pilotem Martin Skalka, tak by to mohl být ten, který zahynul 22.8.1935.
14.6.1928 Praha-Kbely Avia B-23.1 - - letadlo bylo připravováno k nočnímu letu, civilní zaměstnanec p. Nacházel zkoušel světla, když se letadlo následkem krátkého spojení el. vedení vzňalo a přes použití všech hasičských prostředků zcela shořelo. Dle článku v Lidových novinách ze dne 15.6.1928, a v novinách Pozor ze dne 16.6.1928, a novin Slovák ze dne 17.6.1928. Pozn.: dle Lidových novin je letadlo typu B-24-1, ale takové letadlo neexistuje. Dle novin Pozor a Slovák je to B-23-1, což je první ze dvou kusů noční stíhačky BH-23 (taky BH-22N), tedy letadlo BH-22 vybavené kulomety a nočním osvětlením. BH-22 je zase odlehčená BH-21 se slabším motorem a bez kulometů. Písmeny BH značila svoje letadla továrna Avia, armáda značila letadla Avia jen písmenem B. Číslo se nelišilo.
21.6.1928 Blatec/Kožušany, Olomouc Letov Š-20.16 1 - † pilot des. Jindřich Janhuba (21 nebo 23 let, z Kyjova) od 37. letky LP2. Požár za letu ve výšce 1000m, a havárie při nouzovém přistání s hořícím letadlem. Příčina požáru nezjištěna, byla jen vyslovena domněnka, že se pilot spustil ostře z výšky 2000m do 1000m a neuzavřel při tom „žaluzie“ proti plamenným výbuchům. To je uvedeno v novinách Pozor ze dne 23.6.1928 (bez data, stalo se včera), zpráva o jeho pohřbu je otištěna tamtéž dne 26.6.1928. Dle článku v Moravských novinách ze dne 24.6.1928 došlo k požáru při cvičném útoku na protiletadlovou baterii a havaroval v k.ú. Kožušany. Dle článku v Lidových novinách ze dne 7.7.1928 se stalo 21.6.1928. Pozn.: Neplést si jej s učitelem létání Karlem Janhubou [53]
4.7.1928 Všejany, Milovice  ? 1 1 † pilot čet. Cerbousek uhořel, pozorovatel por. Sigr byl včas vytažen z hořícího letadla a ošetřen civilním lékařem, který jel náhodou kolem. Zraněný pozorovatel byl odvezen do milovické nemocnice, kde bylo zjištěno, že jeho popáleniny nejsou rázu příliš těžkého. Dle článku v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 5.7.1928.
7.7.1928 Olomouc Aero A-11.19 2 - † polní pilot čet. Josef Vojáček (23 let, z Drahan), † ošetřovatel letounů čet. Augustin Vajdák (22 let, z Říkovic u Přerova). Po startu ve druhé zatáčce ve výšce 150m ztráta rychlosti a pád do vývrtky. Dle článku v novinách Pozor ze dne 8.7.1928, zpráva o jejich pohřbu je otištěna tamtéž dne 10.7.1928. Dle článku v Lidových novinách ze dne 7.7.1928 mohla být příčinou pádu porucha motoru.
20. 7. 1928 Cheb Letov Š-18 1 † por. Jiří Valenta od LP1, účastník stíhacího kursu. Při akrobacii nevybral vývrtku nedaleko letiště. Byl jedním z nejnadanějších absolventů akademie v Hranicích, a po službě u dělostřelectva se přihlásil k letectvu, stal se nejprve pozorovatelem a pak i pilotem. (dle publikace Chebská křídla a článku v Lidových novinách ze dne 22.7.1928, a v novinách Slovák ze dne 26.7.1928). Zpráva o jeho smrti je uvedena ve Věstníku MNO – část osobní, 1928, str. 342.
20. 7. 1928 Nové Kestřany, okr. Strakonice Aero A-14.4 2 † pilot prap. Viktor Hrivík od LP3, † pozorovatel por. Josef Zetek od LP1. Ztráta orientace při nočním letu a havárie při nouzovém přistání, pomník na místě. Popis nehody je uveden na stránkách Pomníky letců [54]. Zpráva o jejich pohřbech je uvedena v Lidových novinách ze dne 26.7.1928 – prap. Hrivík pohřben v Písku (chtěl být pohřben tam, kde zemře), por. Zetek v Kostelci nad Orlicí. Několik zajímavých událostí ze služby pilota Hrivíka u stíhací letky ve Vajnorech popisuje ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“ Oldřich Doubek.
24. 8. 1928 Vítkov, okr. Opava Letov Š-20.19 1 † pilot četař Čeněk Kulásek (ze Studénky) od leteckého pluku 2, havárie před přistáním na polním letišti, pomník na místě. (dle: Vítkovský zpravodaj 11/2005) [55] [56][57] Pozn.: dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná… víme, že pilot Kulásek za své letecké kariéry ve zdraví zrušil tři Spady.
26.8.1928 u Hranic Aero A-11.28 - 1 pilot čet. asp. Dvovář (sic) nezraněn, pozorovatel por. Šula lehce zraněn. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání, letadlo se převrhlo. Dle článku v Lidových novinách ze dne 28.8.1928.
27. 8. 1928 Řehlovice Aero Ab-11.14 - 1 pilot čet. František Hrazdira (nar. 1905) zraněn a pozorovatel por. Bohuslav Petržíla nezraněn, oba od LP 1. Havárie při startu na rozmoklém polním letišti. Havárie je popsána i vyobrazena v článku Michala Duba a Josefa Studeného v časopisu Novinky MPM č.54/2010. Pozn1.: pilot František Hrazdira, nar. 1905, letěl 5.9.1929 v roji čet. Josefa Pekárka při jeho tragické srážce, po okupaci Československa sloužil v protektorátním vládním vojsku, v roce 1944 odešel do Anglie a vstoupil do RAF, zemřel v roce 1980, a jeho hrob v Jevíčku je uveden na stránkách Spolku pro Vojenská pietní místa. V seznamu letců RAF je uveden jako Hrazdíra, ale na hrobě je psáno Hrazdira. Bohuslav Petržíla zahynul již jako pilot při havárii 22.1.1934. Pozn2.: František Hrazdira se jmenovali dva piloti, a pravděpodobně oba pocházeli z Uhřic. Ten druhý se narodil roku 1916 a zahynul při letecké nehodě 24.9.1937.
7.9.1928 Dlouhá Loučka, Svitavy Aero A-11 1 - † pozorovatel des. asp. Jan Hajtmar (nebo Hajtman) (21 let) od LP2 ve výšce 1200m vypadl z letadla. Proti předpisům nebyl připoután a neměl nasazen padák, a jak se letadlo propadlo, byl záporným přetížením vyhozen z otevřené kabiny. Letadlo řídil pilot Krčmář. Stalo se to při závěrečných cvičeních a startovali z letiště u Šebetova. Velitel roje por. Fuksa ihned nařídil návrat a s dvaceti jezdci se vydal jej hledat. Dle článku v Lidových novinách, Moravských novinách, a v novinách Pozor ze dne 8. a 9. 9.1928, zpráva o jeho pohřbu v Olomouci je otištěna tamtéž dne 11.a 12.9.1928. Pozn.: v novinách Pozor je ještě uvedeno, že letadlo při přistání havarovalo, což jinde uvedeno není, a taky to není moc pravděpodobné.
4.10.1928 Kladno Avia BH-21 1 - † pilot čet. František Hoffmann od LP1 havaroval cestou ze Kbel do Chebu, pohřben v Unhošti. Hrob uveden na stránkách spolku pro vojenská pietní místa. Dle publikace Listy z Unhošťska, 2010, č. 48-49, s. 8-10 a [58]
20.10.1928 Svätý Jur/Grinava, Pezinok, Sk Aero A-11 2 - † pilot svob. Miloš Navrátil, † pozorovatel des. asp. Julius Láznik, oba od 6. letky LP 3. Při výškovém letu (v novinách psáno různě, jednou 2000m, jindy 4000m) se utrhlo pravé horní křídlo, letadlo dopadlo asi 600m východně od železniční tratě, křídlo 5km od letadla. Popis nehody v týdeníku Slovák ze dne 28.10.1928, dále v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79, a v novinách Pozor, Slovák, a v Lidových novinách ze dne 21.10.1928, a v Moravských novinách ze dne 25.10.1928. Hrob pilota v Brně – Řečkovicích, i s novinovým článkem, je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Jmenování obou letců Pro memoria je uvedeno ve Věstníku MNO - část osobní, 1929, str. 86. Pozn.: Slovák uvádí, že šlo o úplně nové letadlo, ale tomu neodpovídá v článku uvedené výrobní číslo 2. Letadlo A-11.2 byl druhý prototyp vyrobený v roce 1924. Mohlo by tedy jít o nějakou pozdější verzi letadla A-11, např. noční A-11N, které byly vyráběny právě v roce 1928. Pak by to mohlo být nové A-11N.2. Výrobní číslo ale může být i chybně uvedené.
24. 10. 1928 Přerov Aero A-11.7 1 - † svob. Albert Andrášek z Leteckého učiliště v Prostějove. Letecká nekázeň, havaroval při akrobacii nad Přerovem, dopad do zahrady domu č.4 v Lázeňské ulici. Popis události v článku Josefa Voltra ve Sborníku státního okresního archivu v Přerove 2003, str. 139, a v novinách Pozor ze dne 25.10.1928. Jeho hrob v Prostějově, i s novinovým článkem, je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: Letoun výrobní číslo 7 byl jedním z osmnácti letadel A-11 vyrobených továrnou Aero v úpravě pro dálkové lety, a dle zápisků škpt. Viléma Stanovského letěl možná v roce 1925 do Dánska (článek o tomto letu je v časopisu Hobby historie, 2016, č.36, str. 18 – 26).
13. - 17.2.1929 Olomouc  ? - 1 Letoun se při přistání na lyžích převrátil, pilot prap. Mayer (snad Majer) lehce zraněn, stroj poškozen. Dle článku v novinách Pozor ze dne 19.2.1929 se stalo koncem minulého týdne, tedy nejspíš mezi středou 13.2. a nedělí 17.2.1929. Pozn1.: V lednu a únoru 1929 byla v celé Evropě velmi tuhá zima s velkými mrazy a spoustou sněhu. Pozn2.: Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 60, byl dnem 28.10.1923 udělen pilotní odznak rtm. Ferdinandu Majerovi od LP2, a taky dle knihy Olomoucké letiště v Neředíně, str. 177 sloužil u LP2 v roce 1932 prap. Ferdinand Majer. Byl to on?
20.4.1929 Sereď - Dolný Čepeň, Sk ? 1 - † pilot des. Josef Skořepa (nar. 1907, z Hradce Králové – Kuklen) od 6. letky LP3. Dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 78. Dle článku v Lidových novinách ze dne 21.4.1929 pilot Skořepa vezl škpt. Kroupu z Bratislavy do Nitry, a když letěl sám zpět, došlo k poruše motoru, letadlo začalo padat a pilot nestačil vyskočit. Dle zmateného článku v novinách Slovák ze dne 23.4.1929 se uvolnilo křídlo a letadlo bylo v dobrém stavu a neštěstí bylo zaviněno neopatrností pilota, a „pilot bol temer rozcapartený a predná čiastka lietadla dodrúzganá“. Takže příčinu nehody neznáme. Podle Slováka bylo letadlo „Avion 10112“, což taky nikdo nezná.
20.4.1929 Prostějov Letov Š-18.20 1 - † pilotní žák svob. Ferdinand Riess (nebo Riss, z Haselbachu (Lísková), okr. Domažlice), při šestém samostatném letu ve druhé okruhové zatáčce ve výšce 150m pád do vývrtky. Dopad asi 800m JZ od letiště, směrem k Žešovu. Dle článku v novinách Pozor ze dne 21.4.1929.
24.4.1929 Olomouc Avia B-22.9  ? 1? pilot por. Čumpelík od LP2, po startu v zatáčce ve výšce 130m pád do vývrtky, dopad u letiště, pilot těžce zraněn, dle dalšího článku bylo zranění smrtelné, ale jeho smrt uvedena nebyla. Dle článků v novinách Pozor ze dne 25.4. a 3.5.1929. Pozn.: Dle Věstníku MNO - část osobní, 1929, str. 33, byl dne 1.10.1928 por. Josef Čumpelík od LP2 jmenován Polním pilotem - letcem. Byl to on?
3.5.1929 Rohožník (dříve Rarbok), Malacky, SK 2 x ? 3 - † pilot des. Vladimír Odehnal, † pozorovatel svob. Jaroslav (nebo Bedřich) Nosek, oba od LP2, a pilot čet. Ján Škodáček (z Holíče) od LP3. Srážka dvoumístného letadla od LP2, se stíhačkou od LP3, při cvičném útoku ve výšce asi 400m, na střelnici Malacky. Dopad 2 km západně od Rarboku, nedaleko silnice Rarbok – Malacky. Dle článku v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 4.5.1929 (pozorovatel je zde Bedřich Nosek), a článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79 (zde je jen Škodáček, protože článek se zabývá jen LP3). Dle Věstníku MNO - část osobní, 1929, str. 188, byli 1.6.1929 jmenováni Pro memoria: Polním pilotem letcem des. Vladimír Odehnal a Polním leteckým střelcem svob. Jaroslav Nosek. Pozn.: Dle knihy Olomoucké letiště v Neředíně, str. 31, zahynuli v květnu 1929 na letecké střelnici Malacky 4 letci od LP2. Toto jsou dva z nich.
10.5.1929 Sološnica/Plavecké Podhradie, Malacky, SK Aero A-11 2 - † pilot des. Josef Jelínek (z Brna – Bystrce) od 6. letky LP 3, † pozorovatel npor. Jaromír Kukla od děl. pl. 201, přidělen k LP2. Havárie při cvičení s dělostřelectvem na střelnici Malacky. Dle článku v Lidových novinách ze dne 11.5.1929 a článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79. Zpráva o smrti Jaromíra Kukly při výkonu letecké služby u Plaveckého Podhradí je uvedena ve Věstníku MNO - část osobní, 1929, str. 196, zpráva o jeho jmenování Pro memoria Dělostřeleckým polním pozorovatelem letcem je uvedena tamtéž na str. 188. Pozn.: Dle knihy Olomoucké letiště v Neředíně, str. 31 zahynuli v květnu 1929 na letecké střelnici Malacky 4 letci od LP2. Toto je třetí z nich. Zahynul tam snad ještě někdo od LP2? Nebo autor nevěděl, že pilot nebyl od LP2?
18. 5. 1929 Brno-Černovice - 1 - polní pilot letec v záloze František Hronek, (24 let, z Brna-Žabovřesk, člen Moravského aeroklubu) zahynul při seskoku padákem z výšky 700m, padák se mu zamotal okolo nohou, dopad na východním okraji letiště Brno-Černovice. Letadlo řídil konstruktér padáku pilot Josef Rezler z Hradce Králové. Josef Rezler chtěl skákat sám, ale František Hronek jej přemluvil (sloužili spolu u LP1). Dle publikace Křídla nad Brnem a dle článků v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 19.5.1929. Hrob Františka Hronka v Brně, i s novinovým článkem, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn1.: Letiště Brno-Černovice (LKCL) bylo zrušeno v roce 2001. Říkalo se mu taky nesprávně Brno-Slatina, protože letecká kasárna už byla ve Slatině. Pozn2.: Článek o Josefu Rezlerovi a jeho padáku je na [59]
19.5.1929 Brno-Černovice Aero A-25.8 2 pilot št. kpt. Karel Boris Dragoun těžce zraněn, mechanik čet. Karel Lis lehce zraněn (oba z Leteckého učiliště v Prostějově), havárie při loopingu v malé výšce při přípravě na letecký den v Brně. Předtím dělal loopingy nad městem a prý si nevšiml, že letiště je oproti městu na kopci (asi o 40m výš), takže když zůstal stále ve stejné výšce, narazil do plochy letiště. Den předtím zahynul František Hronek, takže letecký den byl o týden odložen. Dle článku v Lidových novinách ze dne 20.5.1929, v novinách Pozor ze dne 21.5.1929, publikace Křídla nad Brnem a [60] Pozn.: A-25 je jeden ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou.
26. 5. 1929 Brno-Černovice Letov Š-20 1 pilot čet. Václav Peřina od 39. letky LP2 zraněn. Porucha motoru ve vývrtce při akrobacii na leteckém dnu, letoun dopadl vedle prostoru pro diváky a rozbil dva automobily, letadlo zničeno. Dle článku v Lidových novinách ze dne 27.5.1929, dále dle publikace Kapitoly z Brněnských oblaků. Pozn.: Václav Peřina zahynul na leteckém dnu v Třebíči dne 6.9.1931.
28.5.1929 Praha - Kbely Aero A-15.8 - 1 pilot František Kubský od LP2 narazil do země při nočním přistání a byl vážně zraněn. Dle článku v novinách Pozor ze dne 30.5.1929. Pozn.: Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 410 byl svob. František Kubský od LP1 jmenován 1.6.1924 Polním pilotem - letcem.
5.7.1929 Cheb Avia BH-21.6 - 1 pilot kpt. Eduard Seidl havaroval jihovýchodně od letiště, a utrpěl zranění páteře s poškozením míchy. Dle článku v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 9.7.1929. Zpráva o jeho léčení vyšla v časopisu Letectví, zpráva o jeho smrti vyšla později ve Věstníku MNO – obě zprávy jsem četl, ale o jejich kopie jsem přišel, takže přesná data neznám.
10. 7. 1929 Cheb Avia BH-9 1 † pilot voj. Jaroslav Krajíček, žák pilotní školy pokračovací, zahynul při cvičném letu v bezprostřední blízkosti letiště. Chyba pilotáže. (dle publikace Chebská křídla a článku v novinách Pozor ze dne 12.7.1929)
12.7.1929 u Svitav Aero A-11.111 - 2 pilot čet. Krčma a pozorovatel kpt. Kryška zraněni při nouzovém přistání u Svitav, letoun rozbit. Dle článku v novinách Pozor ze dne 13.7.1929. Pozn.: Dle věstníku MNO - část osobní, 1929, str. 282 byl kpt. František Kryška od LP2 povýšen na štábního kapitána.
7.8.1929 Brunovce, Piešťany, SK Aero A-11.38 1? 1? † dělostřelecký pozorovatel por. Karel Urban od děl. pl. 11 zahynul, pilot čet. Stanislav Němec od LP3 těžce zraněn a snad přežil. Dle článku v novinách Pozor a Slovák ze dne 9.8.1929 byli oba těžce zraněni při nehodě u Brunovce, 11km od Piešťan. Dle článku v Lidových novinách ze dne 9.8.1929 se letadlo pro poruchu motoru zřítilo vedle železniční trati před zraky lidí ve vlaku z Piešťan, pozorovatel byl na místě mrtev a pilot těžce zraněn s malou nadějí na uzdravení – tomu „na místě mrtev“ ale neodpovídá úmrtí pozorovatele v Trenčíně, asi po převozu do nemocnice. Ve Věstníku MNO - část osobní, 1929, str. 267 je uvedena smrt por. Urbana 7.8.1929 v Trenčíně. Jestli přežil pilot nevíme, protože ve Věstníku MNO jsou uvedena pouze úmrtí gážistů (vojáků z povolání), a to on jako četař asi nebyl. Hrob por. Urbana na Olšanských hřbitovech v Praze je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: Obec Brunovce leží u železniční trati 10 km severně od Piešťan a 27 km od Trenčína. Možná vzal raněné do Trenčína vlak, který nemohl jet zpět do bližších Piešťan.
25.8.1929 Růžďka, Vsetín 2 x Letov Š-20 - 1 pilot por. Jar. Malý (z Prahy) a pilot svob. Škuta (nebo Škula), oba od 33. letky LP2, narazili v mlze do kopce Dušná poblíž hájovny u Bystřičky. Piloti vyvázli bez pohromy, jen por. Malému byla roztříštěna noha (sic). Zraněného poručíka ošetřil dr. Otto Levý z Valašského Meziříčí. Stalo se to při závěrečných cvičeních na Moravě. Dle článku Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 27.8.1929.
26.8.1929 Mankovice, Suchdol nad Odrou Letov Š-20 - 1 pilot rtm. Kubský nebo Kobský od 33. letky LP2 zraněn, při startu z polního letiště zachytil podvozkem o stoh slámy a těžce havaroval. Stalo se to při závěrečných cvičeních na Moravě. Dle článku v novinách Pozor ze dne 28.8.1929. Pozn.: Jméno pilota je v novinách uvedeno jako Kubský i Kobský, a mohlo by jít o Františka Kubského, který měl nehodu již 28.5.1929. Dle Věstníku MNO – část osobní, 1924, str. 410 byl svob. František Kubský od LP1 jmenován 1.6.1924 Polním pilotem - letcem.
30. 8. 1929 Slížany u Morkovic Aero Ab-111.55 - 1 pilot čet. Jaroslav Cabalka, pozorovatel por. Jaroslav Dvořák zraněn, oba od leteckého pluku 1 Havárie při závěrečných cvičeních na Moravě, při přistání na polním letišti narazili do střechy domu. Havárie je popsána i vyobrazena ve vzpomínkách pilota Václava Kubce v časopise L+K, ročník 2014, č.1, str.72, a v časopisu Novinky MPM č.54/2010. Pozn.: Jaroslav Cabalka zahynul při srážce nad Prahou 6. 3. 1930.
4.9.1929 Žipo ?, Vranov, SK Aero A-11.63 - 1 pilot čet. Valášek lehce zraněn, pozorovatel por. Malý vyvázl bez zranění, havárie vojenského letadla u osady Žipo (sic), severozápadně od Vranova na Slovensku. Dle článku Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 6.9.1929. Pozn.: severozápadně od Vranova nad Topľou je obec Vyšný Žipov. Bylo to tam?
5.9.1929 Přední Chlum Aero Ab-111.86 + Avia BH-21.94 3 † pilot čet. Jaroslav Mařík-Böll, † pozorovatel npor. Antonín Selnar (oba Ab-111) a † pilot čet. Jaroslav Pekárek (BH-21), od LP1. Srážka ve vzduchu při vojenském cvičení. Tři pomníky těchto letců jsou uvedeny na stránkách Pomníky letců, popis nehody i na stránkách Letecké badatelny. Jména dvou letců se v článcích mírně liší, zde jsou uvedena jména tak, jak jsou ve Věstníku MNO. Jmenování čet. Jaroslava Maříka-Bölla Polním pilotem – letcem je ve Věstníku MNO - část osobní, 1926, str. 154. Hrob Antonína Selnara v Plzni je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, zpráva o jeho smrti je uvedena ve Věstníku MNO - část osobní, 1929, str. 305 – zde je však uveden jako příslušný k LP4. Pozn.: Několik událostí ze služby pilota Pekárka i osudnou srážku popisuje ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“ Oldřich Doubek, opis textu je i na stránkách Letecké badatelny.
6.9.1929 Oldřiš u Krouna Avia BH-33L.2 1 † št. kpt. Alfred Soukup, katastrofa při leteckém závodu okolo Malé dohody [61]. Pozn.: Trasa závodu v roce 1929 vedla z Rumunska, přes Polsko a Československo zpět do Rumunska, zvítězil škpt. Josef Kalla na stroji Letov Š-131. Více o závodu v časopisu Hobby historie, č.22 a 23 (ročník 2013).
8.9.1929 Třitim u Týna nad Vltavou Aero Ab-11.9 2 † pilot des. Václav Beneš (nebo J. Beneš), † pozorovatel svob. Václav Černý, oba od LP1, po startu z polního letiště u Čihovic v zatáčce pád, po nárazu do země vše shořelo. Pomník na místě je zničený. Popis nehody na [62]. Dále dle časopisu Letectví 1929, str. 340, a novin Pozor ze dne 10.9.1929. Hrob Václava Černého na Olšanských hřbitovech v Praze je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
13.9.1929 Praha – Letňany Letov Š-20.22 + Letov Š-20.23 1 1 † tovární pilot čet. František Jodas zemřel na následky zranění v nemocnici, pilot kpt. Karel Brázda zraněn. Srážka na letišti při přistání (dle časopisu Letectví 1929, str. 340 a knihy Než podmaníme vzduch…, str.53, dále dle článků v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 14. a 15.9.1929 ). Novinové zprávy se různí, zda František Jodas zemřel 13.9. večer nebo 14.9. ráno. Jeho hrob (taky s nejasným datem úmrtí) na Olšanských hřbitovech v Praze je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
23.9.1929 Přerov Letov Š-20.37 1 - † pilot čet. Stanislav Bednář od LP2. Zahynul při havárii u prozatímního letiště blízko kasáren u Přerova. Při návratu z leteckého dne mu unikal olej z motoru, tak přistál v Přerově, druhý den po opravě měl odletět do Olomouce, ale předvedl nad kasárnami nízkou akrobacii, při které narazil do země. Popis události v článku Josefa Voltra ve Sborníku státního okresního archivu v Přerove 2003, str. 139 (a zmínka v knize Oldřicha Doubka: Ikarové bez bájí a legend, str.186-187, a v publikaci Olomoucké letiště v Neředíně, dále dle článku v Lidových novinách a v novinách Pozor ze dne 24.9.1929). Hrob ve Vejvanovicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
28.9.1929 Roztoky u Jilemnice Avia BH-21 1 † pilot desátník František Červený, pomník na místě. Popis nehody na stránkách Pomníky letců. Jeho hrob ve Zbirohu je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: O létání pilota Červeného na vojenském cvičení na Moravě v srpnu 1929 píše ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“ Oldřich Doubek.
28.11.1929 Prostějov – Krasice Letov Š-20 - 1 pilot svob. Hübner od LP2 těžce zraněn. Měl zlomené obě nohy, levá noha mu musela být amputována. Při nabírání výšky vysadil motor, letoun ztratil rychlost, a zřítil se z výšky asi 120m na pole. Dle článků v Lidových novinách ze dne 29.11.1929 a v novinách Pozor ze dne 30.11.1929.
19.2.1930 Nitra, Sk ? 1 1 † pozorovatel letec ppor. Eugen Sokolovský od LP3. Na [63] je ještě uvedeno, že pilot čet. Kraus přežil slepý a letadlo dopadlo na Masarykovu ulici (dnes Štefánikova). Je zde však chybné datum 19.2.1931. Dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79 zahynul ppor. Eugen Sokolovský dne 19.2.1930 a stalo se to na letišti. Pohřben je v Medzilaborcích. Zpráva o smrti ppor. Evžena Sokolovského při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1930 str. 98, a potvrzuje datum 19.2.1930.
6.3.1930 Bohnice, Praha Ab-111.81 + Ab-111.90 4 † pilot čet. Jaroslav Cabalka, † pilot čet. Vojtěch Kříha, † pozorovatel ppor. Josef Bečka, † pozorovatel čet. asp. Jiří Matějka, všichni od LP1. Srážka při skupinovém letu. Popis události v časopisu Letectví 1930, str. 109, a ve vzpomínkách pilota Václava Kubce v témže časopise, ovšem ročník 2013, č.11, str.72, dále v novinách Pozor ze dne 7., 9. a 15. 3.1930. Zpráva o smrti ppor. Bečky při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1930 str. 101. Dle krátkého článku Marie Strakové „Smrtelné úrazy dvou pilotů ve Zlivi v roce 1930“, ve čtvrtletníku Výběr, 1996, č. 4, čet. Kříha pocházel ze Zlivi, kde byl i pohřben.
18.3.1930 Milovice Letov ŠB-16.13 2 - † pilot čet. František Caisberger, † pozorovatel čet. Ladislav Šimák, oba od LP6. Při přistání na letišti Boží Dar narazili na plot, letadlo se převrátilo a shořelo. Dle článku v novinách Pozor ze dne 19.3.1930. Jejich jména jsou uvedena na pomníku letců v Milovicích, odhaleném v roce 2015. Pozn.: Letiště v Milovicích se taky nazývalo Boží Dar, nebo Mladá.
26.3.1930 Výšovice/Kelčice, Prostějov Letov Š-18.5 2 - † pilotní žák voj. Jan Kropáček (ze Zlivi) od LP4, † instruktor čet. Vladimír Kapička (21 let, z Moravské Ostarvy) od LP1 přidělený k VLU. Pád, snad po vysazení motoru ve vývrtce. Dle článku v novinách Pozor ze dne 27.3.1930. Dle časopisu Letectví 1930, str. 274 byl Jan Kropáček od LP6 (sic) posmrtně jmenován polním pilotem letcem. Foto z pohřbu Vladimíra Kapičky v Prostějově je na stránkách Aviatik-cs Olomouc.
5.4.1930 Praha - Letňany Aero A-34 - 1 Josef Novák (čs. pilotní diplom č. 16), zkušební pilot firmy Aero, těžce zraněn, příčinou havárie byla porucha konstrukce letadla. I když po vyléčení ještě létal, ze zranění plic se již nikdy zcela nezotavil a zemřel 3. 1. 1934 (dle knihy Aero 1919 – 1999, str. 64 a dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 134). [64] Pozn.: Piloti stejného jména byli v té době dva. Tento se nar. 8.7.1893 v Dobřichově u Kolína, za války sloužil u rakousko-uherského letectva a dosáhl tří sestřelů. Ten druhý viz 30.3.1931.
16.5.1930 Cheb Avia BH-10 1 † pilotní žák Josef Klatka. Nevybral vývrtku. Dle publikace Chebská křídla. Dle článku v novinách Pozor ze dne 18.5.1930 se jmenoval Klapka.
22.5.1930 Praha - Letňany Avia Bk-11.16 + Aero Ab-11.12, ozn. E2 2 1 † pilot ppor. František Bělohrad od LP3 (v záloze), † pozorovatel por. Ladislav Frýba od LP4 (v záloze), pilot rtm. Krčmář lehce zraněn. Srážka ve vzduchu, Bk-11 se hned zřítil a jeho pilot F. Bělohrad zahynul. Letoun Ab-11 zůstal po srážce letuschopný a pilot Krčmář s ním klesal k letišti. Pozorovatel Frýba však vyskočil a otevřel padák předčasně, takže se mu zychytil na ocasních plochách letadla. Padák na kormidlech omezil řiditelnost, takže pilot nemohl před přistáním snížit úhel klesání, a letadlo se při tvrdém přistání převrátilo. Pilot byl lehce zraněn, pozorovatel vlečený za letadlem zahynul. Dle článku v novinách Pozor ze dne 23. a 24. 5.1930. Zpráva o jejich smrti při výkonu letecké služby v Letňanech je ve Věstníku MNO – část osobní, 1930 str. 136. V časopisu Letectví 1930, str.228 je zpráva o smrti Františka Bělohrada i jeho foto. Foto nehody na [65]
8.6.1930 Karlovy Vary Avia BH-21.96 1 † kpt. František Malkovský, král vzduchu. Při vystoupení na mítinku v Karlových Varech nevybral včas vývrtku. [66]
17.7.1930 Milovice  ? 2 - † pilot čet. Emil Rendl od 72. letky LP6, † pozorovatel des. Jan Beneš. Pád do vývrtky, na letišti. Dle článku v novinách Pozor ze dne 18. 7.1930. Hrob čet. Rendla v Kladně je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Jejich jména jsou uvedena na pomníku letců v Milovicích, odhaleném v roce 2015. Pozn.: 72. letka byla lehká bombardovací, takže by mohlo jít opět o letadlo ŠB-16, jako 18.3.1930. Není to však ověřeno.
20.8.1930 Toužim Breguet XIX - 2 rumunské vojenské letadlo havarovalo při letu z Paříže do Varšavy, posádka npor. Michal Oprisan a kpt. Sahing lehce zraněna. Stalo se to při Okružním letu Malou dohodou a Polskem. Dle článku v novinách Pozor ze dne 21.8.1930.
21.8.1930 Olomouc - Neředín - 1(0) - Paní Marie Frébortová (36 let, z Olomouce) byla zabita přistávajícím letadlem, pilot čet. Jaroslav Křehlík ji neviděl. Žala na letišti trávu, i když byl vstup na letiště přísně zakázán. Dle článku v novinách Pozor ze dne 22.8.1930. Pozn.: z letadla, kde pilot sedí za motorem a křídly, je dopředu dolů velmi špatný výhled, a jak pilot před přistáním přitahuje a zvedá předek, aby zpomalil, je to ještě horší.
9.9.1930 Prostějov  ? 1 1 † polní pilot npor. Emanuel Bartoš (z Dětkovic) z VLU nadpočetný v LP2, pozorovatel škpt. František Kehler lehce zraněn. Porucha motoru, při nouzovém přistání ztráta rychlosti a havárie na poli západně od letiště. Ještě téhož dne na stejném poli bezpečně nouzově přistál škpt. Josef Diviš, rovněž pro poruchu motoru. Dle článku v novinách Pozor ze dne 10.9.1930. Zpráva o smrti npor. Bartoše je ve Věstníku MNO – část osobní, 1930 str. 203, a v časopise Letectví č. 9/1930, str. 351. Jeho hrob v Určicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
17.9.1930 Benešov - Mariánovice  ? 1 † čet. polní pilot Josef Pešek od LP4 zahynul při akrobacii v malé výšce nad statkem svých známých. Hrob v Benešově je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dle časopisu Letectví č. 9/1930, str. 351, novin Pozor ze dne 18.9.1930, následovně 19.9.1930 vyšel tamtéž k nehodě článek „Ministerstvo národní obrany proti mladické nerozvážnosti pilotů“ .[67]
5.10.1930 Kroměříž Aero A-12.7 OK-ILG 1 1 † Karel Hesoun z Leteckých dílen v Olomouci zemřel 6. 10. 1930 v nemocnici, pilot rotm. Vilém Murcek zraněn, havárie při nouzovém přistání u letiště na leteckém dni. Za letu se utrhlo křidélko. Letadlo patřilo Propagační letce. Popis události v knize „Chlapci, létejte pomalu a při zemi“[37] na str. 35. [68] [69] Pozn.: Vilém Murcek sloužil v Leteckém učilišti v Prostějově a byl jedním z našich nejlepších učitelů létání. Později za války bojoval v Polsku, pak u RAF, a nakonec cvičil nové spojenecké letce v Kanadě. Po válce se vrátil domů, a po roce 1948 ho komunisti zavřeli.
11.10.1930 Praha – Kbely Avia BH-21.132 1 † št.kp. Ivan Kňažikovský (psáno i Knjažikovskij), porucha konstrukce při akrobacii, dopad do kasáren. Dle časopisu Letectví 1930, str.387. Několik zajímavých událostí z leteckého života pilota Kňažikovského popisuje ve své knize „Ikarové bez bájí a legend“ Oldřich Doubek. [70]
09?-12? / 1930?  ? Avia BH-21 1 † des. Červený, let spolu s četařem Primerem z Prahy (?) do Kruhu u Chrudimi, při zpáteční cestě se letoun zřítil [71] Pozn.: Tato nehoda není přesně datována ani ověřena z jiných zdrojů.
13.1.1931 Olomouc - Hejčín Aero A-11.84 1 1 † pozorovatel des. asp. Arnošt Mihola zemřel na následky zranění, pilot svob. Antonín Štěpánek zraněn. Oba od LP2. Příčinou havárie byla porucha motoru a pád do vývrtky při pokusu o nouzové přistání, dopad na železniční násep. Popis události v novinách Pozor ze dne 14.1.1931, zpráva o smrti obou letců tamtéž dne 21.5.1931. Pilot svob. Štěpánek sice havárii přežil, ale následkem zranění trpěl bolestmi hlavy, a 19.5.1931 se zastřelil. Pozn.: výrobní číslo letadla neověřeno – totéž letadlo mělo havarovat i 4.5.1932. Jde o chybu nebo bylo opraveno?
22.1.1931 Thaures, Brand, A Aero Ab-111.60 - 2 posádka pilot svob. Vojtěch Pták a pozorovatel čet. asp. Adamička od LP1 ztratila orientaci při výškovém letu a nouzově přistála v Rakousku. Po povolení odletu zachytili při startu o strom, havarovali, a byli zraněni, pilot těžce. Dle článku v novinách Pozor ze dne 24.1.1931. Fotografie havarovaného letadla je na [72]. Pozn.: pilot Vojtěch Pták zahynul 29.8.1932.
22. 1. 1931 u Sv. Kríže n. Váh., Sk Aero A-11.59 2 - † pilot svob. Viliam Hlbočan, † pozorovatel ppor. Bedřich Sláma, oba od LP3. V silné mlze narazili do terénu a letadlo i s posádkou shořelo. Dle článku v novinách Pozor ze dne 24. 1. 1931. Hrob svob. Hlbočana v Trenčíně je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, zpráva o smrti ppor. Slámy při výkonu letecké služby u Sv. Kříže n. Váh. je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 119. Zpráva o jmenování svob. Hlbočana polním pilotem letcem pro memoria je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 134. Pozn.: obce Svätý Kríž, Mošovce a Vieska byly roku 1960 sloučeny a nesou název Považany.
12. 2. 1931 Hradec Králové Avia BH-21.52 1 † des. Vladimír Štěpán (20 let) od 66. letky LP4 havaroval před přistáním 500m západně od letiště. [73] Popis události v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 78, a v novinách Pozor ze dne 13. 2. 1931. Jeho hrob v Nebuželích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
13. 3. 1931 Strakonice Aero Ap-32.45 2 † pilot četař Jindřich Weinschner, † četař aspirant František Urban od 4. letky leteckého pluku 1. U polního letiště „V Řipkách“ zachytili o strom. Pomník na místě. [74] Pozn.: A-32 je jeden ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou. Doplňkové písmeno označuje verzi stroje.
Jaro 1931 Hradec Králové  ? 1 † čet. Černý havaroval po startu, dopad za hangáry [75] [76] Pozn.: Tato nehoda není přesně datována ani ověřena z jiných zdrojů.
30. 3. 1931 Olomouc - Neředín Aero A-25.16 1 1 † polní pilot rtm. Václav Hála, mjr. Josef Novák zraněn, oba od LP2. Zpráva o smrti Václava Hály při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 119 (Václav Hála měl čs. pilotní diplom č.95 a byl i pilotem MLL v Olomouci). Josef Novák (taky pilot, ale zde seděl u zadního řízení cvičného letadla) následkem zranění odešel do výslužby – zpráva o tom je ve Věstníku MNO – část osobní, 1932 str. 145. Popis události v novinách Pozor ze dne 31.3.1931, dále dle knihy Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná…, str. 134. Pozn.: Josef Novák se v té době jmenovali dva piloti: tento se nar. 7.8.1894 v Oskořínku a za války byl v ruských legiích. Ten druhý byl tovární pilot Aera, viz 5.4.1930.
13.4.1931 Opatov, Svitavy Letov Š-18.16 1 1 pilot mjr. Schindler a pozorovatel mjr. gšt. Josef Gaďurek těžce zranění při havárii ve vichřici cestou z Prahy do Prostějova. † mjr. gšt. Josef Gaďurek od LP6 zemřel 20. 4. 1931 v nemocnici ve Svitavách. Byl autorem odborných vojenských publikací, a zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 202, a v časopisu Letectví 1931, str. 191. Popis události v novinách Pozor ze dne 14. 4. 1931. Pozn.: Pilotem byl pravděpodobně Zdeněk Schindler (čs. pilotní diplom č. 249), který zemřel v roce 1970 a jeho hrob v Praze na Vinohradech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
18.4.1931 Hrubčice, Prostějov Letov Š-18.9 - 2 pilot čet. Ferdinand Knol a pozorovatel pilotní žák voj. Jaroslav Doktor z VLU zraněni, nevybrali vývrtku. Popis události v novinách Pozor ze dne 19.4.1931. Pozn.: pilot Jaroslav Doktor létal za války u 311. čs. bombardovací perutě RAF. Po válce se vrátil domů, do roku 1949 létal u ČSA a pak ho komunisti vyhodili, protože lidé, kteří již za svobodu bojovali, byli pro ně nebezpeční – mohli by za ni bojovat zase. Komunisté měli radši kolaboranty, u těch nic podobného nehrozilo. Více o Jaroslavu Doktorovi na [77].
8.5.1931 u Vrábí, okr. Brandýs n. L. Aero Ab-11.199 2 - † pilot des. Karel Milota, † pozorovatel por. v zál. František Šneberger, od LP1. Havarovali následkem poryvu větru při letu v malé výšce, letadlo i s posádkou shořelo. Dle článku v novinách Pozor ze dne 9.5.1931. Zpráva o smrti por. Šnebergera při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 205.
21.5.1931 Bohdalice, Vyškov Aero A-25.10 - 1 žák VLU Václav Krojadlo havaroval při pokusu o nouzové přistání pro poruchu motoru, a byl těžce zraněn. Dle článku v novinách Pozor ze dne 22.5.1931. Pozn.: Václav Krojadlo absolvoval pilotní školu VLU v Prostějove v letech 1929 – 1931. Tablo ročníku je uvedeno v knize „Generál nebe“ (o Františkovi Peřinovi, který byl absolventem téhož ročníku).
10.6.1931 Olomouc - Řepčín  ? 2 - † pilot des. Jan Šimon (Šiman) od LP2, † pozorovatel por. Miloslav (Miroslav) Novotný od PP15. Nevybrali vývrtku, dopad do pole nedaleko Moravských oceláren. Dle článku v novinách Pozor ze dne 11. 6. 1931. Zpráva o jmenování obou letců Pro memoria je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 255. Jan Šimon pocházel z Brna – Horních Heršpic. Pozn.: Jména obou letců ve Věstníku a v novinách se mírně liší. V závorce je znění z novin.
23. 6. 1931 Cheb Letov Š.20.99 pilot des. Rudolf Černín se zachránil padákem, protože se mu lanko od kulometu zachytilo za řídící páku a letoun přešel do vývrtky na zádech, kterou nemohl vybrat. Letoun dopadl vedle letiště. (dle publikace Chebská křídla) Pozn.: Pilot Rudolf Černín byl prvním letcem čs. letectva, který se zachránil padákem a obdržel za to od ministra národní obrany zlaté hodinky s věnováním. Zahynul 8.8.1933.
3.8.1931 Velké Pavlovice Aero A-11.77 2 - † pilot svob. Pospíšil (z Brna), † pozorovatel des. asp. Štěpán Černý, letadlo od LP2. Letci odbočili z trasy nad Velké Pavlovice, bydliště Štěpána Černého, kde se letadlo řítilo k zemi velkou rychlostí a po pádu se hned rozbilo. Dle článku v novinách Pozor ze dne 4.8. 1931. Hrob Štěpána Černého ve Velkých Pavlovicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
4. 8. 1931 Chrudim Letov Š-16.30 1 † pozorovatel por. Josef Mlejnek, pilot des. Bohumil Stein od LP4 se z hořícího stroje zachránil padákem, pozorovateli se padák zachytil za ocas letadla. Letadlo s pozorovatelem dopadlo do Chrudimského lihovaru. Událost popsal historik Petr Boček v Chrudimských vlastivědných listech č. 9 z roku 1992, a je popsána i v Medlešických novinách z června 2013 [78], a v novinách Pozor ze dne 5.8.1931. Hrob por. Mlejnka od LP4 v Turnově - Hrušticích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 276, zde je uveden jako příslušník hran. prap. 9.
29.8.1931 Milovice Letov ŠB-16.14 - 2(0) pilot voj. Moravec zachytil při přistávání o povoz p. Novotného, tažený kravami a jedoucí na letiště. Letadlo se převrátilo, pilot nezraněn, pan Novotný a jeho dcera, ze Zbožíčka, byli zraněni, obě krávy byly zabity. Dle článku v novinách Pozor ze dne 30.8.1931. Pozn.: Letiště v Milovicích se taky nazývalo Boží Dar, nebo Mladá.
1?. 9. 1931 Praha? Aero Ap-32.60 1 1 † pozorovatel por. Josef Sodomka od PP36, pilot Václav Kubec od LP1 zraněn. Havárie při přistání na polním letišti. Popis události s datem 1.9.1931 ve vzpomínkách Václava Kubce v časopisu L+K 2013, č.12, str. 66. Zpráva o smrti por. Sodomky v Praze dne 5.9.1931 je ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 285. Pozn.: pilot Václav Kubec se později stal spisovatelem a psal knihy o létání.
3. 9. 1931  ? Škoda D-1 pilot npor. Václav Touš vyskočil. Ve výšce 7200m se dostal do vývrtky, kterou nemohl vybrat, ve 3000m vyskočil bez bot, které se mu zachytily v kabině. Na padáku PAK dopadl nezraněn. Popis události v časopisu Letectví 1931, str.316.
6. 9. 1931 Třebíč Aero A-18 1 - † pilot Václav Peřina. Stalo se to až po jeho odchodu z armády s letounem Moravského aeroklubu. Dle časopisu Letectví 1931, str.387, pomník na místě [79]
19. 9. 1931 Útěchov, okr. Svitavy Letov Š-16.27 2 † pilot a velitel pluku (a válečný letec ve Francii) plk. Augustin Charvát, † pozorovatel npor. Karel Brožek, oba od LP1. Narazili v mlze do kopce. A. Charvát zemřel na následky zranění 20. 9. 1931, K. Brožek zemřel 27. 9. 1931. Pomník na místě. Dle časopisu letectví 1931, str.320, 390. [80] [81] Zprávy o smrti obou letců jsou ve Věstníku MNO – část osobní, 1931 str. 206 a 291.
4.11.1931 Nový Dvůr u Malacek, SK Letov Š-6.27 1 1 † pilot svob. František Ištvánek zemřel 5.11.1931 v nemocnici, svob. Bohumil Kořenský těžce zraněn. Oba od LP3. Po startu s vlečným rukávem z letiště Nový Dvůr u Malacek vysadil motor, při návratu na letiště letadlo sklouzlo po křídle k zemi. Příčina nezjištěna, ve vraku byl nalezen motor vypnutý a plyn stažený. Dle článku Bombardovací letouny Letov Š-6 v časopisu Hobby historie, č.33, rok 2016.
9.12.1931 Bedihošť, Prostějov Letov Š-20.104 1 † pilot des. Otto Hess od LP 1, toho času instruktor leteckého dorostu ve VLU. Zahynul jižně od Bedihoště (část Václavovice) při akrobacii s letadlem VLU, označeným c203. Dle časopisu Letectví 1931, str. 453 a knihy Vzduch je naše moře, článek v novinách Pozor ze dne 10.12.1931. Dle článku tamtéž ze dne 15.12.1931 létal přehnaně odvážně. Pozn.: Byl to mladší bratr Alexandra Hesse, prvního velitele 310. čs. stíhací perutě RAF za války.
8.3.1932 střelnice Kocourovec Aero A-11.140 - 2 pilot des. Svoboda a pozorovatel npor. Laška od LP2 těžce zraněni, pád do vývrtky při střelbách na pozemní cíl na střelnici v Kocourovci. Dle článku v novinách Pozor ze dne 9.3.1932. V článku tamtéž ze dne 8.4.1932 (o nehodě u Lašťan) je naznačeno, že někdo z těchto letců zemřel. Není to však potvrzeno. Pozn.: střelnice Kocourovec je ve Vojenském újezdu Libavá, východně od Olomouce.
7.4.1932 Lašťany  ?, ozn. 13A 2 - † pilot svob. František Konečník, † pozorovatel čet. asp. Josef Chmelař, oba od LP2. Článek v novinách Pozor ze dne 8.4.1932 uvádí jako neověřenou příčinu nehody pozorovacího letadla rozštěpení vrtule. Místo havárie na poli, 400 kroků od hostince Kocanda u silnice Olomouc – Šternberk. Hrob pilota ve Slavičíně (včetně novinového článku o nehodě) je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. František Konečník absolvoval pilotní školu VLU v Prostějove v letech 1929 – 1931. Tablo tohoto ročníku je uvedeno v knize „Generál nebe“ (kniha o Františku Peřinovi, který byl absolventem téhož ročníku). Pozn.: označení letadla bylo na obou bocích číslem k ocasu, tedy v tomto případě na levé straně A13, a na pravé straně 13A.
27.4.1932 Olomouc Aero A-11.47 1 - rtm. Václav Horák od LP2 byl zabit vrtulí při zastřelování pilotního kulometu pro střelby v Malackách. Dle článku v novinách Pozor ze dne 28.4.1932.
2. 5. 1932 Jenštejn, Praha – Vinoř Aero A-230.4 2 † instruktor rtm. Stanislav Pelikán z Přibyslavi (od leteckého pluku 5), † žák pilot čet. Josef Mikulík (nebo Mikulec). Porucha vzpěry křídla při nácviku létání bez viditelnosti. Žák (přesněji školený pilot, protože létat bez viditelnosti se neučili začátečníci) seděl pod neprůhledným krytem, který nešel zevnitř otevřít. Instruktor, sedící v otevřeném místě za žákem sice vyskočit mohl, do poslední chvíle se však snažil zvenku otevřít kryt a dostat z padajícího letadla i žáka. To se mu podařilo, ale již příliš nízko, takže padáky se neotevřely. Dle : Přibyslavský čtvrtletník, 2002, č.4, str. 39, a časopisu Letectví, rok 1932, č.5, str. 131 (zde je uveden čet. Josef Mikulec). Hrob rtm. Pelikána uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o smrti rtm. Pelikána je ve Věstníku MNO – část osobní, 1932 str. 142.
4.5.1932 Praha - Kbely Aero A-11.84 2 - † pilot svob. Valter Preisler, † pozorovatel por. v zál. Vlastimil Jireš, oba od LP1. Ztráta rychlosti při prudkém stoupání po startu. Dle článků v novinách Pozor ze dne 5. a 12. 5.1932, a časopisu Letectví, rok 1932, č. 5, str. 131. Hrob svob. Preislera v Praze uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o smrti por. Jireše při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1932 str. 142. Pozn.: výrobní číslo letadla neověřeno – totéž letadlo mělo havarovat již 13.1.1931. Jde o chybu nebo bylo opraveno?
9. 6. 1932 Stupava, Sk Avia Ba-33.15 požár motoru za letu, pilot mjr. Miloš Zelený od 31. letky leteckého pluku 1 vyskočil (dle publikace Chebská křídla)
10.6.1932 Mariánské Lázně  ? - 2 čet. Jan Kaucký vážně zraněn, npor. Jar. Kašpar lehce zraněn, letoun pilotní stíhací školy v Chebu havaroval při orientačním letu blízko letiště, příčinou bylo pravděpodobně sklouznutí po křídle v zatáčce. Dle článku v novinách Pozor ze dne 11.6.1932 . Pozn1.: pilot Jan Kaucký se narodil roku 1907 v Satalicích, za války létal u čs. 310. perutě RAF, po válce se vrátil domů, ale 30.9.1950 uprchl před komunisty letadlem do Anglie. Zemřel v roce 1970 v Anglii. Pozn2.: dle článku v novinách Pozor ze dne 27.1.1932 pilot čet. Kautský dne 26.1.1932 nouzově přistál u letiště v Chebu po srážce s des. Lhotským, který rovněž přistál. Zde není jasné, zda jde o chybně psané jméno Jana Kauckého, nebo jde o Ladislava Kautského, který však byl již v roce 1924 nadporučík a měl čs. pilotní diplom č. 180.
13. 6. 1932 Kumbor, Boka Kotorská, Černá Hora Aero A-29.6 1 1 † pilot rt. Karel Slezáček (z Liboše u Šternberka, nar. 1900), čet. Adolf Dušek (z Kajlovce u Opavy, nar. 1907) lehce zraněn. Oba od LP3. Havárie při přistávání plovákového letounu na moři, příčinou byla pravděpodobně zdravotní indispozice pilota. Popis události v knize „Československé a české hydroplány“str. 66, v novinách Pozor ze dne 15.6.1932, taky v knize Vzduch je naše moře, str. 110, a v Informačním zpravodaji obce Liboš, č. 21, str. 8,9 [82]. Karel Slezáček je pohřben v Černé Hoře. Pozn.: Československo mělo od Jugoslávského království pronajatou dělostřeleckou střelnici na Jadranu. Naši dělostřelci zde cvičili ostrou střelbu na cílový rukáv vlečený za letadlem.
14. 7. 1932 Albrechtičky, Nový Jičín  ? 1 † polní pilot čet. Jaroslav Maier (z Plzně) od 43. letky LP6 havaroval se stíhacím dvouplošným letounem poblíž řeky Odry. Dle článku v novinách Pozor ze dne 15.7.1932 říkali svědci, že vypnul motor a chtěl nouzově přistát, ale narazil do země a vše shořelo. Dle článku tamtéž ze dne 17.7.1932 letěla tříčlenná skupina z Prahy přes Olomouc do Malacek, čet. Maier dělal cestou výkruty a opožďoval se za ostatními, u České Třebové se jim ztratil v mraku a dostal se až nad Albrechtičky, kde havaroval. Zpráva o jeho pohřbu v Plzni je v novinách Pozor ze dne 19.7.1932. [83] [84] a časopisu Letectví, rok 1932, č. 7, str. 191.
20. 7. 1932 Malacky Letov Š-16.67 2 † svob. polní pilot Václav Malík (z Pracejovic u Strakonic), † střelec Vlad. Potůček (z Českých Budějovic). Při střelbách na pozemní cíl se letoun z malé výšky zřítil k zemi a shořel. Dle článku v novinách Pozor ze dne 21.7.1932 a časopisu Letectví, rok 1932, č. 7, str. 191. [85] [86]
26. 7. 1932 Bratislava - Rača, Sk Avia Ba-33.40 + Ba-33.10 1 - † pilot rtm. František Huťa (čs. pilotní diplom č. 148, nar. v Německých Loděnicích u Olomouce, stár 30 let), srážka letadel 39. letky LP3 ve vzduchu, pilot druhého letadla čet. Josef Bajer (psáno i Bayer nebo Beyer) vyskočil. Dle článku Dr. Petra Švandy CSc. v časopisu L+K 2011, č. 5, str. 77 – 79, a článku v novinách Pozor ze dne 28.7.1932, dle článku tamtéž ze dne 31.7.1932 byl František Huťa pohřben v Brně – Židenicích. Zpráva o jeho smrti v Račistorfu, okr. Bratislava je ve Věstníku MNO – část osobní, 1932 str. 177.
18. 8. 1932 Sliač, Sk Aero A-11.115 2 - † pozorovatel mjr. Hynek Bartoněk, † polní pilot des. František Musil zemřel v nemocnici 20.8.1932, oba od 10. letky LP3. Havárie následkem ztráty rychlosti při stoupání po startu z letiště Velká Luka. Dle článku v novinách Pozor ze dne 20.8.1932, a článku Dr. Petra Švandy CSc. v časopisu L+K 2011, č. 5, str. 77 – 79. Zpráva o smrti mjr. Bartoňka 18.8.1932 v Banské Bystrici následkem zranění utrpěného při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1932 str. 234.
24.8.1932 u Vajnor, Sk Avia BH-21.136 1 - † polní pilot čet. Jan Vaculík, od 39. letky LP 3, při stoupání po útoku na pozemní cíl přetáhl letoun a spadl do vývrtky, kterou pro malou výšku nevybral. Dle článku v novinách Pozor ze dne 25.8.1932. Dle článku Dr. Petra Švandy CSc. v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79 havaroval při akrobacii.
29.8.1932 Cheb Avia Ba-33.46 1 † Vojtěch Pták od 32. letky LP1. Při letu ve formaci nevybral nálet a narazil do země na letišti. Dle článku v novinách Pozor ze dne 30.8.1932 a publikace Chebská křídla. Jeho hrob v Mýtě, okr. Rokycany, je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
29.8.1932 Senec u Plzně Aero AP-32.52 + A-11 pilot Jaroslav Doktor a pozorovatel svob. Stýblo havarovali při nouzovém přistání po vysazení motoru. Na místo havárie přiletěl velitel letky a při přistání havaroval taky. Tato a další dvě havárie Jaroslava Doktora jsou popsány v knize Vzduch je naše moře, str. 113. Pozn.: Jaroslav Doktor létal za války u 311. čs. bombardovací perutě RAF. Po válce se vrátil domů, do roku 1949 létal u ČSA a pak ho komunisti vyhodili, protože lidé, kteří již za svobodu bojovali, byli pro ně nebezpeční – mohli by za ni bojovat zase. Komunisté měli radši kolaboranty, u těch nic podobného nehrozilo. Více o Jaroslavu Doktorovi na [87].
10.10.1932 Otinoves, Drahany Letov Š-20.39 1 polní pilot npor. J. Fischer od LP2 zraněn, porucha motoru, letadlo se při nouzovém přistání převrátilo. Dle článku v novinách Pozor ze dne 11.10.1932.
9.11.1932 Svatoslav/Radoškov okr. Brno-venkov Aero APb-32.84 2 † pilot čet. Antonín Hospodka z Golčova Jeníkova, † pozorovatel por. Stanislav Kudrna, oba od LP1. Havarovali v mlze při návratu z Malacek do Prahy. Více na stránkách Letecké badatelny. Zpráva o smrti por. Kudrny při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1932 str. 237. Malý pomníček s letopočtem je na svahu hned nad silnicí. Pozn.: Na letecké střelnici v Malackách se zúčastnili leteckých závodů ve střelbě a bombardování, konaných od 1. do 9.11.1932. Článek o závodech vyšel v novinách Pozor dne 10.11.1932, mezi vítězi však tito letci uvedeni nejsou.
28.11.1932 Cheb Avia BH-21.76 1 † polní pilot letec čet. Arnošt Korecký (nar. 1906, z Těchnic, okr. Písek) od 32. letky LP1. Nevybral vývrtku, dopad na letišti. Dle článku v novinách Pozor ze dne 30.11.1932 a publikace Chebská křídla.
10.1.1933 Hrubčice, Prostějov  ? 1 - † čet. polní pilot letec František Michálek, startoval z Prostějova a asi zabloudil při úkolovém letu, při nouzovém přistání špatně odhadl výšku nad zasněženým terénem a havaroval. Pilot pocházel z Pašinky u Kolína a bylo mu 24 let. Dle článku v novinách Pozor ze dne 11.1.1933. Jeho hrob v obci Kbel u Kolína je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
9.2.1933 Malacky, Sk Aero A-11.80 - - Pilot čet. Josef Kubát a pozorovatel čet. František Štolba, oba od LP6, vyvázli z havárie při nouzovém přistání jen s oděrkami, příčinou byla porucha motoru po startu. Dle článku v novinách Pozor ze dne 11.2.1933.
20. 2. 1933 letecká střelnice Malacky, Sk Avia Ba-33.47 1 † polní pilot Bohuslav Jareš (z Březhradu u HK, nar. 1908) od 39. letky LP3 nevybral nálet na při střelbě pozemní cíl. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc., v časopise L+K 2006, č. 10, str. 74. Dále dle článku v novinách Pozor ze dne 21.2.1933. Jeho hrob v Pohřebačce je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: Jeho jméno bývá zkomoleno na Bohumil nebo Jaroš. Správné jméno Bohuslav Jareš je na náhrobku.
23. 2. 1933 Hradec Králové Avia Ba-33.70 1 † čet. polní pilot František Bayer od 41. letky LP4. Popis události v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 80. Dle článku v novinách Pozor ze dne 24.2.1933 pocházel z Kladné u Českého Krumlova, a narodil se 1907.
16.3.1933 Praha Aero A-230.18 - 2 porucha letounu, pilot čet. Josef Šnajdr zůstal v letounu a byl lehce zraněn, pozorovatel čet. Josef Tomeš vyskočil, oba od LP6. Havárie v blízkosti civilního hangáru na letišti Prahy. Dle článku v novinách Pozor ze dne 17.3.1933. Pozn.: Josef Šnajdr byl za války pilotem i velitelem u 311. bombardovací perutě RAF, a válku přežil.
30.3.1933 Prostějov  ? 1 - † pilot rt. Stanislav Tyburec (25 let) z VLU nevybral vývrtku na stíhacím letounu 215-S, dopad mezi nemocnicí a hřbitovem. Dle článku v novinách Pozor ze dne 31.3.1933. Pozn.: není jasné, co je 215-S. Jestli je to označení, tak písmenem S byla označena letadla Vojenského technického leteckého ústavu (VTLÚ) v Praze, kdežto letadla Vojenského leteckého učiliště v Prostějově (VLU) byla označena písmenem C. A jestli to má být typ letadla, tak ani písmeno S (Š by byl Letov) ani číslo 215 v názvu žádného našeho letadla nebylo.
7.4.1933 Sezemice u Pardubic Aero APb-32.83 - - porucha motoru, při nouzovém přistání se ulomil podvozek, vzňala se osvětlovací puma a letoun shořel. Posádka od LP4 nezraněna. Dle článku v novinách Pozor ze dne 9.4.1933.
14.4.1933 Cheb Avia Ba-33.7 - 1 porucha motoru po startu, pilot čet. Rudolf Černín od 31. letky LP1 lehce zraněn. Havárie na hřbitově. Dle článku v novinách Pozor ze dne 15.4.1933 a dle publikace Chebská křídla v souvislostech str. 136. Pozn.: Pilot Rudolf Černín byl prvním letcem čs. letectva, který se zachránil padákem - bylo to 23.6.1931. Zahynul 8.8.1933.
18.4. 1933 Malacky, Sk Aero Ab-32.73 1 1 † mechanik voj. Václav Hausknecht, mechanik svob. Karel Hovorka od 65. letky LP2 lehce zraněn. Oba mechanici se pokusili s letadlem dezertovat do sovětského Ruska, ale havarovali. Dle článku v novinách Pozor ze dne 21.4.1933 řídil Hovorka a po startu spadli do vývrtky. Dle článku tamtéž ze dne 3.8.1933 řídil Hausknecht a havarovali po odskočení hned při startu. Přeživší Hovorka (z Olomouce, 20 let) později vypovídal, že chtěli letadlo v Rusku spálit a odjet do Ameriky k Hausnechtovu strýci. Byl odsouzen ke 4 rokům těžkého žaláře. Dle dalšího článku tamtéž ze dne 5.12.1933 mu byl po odvolání trest snížen na 2 roky těžkého žaláře za dezerci a krádež letadla v ceně 316 000 Kčs, z trestného činu vojenské zrady byl osvobozen, protože se neprokázalo, že chtěl letadlo předat sovětům (správně by bylo Sovětskému svazu, ale náš tehdejší tisk tento název nepoužíval). Pozn1.: Byl to již nejméně třetí případ dezerce s letadlem. Dne 15.1.1928 vyloučení pilotní žáci voj. Eduard Mika a des. František Marek přepadli strážného na letišti v Prostějově, ukradli letadlo Š-18.21 a uletěli do Polska, kde postřelili četníka a byli uvězněni, a později se dostali do Ruska, jak chtěli. (dle novin Pozor ze dne 17. a 21. 1.1928, 20.5.1930). Dne 27.6.1930 uletěl por. Karel Sehoř z Olomouce do Německa (dle novin Pozor ze dne 29.6.1930, 10.8.1930, 18.9.1930). Pozn2.: v knize „Generál nebe“ (o Františku Peřinovi), str. 181 je úlet do Polska a postřelení četníka připsáno čet. Františku Richterovi, který však pro dluhy ještě s jedním pilotem nezběhl do Polska, ale do Německa (asi bez letadla), pak se vrátil a byl odsouzen (Moravské noviny ze dne 3.4.1934).
19. 4. 1933 Cheb Avia BH-10.19 1 † svob. Vladimír Bruckner od LP2, žák pilotní školy stíhací. Dle článku v novinách Pozor ze dne 20.4.1933 nevybral vývrtku, dle publikace Chebská křídla šlo o leteckou nekázeň.
2. 5. 1933 Nitra, Sk Aero AP-32.74 + Aero APb-32.97 2 1 † pilot čet. Gejza (Géza) Mravec (z Čadce, nar. 1908), † pozorovatel npor. Karel Čtvrtečka (z Kostelce n. Orlicí, nar. 1905), oba od 10. letky LP3. Srážka nad letištěm. Pilot zahynul v letadle, pozorovateli se neotevřel padák. Druhá posádka pilot des. Antonín Plocek a střelec čet. Bohumil Jirout z hořícího letadla APb-32.97 vyskočila, pilot byl popálen. [88] Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc. v časopise L+K 2006, č. 10, str. 74. Dále dle článku v novinách Pozor ze dne 3.5.1933. Zpráva o smrti npor. Čtvrtečky při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1933 str. 144. Pozn.: A-32 je jeden ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou. Doplňková písmena označují verzi stroje.
24.7.1933 Olšany u Olomouce Letov Š-16.16 - - Posádka škpt. Vladimír Kallus a mjr. Vladimír Nosek od LP6 nezraněna při nouzovém přistání pro poruchu motoru (prasklý píst a proražený blok motoru), letadlo shořelo. Dle článku v novinách Pozor ze dne 27.7.1933 (tímto článkem byl uveden na pravou míru chybný článek ze dne 25.7.1933).
1.8.1933 Praha - Počernice Letov Š-218 - - porucha motoru při letu z Malacek do Prahy, pilot npor. Josef Schejbal od LP5 nouzově přistál u Úval. Po opravě odstartoval i s mechanikem des. Houdkem a pokračoval v letu do Prahy, ale motor vysadil znovu a při nouzovém přistání u Počernic havarovali a letadlo začalo hořet. Oba letci byli lehce zraněni. Dle článku v novinách Pozor ze dne 2.8.1933. Pozn.: Josef Schejbal byl za války velitelem 311. bombardovací perutě RAF.
7.8.1933 Praha Avia B-21.26 - - Letadlo shořelo po přistání na letišti, pilot nezraněn. Dle článku v novinách Pozor ze dne 8.8.1933.
8. 8. 1933 Praha - Kyje Letov Š-231 1 † čet. Rudolf Černín (z Opavy, nar. 1910), nevybral střemhlavý let z výšky 3000m rychlostí 500km/h při armádních porovnávacích zkouškách nových stíhacích letadel ve VTLÚ. Byly porovnávány prototypy Letov Š-231, Praga E-44 a Avia B-34 až 534, která byla nakonec vybrána jako nový stíhací letoun čs. letectva (když se na obou dalších piloti zabili). Dle článku v novinách Pozor ze dne 9.8.1933 a dle monografie Avia B-534. [89] [90] Pozn.: Pilot Rudolf Černín byl prvním letcem čs. letectva, který se zachránil padákem – bylo to 23.6.1931.
8. 8. 1933 Milovice Aero AP-32.52 2 † čet. polní pilot Marek Cetl od LP1, † mechanik voj. Ladislav Kálal. Pád do vývrtky při střelbách z fotokulometu pilota na pozemní cíl. Střelby byly prováděny bez pozorovatele na palubě (na jeho sedadle měl být pro vyvážení letadla pytel písku), a mechanik, který letadlo doprovázel na start, naskočil na sedadlo pozorovatele. Pilot to prý nevěděl. Dle článku v novinách Pozor ze dne 9.8.1933. Dle článku tamtéž ze dne 10.8.1933 není příčina nehody vysvětlena, lze jen vyslovit domněnku, že mechanik, jak do letadla skočil, zablokoval lana řízení pod sedadlem. Na pomníku letců v Milovicích, odhaleném v roce 2015, jsou tito letci opomenuti.
17.8.1933 Brno - Soběšice Letov Š-20.66, ozn. G14 - - pilot čet. Oldřich Fischmeister (Fišmeister), od 35. letky LP2, narazil do střechy školy, urazil telegrafní sloup a spadl zahrady pana Kalandry. Prý byla příčinou porucha motoru, pilot však létal nad domem rodičů, což svědčí o letecké nekázni. Pilot vyvázl jen s oděrkami na ruce, letadlo zničeno. Dle článku v novinách Pozor ze dne 18.8.1933. Dle článku tamtéž ze dne 27.8.1933 o bezpečnosti vojenského letectva bude tento pilot potrestán a vyloučen z letectva. Foto havarovaného letadla v publikaci „Z minulosti Soběšic“, i na [91].
21. 8. 1933 Nové Bránice Aero A-11.139 2 † pilot svob. Karel Košťál, † pozorovatel des.asp. Jan Polák od 5. letky leteckého pluku 2. Letadlo prý zakroužilo, zřítilo se z výšky asi 300 m a shořelo, příčinou mohla být indispozice pilota. Pomník s fotografiemi letců na místě. [92]. Zpráva s chybným datem v novinách Pozor ze dne 22.8.1933. Hroby Karla Košťála v Němčicích, okr. Prachatice, a Jana Poláka v Ketkovicích, jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: A-11 je nejvýznamnější ze strojů úspěšné řady Aero 12, 11, 111, 25, 21, 125, 29, 32 a 211, které se navzájem lišily motorem a výbavou.
8.9.1933 Malacky, Sk Avia Ba-33.59 - 1 pilot čet. Oldřich Linha pozdě vybral nálet při střelbě na pozemní cíl a byl jen lehce zraněn, letoun od VLU shořel. Dle článku v novinách Pozor ze dne 9.9.1933. Pozn.: tento pilot měl kolizi i 24.6.1937.
13.9.1933 Olomouc - Neředín Letov Š-31 - 1 pilot kpt. Justin Ďurana (v novinách chybně Ďuráň, Ďurán) při loopingu narazil do plochy letiště a byl těžce zraněn, letoun zničen. Dle článku v novinách Pozor ze dne 14.9.1933. Pozn.: kpt. Justin Ďurana byl tehdy velitelem 35. letky LP2. Za války byl v letectvu Slovenského štátu. V knize „Generál nebe“, str. 70, je o něm uvedeno, že za služby v Olomouci mluvil jen česky, ale později vše české okatě nenáviděl.
17.9.1933 Bukovina, Polička Aero AP-32.12 - 2 pilot čet. Miroslav Kopecký a pozorovatel npor. Karel Náprstek od LP1, při přeletu Praha – Olomouc byli mlhou donuceni k nouzovému přistání, při kterém havarovali a byli těžce, ne však životu nebezpečně, zraněni. Dle článku v novinách Pozor ze dne 19.9.1933 a [93] Pozn.: Oba létali za války u RAF.
21. 9. 1933 Hradec Králové Letov Š-16.43 2 † pilot čet. Jan Voleman, † pozorovatel por. Jiří Kůžel, srážka ve vzduchu, dopad do zahrady. Popis dvou verzí události je v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 80. Dle článku v novinách Pozor ze dne 23.9.1933 jim při letu bitevního roje narazil jiný letoun křídlem do kormidel. Zpráva o smrti por. Kužela (bez kroužku) od LP4 při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1933 str. 217. Pamětní deska na ul. Letců 1001 uvádí příjmení pilota chybně jako Wolleman, jeho hrob v Kostelci (se správným jménem) je uveden v knize Létání a letiště v Hradci Králové. [94] Pozn.: Jan Voleman absolvoval pilotní školu VLU v Prostějove v letech 1929 – 1931. Tablo ročníku je uvedeno v knize „Generál nebe“ (o Františku Peřinovi, který byl absolventem téhož ročníku).
2. 10. 1933 Hlboké pri Senici, Sk Letov Š-16.61 2 † pilot Jaroslav Buršík od 64. letky, † pozorovatel npor. Karel Kouba od technické letky LP3, porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc., v časopise L+K 2006, č.10, str. 74. Zpráva o smrti npor. Kouby od LP3 při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1933 str. 230. Dle zprávy v novinách Pozor ze dne 4.10.1933 šlo o letadlo Š-16.31. To číslo 61 nebo 31 je výrobní číslo toho letadla.
9.10.1933 Olomouc - Neředín  ? 1(0) - desetiletá Alenka Hásová byla zabita přistávajícím vojenským letadlem. Dle článku v novinách Pozor ze dne 10.10.1933 šla s rodiči po veřejné cestě kolem letiště, když přistávaly dvě skupiny letadel. První skupina přeletěla dostatečně vysoko nad lidmi, ale druhá letěla níž. Jedna z žen zavolala, aby si lehli na zem, ale Alenka se rozběhla k mamince. Letadlo jí podvozkem narazilo do hlavy a odhodilo ji mrtvou na letiště. Policie na pilota učinila trestní oznámení k vojenskému prokurátorovi.
27.10.1933 Praha - Letňany Praga E-44 (BH-44) 1 † npor. Václav Touš (33 let) z VTLÚ nevybral vývrtku při armádních porovnávacích zkouškách nových stíhacích letadel ve VTLÚ. Dle článku v novinách Pozor ze dne 28.10.1933, dle monografie Avia B-534, a [95]. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1933 str. 242. Pozn.: Byly porovnávány prototypy Praga E-44 (někdy označovaná BH-44, podle konstruktérů Beneše a Hajna kteří dříve pracovali v Avii a v roce 1930 přešli do ČKD-Praga), Letov Š-231 a Avia B-34 až 534, která byla nakonec vybrána jako nový stíhací letoun čs. letectva (když se na obou dalších piloti zabili).
22. 1. 1934 Praha - Kbely Avia BH-21.75 1 - † pilot npor. Bohuslav Petržíla od 81. letky LP5, ztráta rychlosti a pád na plochu letiště (dle Sborníku historické konference: „Zapomenuté osudy, zapomenuté události Slaný a Slánsko ve XX. století“, str. 83 [96]). Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1934 str. 48, a v novinách Pozor ze dne 24.1.1934. Hrob v Tuřanech u Kladna je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
25.1.1934 Kynšperk n. Ohří Avia Ba-33 - pilot čet. Selucký od 31. letky LP1 vyskočil s padákem, příčinou byly porucha letounu. Pilot nezraněn, letoun zničen. Dle článku v novinách Pozor ze dne 26.1.1934. Pozn.: jde pravděpodobně o pilota Radoslava Seluckého, který později létal u Bati, pak u ČSA, po okupaci odešel do Polska, pak do SSSR, dal se k rozvědce, byl vyslán do protektorátu, zradou bývalého pilotního žáka Jaroslava Bednáře byl zatčen a popraven.
7. 2. 1934 Praha – Kbely Letov Š-131.2 + Praga E-41.9 1 pplk. Karel Boris Dragoun od LP6 narazil při přistání s Š-131 (od 43. letky) do stojícího E-41 posádky čet. Otakar Pařík (zraněn) a čet. Josef Ovčačík Dle článku v novinách Pozor ze dne 8.2.1934, a [97] Foto nehody v časopisu Historie a vojenství, 2012, č. 2.
17. 3. 1934 Topolany, Olomouc Letov Š-20 1 † délesloužící čet. polní pilot Josef Uhlíř (z Brněnska) od LP2 nevybral vývrtku, dopad na pole rolníka Chocholy. Dle článků v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 18.3.1934. Pozn: Dle článku v novinách Pozor ze dne 17. 2. 1937 pilot čet. Josef Uhlíř nezraněn havaroval 15.2.1937. Byli dva piloti stejného jména?
23. 3. 1934 Rusek/Hradec Králové Škoda D-1.2 1 † čet. polní pilot Josef Doležal od 41. letky LP4, porucha křídla při akrobacii. Popis v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 82, a v novinách Pozor ze dne 24.3.1934, [98]. Jeho hrob v Lovčičkách, okr. Vyškov je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
3. 4. 1934 Milovice Aero Ap-32.72 2 † pilot vojín František Strnad (z Hrachoviště u Třeboně, nar. 1913), † pozorovatel svob. Pavel Punčochář (z Velkých Kunětic u Frývaldova, nar. 1912), od 2. letky LP1. Při ostrých střelbách pozorovatelů na pozemní cíl chtěl pilot usnadnit pozorovateli míření (protože pozorovatel při první střelbě neuspěl), a proto letěl v malé výšce minimální rychlostí. Přitom sledoval průběh střelby a nevěnoval se řízení, letoun spadl do vývrtky a narazil do země. Takže snaha pomoci kamarádovi stála oba život. Dle článku v novinách Pozor ze dne 4.4.1934 a 7.4.1934. Hrob Františka Strnada je v Modré Hůrce. Jejich jména jsou uvedena na pomníku letců v Milovicích (odhaleném v roce 2015), ale s chybným datem 8.4.1934. Pozn.: na [99] je hrob pilota a krátký článek o nehodě s chybným názvem „Letecké neštěstí u Modré Hůrky v roce 1934“ (k neštěstí došlo v Milovicích, ne u Modré Hůrky).
6. 4. 1934 Nitra, Sk Aero A-11.68 1 - † bývalý polní pilot letec čet. Jan Zounek od LP3 (z Hvozdce u Tišnova, nar. 1911). Pilot Jan Zounek byl pro srdeční vadu vyřazen z létajícího personálu a zůstal ve službě jako mechanik. Nesl to velmi těžce, tak si našel záminku, aby provedl motorovou zkoušku a zajel s letounem na stojánku. Místo toho však odstartoval, létal chvíli nad letištěm a pak s plným plynem vrazil do země. Buď mu selhalo srdce, nebo bez létání nechtěl žít. Dle článku v novinách Pozor ze dne 8.4.1934. Pozn.: Jan Zounek absolvoval pilotní školu VLU v Prostějove v letech 1929 – 1931. Tablo ročníku je uvedeno v knize „Generál nebe“ (o Františku Peřinovi, který byl absolventem téhož ročníku).
18. 4. 1934 Cheb Avia BH-22.20 1 † žák pilotní školy stíhací, vojenský akademik Karel Hon, po startu v první zatáčce pád do vývrtky, dopad za letištěm. Jeho pohřeb se konal v Olomouci. Dle publikace Chebská křídla a článku v novinách Pozor ze dne 19. a 20.4.1934.
8.5.1934 Olomouc - Neředín  ? 1 svob. Karel Michalčík od LP2 byl na letišti zabit vrtulí letadla. Dle článku v novinách Pozor ze dne 9.5.1934.
23.5.1934 Olomouc - Neředín  ? - pilot čet. František Svoboda od LP2 vyskočil s padákem nezraněn, letadlo dopadlo 1km SZ od letiště. Při akrobacii se mu zachytilo bowdenové lano od spouště kulometu za nabíjecí páku kulometu, a znemožnilo pohyb řídící páky. Dle článku v novinách Pozor ze dne 24.5.1934. Pozn.: Totéž se stalo des. Černínovi dne 23.6.1931 na letadle Š-20, je tedy možné, že se stejná závada na stejném typu letadla opakovala. Není to však ověřeno, i když byl Š-20 v letech 1926 – 1935 nejrozšířenějším stíhacím letadlem u LP2.
25. 5. 1934 Hradec Králové Letov Š-16.50 2 † pilot svob. Josef Hájek (21 let, z Divce u Hradce Králové), † střelec des. Jaroslav Pánek (25 let, z Šebkovic u Moravských Budějovic). Pád do vývrtky, dopad na letišti. Popis události v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 82, dále dle článku v novinách Pozor ze dne 26.5.1934. [100]
17.6.1934 Levoča, Sk Avia Ba-33 - porucha motoru (nebo nevybral vývrtku) při akrobacii na dni brannosti, pilot rt. K. Macháček od letky z Košic vyskočil s padákem nezraněn, letadlo dopadlo do uličky mezi gymnasiem a zahradami. Dle článku v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 20.6.1934, v Moravských novinách ze dne 19.6.1934. Pozn.: Prý to byl dvanáctý případ záchrany letce padákem u nás.
21.6.1934 Prostějov  ? - 1 vojenský akademik Ota Velinský těžce zraněn, příčinou havárie byla ztráta rychlosti a pád JV od letiště. Dle článku v novinách Pozor ze dne 22.6.1934. Pozn.: ŠKPT. OTA VELINSKÝ je uveden na Pamětní desce Obětem okupace v Praze 6, Rooseveltova 620-23 (stránky Spolku pro vojenská pietní místa)
3.7.1934 Milovice Aero AP-32 - 2 pilot svob. Vencelides těžce zraněn pod pravým okem, pozorovatel škpt. Smolík lehce zraněn, havárie při přistání. Dle článku v novinách Pozor ze dne 4.7.1934. Pozn.: Letiště v Milovicích se taky nazývalo Boží Dar, nebo Mladá.
6.7.1934 Kendice, Prešov, Sk  ? - 2 pilot svob. Netuka a pozorovatel důstojnický čekatel Jasík těžce zraněni, havárie při nouzovém přistání pro poruchu motoru. Dle článku v novinách Pozor ze dne 8.7.1934.
10.7.1934 Bratislava – Vajnory, Sk Avia Ba-33.38 - čet. polní pilot Ján Hergott (25 let, z Lamače u Bratislavy) byl při vývrtce na zádech (nebo při výkrutu) vyhozen z letadla, protože se mu uvolnil pás. Zachránil se na padáku nezraněn, letadlo dopadlo 1km JZ od letiště. Dle článků v novinách Pozor a v Lidových novinách ze dne 11.7.1934. Pozn.: pilot Ján Hergott létal za války v letectvu Slovenského štátu.
12. 7. 1934 Praha - Letňany Avia B-534.1, ozn. S10 - - rtm. Bohumil Holubec havaroval při nízké akrobacii s prototypem. Letoun byl zničen, až na motor, a znovu postaven. Později na něm zahynul Boris Dragoun. Dle článku v novinách Pozor ze dne 13.7.1934., jedné z publikací Ing. Vraného nazvaných Avia B-534 a [101]
16. 7. 1934 Neshyby Avia B-534.2 -  ? šéfpilot Avie Václav Kočí, nouzové přistání a havárie při startu, letoun poškozen. Podle jedné z publikací Ing. Vraného nazvaných Avia B-534 . Podle knihy Václava Němečka Československá letadla 1, str. 127 se to stalo při návratu z předvádění v Jugoslávii.
20.7.1934 Praha - Kbely Aero A-102 - 1 pilot František Vnuk zraněn při havárii nového modelu letadla – celokovového hornokřídlého jednoplošníku firmy Aero. Příčinou havárie bylo vysazení motoru, letadlo bylo po havárii opraveno. Dle článku v novinách Pozor ze dne 21.7.1934, a knihy Václava Němečka: Československá letadla 1 (1918 – 1945).
13. 8. 1934 Troubelice, okr. Olomouc Aero A-11.113 2 † pilot svob. Vojtěch Hanák, † pozorovatel čet.asp. Karel Němeček, oba od 7. letky LP2. Odbočili z trasy nad místo svatby pilotovy sestry, létali velmi nízko, havarovali, a shořeli i s letadlem. Dle článku v novinách Pozor ze dne 14.8.1934. Popis nehody, fotografie i vyšetřovací protokol jsou na stránkách Letecké badatelny. [102] Hroby Karla Němečka v Železném Brodě, a Vojtěcha Hanáka v Nové Hradečné (vedle Troubelic), jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
18.8.1934 Spišské Podhradí / Počkaj, Sk Aero APb-32.109 1 1 † pilot des. Ondrej Pajtáš od 13. letky LP3, a pozorovatel ppor. v zál. Jozef Šimko vážně zraněni při havárii, pilot zemřel 19.8. v nemocnici a byl pohřben ve Velkom Šariši. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc., v časopise L+K 2006, č.10, str. 75, a v novinách Pozor ze dne 19.8.1934. Pozn.: Ondrej Pajtáš absolvoval pilotní školu VLU v Prostějove v letech 1929 – 1931. Tablo ročníku je uvedeno v knize „Generál nebe“ (o Františku Peřinovi, který byl absolventem téhož ročníku).
21. 9. 1934 Poluvsie, Rajecké Teplice, Sk Aero APb-32 2 - † polní pilot čet. Karel Stránecký od 9. letky LP3, † pozorovatel kpt. Bohumil Hlavenka od Horského pěšího pluku 2. Za špatné viditelnosti narazili do terénu. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc, v časopise L+K 2006, č.10, str.74, a v článku v novinách Pozor ze dne 22.9.1934. Zpráva o smrti kpt. Hlavenky při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1934 str. 281.
30.10.1934 na Hambálkách, Ruda nad Moravou  ? - 1 pilot des. Matlocha od LP2 zabloudil v mlze, havaroval při nouzovém přistání a byl těžce zraněn. Byl ošetřen dr. Jílkem v Rudě a převezen do nemocnice v Šumperku. Dle článku v novinách Pozor ze dne 1.11.1934 v Lidových novinách ze dne 31.10.1934.
10.11.1934 Čelechovice, Prostějov Avia Ba-33 - 1 pilot kpt. V. Kocourek lehce zraněn při havárii. Dle článku v novinách Pozor ze dne 13.11.1934 se mu při cvičení bojových obratů zaklesla noha mezi pedály a podlahu, takže nemohl včas vybrat vývrtku, zachytil o telegrafní dráty a poškodil křídlo. Při nouzovém přistání havaroval.
15.1.1935 Nitra – Nová Chrenová, Sk Aero A-11.42 1 † pozorovatel npor. Jan Fryšák od 10. letky LP3 vypadl při manipulaci s fotopřístrojem za letu z letadla, jeho padák zůstal v letadle. Asi si jej sundal a odpoutal se, aby se mu lépe pracovalo, pilot to nevěděl a prudším manévrem ho vysypal z letadla. Pilot svob. Julo Goralík s letadlem přistál. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc., v časopise L+K 2006, č.10, str.74, a v novinách Pozor ze dne 17.1.1935. Zpráva o jeho smrti 15.1.1935 při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1935 str. 49. Jeho hrob v Karlštejně je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: dle článku v novinách Pozor ze dne 11.1.1935 byl npor. Fryšák vítězem soutěže v letecké fotografii. Dlouho se bohužel z vítězství neradoval.
17.1.1935 Olomouc Aero A-11.95 1 - † pilot svob. Stanislav Jordán (21 let, z Boskovic) od LP2. Dle článku v novinách Pozor ze dne 18.1.1935 došlo k poruše motoru a havárii při nouzovém přistání u Hněvotína, dle úřední zprávy tamtéž ze dne 19.1.1935 nacvičoval útok na pozemní cíl a při střelbě narazil do země pod úhlem 60 stupňů, pravděpodobně nad zasněženou krajinou špatně odhadl výšku. Pozn.: dle článku v novinách Pozor ze dne 22.1.1935 se jeho vojenský pohřeb konal v neděli 20.1.1935 v Boskovicích za účasti 3000 osob.
29.1.1935 Praha Avia Ba-33 1 - † polní pilot kpt. Bedřich Borusík (nar. 1900 v Traplicích u Uh. Hradiště), velitel 44. letky LP1. Při cvičném útoku na pozemní cíl vybral pozdě letoun a narazil do země blízko letiště. Dle článku v novinách Pozor ze dne 30.1.1935. Zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1935 str. 93.
6.2.1935 Praha Praga E-? 1 1 tovární mechanik Šmid zemřel po převozu do nemocnice, šéfpilot ČKD Josef Smetana těžce zraněn. Stalo se to při předávání nové série osvědčených školních letadel vojenské správě na letišti v Letňanech. Při předváděcím letu nevybrali vývrtku, pravděpodobně následkem snížené viditelnosti ve sněhové přeháňce. Dle článku v novinách Pozor ze dne 7.2.1935.
1.3.1935 Praha Avia Ba-33 - 1 polní pilot škpt. Vojtěch Šrom, velitel 43. letky LP1, těžce zraněn při nárazu do země na pražském vojenském letišti (následkem zamezeného ovzduší, píše se doslova v novinách). Dle článku v novinách Pozor ze dne 2.3.1935.
21. 3. 1935 Správčice Škoda D-1 - čet. Jaromír Žižka nevybral vývrtku a vskočil s padákem. Popis události v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 100, a v novinách Pozor ze dne 22.3.1935.
25. 3. 1935 Čakovice Letov Š-328 havárie prototypu při vývrtce, zkušební pilot VTLÚ čet. František Taiber vyskočil. Dle L+K1984/20,21,22, a novin Pozor ze dne 26.3.1935 (dle monografie „Letov Š-328“ se stalo 15. 3. 1935). Pozn.: František Taiber létal za války u 311. čs. bombardovací perutě RAF a v září 1940 velel první čs. posádce, která letěla na operační bombardovací nálet. Válku přežil, vrátil se domů a komunisti ho vyhodili z armády. Oni se totiž báli lidí, kteří za svobodu dovedli bojovat, protože by za ni mohli bojovat znova. Více o 311. peruti v knize Noci nad Německem.
2. 6. 1935 Olomouc - Neředín Avia Ba-33, ozn. c145 1 - † polní pilot letec rtm. Zdeněk Ťok od VLU zemřel 3.6.1935 následkem úrazu, utrpěného při havárii na Hanáckém leteckém dnu. Při akrobacii nevybral vývrtku, dopad na poli blízko letiště. Dle knihy Létání a letiště v Hradci Králové, str. 84 (zde je i jeho foto), a dle publikace Olomoucké letiště v Neředíně, a článku v novinách Pozor ze dne 3.6.1935 (zde je však uvedeno, že zemřel již 2.6.1935 večer). Zpráva o jeho smrti 3.6.1935 následkem úrazu při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1935 str. 183. Jeho hrob v Prostějově je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Typ letadla doplněn podle obrázku na zdi AirBaru na olomouckém letišti.
7.6.1935 Radějov APb-32 1 - † čet. polní pilot Václav Kopta (nar. 1908, z Klecan u Prahy) od 13. letky LP3. Při nočním letu nevybral vývrtku, pozorovatel npor. Antonín Šárovec vyskočil s padákem. Dle článku v novinách Pozor ze dne 9.6.1935, a [103]
25.6.1935 Brno - Královo Pole Aero A-11.72 2 polní pilot Bohuslav Czakon a pozorovatel des. asp. Vilém Göth od 5. letky LP 2 těžce zraněni, havárie blízko ulice Boženy Němcové při shozu pouzdra se zprávou. Dle článku v novinách Pozor ze dne 26.6.1935, a [104]
25. 6. 1935 Vyšný Čaj, Košice, Sk Aero A-11.83 2 - † pilot svob. Zdeněk Přikryl, † pozorovatel des.asp. Josef Vičar, od 13. letky leteckého pluku 3. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání v obci. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc, v časopise L+K 2006, č.10, str.74. . Dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2011, č.5, str. 77 – 79, mohl být příčinou nehody nechtěný výstřel ze signální pistole pozorovatele, který zasáhl pilota.
28. 6. 1935 Hradec Králové Aero AP-32.54 3(2) 4(0) † čet. polní pilot Josef Niesner, † des.asp. Burian, oba od LP1. Havarovali po startu na letišti, mechanici z letiště přiběhli na pomoc, letadlo však explodovalo, oba letci zahynuli a popáleninám podlehl i mechanik † čet. Jaroslav Karas. Ostatní mechanici přežili popáleni. Všichni obdrželi pochvalné uznání MNO, je uvedeno ve Věstníku MNO – část osobní, 1935 str. 229. Popis události v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 84 – zde je jméno pilota chybně Nilsnér, jeho hrob v Mnichově Hradišti (se správným jménem) je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
24.7.1935 Plava, České Budějovice Aero APb-32.102 - 1 porucha řízení, pilot šrtm. Výborný vyskočil s padákem a při dopadu si zlomil nohu, pozorovatel por. Kolpák (z Michalan) vyskočil s padákem bez úrazu, letadlo od LP1. Dle článku v novinách Pozor ze dne 25.7.1935. Pozn.: šrtm. Výborný byl letecký akrobat, a v roce 1936 letěl s Františkem Novákem, Hubáčkem a Širokým do SSSR.
9.8.1935 Prostějov Avia Bš-21.2 1 - † polní pilot letec čet. Oldřich Štefan (nar. 1911, z Hrušek u Křenovic) z VLU nevybral vývrtku, dopad na poli 1km západně od Prostějova. Dle článku v novinách Pozor ze dne 10.8.1935. Jeho hrob v Křenovicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
21.8.1935 Podkylava, Sk Avia Ba-33.22 - - pilot Václav Soukup od LP1 vypadl z letadla a zachránil se na padáku. Letadlo spadlo na dům a pobořilo jej. Stalo se to při vojenském cvičení na moravsko-slovenském pomezí. Dle článku v novinách Pozor ze dne 23.8.1935 a [105]. Pozn.: Václav Soukup létal za války u RAF, a dne 27.2.1950 zahynul jako pilot letadla ČSA při nárazu do hřebene Jeseníků.
22.8.1935 u Plzně Letov Š-20.97 1 - † pilot rt. Martin Skalka od LP4. Dle Moravských novin ze dne 23.8.1935 při akrobacii zachytil křídlem o zem, dle časopisu Letectví 1935, č.9, str. 363 nevybral vývrtku. Pozn.: Jmenování Martina Skalky Polním pilotem - letcem (za mimořádný letecký výkon) je uvedeno ve Věstníku MNO, část osobní, 1929, str. 227.
22. 8. 1935 Karlín, Násedlovice u Kyjova 2 x Letov Š-16 2 † pilot svob. Rudolf Hanisch (nar.1913, z Brna – Králova Pole), † des. Mario Kulík (z Brna – Žabovřesk), od LP2. Při startu z polního letiště jejích stroj Š-16r.3 zavadil o betonovou skruž a po vzletu spadl na letadlo Š-16.9. Vše shořelo. Pomník na místě. Stalo se to při vojenském cvičení na moravsko-slovenském pomezí. (dle článku Václava Hanáka „Letecké neštěstí u Karlína“ v publikaci Forum Brunense 2007, a článku v Moravských novinách ze dne 23.8.1935, [www.nasedlovice.cz/zprav_5.htm]). Hrob Rudolfa Hanische na ÚH v Brně je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Mario Kulík je taky pohřben na ÚH v Brně, ale jeho jméno bylo při rekonstrukci hrobu odstraněno. Zpráva o jejich pohřbu v bazilice na Starém Brně je v novinách Pozor ze dne 27.8.1935.
22.8.1935 u Plzně Letov Š-20.97 1 - † pilot rt. Martin Skalka od LP4. Dle Moravských novin ze dne 23.8.1935 při akrobacii zachytil křídlem o zem, dle časopisu Letectví 1935, č.9, str. 363 nevybral vývrtku.
17.9.1935 Hradec Králové Avia B-534 1 † pplk. Karel Boris Dragoun zástupce velitele leteckého pluku 4. Nevybral vývrtku s prototypem nové stíhací Avie, o záchranu padákem se nepokusil. [106](hrob pilota v Dobříši uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa)
8.10.1935 Opátska (dnes Krásna, část Košic), Sk Aero A-11.127 2 † svob. polní pilot Stanislav Bašus, † poz. čet. asp. Heřman Molčan, ztráta rychlosti v zatáčce a skluz do země. Popis události v článku Tragické letecké havárie na Slovensku v rokoch 1933 – 1935 od Dr. Petra Švandy CSc, v časopise L+K 2006, č.10, str.74 (hrob pilota i popis události uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa)
31.10.1935 Olomouc  ? 1 - čet. Fr. Dokoupil (z Bílé Lhoty u Litovle) byl zabit startujícím letadlem pilota čet. Ladislava Kuby. Dle článku v novinách Pozor ze dne 1.11.1935.
13.11.1935 Jarkovice, Opava Aero AP-32.20 - 1 pilot npor. Macháček zraněn a pozorovatel npor. Schwarz nezraněn. Letadlo četnické hlídky ozn. OK-PAE se převrátilo při nouzovém přistání pro poruchu motoru. Dle článku v novinách Pozor ze dne 14.11.1935.
14.11.1935 Praha Letov Š-328 2 pilot čet. Josef Filler a pozorovatel čet. asp. Miloslav Malina zraněni. Letoun VTLÚ zničen při nouzovém přistání poblíž letiště poté, co se pozorovateli otevřel za letu padák a zapletl se do kormidel. Dle článku v novinách Pozor ze dne 15.11.1935 a monografie Letov Š-328. Pozn.: pilot Josef Filler létal za války u 311. perutě RAF.
5.12.1935 Podhoří, Lipník n. Bečvou Letov Š-128.15 2 - † pilot svob. Emil Mudra od 14. letky LP2, † pozorovatel por. Eduard Augustin od 10. pěšího pluku v Brně (pluk Jana Sladkého Koziny), přidělený k LP2. Při leteckém snímkování okolí Drahotuší vletěli do mlhy a narazili do kopce. Dle článku v novinách Pozor ze dne 6.12.1935. Hrob pilota Emila Mudry ve Zdicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o smrti por. Augustina při výkonu letecké služby u Podhoří, okr. Hranice, je ve Věstníku MNO – část osobní, 1936 str. 15. Jeho hrob v Konicích u Prostějova je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
10.12.1935 Lochenice u Hradce Králové Avia B-534.14 1 † čet. Josef Hrubý od 40. letky leteckého pluku 4. (dle publikace Československé letectvo v roce 1938, str. 235 se stalo 8. 12. 1935 a letoun označený E5 byl od leteckého pluku 1 [107] [108]
19.12.1935 Košice, SK Letov Š-328.15 -  ? pilot prap. Albert Kocián, pozorovatel čet.asp. Bedřich Tkaný, letadlo od 15. letky LP3, havárie u letiště Barca v Košicích po vysazení motoru po startu. [109]
9.1.1936 Praha – Kbely / Letňany Avia B-534.78 - 1 pilot čet. Frant. Baňka od LP1 vyskočil a zlomil si ruku, letadlo zničeno poblíž silnice Kbely – Letňany. Dle novin Pozor ze dne 10.1.1936.
31.1.1936 Prostějov  ? - 1 při přistání pozorovacího letounu se ve výšce 50m pozorovateli čet. Václavu Hockému odjistil padák a vytáhl jej z letadla ven. Při nárazu na ocasní plochy utrpěl vnitřní zranění, a taky letadlo následkem poškození ocasních ploch havarovalo. Pilot čet. Adolf Fornůsek zůstal nezraněn. Dle novin Pozor ze dne 1.2.1936.
12.2.1936 letecká střelnice Malacky, Sk Letov Š-328v.2 2 † pilot čet. Werner Bayer, † pozorovatel střelec čet. Josef Růžička od náhradní letky LP 3, srážka s Š-328n.62 v noci nad letištěm Nový Dvor při střelbách v Malackách. Podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č.3, str. 82 – 84, a v knize „Československé a české hydroplány“, str. 162 a 193 (dále dle novin Pozor ze dne 14.2.1936 a monografie Letov Š-328, 2.díl, str. 73). Pomník na místě u obce Kuchyňa, a hrob Josefa Růžičky v Lánech na Důlku, jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pilot Werner Bayer byl pohřben v Šatově u Znojma, ale pomník na hřbitově už nemá. Pozn.: Š-328v je vodní vlečné letadlo pro vlečení terčového rukávu, používané v létě s plováky na dělostřelecké střelnici v Boce Kotorské, a v zimě s kolovým podvozkem v Československu. Byly vyrobeny jen čtyři. Dle knihy „Československé a české hydroplány“.
12.2.1936 letecká střelnice Malacky, Sk Letov Š-328n.62 2 † pilot čet. Maxmilián Knopp (z Ostravy - Svinova, nar. 1909), † střelec čet. Jozef Holčík, od 91. letky LP 6, srážka s Š-328v.2 v noci nad letištěm Nový Dvor při střelbách v Malackách Podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č.3, str. 82 – 84, a v knize „Československé a české hydroplány“, str. 162 a 193 (dále dle novin Pozor ze dne 14.2.1936 a monografie Letov Š-328, 2.díl, str. 73). Pomník na místě u obce Kuchyňa, a hrob Jozefa Holčíka v Očkove, jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: Š-328n je letadlo vybavené pro noční lety.
15.2.1936 Praha - Letňany Bh-10.21 1 - † ppor. Ing. Ladislav Bejr od LP4, přidělený k VTLÚ zahynul na civilním letounu OK-AVN. Dle časopisu Letectví, ročník 1936, str. 62, novin Pozor ze dne 16.2.1936. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1936 str. 94.
7.5.1936 Světlá nad Sázavou větroň EL-2M Šedý vlk 1 † rtm. Bedřich Chovanec zemřel v nemocnici. Porucha křídla větroně při vlečení za motorovým letadlem z Prahy do Olomouce. (dle jiných pramenů z Hradce Králové do Dobré u Čáslavi). Jeho hrob je na [110] Pilotem vlečného letounu A-11.97 byl čet. František Peřina od Leteckého pluku 2 v Olomouci, pozdější reprezentant ČSR na leteckém mítinku v Curychu 1937, a jeden z nejúspěšnějších stíhačů ve Francii v roce 1940. [111](Speciál L+K 2008)
7.5.1936 Cheb Letov Š-16 1 † por. Ludvík Lorenc. Nevybral vývrtku. (dle publikace Chebská křídla)
19.5.1936 Praha Avia B-534.79 1 - † čet. František Večeř od LP1, havaroval na pražském letišti při nácviku střelby na pozemní cíl. Dle monografie Avia B-534, str. 13. byla příčinou havárie konstrukční vada letadla – deformace náběžné hrany křídla při zatížení (deformace změnila profil křídla a tím snížila jeho nosnost). Dle novin Pozor ze dne 20.5.1936 se dostal do vrtulového víru jiného letadla (pravá příčina asi ještě nebyla známa). Pozn.: Dle monografie Avia B-534 ze stejné příčiny zahynuli i piloti rtm. Pacák a des. Vomáčka.
7.6.1936 Praha - Kbely - 1 - † por. v zál. Karel Skácel od LP2. Na Armádním leteckém dnu se mu při seskoku ze „sestřeleného“ bombardéru neotevřel padák. Stalo se to při ukázce napadení letiště těžkými bombardéry a útoku stíhaček na bombardéry. Bombardér byl jako sestřelený, kouřil a vyskákalo z něj pět mužů. Pak bombardér zmizel za obzorem a za chvilku se odtud začalo kouřit, jako po havárii. Zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1936 str. 168. Dle časopisu letectví, r. 1936, č.6, str. 209, a novin Pozor ze dne 8.6.1936 a 16.6.1936.
3.7.1936 vrch Zobor u Nitry, Sk Aero AP-32.63 1 - † polní pilot čet. Antonín Štepán, pozorovatel svob. asp. Petr Gašparovič vyskočil, oba od 10. letky LP 3. Pilot vyzval pozorovatele, aby vyskočil, a poté s letadlem narazil do mohyly na vrchu Zobor. Příčinou mohla být nevolnost pilota nebo úmysl. Podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č.3, str. 82 – 84. Zpráva o neštěstí v novinách Pozor ze dne 4.7.1936. Hrob pilota v Alšovicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
8.7.1936 Vrbátky u Prostějova řiditelný balón typ K - 2 letci por. Bořivoj Drtina a npor. Vychodil, od 1. balónové roty dělostřeleckého pluku 331, zraněni při pádu motorového pozorovacího balónu po zásahu bleskem v bouřce. [112] . Popis balonu je na Balon typ K
22.7.1936 Praha - Kbely  ? 1 - † npor. Jan Vávra od LP1. Dle časopisu Letectví, ročník 1936, č.9, str. 372, zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1936 str. 202. Dle zprávy v novinách Pozor ze dne 23.7.1936 havaroval při vývrtce, a pokus o záchranu padákem se mu nepodařil.
21.8.1936 Dymokury  ? 1 - † npor. František Pospíšil od LP1, rodák z Kutné Hory. Při závěrečných cvičeních při nalétávání na pozemní cíl zahynul jeden z nejlepších stíhačů – psáno v časopisu letectví 1936, č.9, str. 372, zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1936 str. 238.
5.9.1936 Zlaté Moravce, SK  ? 1 † pilot des. Josef Procházka. Dle článku v novinách Pozor ze dne 6.9.1936 došlo k nehodě při závěrečných cvičeních. Stíhací letadlo se dostalo do vrtulového víru jiného letadla a havarovalo 4km jižně od Zlatých Moravců. Jeho hrob v Jevíčku je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
25.9.1936 Nový Dvor Letov Š-328.44 - 1 při přistání vypadla a vybuchla vzpříčená puma, letoun VTLÚ zničen, pilot čet. V. Chloupek zraněn, dle monografie Letov Š-328, 2. díl, str. 75.
30.9.1936 Praha - Kbely  ? 1 - † pilot čet. Bohumil Balata (ze Soběhrd u Benešova) od LP1. Dle zprávy v novinách Pozor a v Moravských novinách ze dne 1.10.1936 havaroval při vývrtce na vojenském letišti v Praze, a pokus o záchranu padákem se mu pro malou výšku nepodařil.
18.11.1936 Dobrochov,Prostějov  ? 4 srážka 2 letadel v mlze při cvičení spolupráce letectva s dělostřelectvem, † pilot npor. Robert Santholzer od VLU a † pozorovatel ppor. v zál. Miroslav Nálevka od děl. pl. 10 (dopad 800m jižně od Dobrochova), † pilot des. Miroslav Blatný (z Lovčic u Ždánic, 23let) a † pozorovatel ppor. v zál. Jan Steyer od děl. odd. 258 (dopad v Dobrochově, ppor. Steyer vyskočil, ale pozdě). Popis události je v novinách Pozor ze dne 19.11.1936, a na [113] - zde je chybně psáno Rudolf Sandholzer. Zpráva o smrti npor. Santholzera při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1936 str. 348, zpráva o smrti ppor. Nálevky při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 140, zpráva o smrti ppor. Steyera při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 151, zpráva o smrti des. Blatného ve Věstníku uvedena není, protože nebyl vojákem z povolání. Je však uvedena i s jeho fotografií v Moravských novinách ze dne 20.11.1936. Jeho hrob v Lovčicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: Dle článku v časopisu Letectví, r.1936, č.12, str. 516 byl npor. Robert Santholzer profesorem avigace (určení vlastní polohy podle slunce a hvězd) na VLU, členem Aeroklubu v Bratislavě a bylo mu 28 let. Byl i pisatelem článku v časopise Vojenské rozhledy, 1935. Dle novin Pozor pocházel z Luže u Chrudimi.
5.12.1936 Prostějov Avia B-534.98 1 - † pilot rtm. Antonín Pacák z VLU havaroval při vybírání střemhlavého letu a dopadl na hangár na jižní straně letiště, příčinou havárie byla konstrukční vada letadla – deformace náběžné hrany křídla při zatížení. Dle monografie Avia B-534, str. 13, popis události v novinách Pozor ze dne 6. 12. 1936. Zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 6. Pocházel z Kroměříže, létal od roku 1927 a bylo mu 31 let. Pozn.: Dle monografie Avia B-534 ze stejné příčiny zahynuli i piloti čet. Večeř a des. Vomáčka.
7.1.1937 u Piešťan, Sk  ? - 2 ve čtvrtek odpoledne došlo v okolí Piešťan k nehodě vojenského letounu. Letoun při zalétávání sklouzl po křídle a havaroval. Posádka major letectva Jan Poledne a rotný letec Evžen Čech těžce zraněna. Tolik v novinách Pozor ze dne 9.1.1937.
12.1.1937 Malacky,Sk Avia F-IX.8 - 5 letoun 84. letky označený R8 havaroval po vysazení motoru při startu. Velitel npor. Jan Veselý a další čtyři členové sedmičlenné posádky zraněni. Dle časopisu HPM, ročník 2000.
21.1.1937 Praha - Čakovice Letov Š-328.135 2 - † pilot svob. Jaroslav Bureš (z Chrudimi, 21 let)od LP1, † pozorovatel por. Bedřich Písařík (z Újezdce u Přerova, 26 let) od PP13, přidělený k LP1. Dle novin Pozor ze dne 22.1.1937 došlo při cvičné střelbě na pozemní cíl k havárii pozorovacího letounu u Čakovic, posádka zahynula. Příčinou havárie bylo pravděpodobně to, že pilot v mlze špatně odhadl výšku nad zasněženou krajinou a narazil do země. Zpráva o smrti por. Písaříka při výkonu letecké služby u Čakovic je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 140. Hrob svob. Bureše v Chrudimi je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Typ letadla doplněn dle monografie Š-328, 2. díl, str. 78. Pozn.: Původní text zde byl: „došlo k letecké nehodě, při níž se zabil se svým velitelem Pisaříkem nevybraným manévrem a následným sestřelením kostelní věže - hrob na hřbitově v Chrudimi – „SVOBODNÍK JAROSLAV BUREŠ – odkaz na pravnučku hlavkovic.blogsspot.com (dodala dopl.poznámky)“. V novinách se o nárazu do kostelní věže nic nepíše, ale vyloučeno to není.
4.2.1937 Brno–Slatina/Šlapanice Avia F-IX.1, ozn. L1 3 2 † pilot kpt. Ota (Otto) Šafařík, † pilot rtm. Josef Ovčačík, † pilot čet. Josef Plechatý (letěl jako cestující), střelec svob. Ludvík Helešic zraněn, střelec čet. Jan Macků lehce zraněn. Letoun od 81. letky LP5 zničen při letu z Bratislavy do Brna, před přistáním za tmy a nízké oblačnosti havaroval na zasněženém poli „Na hraničkách“. Zpráva o smrti kpt. Šafaříka a rtm. Ovčačíka při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 140. Hrob čet. Plechatého v Miroslavi je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [114] Pozn.: letadlo bylo označeno L1 na levé straně a 1L na pravé straně – vždy číslem k ocasu. Číslo v označení letadel F-IX bylo shodné s výrobním číslem letadla a během jeho služby se neměnilo. Podle čísla lze tedy stroj jednoznačně určit. Naopak písmeno se mohlo měnit podle toho, ke které letce byl stroj právě přidělen.
8.2.1937 Svrbice, Piešťany,Sk Aero A-11.124 1 1 † polní pilot čet. Josef Sulke od 10. letky LP 3, pozorovatel por. František Pecl zraněn. Porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č.3, str. 82 – 84. Dle článku v novinách Pozor ze dne 10.2.1937 pocházel čet. Sulke z Pivína u Přerova, a pozorovatel se jmenoval Fr. Pezl.
11.2.1937 Skrběň, Olomouc Letov Š-328.26 - 1 požár za letu, pilot čet. Pavelka od LP2 vyskočil a byl popálen a lehce zraněn. Dle článku v novinách Pozor ze dne 12. 2. 1937, a monografie Letov Š-328, 2. díl, str. 74.
15.2.1937 Zubří, Nové Město na Mor.  ? - 1 havárie při nouzovém přistání, pilot čet. Josef Uhlíř nezraněn, pozorovatel por. Josef Šrankota utrpěl zlomeninu nohy. Dle článku v novinách Pozor ze dne 17. 2. 1937. Pozn.: Dle článku v novinách Pozor ze dne 18.3.1934 polní pilot Josef Uhlíř zahynul 17.3.1934. Byli dva?
16.2.1937 Praha  ? - - při střelbě na vlečný rukáv porucha motoru a požár za letu, pilot rtm. Karel Richter přistál na letišti nezraněn, letoun shořel. Dle článku v novinách Pozor ze dne 17.2.1937. Pozn.: Karel Richter zahynul jako pilot RAF dne 5.9.1942 v Anglii, když jeho Beaufighter začal po startu taky hořet.
11.3.1937 Olomouc  ? 1 - † por. Karel Doležel od LP2 zemřel na následky zranění. Dle článku v novinách Pozor ze dne 12.3.1937 byla pravděpodobnou příčinou nehody stíhacího letadla v okolí letiště ztráta rychlosti. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 177.
26.3.1937 Piletice  ? - pilot svob. J. Poštolka od LP4 nevybral vývrtku a vyskočil. Popis v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 86.
22.3.1937 Předměřice, Hradec Králové  ? - - pilot svob. Matěj Pavlovič cvičil v okolí Hradce Králové bojové obraty na starším typu letounu, přitom došlo k poruše kýlové plochy a zablokování směrového kormidla. Pilot z neovladatelného letounu vyskočil s padákem a dopadl bez nehody, letoun se roztříštil. Dle článku v novinách Pozor ze dne 23.3.1937. Popis v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 86, ale s chybným datem. Pozn.: Matěj Pavlovič létal za války u RAF a padl jako pilot Spitfiru v leteckém souboji dne 20.4.1941. Jeho pomník v Buděticích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
31.3.1937 Olomouc Letov Š-328.68 - 1 krátce po startu požár za letu a nouzové přistání na vojenském cvičišti na Tabulovém vrchu. Pilot des. asp. Pipal a pozorovatel por. Pospíšil opustili letadlo těsně před výbuchem palivové nádrže, pilot byl lehce popálen, letadlo od LP2 shořelo. Dle článku v Moravských novinách a v novinách Pozor ze dne 1.4.1937. Typ letadla dle monografie Letov Š-328, 2. díl, str. 75.
3.5.1937 Podůlšany Letov Š-16.41 1 † pilot kpt. Josef Snížek (z Chrastu u Kutné Hory, 33 let) od LP4, pozorovatel čet. František Hofman vyskočil. Požár za letu při nočním cvičení se světlomety. Dle článku v novinách Pozor ze dne 5.5.1937 a [115] Zpráva o smrti kpt. Snížka při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 206.
14.5.1937 Praha - Vypich Letov Š-328.39 2 - † pilot čet. Norbert Váňa od LP1, † pozorovatel ppor. Jaromír Plecitý od PP18 přidělený k LP1. Ztráta rychlosti po startu z polního letiště a pád do cihelny. Zpráva o smrti ppor. Plecitého při výkonu letecké služby v Praze je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 247. Zpráva o smrti obou letců je v časopise Letectví, r. 1937, str. 270, pohřeb čet. Váni na str. 370. Dále dle publikace Letectví a město Plzeň, 2. díl; dle monografie Š-328, 2. díl, str. 75; [116], [117], doplnila rodina.
19.5.1937 Bratislava - Vajnory,Sk Avia B-534.156 1 - † polní pilot por. Alois Růžička od 39. letky LP 3. Při akrobacii nevybral vývrtku, dopad na letišti. Podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č.3, str. 82 – 84. Zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 231.
19.5.1937 Nový Dvor, Sk Letov Š-328.162 - 2 porucha motoru na letišti Nový Dvor, pilot čet. A. Pivoňka a pozorovatel čet. asp. V. Klecan lehce zraněni, letoun zrušen, dle monografie Letov Š-328, 2. díl, str. 78.
3. 6. 1937 Osek nad Bečvou / Sušice Letov Š-328.16 1 1 † pozorovatel des. asp. Zdeněk Klimecký od LP2, pilot svob. Jan Reiter těžce zraněn, porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Dle článku v novinách Pozor ze dne 5.6.1937, a monografie Letov Š-328, 2.díl, str. 71. Zdeněk Klimecký pocházel z Olomouce, a Jan Reiter z Brna. Zpráva o propuštění Jana Reitera z nemocnice po amputaci nohy je v novinách Pozor ze dne 7. 8. 1937.
6.6.1937 Olomouc - Holice  ? 1(0) 2(1) voj. Jaroslav Erban (23 let) byl zabit nouzově přistávajícím letadlem pilota čet. Holoubka. Stalo se to při akrobatickém vystoupení u příležitosti otevření civilního letiště v Olomouci – Holicích. Lehce zraněn byl pilot a další důstojník na letišti. Dle článku v Moravských novinách a novinách Pozor ze dne 7.6.1937.
24.6.1937 Blovice, Plzeň Avia B-534.58 - - čet. Kamil Bak opustil na padáku letadlo, poškozené po srážce s jinou B-534 (pilot Oldřich Linha). Ke srážce došlo při letu v roji. Popis události na stránkách Letecké badatelny.
8. 7. 1937 Kováčová, Zvolen, Sk Š-328.120 2 - † pilot des. Antonín Matějíček, † pozorovatel por. František Hanuš od 9. letky LP3. Při shozu pouzdra se zprávou ztráta rychlosti a pád, dle [118] před očima skautského oddílu Františka Hanuše. Jiné podrobnosti v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2009, č.3, str. 82 – 84. Zpráva o nehodě je uvedena i v novinách Pozor ze dne 10. 7. 1937. Hrob Františka Hanuše v Třebechovicích pod Orebem je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, a zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 278. Nekrolog Antonína Matějíčka je uveden v časopisu Letectví, srpen 1937, str. 372 – narodil se v Uh. Hradišti, pohřben je v Piešťanech.
15. 7. 1937 Ohrozim / Lešany, Prostějov  ? 2 - † pilotní žák ppor. pěch. v zál. Josef Kamenický z VA (22 let, z Nitry), † instruktor rtm. Jaromír Gungal od VLU (30let, z Bítova u Znojma) zemřel na následky zranění 7. 8. 1937. Nevybrali vývrtku se školním letadlem, ppor. Kamenický vyskočil ve výšce 150m, ale padák se mu neotevřel. Rtm. Gungal zůstal v letadle, které narazilo do země. Zpráva o smrti ppor. Kamenického při výkonu letecké služby u Ohrozimi je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 348, zpráva o smrti rtm. Gungala následkem úrazu při výkonu letecké služby je tamtéž na str. 324. Zpráva o jejich nehodě je uvedena v novinách Pozor ze dne 16. 7. 1937, tamtéž dne 18. 7. 1937 je zpráva o zdravotním stavu rtm. Gungala, a dne 8. 8. 1937 noviny Pozor uveřejnily zprávu o jeho smrti. Další informace o nehodě jsou v Moravských novinách ze dne 16.7.1937. Hrob rtm. Gungala je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: rtm. Gungal byl učitelem létání Františka Fajtla, který to uvádí ve své knize První doma, na str. 105.
16. 7. 1937 Předměřice nad Labem Avia B-22.8 1 † pilotní žák vojín Břetislav Bořecký nevybral vývrtku, dopadl do cihelny a stal se tak prvním mrtvým z akce „1000 nových pilotů republice“. [119] [120]
26. 7. 1937 Durngrun/Schonbach, Německo Letov Š-328.82 2 nouzové přistání v Německu, při pokusu o start havárie, pilot svob. K. Horáček a poz. svob.asp. B. Karbus od 4. letky leteckého pluku 1 zraněni, letoun zrušen. (monografie Letov Š-328)
30. 7. 1937 Hradec Králové Avia B-534.50 1 † des. Jan Vomáčka, příčinou havárie byla konstrukční vada letadla – deformace náběžné hrany křídla při zatížení. [121] Pozn.: Dle monografie „Avia B-534“, str. 13 ze stejné příčiny zahynuli i piloti čet. Večeř na B-534.79 a rtm. Pacák na B-534.98.
3. 8. 1937 Chyše u Žlutic  ? 1 (0) - paní K. Pelichová z Chyše byla na cestě, vedoucí kolem polního letiště, zabita přistávajícím letadlem. Zpráva o nehodě je v novinách Pozor ze dne 5. 8. 1937.
9. 8. 1937 Dolní Jelení/Holice Avia B-534.12 1 † Josef Rejchl od 31. letky LP4, asi porucha dýchacího přístroje a ztráta vědomí při letu do výšky 6000m, pomník na místě. Přesný popis události na stránkách Letecké badatelny [122], něco málo i na [123]
16.8.1937 u Vnorov, Strážnice  ? 1 - † polní pilot čet. Bohuslav Rozhon od LP2 havaroval při přistání se stíhacím letadlem na polním letišti, a zemřel při převozu do nemocnice. Zpráva o nehodě je v Moravských novinách a v novinách Pozor ze dne 18. 8. 1937. Byl i pilotem MLL v Olomouci. Hrob v Blažovicích uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
18. 8. 1937 Dolné Lovčice / Siladice, Trnava, Sk Letov Š-328.72 2 † pilot des. (svob?) Jindřich Kovář, † pozorovatel čet. asp. Vladimír Válek, při cvičném souboji nevybrali vývrtku. Dle monografie Letov Š-328, 2. díl, str. 75, a článku v novinách Pozor ze dne 20. 8. 1937. Pilot Jindřich Kovář, 22 let, pocházel z Bystřice pod Hostýnem, pozorovatel Vladimír Válek, 21 let, pocházel z Frenštátu pod Radhoštěm.
20. 8. 1937 letiště Piešťany Be-50 1 1 † četař polní pilot Jaroslav Šimek (reprezentant ČSR na leteckých soutěžích v Curychu), ing. Vlastimil Mrázek přežil, oba od LP 3. Porucha motoru po startu, havárie a požár. Jaroslav Šimek zemřel v nemocnici v Bratislavě 22.8.1937, zpráva o jeho pohřbu v Bělé pod Bezdězem dne 26.8.1937 je v Moravských novinách ze dne 27.8.1937. [124]
6. 9. 1937 u Bystřice pod Hostýnem Avia B-534 -  ? svob. Jaroslav Šodek opustil na padáku letadlo, poškozené po srážce s jinou B-534, která přistála v Olomouci. Ke srážce došlo při letu v roji ve výšce 6500m. Dle publikace Československé letectvo v roce 1938, str. 41, a dle článku v novinách Pozor ze dne 8.9.1937. Dle [125] letěl svob. Šodek s B-534.35 a srazil se s B-534.208, ozn. G1, pilotovanou čet. Juliusem Zaoralem od 36. letky LP2. Pozn.: Jaroslav Šodek létal za války u RAF, po válce se vrátil domů, ale po únoru 1948 uletěl zpět do Anglie.
8.9.1937 Hradec Králové  ? 1 † pilot voj. Josef Tomiška, 23 let, nevybral souvrat při cvičení se školním stíhacím letounem. Dle článku v novinách Pozor ze dne 9. 9. 1937. Jeho hrob na hřbitově v Chrudimi je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [126], [127]
15. 9. 1937 Nový Dvor u Malacek, Sk Letov Š-328.203 1? Po vysazení motoru pád na letiště Nový Dvor, pilot Jan Roman Ircing a poz. čet. asp. M. Sedláček zraněni, letoun od 11. letky leteckého pluku 1 zrušen. Pilot si později změnil jméno na Irving a létal v RAF a po válce u ČSA. (monografie Letov Š-328)
24. 9. 1937 Horní Dubenky, Počátky, okr. Jihlava Letov Š-328.175, ozn. D1 2 † pilot des. František Hrazdira (nar. 1916) od LP2, † pozorovatel por. pěchoty Oldřich Horák (nar. 1909, z Týna, okr. Hranice) od hran. prap. 2 přidělený k LP2. Letoun od 8. letky LP2 v mlze zachytil o střechu domu a spadl do dvora. Zpráva o smrti por. Horáka při výkonu letecké služby u Počátek je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937 str. 348. Zpráva o nehodě v novinách Pozor ze dne 25. 9. 1937, a na [128]. Pilot František Hrazdira, pocházel z Uhřic, okr. Moravská Třebová, a jeho hrob v Jaroměřicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: František Hrazdira se jmenovali dva piloti, a pravděpodobně oba pocházeli z Uhřic. Ten druhý se narodil roku 1905, měl drobnou nehodu dne 27.8.1928, zemřel v roce 1980, a jeho hrob v Jevíčku je uveden na stránkách Spolku pro Vojenská pietní místa.
5. 10. 1937 Hradec Králové 2 x ? 2 † pilot voj. Josef Blabolil, † pilot voj. Jaroslav Marhold, srážka při střelbě na vzdušný terč, při střídání útočníků se oba stíhací letouny srazily. Jaroslav Marhold, 19 let, pocházel ze Srubu, okr. Vysoké Mýto a zahynul u silnice z Věkoš do Správčic, a Josef Blabolil, 21 let, pocházel z Prahy a zahynul na poli mezi Správčicemi a Rusekem. Dle novin Pozor ze dne 6.10.1937, knihy Létání a letiště v Hradci Králové, str. 87, a [129].
15.10.1937 Náměšť na Hané 2 x ? 1  ? † pilot rtm. Miloslav Koloc (Kolec) od VLU (33let, z Bakova u Mnichova Hradiště) . Srážka dvou stíhacích letounů, pilot druhého letadla por. Vilém Goeth (Götz) se zachránil padákem. Dle Moravských novin a novin Pozor ze dne 16. 10. 1937 (znění jmen v obou novinách se liší, v závorce je znění z novin Pozor). Zpráva o smrti Miloslava Koloce při výkonu letecké služby u Náměště, okr. Olomouc, je ve Věstníku MNO – část osobní, 1937, str. 378.
29.10.1937 Chýše, Hodkovice Letov Š-328.98 1 1 † poz. čet. asp. Čepelák, pilot por. K. Trojáček zraněn. Havárie na polním letišti Chýše u Hodkovic, letoun od leteckého pluku 1 zrušen (monografie Letov Š-328)
15.12.1937 Nový Dvor u Malacek, Sk Letov Š-328.183 2 † pilot svob. Jan Bobek, † pozorovatel des. asp. Ladislav Kabát od 14. letky leteckého pluku 2. Požár motoru, při nouzovém přistání na letišti Nový Dvor ztráta rychlosti a pád. Hrob Ladislava Kabáta ve Sluhách je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, Jan Bobek pocházel z Brna. Dle monografie Letov Š-328 a novin Pozor ze dne 16.12.1937.
10. 1. 1938 Třebechovice pod Orebem Aero Ab-101.37 2 des. Karel Zámečník a ppor. Bohumil Kňákal zraněni při nouzovém přistání pro přehřátí motoru. (dle publikace Československé letectvo v roce 1938, str. 97) Dle [130] se pilot jmenoval Karel Zajíček.
24. 1. 1938 Borová u Přibyslavi MB 200.3 3 † pilot plk. let. Jindřich Maršálek, † pozorovatel npor. let. Václav Vyskočil, † mechanik čet. dsl. Otakar Sláma, všichni LP5. Příčina nehody: Z údajů svědků vysvítá, že v okolí panovala hustá mlha. Při kroužení nízko nad zemí ve zvlněném terénu, buď za účelem návratu z mlhy, nebo nouzového přistání, zachytil pravým křídlem o zem. Následkem toho letoun úplně havaroval a částečně shořel (zpráva z voj. archivu) Jednalo se o přelet z Prahy do Brna. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny, v novinách Pozor ze dne 26.1.1938, [131] Zpráva o smrti Jindřicha Maršálka a Václava Vyskočila při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938, str. 56.
5. 2. 1938 Spišská Nová Ves, Sk Letov Š-328.245 1 1 † pilot des. Jan Žák (21 let, z Velkého Újezdu, okr. Hranice), pozorovatel por. František Wágner (nebo Wagner) zraněn, havárie při přistání, letoun od LP3 narazil do plochy letiště a shořel. Dle monografie Letov Š-328, více v článku Dr. Petra Švandy CSc. v časopisu L+K 2010, č.6, str. 65 – 67, a v novinách Pozor ze dne 6.2.1938.
15.2.1938 Milovice 2 x ? 4 - † pozorovatel por. let. Karel Zýka (36 let, z Berouna) od LP1, † pozorovatel ppor. pěch. Josef Krumer (24 let, z Prahy) od p.pl.11 přidělený k LP1, † pilot des. Leopold Uhlíř (21 let, ze Šumperku), † pilot des. František Urban (23 let, z Brna). Srážka při letu v roji u letiště. Zpráva o smrti por. Karla Zýky a ppor. Josefa Krumera při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 135 a str. 168, zprávy o smrti des. Uhlíře a des. Urbana ve Vestníku nejsou, protože se tam uvádějí jen zprávy o úmrtí vojáků z povolání, a to oni asi nebyli. Zpráva o nehodě je v Moravských novinách ze dne 16. a 17.2.1938. Na pomníku letců v Milovicích, odhaleném v roce 2015, jsou tito letci opomenuti.
9. 3. 1938 Praha – Podolí Avia B-534.46 dým v kabině, pilot ppor. Adolf Stach (z Jindřichova Hradce) od 44. letky LP 4 vyskočil, protokoly o nehodě jsou na stránkách Letecké badalelny.
14. 3. 1938 Beckov, Nové Město n.Váhom, Sk Avia B-534.253 1 - † pilot des. Jan Doležal od 45. letky LP 3 havaroval pravděpodobně následkem selhání kyslíkového přístroje ve velké výšce. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.6, str. 65 - 67.
24.3.1938 Bedihošť, Prostějov 2 x ? 1 1 † pilotní žák Klement Průdek, pilotní žák Svatopluk Štulíř vyskočil s padákem a byl lehce zraněn. Srážka při letu v roji. Hrob Klementa Průdka v Rakvicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Zpráva o nehodě je v Moravských novinách a v novinách Pozor ze dne 25.3.1938. Pozn.: Svatopluk Štulíř (z Vřesovic) létal za války u RAF, a padl 8.11.1941 jako pilot Spitfiru nad Francouzským pobřežím. Jeho jméno je na památníku padlých příslušníku RAF v Runnymede, GB.
31.3.1938 Praha - Dolní Počernice  ? - - pilot svob. Sára od LP4 při akrobacii na jednomístném stíhacím letadle vypadl z kabiny a zachránil se na padáku. Letadlo zničeno. Zpráva o nehodě je v Moravských novinách ze dne 1.4.1938. Typ letadla zde není uveden, ale v té době byla standardním stíhacím letadlem Avia B-534.
13. 5. 1938 ? Cheb Praga E-241 1 † Jiří Krechler, rodák z Humpolce. Chyba pilotáže, ztráta rychlosti. (dle publikace Chebská křídla v souvislostech str. 67 se stalo 13.5.1938, ale hned na str.68 je uvedeno datum 13.5.1935)
14. 5. 1938 Horní Bučice, Čáslav Avia B-534.165 1 † des. polní pilot Josef Kocábek, dle [132]. Hrob v obci Hradové Střimelice uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
23. 5. 1938 Vejprty/Pleil (dnes Černý potok) Letov Š-328.80 2 - † pilot svob. Rudolf Ribola, † pozorovatel ppor. v zál. Alexander Souhrada od 11. letky leteckého pluku 1. Havárie v mlze, bylo podezření na sestřel přes německé hranice. Dle publikace MO ČR: Nástin personálních ztrát…, a monografie Letov Š-328, 2. díl, str. 76. Hrob ppor. Alexandra Souhrady v Praze - Vinohradech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa, zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 216.
30. 5. 1938 Praha/Brandýs n.L. Avia B-534.121 1 - † svob. Oldřich Reis (23 let, ze Živanic u Lázní Bohdaneč) od 40. letky LP4 nevybral vývrtku. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a novin Pozor ze dne 31.5.1938.
1. 6. 1938 Josefov Avia B-534.139 1 † des. Bořivoj Vondráček (22let, z Libochovic n. Ohří u Roudnice). Ztráta rychlosti při stoupání. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a novin Pozor ze dne 2.6.1938.
5. 6. 1938 Olomouc – Nový Svět Tatra-131.4 1 † pilot čet. Emanuel Tichý od LP2 (35 let, byl i šéfpilotem MLL v Olomouci) havaroval při akrobacii u civilního letiště v Olomouci – Holicích (zrušeného v roce 1960) s letounem Masarykovy letecké ligy. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a novin Pozor ze dne 6.6.1938
8. 6. 1938 Mladá Boleslav Letov Š-328.197 2 Ztráta rychlosti v zatáčce před přistáním na polním letišti Mladá Boleslav, pilot svob. V. Ryba a poz. ppor. Z. Kovařovic zraněni, letoun od 6 letky leteckého pluku 1 zrušen. (monografie Letov Š-328)
9. 6. 1938 Komjatice u Nitry, SK Letov Š-328.12 2 † pilot svob. Jozef Medonský (24 let, z Piešťan), † pozorovatel ppor. Miroslav Hekele (23 let, z Moravské Ostravy), od 10. letky LP3. Příčinou havárie byla technická závada. Zpráva o smrti pozorovatele při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 226. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a novin Pozor ze dne 10.6.1938, více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.6, str. 65 – 67, a [www.upn.gov.SK/publikacie_web/pamat.../pamat-naroda-01-2010.pd...]
9. 6. 1938 Jeneč Letov Š-328.99 2 Po vzletu z polního letiště Jeneč narazili do stromu a drátů, pilot Ferdinand Strnad a pozorovatel por. Petr Kalenský zraněni, letoun od 11. letky LP1 zrušen. Dle monografie Letov Š-328, 2. díl, str. 76. Dle novin Pozor ze dne 10.6.1938 zachytili o stromy a dráty při nouzovém přistání.
9. 6. 1938 Prace u Brna Letov Š-328.87 2 † pilot čet. Alois Talárek, † svob. asp. Josef Jankových, od 7. letky leteckého pluku 2. Při střelbě na vlečný terč se dostali do vývrtky, kterou nevybrali. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát… Pomník v obci, viz fotogalerie Prace
23. 6. 1938 Praha-Smíchov, Na Hřebenkách Avia Ba-122.20 + Ba-122.24+ Ba-122.25 2 † čet. Vlastimil Rys (22 let, z Husince, okr. Prachatice), † čet. Rudolf Motyčka (27 let, z Kunčic okr. Žamberk), oba od 44. letky leteckého pluku 4. Došlo ke srážce letadel akrobatické skupiny npor. Františka Nováka při nácviku na vystoupení k X. všesokolskému sletu, pilot třetího letounu čet. Vojtěch Smolík vyskočil. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, popis v časopisu Historie a vojenství 4/2015) [133] Pozn.: Vojtěch Smolík létal za války u RAF a válku taky přežil.
13. 7. 1938 Kojšov, okr. Gelnica, SK Letov Š-328.9 2 - † pilot svob. Josef Šebesta od 13. letky LP3, † pozorovatel ppor. Antonín Maňák (21 let, z obce Louky u Blatnice pod sv. Antoníčkem) od hran. prap. 6 přidělený k LP3, narazili do vrchu Kojšovská Hola. Zpráva o smrti ppor. Maňáka při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 283. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.6, str. 65 – 67, a dle novin Pozor ze dne 15.7.1938.
19. 7. 1938 Březce u Olomouce Aero A-100.31 1 1 † pozorovatel ppor. v zál. Jaroslav Stehlík (22 let, z Kroměříže) od 63. letky LP2, pilot čet. Jaroslav Šála stačil vyskočit a byl zraněn. Havarovali při nočním cvičení se světlomety. Zpráva o smrti ppor. Stehlíka při výkonu letecké služby dne 19.7.1938 je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 260. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a novin Pozor ze dne 21.7.1938, [134] Pozn.: Pilot Jaroslav Šála létal za války u RAF, a dne 29.1.1943 zahynul jako pilot Spitfiru nad kanálem La Manche.
23. 7. 1938 Madunice, okr. Hlohovec, SK Avia B-534.155 + B-534.159 + B-534.142 2 1 † pilot por. Jan Král (23let, z Dolních Studének, okr. Šumperk) od LP5 přidělen k LP3, † pilot por. František Foltys (23 let, z Raduně, okr. Opava) od LP4 přidělen k LP3. Srážka 3 letounů roje ve vzduchu. Pilot třetího letounu B-534.142 por. František Špička vyskočil. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.6, str. 65 – 67, a dle novin Pozor ze dne 24.7.1938. Zpráva o jejich smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 283. Dle novin Pozor ze dne 27.7.1938 měl František Foltys velký pohřeb v Opavě.
23. 7. 1938 Borek / Cerhovice Letov Š-328.142 1 - † nadp. Miloš Rys od 11. letky LP 1. Ztráta rychlosti a skluz po křídle v zatáčce. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, [www.husinec.cz/dokumenty/husinecky_zpravodaj_95.pdf] a Letecké badatelny.
25. 7. 1938 Úvaly u Prahy Aero Ab-101 (Ab-100.44) - - havárie letadla od 85. letky při nočním letu [135]
27. 7. 1938 Piešťany, Sk Avia B-534.63 - - pilot des. Ladislav Světlík od 38. letky LP3 vyskočil, porucha konstrukce následkem prudkého manévru. [136] Pozn. Ladislav Světlík létal za války u RAF a v roce 1950 uletěl před komunisty s letadlem ČSA na západ.
5. 8. 1938 Čelákovice Avia B-534.53 + B-534.333 1 1 † por. Václav Pohanka od 50. letky LP4, při vojenském cvičení srážka se strojem četaře Josefa Šaška (ten vyskočil s padákem, lehce zraněn), pomník v dnešní Rooseveltově ulici – "Na tomto místě zahynul při letecké nehodě slouže vlasti por. letec Václav Pohanka, letec, pl. 4, z Újezda u Tišnova, dne 5.8.1938 ve stáří 25 roků." Zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 283. Zpráva o jeho pohřbu v Újezdě u Tišnova je v Moravských novinách ze dne 12.8.1938. Jeho hrob je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
11. 8. 1938 Květná, okr. Uherský Brod Avia Bš-122.29 - 1 rt. Otto Hanzlíček zraněn při nouzovém přistání pro poruchu motoru. Pozn. Otto Hanzlíček zahynul 10.10.1940 jako pilot RAF na Hurricanu. Dle časopisu Hobby historie, č.20 (ročník 2013)
12. 8. 1938 Přezletice u Vinoře  ? - 1 pilot svob. Alois Jírovský vletěl se stíhacím letounem do bouře, spadl do vývrtky a zachránil se padákem lehce zraněn, letoun dopadl 500m SV od obce. Dle novin Pozor ze dne 13.8.1938. Pozn.: Alois Jírovský po válce velel několika stíhacím plukům ČSLA.
13. 8. 1938 u Prklíšova, okr. Moravská Třebová  ? 1 - † pilot kpt. let. v zál. Jan Strejček (z Prahy) od LP 6 havaroval s civilním letadlem. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a novin Pozor ze dne 14.8.1938. Zpráva o jeho smrti je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 299. Zpráva o jeho pohřbu z Českého Šternberku na hřbitov v Měchnově, je v Moravských novinách ze dne 16. a 18.8.1938.
23. 8. 1938 Malacky, SK Ab-101.38 2 † pilot čet. Zdeněk Slabý (21 let, z Loun), † ppor. jezd. Ivan Lipko (25 let, z Bratislavy), od 71. letky leteckého pluku 6 havarovali při přistání v mlze po nočním letu. Hrob Zdeňka Slabého v Lounech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a novin Pozor ze dne 26.8.1938.
27. 8. 1938 Ovčiarisko u Žiliny, SK Š-328.152 + Š-328.226 4 † pilot čet. Vojtech Polakovič, † pilot des. Josef Štěpán, † pozorovatel ppor. let. v zál. Vojtech Zajac, † pozorovatel ppor. let. v zál. Vilibald Richter, všichni od 15. letky leteckého pluku 3. Při letu v tříčlenném roji narazily dva stroje v mlze do lesa. Zpráva o smrti ppor. Zajace a ppor. Richtera při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 317 (ve Věstníku jsou uvedeni pouze vojáci z povolání, takže čet. Polakovič a des. Štěpán tam uvedeni nejsou). Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 - 62. Hrob Josefa Štěpána v Jaroměři uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
30. 8. 1938 Zbýšov/Zakřany/Oslavany Letov Š 328.220 2 † des.asp. Ladislav Erban,† čet.asp. Václav Zach od 8. letky leteckého pluku 2. Při letu z Vyškova k Třebíči narazili v mlze do lesa, pomník na místě. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…)
3. 9. 1938 Brandýs nad Labem Avia B-534.332 1 † pilot por. Ján Franko (24 let, z Dolného Kubína, Sk) od 44. letky leteckého pluku 4. Havárie v mlze. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a novin Pozor ze dne 4.9.1938. Zpráva o jeho smrti při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 334.
13. 9. 1938 Sokolnice Letov Š-328.279 Havárie na polním letišti Sokolnice, pilot svob. K. Pospíchal a poz. por. B. Spáčil nezraněni, letoun od 7 letky leteckého pluku 2 zrušen. (monografie Letov Š-328)
23. 9. 1938 Mladá Boleslav Letov Š-328.189 2 † pilot četnícký strážmistr Bohumil Dostál, † pozorovatel ppor. v zál. Josef Stránský od PP22 přidělený k LP1. Havárie pro ztrátu rychlosti v zatáčce u polního letiště. Zpráva o smrti ppor. Stránského při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 334. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…) [137]
27. 9. 1938 Kadolec u Křižanova MB 200.14 2 2 † navigátor por. Jaromír Durdík, † střelec čet. František Heřman od 81. letky leteckého pluku 5. Pilot rtm. Josef Pimmer a čet. Josef Řeha zraněni. Náraz do terénu krátce po startu z letiště Křižanov. Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, více na [138]. Zpráva o smrti por. Durdíka dne 29.9.1938 následkem utrpěného zranění při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 359.
4.10.1938 u Piarg u Kremnice, SK Tatra T-131, OK-TAK - 2 posádka pilot J.Kurka a čet. asp. Jan Krejčí vážně zraněni. Jinde pilot uveden jako čet. Krska. Chyba pilota nebo porucha motoru. (dle publikace Československé letectvo v roce 1938, str. 148) Pozn.: Šlo o armádou zrekvírovaný stroj, vykonávající kurýrní službu pro velitelství 3. armády.
9.10.1938 Brná, Ústí nad Labem Junkers Ju 52 6  ? německé letadlo narazilo do domu na břehu Labe a shořelo. Popis a foto na stránkách Letecké badatelny. Pozn.: Stalo se to na území, které na základě Mnichovské dohody muselo Československo do 10.10.1938 podstoupit Německu.
17.10.1938 Rakovec-Dobšiná, SK Letov Š-328.153 2 † pilot des. Josef Jaroš, † svob. asp. Karel Pátek od 13. letky leteckého pluku 3. V mlze narazili do kopce během kurýrního letu Užhorod – Košice – Zvolen. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…, dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010 č.10, str. 60 - 62 byl pilot Jarosch)
25.10.1938 Bodza /Zemianská Olča, SK Letov Š-328.237 1 1 † svob. asp. Jaromír Šotola od 10. letky leteckého pluku 3 byl ve vzduchu zabit střelbou maďarského stíhače (v míru nad územím Československa), zraněný pilot des. Ján Kello nouzově přistál, letoun zničen. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 – 62 a na [139]
10.11.1938 Doľany (dříve Ompital) u Modré, SK Aero MB-200.8 3  ? † des. František Belza, † por. Břetislav Chudoba, † rtm. Jan Švestka od 84. letky leteckého pluku 5. Havarovali krátce po startu z Bratislavy – Vajnor při letu do Piešťan. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…) Zpráva o smrti por. Chudoby při výkonu letecké služby je ve Věstníku MNO – část osobní, 1938 str. 359. Hrob Jana Švestky v Olomouci - Chválkovicích uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
13.11.1938 Ňaršany, Sabinov, Sk Avia B-534.225 + B-534.281 - - srážka, piloti por. Jindřich Bartoš a ppor. Otakar Menčl od 34. polní letky se zachránili padáky. (dle publikace Československé letectvo v roce 1938, str. 194, a dle obrázku v publikaci Bohumíra Kudličky : Avia B-534, Photo hobby manual, str.2) [140] Pozn.: V Ňaršanech bylo polní letiště, po roce 1948 byla obec přejmenována na Ražňany. Pilot Jindřich Bartoš zahynul ve válce dne 13.2.1941 jako pilot čs. 312. perutě RAF.
20.11.1938 u Horné Štubni, okr. Turčiansky Sv. Martin, SK Be-50.23 OK-EAU 2 , † des. Július Lukačovič, † ppor. Josef Sirový od 16. letky leteckého pluku 3. Zlomení křídla za letu. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 – 62. Pozn.: Letoun patřil MLL, ale byl přidělen kurýrní letce LP 3, protože Maďarským záborem částí Slovenského území byly přerušeny některé pozemní komunikace, takže byla větší potřeba letecké dopravy.
22.11.1938 Vysoké Tatry, Lomnický štít Avia-Fokker F.IX.3 1 4 † velitel a navigátor letadla kpt. Alfred Löffler, zranění byli pilot čet. Arnošt Zábrž, druhý pilot rt. Václav Kopecký, mechanik čet. Václav Váňa a radiotelegrafista des. Jan Doubek, všichni od LP6. Havarovali ve sněhové bouři na cestě ze Spišské Nové Vsi do Prahy, protože jim zamrzly přístroje pro létání bez viditelnosti. Pamětní deska na symbolickém hřbitově v Popradském plese – nápis „22. 11. 1938 havaroval v západnej stene Lomnického štítu kpt. Karol Löffler z Kráĺovho Hradca.“' – zde i v dalších dokumentech došlo k záměně jména i obce: Alfred Löffler pocházel z Holíče, a v Hradci Králové už nebydlel, přestěhoval se do Prahy. Více v publikaci Vojenská história, 3/2008, str. 125, v publikaci MO ČR : Nástin personálních ztrát…, a na [141] [142]
22.11.1938 Kyje Avia B-35 1 - † čet. Arnošt Kavalec z Rakšic, zkušební pilot Vojenského technického a leteckého ústavu zahynul při zkouškách prototypu. (Dle publikace MO ČR : Nástin personálních ztrát…)
20.12.1938 Praha - Kbely / Čakovice Avia Bk-534.547 1 - † Oldřich Košař, tovární pilot Avie, zahynul při předávacím letu nového letadla. Smuteční oznámení a reflektor z havarovaného letadla se nacházejí v expozici Leteckého muzea ve Kbelích. [143] (dle knihy Než podmaníme vzduch…, str.93)
24.12.1938 Hažín, okr. Humenné, SK Letov Š 328.225 1? 1? † pilot svob. Jaroslav Hájek, pozorovatel svob. asp. Bartoš zraněn, oba od 12. letky leteckého pluku 3. Při přeletu z Kamenice nad Cirochou do Spišské Nové Vsi se dostal do vývrtky, kterou nevybral. Dle článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 – 62.; v publikaci MO ČR : Nástin personálních ztrát…, je uvedeno, že podle nepotvrzených údajů zahynul i svob. Bartoš
9.1.1939 Praha- Kbely  ? 1?  ? † pozorovatel letec des. asp. Josef Hlosta od 4. letky leteckého pluku 1. Zahynul při havárii na poli u Kbel. Dle publikace MO ČR: Nástin personálních ztrát… . Jeho hrob v Pržnu je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: Je pravděpodobné, že pilot Komorous a pozorovatel Hlosta tvořili posádku jednoho letadla, snad Š-328, kterými byla 4. letka vybavena. Není to však ov2řeno.
9.1.1939 Praha – Kbely  ? 1 ?  ? † pilot čet. Rudolf Komorous od 4. letky leteckého pluku 1. Havárie blízko letiště. Dle publikace Letectví a město Plzeň, 2. díl. Jeho jméno je uvedeno na pomníku v Plzni [144]. Pozn.: Je pravděpodobné, že pilot Komorous a pozorovatel Hlosta tvořili posádku jednoho letadla, snad Š-328, kterými byla 4. letka vybavena. Není to však ověřeno.
21.2.1939 Potvorice, okr. Nové Město nad Váhom, Sk Letov Š-328.114 2 - † pilot svob. František Němeček, † pozorovatel des. asp. Antonín Vymětalík od 2. letky leteckého pluku 3. Letecká nekázeň nad bydlištěm pilotovy dívky a náraz do budovy v obci. Více v článku Dr. Petra Švandy CSc v časopisu L+K 2010, č.10, str. 60 – 62. a v publikaci MO ČR : Nástin personálních ztrát…
23.3.1939 východní Slovensko Avia B-534 1 † des. Š. Devan od bývalé 45. nebo 49. letky leteckého pluku 3 (čs. armáda zanikla s Československem - oddělením Slovenska 14.3.1939, a německou okupací Čech a Moravy 15.3.1939). Pilot zraněn maďarskou palbou ze země, nouzově přistál a na následky zranění zemřel. Pozn.: Maďarsko využilo rozbití Československa a obsadilo část slovenského území. Válka ještě nebyla, takže tento případ sem patří. (dle monografie AVIA B-534)
23.3.1939 Ulič, východní Slovensko Avia B-534 1 † por. Ján Svetlík od bývalé 45. letky leteckého pluku 3 (čs. armáda zanikla s Československem - oddělením Slovenska 14.3.1939, a německou okupací Čech a Moravy 15.3.1939). Pilot zabit maďarskou palbou ze země, letoun zničen při dopadu. Pozn.: Maďarsko využilo rozbití československa a obsadilo část slovenského území. Válka ještě nebyla, takže tento případ sem patří. (dle monografie AVIA B-534) Ján Svetlík
24.3.1939 Sobrance, Sk Avia B-534 1 † por. Ján Prháček od bývalé 49. letky leteckého pluku 3 (čs. armáda zanikla s Československem - oddělením Slovenska 14.3.1939, a německou okupací Čech a Moravy 15.3.1939). Byl zasažen palbou maďarského stíhače (Fiat CR-32) a při nouzovém přistání západně od města Sobrance vybuchly podvěšené pumy. Hrob Jána Prháčka v Bratislavě a pamětní deska v Trenčíně jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: Maďarsko využilo rozbití Československa a obsadilo část Slovenského území. Válka ještě nebyla, takže tento případ sem patří. (dle monografie AVIA B-534)
24.3.1939 Nižné Remety, východní Slovensko Letov Š-328.7 2 † pilot svob. Gustáv Pažický, † pozorovatel por. Ferdinand Švento od bývalé 12. letky LP3 (čs. armáda zanikla s Československem - oddělením Slovenska 14.3.1939, a německou okupací Čech a Moravy 15.3.1939). Pilot byl těžce raněn palbou maďarského stíhače (Fiat CR-32) a zemřel při dopadu hořícího stroje. Pozorovatel vyskočil, ale byl zastřelen. Pozn.: Maďarsko využilo rozbití Československa a obsadilo část slovenského území. Válka ještě nebyla, takže tento případ sem patří. Dle [145] a publikace Vojenská história, 3/2005, str. 67.
31.3.1939 Spišská Nová Ves Letov Š-328.222 + Avia B-534 3 † pilot por. Anton Slodička † poz. ppor. Ladislav Sulík, † zbrojíř voj. Š. Hodúr, od bývalé 12. letky leteckého pluku 3 (čs. armáda zanikla s Československem - oddělením Slovenska 14.3.1939, a německou okupací Čech a Moravy 15.3.1939). Při startu narazili do B-534 zabořené v blátě, ve které právě zbrojíř vybíjel kulomety. (dle monografie „Letov Š-328“)
14.6.1939 Střelice u Brna/Radostice Dornier Do 17E-2 3 † velitel letadla Uffz Valbert, † pozorovatel Fw Josef Römmele † palubní radista Uffz Kurt Hoffmann, německé letadlo označené 53+F25, od II/ KG77, spadlo do lesa blízko Radostického koupaliště (dnes p.č. 6572/1, k.ú. Střelice, okr. Brno - venkov) a shořelo. Jednotka II/ KG77 byla tehdy umístěna v okupovaném Brně. Dle kroniky obce Střelice a Letecké badatelny.
27.7.1939 Nižnia n. Oravou, Sk Letov Š-328.250 1 pokus o úlet dvou slovenských mechaniků do Polska, ještě nad Slovenskem oba vyskočili. † Jozef Krošlák zahynul (seděl na místě pozorovatele padák se mu zachytil za lafetu kulometu), pilotoval voj. Pavel Rajták, který přežil a byl uvězněn. Dopad pod kopcom Hliník 8 km SZ od obce Nižnia, okres Trstená. [146]. Více v publikaci Vojenská história, 3/2014, str. 92
9.10.1939 vrch Skalnatý, Bělá pod Pradědem Junkers Ju ?R 37/2? 7(2) havárie německého letadla, vojenský kurýrní let z Opole do Olomouce [147][148]
11.2.1941 Praha Avia B-71.213 1 1 † zalétávací pilot Avie František Zemánek zemřel v nemocnici, kontrolor Soldán zraněn. Vybočení při vzletu a náraz do zaparkovaného letounu Ar 96 a poté do betonové zdi. Letoun B-71, zabraný němci, byl zničen. [149]
24.3.1941 Vernéřovice, Krkonoše 3× Junkers Ju 52 4  ? při přeletu 12 letadel JU-52 musely kvůli počasí 3 stroje nouzově přistát, 4 vojáci v jednom letounu uhořeli [150]
29.3.1941 Medlešice u Chrudimi Praga E-39 1 1 † svobodník Erich Schimmelpfennig, druhý člen posádky byl popálen, oba od letecké školy Luftwaffe v Pardubicích. Letadlo shořelo. Událost je popsána v Medlešických novinách z června 2013. [151] Pozn.: Letadla bývalé ČSR (a další kořistná) používali Němci po úpravě ovládání motoru. U československých (a francouzských, italských, …) letadel se přidával plyn pohybem plynové páky směrem dozadu, kdežto u německých (a anglických, …) naopak dopředu. Tato odlišnost byla příčinou nehod, takže v Německu platil zákaz létání na neupravených cizích strojích. Popsáno v knize Na cizích křídlech, str. 47-50.
17.6.1941 Měděnec, Jizerské hory Heinkel He 111 B 5 při přeletu německého školního bombardéru na polské letiště Grojec stroj v mlze naplocho narazil do kopce a shořel, celá posádka zahynula
08.1941 Chrudim Letov Š-328.221 - - Pilot Peter Lüdcke, při přistání srážka s volským potahem, zahynuli dva voli a letoun letecké školy Luftwaffe v Pardubicích byl zničen. [152] Pozn.: Německá Luftwaffe používala ukradená čs. letadla především při výcviku. Na plnohodnotné bojové nasazení jejich výkony nestačily.
27.11.1941 Pardubice Arado-96 ? 1 - † Oberfeldwebel Gustav Schramm, instruktor letecké školy Luftwaffe v Pardubicích. Dopad na zahradu rodinného domku, typ letadla není ověřen. Dle publikace Zprávy Klubu přátel Pardubicka 7-8/1978, článek Havárie letadla v Pardubicích, autor Zdeněk Bičík a [153]
 ?.?.1942 Vysoká, Krušné hory  ? (cvičný letoun) 1 1 noční cvičný let [154]
 ?.6.1943 Vranov/Adamov, Brno Arado Ar 96 B nebo Junkers Ju 87 1 ?  ? havárie německého letadla při cvičném letu [155]
23.3.1944 Boskovice/Obora Heinkel ? 1  ? havárie německého letadla Heinkel He 111H-16 nebo Heinkel He 177A, posádka (5 osob) před havárií vyskočila s padáky, 1 voják nepřežil († Emil Krimirius) [156]
18.4.1944 Valštejn/Albrechtice 2× Bücker Bü 181 1 + ?  ? dvě na sobě nezávislé havárie německých cvičných letadel [157]
20.4.1944 Lískovec Focke-Wulf Fw 190G-3 1 † Pilot Uffz. Anton Libera havaroval u obce Lískovec u Koryčan.[38] Pilot letěl se svým strojem na cvičný let z Prostějova, kde byla operačně výcviková jednotka německého bitevního letectva.[39]
22.7.1944 Věžky Mustang P-51D 1 † Pilot James E. Hoffman Jr. byl se stíhačkou Mustang P-51D sestřelen a zřítil se u obce Věžky u Kroměříže.[40] V místě dobadu byl po válce odhalen americkému pilotovi pomník, který v nenápadném prostředí přežil i léta komunistické moci bez úhony. V srpnu 1994 se podarilo po 50 letech vykopat i zbytky americke stihacky.[41]
podzim 1944 Maloměřice, Brno Junkers Ju 88 1 ?  ? havárie německého letadla [158]
10.10.1944 Vysoké Tatry, Zadní Gerlach Douglas C-47A (v.č. 18414808) 24  ? pamětní deska na symbolickém hřbitově v Popradském plese – nápis „In memoriam … 24 hrdinom SNP ktorí zahynuli v oktobri 1944 při havárii lietadla na Zadnom Gerlachu“ + jména [159] [160]
11.10.1944 Rajnochovice Arado 96B 1 1 † pilot Josef Kužela, Jiří Matička zraněn, oba zaměstnanci Avie. Havárie při pokusu o úlet z Prahy na Slovensko, přidat se k SNP. Jejich příbuzní byli za to popraveni. Pomník na místě je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [161] Pozn.: SNP je Slovenské národní povstání, jehož cílem bylo odtrhnout Slovensko z již nevýhodného spojenectví s prohrávajícím Německem. Slovensko totiž dříve, po boku vítězícího Německa, vyhlásilo válku Sovětskému Svazu, Velké Británii a USA. A když Německo prohrálo, Slovensko se rádo vrátilo do obnoveného Československa, a s ním mezi vítězné státy.
31.1.1945 Bezděčí u Trnávky v lese "Plánivé" ?něm.dvouplošník ? ? V letadle byli rakouští Němci, kteří dezertovali z německé armády. Dva z nich se připojili k partyzánům.
23.2.1945 Sněžka, Krkonoše Junkers Ju 52 24  ? přetížené letadlo ve špatném počasí havarovalo, přežily 4 osoby z 28, někteří vojáci nezemřeli přímo na následky havárie, ale umrzli nebo zemřeli vyčerpáním [162]
15.5.1945 Neugedien (asi Kdyně) Stinson L-5B 1?  ? † americký pilot Vincent J. Harisson zahynul po válce. Dle [163]
18.5.1945 u Plzně ? Messerschmidt 109 1 † americký pilot Lt. Malcolm "Duff" Campbell (DFC) havaroval s ukořistěnou německou stíhačkou, dle [164]. Na [165] je uvedeno datum 17.5.1945 a o Plzni se tam nepíše.
26.5.1945 Žernovice u Prachatic F-6C Mustang 1 † americký pilot Lt. Richard W. Stillman zahynul po válce při letu s fotoprůzkumnou verzí slavné stíhačky. Pomník na místě. Vice na [166]
26.5(6). 1945 Čakovice, okr. Benešov P-39Q Airacobra 1 sovětské letadlo a letec, † ppor.Grigorij Vasiljevič Šalamov, pomník na místě. [167]
30.5.1945 Praha – Letňany/Kbely B-31 (Il-2 3m)  ? havárie při přeletu z Kbel do Letňan, pilot Šebesta přežil. (L+K 1980/8)
5.6.1945 Plzeň P-47D Thunderbolt 1 - † americký pilot Horace D. Noll zahynul po válce. Dle [168]
18.7.1945 Cetechovice, Chřiby 2 x Pe 2 8 - † pilot gard. por. Noskov Porfirij Ilijič, † navigátor gard. por. Kulyžskij Petr Nikolajevič, † střelec - radista gard. seržant Ignatěv Vladimír Petrovič, † mechanik gard. technik- por. Kopytov Georgij Grigorjevič, (všichni od 81. gard. bomb. pluku) a † pilot gard. por. Abrosimov Jevgenij Vasiljevič, † navigátor gard. por. Bogatov Genadij Andrejevič, † střelec - radista gard. staršina Raunist, † mechanik gard. technik- por. Saveljev Vasilij Pavlovič (tito od 82. gard. bomb pluku) jsou pohřbeni v Brně. Jména v originále jsou uvedena na [169]. Sovětská letadla letěla z Vídně do Moskvy na přehlídku a v mlze se dvě srazila nebo narazila do kopce Vlčák. [170] [171]
17.8.1945 Praha – Letňany/Čakovice S-95 (La-5 FN), ozn.07, v.č. 39213407 1 † rtm. Silvestr Valent od 1. čs. slp. Po vzletu požár motoru a první poválečná smrtelná havárie v Československu. Jeho hrob v Čakovicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. (L+K 1980/8; Speciál L+K 2006) [172]
4.10.1945 Bučovice C-3 (Siebel Si 204D) 8 † mjr. let. František Doležal, DSO, DFC, † mjr. let. Josef Forman, † npor. let. Ing. Vladislav Spurný, † npor. tech. zbroj. let. Ing. Stanislav Tvrdík, † pilot por. let. Josef Kuhn, DFM, † ppor. let. Vratislav Sajver, † rtm. let. Alois Strouhal a † svob. v zál. František Lacina. Havarovali z nezjištěné příčiny ve špatném počasí cestou z Prahy do Zlína. Nebyla vyloučena ani sabotáž na letadle, z doby válečné výroby v protektorátu. [173]
13.10.1945 Sněžka, Krkonoše Douglas DC-3/C-47 6  ? sovětský stroj, letci † gar.npor. Makarov, † gar.por. Šiškov, † gar.por. Vasilkov, † gar.ppor. Litagen, † st.serž. Popov a † serž. Žitin jsou pohřbeni u mohyly v Čeřovce u Jičína. [174] [175]
 ? 28.10.1945  ? Křižanovice Il-2  ?  ? sovětský letoun Podle [176]se stalo 28. 10. 1945, ale podle [177] jde o válečný sestřel ze dne 27. 4. 1945 a na svátek 28. 10. 1945 byl pouze odhalen pomník. Což je pravděpodobnější.
14.12.1945 Písková Lhota u Poděbrad C-3A (Siebel 204D), v.č. 381 8 † pilot por. Josef Stach, † druhý pilot rtm. Josef Čermák, † radista rt. František Hagan, a posluchači navigačního kurzu † npor. Vilém Kanta, † npor. Karel Kysela, † npor. Karel Morgner, † npor. Oldřich Kruliš, † npor. Metoděj Bakala. Pomník na místě odhalen v roce 2011. Dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 59, byl příčinou havárie požár motoru. Dle [178] došlo k havárii ve sněhové vánici.
17.12.1945 Velké Žernoseky, Litoměřice S-89 (Spitfire Mk.IX), TE563, ozn. NN-O 2 (0) pilot npor. v zál. Bořivoj Šmíd od 1. letecké divize (dříve 310. peruť RAF) letěl nízko nad hladinou Labe a zabil dva třináctileté chlapce na loďce. Jmenovali se Herbert Gudera a Jiří Dvořák. Pilot s poškozeným letadlem nouzově přistál. Popis a policejní hlášení na stránkách Letecké badatelny. Pozn.: Bořivoj Šmíd přes toto neštěstí dále létal a jako druhý pilot letadla ČSA uprchl před komunisty do Anglie.
17.12.1945 Praha - Hloubětín S-89 (Spitfire Mk.IX), TE571, ozn. NN-F -  ? pilot kpt. Václav Šlouf od 1. letecké divize (dříve 310. peruť RAF) havaroval při nouzovém přistání. Dle Letecké badatelny.
 ? 1945  ? Pavlov, okr. Břeclav Li-2  ?  ? Letadlo narazilo do hřebene Pálavy mezi Děvínem a Dívčími Hrady. Není známo, zda se to stalo za války, nebo až po válce. [179] Pozn.: Li-2 je sovětská kopie amerického dopravního DC-3, používaná především Rudou armádou. Takže stroj byl pravděpodobně sovětský.
25.2.1946 Horní Počernice C-2 (Arado 96) v.č.129 2 † npor. Hinterholzinger, † ppor. Čeněk Chaloupka od PPK 1. letecké divize ve Kbelích, porucha motoru a havárie při nouzovém přistání. Dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5 a [180]. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 134. Pozn.: Čeněk Chaloupka létal za války s Hurricanem u RAF, byl sestřelen a zbytek války prožil v zajateckém táboře. Ze svobody se bohužel dlouho netěšil.
1.3.1946 u Brandýsa n. L. C-2 (Arado 96) v.č.132 - 1 pilot šrtm. Rudolf Kot těžce zraněn, letadlo na zrušení. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 134.
12.6.1946 v Maďarsku, jižně od Košic La-7, v.č. 45210797 - 1 rtm. Ludovít Solár [181] zraněn při nouzovém přistání. Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 127 se to stalo při průzkumném letu proti Banderovcům a vysadil mu motor, dle knihy „Lavočkin La-5/La-7 v československém letectvu“ zabloudil při letu do Košic.
13.6.1946 u Olomouce C-6 (Bücker 181) v.č. 22 1  ? † Let. dor. Vlastimil (nebo Emil) Hanzl, žák Leteckého učiliště. Havárie v bouři. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 225. Dle knihy Vzlet zakázán, str. 86 se jmenoval Emil Hanzl. V knize Osudy letců, str. 52, je u skupinové fotografie pilotních žáku uvedeno, že Hanzl byl první mrtvý. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 591 je potvrzena smrt let. dor. Vlastimila Hanzla, a na str. 582 i jeho příslušnost k 1. turnusu. Dle knihy „Zrušená křídla“, str. 353 k havárii došlo v náhlé bouři v Mariánském údolí u Svatého kopečku u Olomouce.
28.6.1946 Velká Británie DH-98 Mosquito 2 - † kpt. Ladislav Šesták, † kpt. Bohumil Wolf, havárie při přeškolování na letadla Mosquito, která Československo koupilo (dle časopisu Modelář, 2013, č.20, str.17)
17.7.1946 Praha-Kbely S-89 (Supermarine Spitfire LF. Mk.IXE) 1 † nadp. Josef Sokol od 12. leteckého pluku (za války pilot RAF), porucha motoru po startu[1]
20.7.1946 Chvaly, Praha – Horní Počernice Pe-2, ozn. LV-8 1 1 † kpt. Bohuslav (nebo Bohumil) Bříza těžce zraněn a zemřel 21.7.1946 (pohřben v Hradci Králové), rtm. Václav Braun lehce zraněn, oba od LP25. Při přeškolovacím letu porucha motoru a havárie při nouzovém přistání (dvoumotorový Pe-2 nebyl schopen letu na jeden motor, takže nedokázali doletět na letiště). Dle knihy „Petljakov Pe-2 v československém vojenském letectvu“. V knize „Vzlet zakázán“ str. 85, je chybně uvedeno, že oba zahynuli dne 20.7.1948. Pozn.: Pe-2 měl v naší armádě označení B-32.
1.8.1946 u Prostějova C-2 (Arado 96) v.č.122 1 1 † let. dot. Miloslav Dvořák z Leteckého učiliště, rt. Robert Mitošinka lehce zraněn. Dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 133. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 591 je potvrzena smrt Miloslava Dvořáka, a na str. 582 i jeho příslušnost k 1. turnusu LU.
1946  ? C-2 (Arado 96) 1?  ? †? let. dot. Milan Beneš z Leteckého učiliště, dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5 tato nehoda není ověřena.
22.8.1946 Záhoří Piper L-4J 1?  ? † americký pilot William M. Hart zahynul po válce půl míle SV od Záhoří, ale není uvedeno od kterého. Dle [182]
5.9.1946 Březno u Chomutova S-92 (Me-262) - porucha motoru a nouzové přistání při zkouškách německé proudové stíhačky Messerschmitt 262. Zkušební pilot Antonín Kraus nezraněn, letoun zničen (dle knihy Soumrak králů vzduchu a časopisu L+K 2006, č.10,str. 20 – 25). Pozn.: Létalo jich u nás asi jen 6, a 3 dvoumístné CS-92.
září 1946 Praha – Kbely S-89 (Spitfire Mk IX.E) 1 Porucha motoru po startu, pilot Miroslav Liškutín (bývalý pilot RAF) se vracel na letiště, ale nedoletěl a v předpolí letiště havaroval. Pilot lehce zraněn, letoun s označením IV-8 zničen. (dle knihy Letecká služba)
15.9.1946 u Přezletic K-62 (Po-2) v.č.0815 - 2 rtm. Štefan Kopáč a svob. Josef Mucha zraněni, letadlo zrušeno. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 277.
26.9.1946  ? S-89 (Supermarine Spitfire LF Mk.IXE) 1 kpt. Vladimír Kopeček vážně zraněn [183]
1.10.1946 Kamenná, Milín, okr. Příbram C-2 (Arado 96) v.č.128 2 - † pilot ppor. Karel Šedivý, † kpt. Ota Jan (Otto) Hrbek. Dopad do zámecké zahrady, pomník (dle publikace Letectví a město Plzeň, 2. díl). Více na [184] a [185]. Hrob kpt. Hrbka v Třeboni je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 134.
17.10.1946 Hrdibořice C-2 (Arado 96) v.č. 01, ozn. UB-1 1 † let. dot. Rudolf Nedorost z Leteckého učiliště, dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5. Hrob v Piešťanech, Sk, uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 591 je uvedena jeho smrt, a na str. 582 i jeho příslušnost k 1. turnusu LU. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 128.
20.11.1946 Dolný Smokovec, Sk C-8 (Piper L-4) 1 1 † por. Zoltán Barna, rtm. Bohumil (nebo Bohuslav) Ridoško zraněn, letecká nekázeň, skluz po křídle a pád. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 306. [186]. V knize „Vzlet zakázán“, str. 84-95 je chybně uvedeno, že oba zahynuli. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 321 je potvrzena smrt por. Barny od LP1, ale rtm. Ridoško přežil, a dle str. 546 v roce 1950 absolvoval LVA.
22.11.1946 Slapy, Tábor C-8 (Piper L-4) 1 1 † des. Josef (nebo Václav) Šťastný, František Bartoš zraněn, oba od LP5. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 311. V knize „Vzlet zakázán“, str. 84-95 je chybně uvedeno, že oba zahynuli (Šťastný je zde Václav). Dle publikace „České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950“, str.137 des. Josef Šťastný od LP5 zemřel 22.11.1946 po havárii v nemocnici. Totéž potvrzuje kniha „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 339. Rtm. František Bartoš létal také u LP5 („Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 336), ale tuto havárii přežil.
3.12.1946 Lomnice nad Popelkou S-89 (Supermarine Spitfire LF. Mk.IXE) 1 † mjr. František Truhlář, pomník.[1]
10.3.1947 u Štarnova, Šternberk C-6 (Bücker 181) v.č.29 1 - † let. dor. Jaroslav Pika, žák Leteckého učiliště. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 226, a dále dle knihy Vzlet zakázán, str. 92. Dle knihy Zrušená křídla, str. 353 dne 10. 3. 1947 zahynul žák 2. turnusu, ve věku 21 let, příčinou byla letecká nekázeň. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 591 je potvrzena jeho smrt, a na str. 584 i příslušnost ke 2. turnusu Leteckého učiliště.
8.4.1947 Brno C-104 (Bücker 131) v.č. 130 - 1 pilot kpt. Karel Zdražil těžce zraněn, letoun na zrušení. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 206. Pozn.: dvouplošníky Bücker 131 pro Luftwaffe za války vyráběla i firma Aero, po válce je dál vyráběla jako C-4, a když došly německé motory Hirth, nahradila je motory Walter, a byl z toho C-104.
8.4.1947 Čtyři Dvory, České Budějovice C-10.3 1 Požár za letu následkem chybného nastavení vrtule a přetočení motoru, pilot npor. Jindřich Bílek vyskočil (dle monografie „Mezek“ S-199). Dle popisu události v knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 753 – šlo o cvičný souboj mezi Spitfirem a Messerschmittem. Pozn.: C-10 a později S-99 je naše poválečné označení letadel Messerschmidt 109 s původním motorem DB. Tato letadla u nás zůstala po Němcích a jejich původní označení bylo Bf-109 (dle výrobce Bayerische Flugzeugwerke), později i Me-109 (po změně výrobce na Messerschmidt AG). Když byl u nás po válce do draku tohoto letadla namontován motor JUMO, byl výsledek nazván Avia S-199.
22.4.1947 Toužim ? Douglas C-47A (DC-3) 1?  ? † americký pilot Clifford B. Maloney zahynul po válce. Dle [187] se stalo 20 mil jižně od Karlových Varů. Dle [188] se stalo u Toužimi, což je 13 mil jižně od KV.
19.5.1947 Chrudim C-104 (Bücker 131) v.č.105 2 těžce zraněni rtm. let. Meduna a ak. Stibor[42] Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 204.
11.6.1947 Horky u Chrudimi C-104 (Bűcker 131) v.č.137  ? letecká nekázeň, ak. Jaroslav Kubiš vyloučen z LVA, letoun zrušen. [189]
20.6.1947 u Olomouce C-6 (Bücker 181) v.č.2 1 - † Let. dor. Miroslav Metz (nebo Mec), žák Leteckého učiliště. Kolize ve vzduchu s C-6.48, který byl jen poškozen. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 223 a 228, a dle knihy Vzlet zakázán, str. 90. V knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 591 je potvrzena jeho smrt, a na str. 585 i jeho příslušnost k 3. turnusu LU.
24.6.1947 u Hradce Králové C-2B (Arado 96) v.č.505  ? ak. Alois Pumperla z LVA, porucha motoru, letoun zrušen. [190]
15.7.1947 Hradec Králové C-2 (Arado 96) v.č.116 1 † ak. Antonín Roupec z LVA, porucha motoru při nočním letu[42] Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 133. Pozn.: V knize Zrušená křídla, str. 14 je jméno i datum chybně – dne 15.7.1946 prý zahynul Roup.
18.7.1947 Milovice C-2B (Arado 96) v.č.504 2 † instruktor rtm. Otto (Alois) Vaníček, † ak. Jiří Kelbl z LVA, při nácviku střelby na pozemní cíl narazili do terénu[42] Jejich jména jsou uvedena na pomníku letců v Milovicích. Pozn.: V knize „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 140 je uveden rtm. Vaníček s křestním jménem Alois.
13.8.1947 Prostějov C-3A (Siebel 204D), v.č.303 6 - † rtm. Rudolf Peichart ,† strážmistr Václav Soukenka (ze stanice SNB Krásná Lípa), † letecký dorostenec (takto byli označováni žáci LU) Ján Hrnčiár, † šrtm. Poldinec, † svob. Martínek, † voj. Nikl. Letadlo Leteckého učiliště havarovalo při startu, příčinou byla porucha motoru. Dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 59. [191] [192] Hrob Rudolfa Peicharta na ÚH v Brně je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
22.8.1947 Prečín, okr. Považská Bystrica, Sk C-2 (Arado 96) v.č.120, ozn. UC-48 1 † rtm. Augustin Chudý, žák Leteckého učiliště, zahynul při letecké nekázni nad bydlištěm. Aeroarchiv Androvič a článek „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 133.
16.9.1947 Tri Duby, Sk C-104 (Bücker 131), v.č. 97  ?  ? kpt. Vojtěch Jablonský. Požár za letu, letoun zrušen, pilot pravděpodobně přežil. Dle knihy „Vzlet zakázán“, str. 87 pilot zahynul, ale toto není z jiného zdroje ověřeno. V knize „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 204 není uvedeno, že by byl pilot byť jen zraněn. Takže následky havárie neznáme, protože v knize „Vzlet zakázán“ jsou ve více případech jako mrtví uvedeni i letci, kteří havárii přežili. Pozn.: Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 319 byl kpt. Vojtech Jablonský k 10. 3. 1947 pilotem u LP1. Za války byl příslušníkem letectva Slovenského štátu.
10.10.1947 Načeratice u Znojma S-89 (Supermarine Spitfire LF. Mk.IXE) 1 † npor. Václav Truhlář, [193]
31.10.1947 Heřmanův Městec S-89 (Supermarine Spitfire LF. Mk.IXE) 1 † pilot ak. Zdeněk Štícha z LVA[42] [194]
2.12.1947 České Budějovice S-89 (Supermarine Spitfire LF Mk.IXE) 1 † rt. Richard Nerger, na [195] jméno uvedeno chybně Nergr, na náhrobku napsáno RÍŠA NERGER ROTNÝ – PILOT – LETEC ZAHYNUL VE STÍHACÍM LETOUNU 2.12.1947 V Č. BUDĚJOVICÍCH VE VĚKU 22 R. (hrob uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa)
13.12.1947 Osvětimany, okr. Uherské Hradiště C-2 (Arado 96) v.č.32 2 - † škpt. Vojtěch Bičanovský, † npor. Ján Goč od LP 44. Náraz do vrcholku Chřibů v mlze. [196] Pomník na místě.
15.4.1948 Malacky S-89 (Supermarine Spitfire LF. Mk.IXE)  ? v Malackách havaroval letoun S-89 tr.č. A-701 (výr.č. TE510), přidělený LVA. Musel být zrušen. [197]
17.4.1948 Prostějov ? C-2B (Arado 96) 1 † Jaroslav Hudeček, žák Leteckého učiliště. Havárie po vysazení motoru při nočním letu. (dle publikace „V pilotním výcviku 1947 – 1949“, a článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č.4,5)
21.4.1948 Holice u Olomouce C-106 (Bűcker 181), UA-20 2 † rt. Zdeněk Jelínek, † žák Leteckého učiliště Stanislav Tomek. Ztráta rychlosti po vzletu z letiště Holice. (dle publikace „V pilotním výcviku 1947 – 1949“)
22.4.1948 Malacky, Sk C-3A (Siebel 204D) ozn. S-14 4 1 † pilot šrtm. Josef Volf, † rt. František Brejcha, † npor. Gejza Kyselý, † let. dor. Zdeněk Mach, Jiří Dejmek zraněn, Miroslav Bureš a Antonín Fus nezraněni. Všichni od Letecké spojovací školy v Chrudimi. U leteckých kasáren v Chrudimi jim byl 11.9.1948 odhalen pomník. Dle článku v „Chrudimském zpravodaji“ z dubna 2008, a dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 59. Hroby Františka Brejchy ve Všeradicích, a Zdeňka Macha v Úpici, jsou na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
12.5.1948  ? 2 x C-2 (Arado 96) 2 † ak. Petr Vodseďálek, † ak. František Velc z LVA, dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5. Hrob Petra Vodseďálka ve Slavětíně u Loun je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
9.6.1948 Malacky, Sk C-3BV (Siebel 204E), v.č. 423, ozn. US-2 2?  ? † rt. Jan Mazal, † let. dor. Stanislav Juras (žák VOŠLM), pilot rt. dsl. Emanuel Hrdlička vyskočil. Srážka ve vzduchu s C-3B.444 při cvičné střelbě na vlečný rukáv. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 185, a dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 59. Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 633 zahynul příslušník Leteckého střeleckého učiliště rt. Mazal; a dle str. 616 zahynuli letečtí dorostenci Stanislav Juras a Josef Kejval. Josef Kejval však není v žádné posádce uveden, i když zahynul téhož dne. V knize „Vzlet zakázán“ str. 87 je chybně uvedeno, že Emanuel Hrdlička zahynul. Pozn.: C-3BV je letoun pro vlečení terče.
9.6.1948 Malacky, Sk C-3B (Siebel 204E) v.č. 444 7? - † pilot rtm. Tomáš Gál, † střelecký instruktor rtm. Ladislav Leng, a posluchači ŠDLZ: † svob. asp. Viktor Daniel, † svob. asp. Jaroslav Davídek, † Rudolf Duriš, † Vladimír Hátle, † Jaroslav Havel. Srážka ve vzduchu s C-3BV.423 při cvičné střelbě na vlečný rukáv. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 187, a dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 59. Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 633 zahynuli příslušníci Leteckého střeleckého učiliště: rtm Tomáš Gál, rtm. Ladislav Leng. Hrob Jaroslava Davídka v Praze je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: ŠDLZ byla Škola na důstojníky letectva v záloze.
17.6.1948 Brno S-199.41 1 † rt. Imrich Jarábek. Havárie po vzletu, letoun shořel. (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199)
23.6.1948 Planá S-199.68, ozn.NO-3 1 † rt. František Machala. Přetažení letadla po vzletu s malou rychlostí a pád. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny, dále dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199. Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 584 byl rt. František Machala absolventem 2. turnusu Leteckého učiliště, a zmínka o jeho havárii je i na str. 747. Pozn.: Jeho jméno bývá často zkomoleno, např. dle publikace „Třistadvanáctá peruť RAF a Jižní Čechy“, str. 89 zahynul při výcviku rtn. F. Machatka, dle [198] zahynul rtm. František Machota, dle knihy „Vzlet zakázán“, str. 90 František Machata.
19.7.1948 u Žiliny, Sk C-2 (Arado 96) v.č.106 -  ? posádka rt. Antonín Valice, rtm. Ján Michalík, havárie, letadlo zničeno. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 131.
 ? 23.7.1948  ? Chotělice C-2B1 (Arado 96) v.č.623, ozn. A-123 - - izraelský pilotní žák Daniel Aloni nouzově přistál a letoun shořel. [199] Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 151. Dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5. se stalo 2.9.1948 – nebo Daniel Aloni zrušil další letadlo?.
11.8.1948 Opatovice u Brna S-199.18 1 † rtm. Michal Novotňák. Nevybral střemhlavý let. (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199)
20.8.1948 hora Ještěd C-103 (Siebel 204D) v.č.233 5(3) † pilot šrtm. Václav Barborka, † radiotelegrafista rtm. Ján Padúch, † navigátor čet. Josef Kroulík, a cestující † ing. Vladimír Karmazín, † ing. Antonín Husník, letadlo Leteckého dopravního pluku narazilo v mlze do terénu cestou z Prahy do Liberce. Letecký konstruktér Antonín Husník, Fronta.cz MOHYLA LETCŮ NA JEŠTĚDU – Lužické hory a Liberecko – Historické zajímavosti – Památná místa a zajímavosti, InfoČesko Pozn.: C-103 (nebo také D-44) je dopravní provedení letadla C-3, s neproskleným spodkem přídě.
14.9.1948 Planá S-199.127 1 † rt. František Kvasnička zemřel v nemocnici 15.9.1948. Vybočení při vzletu a náraz do zemního valu, letoun shořel. (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199, popis události v knize „České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950“, str.183-186, a v knize „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 746) Jeho hrob v Sukoradech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: Během vzletu S-199 se zvedá ze země nejprve ocas, přičemž gyroskopický moment vrtule způsobuje snahu letadla vybočit. To je normální u všech letadel této koncepce, ale u S-199 byla, vlivem těžké vrtule z bombardéru, snaha o vybočení nezvykle silná. Vybočení je nutno korigovat směrovkou, ale ta je účinná až při velké rychlosti. Kdo správný postup nezvládl, letadlo ve směru neudržel. Pokud bylo v novém směru dost místa, bylo možno vzlet dokončit. Ale když letadlo mířilo na překážku, bylo zle. Buď do ní narazilo, nebo je pilot odtrhl při nedostatečné rychlosti, takže sice vzlétlo, ale nebylo ještě řiditelné, a ve vzduchu se převrátilo a spadlo. Zastavit před překážkou zpravidla nešlo, neboť od určité rychlosti potřebuje letadlo delší dráhu k zastavení než k vzletu.
8.10.1948 Černice, Plzeň C-104 (Bücker 131) v.č.101 2 - † rt. Jiří Keřtof, † rt. Alois Pilař, oba od LP4. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 204, a dle publikace České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950, str. 129. Pozn.: dvouplošníky Bücker 131 pro Luftwaffe za války vyráběla i firma Aero, po válce je dál vyráběla jako C-4, a když došly německé motory Hirth, nahradila je motory Walter, a byl z toho C-104.
8.10.1948 Pardubice S-199.345 1 † rtm. Víťazoslav Petrivalský (Petrivaldský) z LVA, havárie při vzletu, letadlo vybočilo a převrátilo se. (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199)[42] Pozn.: Během vzletu S-199 se zvedá ze země nejprve ocas, přičemž gyroskopický moment vrtule způsobuje snahu letadla vybočit. To je normální u všech letadel této koncepce, ale u S-199 byla, vlivem těžké vrtule z bombardéru, snaha o vybočení nezvykle silná. Vybočení je nutno korigovat směrovkou, ale ta je účinná až při velké rychlosti. Kdo správný postup nezvládl, letadlo ve směru neudržel. Pokud bylo v novém směru dost místa, bylo možno vzlet dokončit. Ale když letadlo mířilo na překážku, bylo zle. Buď do ní narazilo, nebo je pilot odtrhl při nedostatečné rychlosti, takže sice vzlétlo, ale nebylo ještě řiditelné, a ve vzduchu se převrátilo a spadlo. Zastavit před překážkou zpravidla nešlo, neboť od určité rychlosti potřebuje letadlo delší dráhu k zastavení než k vzletu. V případě Víťazoslava Petrivalského není uvedeno, zda se letadlo převrátilo ve vzduchu, nebo ještě na zemi.
11.10.1948 Uhřiněves B-36 (DH-98 Mosquito) 2 - † kpt. Vratislav Liška (za války pilot RAF), † ppor. MUDr. František Votruba. Při akrobacii v malé výšce zachytili křídlem o terén a havarovali, kpt. Liška je pohřben v Olomouci – Černovíru. (dle publikace „V pilotním výcviku 1947 – 1949“) [200]
14.10.1948 Pardubice S-199.344 1 † ak. Josef Bísek z LVA, havárie při prvním samostatném vzletu s S-199, vše shořelo. Popis havárie v publikaci Miroslava Irry „Mezek“ AVIA S/CS-199 na str. 77.[42] Pozn.: Během vzletu S-199 se zvedá ze země nejprve ocas, přičemž gyroskopický moment vrtule způsobuje snahu letadla vybočit. To je normální u všech letadel této koncepce, ale u S-199 byla, vlivem těžké vrtule z bombardéru, snaha o vybočení nezvykle silná. Vybočení je nutno korigovat směrovkou, ale ta je účinná až při velké rychlosti. Kdo správný postup nezvládl, letadlo ve směru neudržel. Pokud bylo v novém směru dost místa, bylo možno vzlet dokončit. Ale když letadlo mířilo na překážku, bylo zle. Buď do ní narazilo, nebo je pilot odtrhl při nedostatečné rychlosti, takže sice vzlétlo, ale nebylo ještě řiditelné, a ve vzduchu se převrátilo a spadlo – to se stalo Josefu Bískovi. Zastavit před překážkou zpravidla nešlo, neboť od určité rychlosti potřebuje letadlo delší dráhu k zastavení než k vzletu.
22.10.1948 u Rokytnice, Orlické hory C-2B (Arado 96) v.č.590, ozn. A-200 2 † rt. Luděk Bruclík, † rt. Václav Čížek z LVA, při klesání přes mraky náraz do kopce, dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 148 se stalo u Žamberku, což je 8km od Rokytnice.[42]
25.10.1948 letecká střelnice Žárovice C-2B1 (Arado 96) v.č.679 1 - † izraelský pilotní žák Gideon Szuran. Byl cvičen v LU v rámci akce DI (Důvěrné Izrael). Dle publikace České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950, str. 85, knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 194 – 200 a článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5, a [201]. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 157. Pozn.: Letecká střelnice Žárovice se nacházela ve VVP Dědice (Vojenský újezd Březina) u Vyškova na Moravě.
26.10.1948 Moravec u Nového Města na Moravě S-199.158 Porucha chlazení, pilot škpt. Jan Truhlář vyskočil. (dle monografie „Mezek“ S-199)
24.11.1948 letecká střelnice Žárovice C-6.37 + C-6.26 (Bücker 181) 2 - izraelští pilotní žáci † Juraj Moškovič, † Leopold Bergman, srážka. Byli cvičeni v LU v rámci akce DI (Důvěrné Izrael). Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 226 a 227, dále dle publikace České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950, str. 85, knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 194 – 200, a [202]. Dle jiných pramenů byl jeden z letounů C-106 (letadla Bücker 181 pro Luftwaffe se za války vyráběla i v Otrokovicích, po válce je tam dál vyráběli jako Zlin 181, po vojensku C-6, a když došly německé motory Hirth, nahradili je motory Walter, a byl z toho Zlin 381, po vojensku C-106). Pozn.: Dle jmen oba Izraelští piloti pocházeli z Evropy, odkud po válce mnoho Židů odešlo do Izraele.
25.11.1948 u Dluhonic, Přerov C-104 (Bücker 131) v.č. 229 - 1 Dne 25. listopadu 1948 pilotovi Jozefovi Kovačíkovi s letounem C-104 ze stavu leteckého pluku 43 při běžném cvičném letu začal ve výšce asi 1 000 metrů hořet motor. Pilot s popáleninami seskočil na padáku a dopadl mezi rodinné domky na Velké Dlážce. Hořící letoun se zřítil nedaleko železniční trati u Dluhonic. Dle článku Josefa Voltra ve Sborníku státního okresního archivu v Přerově 2003. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 213.
24.1.1949 u Mělníka C-106 (Bücker 181) v.č.6 2 - † pilot rtm. Karel Šícha, † Julius Lužný. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 233, a knihy Vzlet zakázán, str. 84-95. Hrob Karla Šíchy v Brandýse n. L. je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
26.1.1949  ? IL-2 1  ? † čet. dsl. Jiří Podlipný od LP30 „Ostravský“ (VÚ 4614). Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 368 a 585, a knihy „Vzlet zakázán“ str. 92. Pilot čet. Jiří Podlipný byl absolventem 3. turnusu Leteckého učiliště, ukončeného 27.5.1948.
4.3.1949 Kvaštov, Sedlec-Prčice B-36 (DH Mosquito FB. Mk.VI) 2 † pilot rotný Michal Engelman, † navigátor št. kapitán Stanislav Židlický. Pomník na místě. [203]
30.3.1949 u Klatov K-68 (Piper L-4) - 1 pilot por. dělostřelectva Jiří Šimek těžce zraněn. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 311. V knize „Vzlet zakázán“, str. 94 je chybně uvedeno, že zahynul. Pozn.: Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 372 byl Jiří Šimek v lednu 1949 dělostřelecký pozorovatel u LP41.
31.3.1949 Plavecké Podhradie, Sk S-199.151 1 † por. Eduard Rizman. Srážka za letu s S-199.137 por. Pravoslava Kalického, který mu vrtulí přesekl trup za kabinou. (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199)
6.5.1949 Štarnov, Šternberk C-106 (Bűcker 181) v.č.65 2 † rtm. Alois Vičar, † let.dor. Viliam Žáček, žák Leteckého učiliště. Destrukce křídla při vývrtce. Dle publikace „V pilotním výcviku 1947 – 1949“, doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 238.
10.5.1949 Pardubice C-3A (Siebel 204D), v.č. 386 + CS.199.533 - 2? z posádky C-3A byl učitel létání rtm. Jan Škarban lehce zraněn, rt. Karel Šamšula asi nezraněn, a žáci pilotní školy Leteckého učiliště: Jiří (Zdeněk) Sedláček těžce zraněn, Miroslav Suský a Miroslav Slovák asi nezraněni, letoun C-3A na zrušení. Srážka na zemi, pilot si nevšiml vysazení jednoho motoru, a při přidání plynu letoun na jeden motor zatočil a vjel do dráhy přistávajícímu CS-199.533. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 178. V knize „Vzlet zakázán“ str. 84-95 je chybně uvedeno, že zahynuli. Pozn.: CS-199.533 byl jen poškozen, jeho posádka por. Rostislav Luska a ak. Lubomír Martinů asi nezraněna.
26.5.1949 Jaroměřice C-3A (Siebel Si 204) 7 0 † por. Leopold Margetin, † rt. Jindřich Gubarjev, † čet. Miroslav Tuček, letečtí dorostenci: † Antonín Beneš, † Josef Daněk, † František Drgoň, † Rudolf Ďurčo.Společná havarie s letounem u Jevíčka. Pomník na místě – [204] [205]
26.5.1949 Jevíčko C-3A (Siebel Si 204) 7 0 † por. Jan Pavlíček, † por. Jiří Kolář, † ppor František Hoffmann, letečtí dorostenci: † Bartoloměj Jurec, † Zdeněk Koláček, † František Král, † Jan Machálek. Společná havarie s letounem u Jaroměřic. Pomník nedaleko vodní nádrže Smolenská [206] [207]
30.5.1949 Praha - Letňany C-104 (Bücker 131) v.č.156 - 1 pplk. Ing. Vladimír Šimůnek těžce zraněn. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 208, v knize „Vzlet zakázán“, str. 94 je chybně uvedeno, že zahynul.
10.6.1949 Bratislava K-65 (Fi 156 „Storch“) 1 2? † svob. Bedřich Pavlacký, škpt. Ján Samaš a šrtm. Bedřich Potocký přežili. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 294. V knize „Vzlet zakázán“, str. 84-95 je však chybně uvedeno, že Ján Samaš a Bedřich Potocký zahynuli. Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 379 a 380 sloužili oba v lednu 1949 u LP44, a dle str. 546 Bedřich Potocký v roce 1950 absolvoval LVA. Pplk Ján Samaš zemřel v roce 1988, a jeho hrob v Piešťanech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Takže uvedenou nehodu skutečně oba přežili.
1.7.1949 u osady Lhůty, Třemošnice C-3B (Siebel 204E) v.č.408, ozn. UB-1 1 1 † škpt. Antonín Ocelka (letěl jako cestující), pilot por. Brezina těžce zraněn, radiotelegrafista ppor. Buk nezraněn, technik rt. Svátek nezraněn. Při letu z Prahy do Prostějova za špatné viditelnosti narazili do kopce. Více na stránkách Letecké badatelny. Pozn.: Antonín Ocelka i jeho starší bratr Josef Ocelka létali za války u RAF.[1]
21.7.1949 Plzeň - Bory S-199.358 - 1 porucha podvozku při přistání, por. Ján Svítek od LP4 těžce zraněn – dle monografie „Mezek“ S-199. V knize „Vzlet zakázán“, str. 93 je chybně uvedeno, že Ján Svítek zahynul. Ve skutečnosti přežil, a 29.4.1952 zrušil další S-199 – opět dle monografie „Mezek“ S-199.
9.8.1949 Cheb S-199.360 + S-199.136 - 1? kolize při startu, pilot rt. Gustáv Gembický těžce zraněn, rt. Jan Morava asi nezraněn, oba od LP4, obě letadla zrušena – dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199. V knize „Vzlet zakázán“, str. 90 je chybně uvedeno, že Jan Morava zahynul.
9.8.1949 Bochov S-199.261 1 † rt. František Kozárský. Srážka za letu s letounem S-199.268 por. Jaroslava Smejkala, který nouzově přistál, pilot por. Jaromír Šmejkal asi nezraněn. (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199) Více na stránkách Letecké badatelny. Hrob Františka Kozárského v Králově Dvoře je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
2.9.1949 Prosek S-199.424 - 1 vysazení motoru, pilot rt. Josef Bohaboj těžce zraněn při nouzovém přistání - dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199. V knize Vzlet zakázán, str. 84 je chybně uvedeno, že Josef Bohaboj zahynul.
4.9.1949 Brno C-4 (Bücker 131) v.č.1 - 1 por. Jiří Šutt těžce zraněn při havárii při oslavách Dne letectva. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 193. Dle čtvrtletníku Dobřichovické Kukátko, 2009/4, str. 25 [dobrich.cz/kukatko/XXV_2009_4.pdf ] a [208] po havárii ochrnul, ale později se stal spoluzakladatelem Jachetního klubu Dobřichovice a mistrem republiky v jachtingu. V knize „Vzlet zakázán“, str. 94 je chybně uvedeno, že zahynul. Pozn. : Dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 510 byl por. Jiří Šutt od LP8 povolán k 5.9.1949 k výcviku na S-92 (Me-262), kde mělo být prvních sedm pilotů naší armády přeškoleno na proudová letadla. Tam už se nedostavil.
5.9.1949 Rusek, Hradec Králové C-106.77 + C-106.98 3 - † ak. Zdeněk Fryš, † ak. Vlastimil Friedl, † učitel létání rt. Josef Čepila z LVA, srážka ve vzduchu [209] Hroby Zdeňka Fryše v Pardubicích a Vlastimila Friedla v Lužích jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
6.9.1949 u Křimic, Plzeň C-104 (Bücker 131) v.č.226 1  ? † pilot por. děl. Karel Sombota od Dělostřelecké letky 1. Dle knihy Vzlet zakázán, str. 93, a dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 395. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 226.
19.9.1949 Praha – Letňany S-199.437 1 † pilot rt. Václav Štác z Ústředního leteckého skladu (VÚ 8908). Přejímací let nového letadla. Po úniku glykolu do kabiny pilot ztratil vědomí a havaroval. Dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199 a knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 420.
23.9.1949 Josefov C-106.95 (Bűcker 181) 1 - † ak. Jiří Brambůrek z LVA, havárie při nouzovém přistání [210]
18.10.1949 Kuchyňa, Sk C-3B (Siebel 204E) v.č. 449 3 - † pilot čet. Ladislav (Lacko) Rusek, † radista ppor. Jozef Fojtlin, † rt. Jaroslav Molhanec, všichni od LSU. Dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 62 havarovali před přistáním, dle jiných pramenů narazili do drátů VN. Dále dle knihy „Vzlet zakázán“, str. 84-95, a dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 633 (zde je však u Ruska chybné datum 18.10.1950). Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 187. Pomník na místě. Pomník i hroby Ruska a Fojtlina jsou uvedeny na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: LSU bylo Letecké střelecké učiliště, umístěné na letišti Nový Dvor (nebo taky Kuchyňa) u Malacek na Slovensku. U letiště byla Letecká střelnice Malacky.
14.11.1949 Pardubice S-199.445 - 1 havárie při startu, pilot ak. Boris Rýdl těžce zraněn, dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199 a [211]. V knize „Vzlet zakázán“, str. 92 je chybně uvedeno, že Boris Rýdl zahynul, ve skutečnosti havárii přežil, a později létal u ČSA.
2.12.1949 Radostín u Velkého Meziříčí CS-99.437 2 † por. Miloš Hrbek, † rt. Leopold Kozák. V mlze náraz do terénu. (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199) Pozn.: CS-99 je čs. poválečné vojenské označení originálního dvoumístného Messerschmidtu 109 s původním motorem.
3.1.1950 Choceň K-65 (Fi 156) 2 † por. Jaroslav Procházka a † pplk. Ing. Josef Veselý
24.1.1950 Prostějov C-2B1 (Arado 96) v.č.795, ozn. UB-41 2 † por. Matěj Vlasák, † žák letecké akademie Miroslav Kelnar. Havárie na okruhu před přistáním. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 164.
26.1.1950 Pardubice S-199.119 1 † žák letecké akademie Otto Cvek. Po startu vybočil ze směru a narazil do hangáru, vše shořelo i s letadly v hangáru. Popis havárie v monografii „Mezek“ AVIA S/CS-199, str. 77, a na stránkách Letecké badatelny.
17.3.1950 Malobratřice, Sobotka S-199.82 1 † akademik Jaroslav Fejt z LVA havaroval po srážce s S-199.7 pilota ak. Ivana Pavla, který nouzově přistál u Horního Bousova (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199) [212]
21.3.1950 Divec, Hradec Králové C-2B1 (Arado 96) v.č.663 - 2 instruktor ppor. Josef Tomek lehce zraněn, ak. Jiří Čečil popálen. Porucha motoru, při nouzovém přistání se letadlo převrátilo a shořelo. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 131. Popis havárie od Jiřího Čečila je v knize „Vzlet povoluji!“ na str. 166.
28.3.1950 letecká střelnice Malacky, Sk S-199.105 1 † žák letecké akademie Karel Nerad havaroval na letecké střelnici v Malackách – nevybral střemhlavý let. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 12, popis havárie i v monografii „Mezek“ AVIA S/CS-199, str. 77. Pozn.: S-199 měl při střemhlavém letu vysokou rychlostí tendenci náklánět se do strany, což bylo nutno před vybráním srovnat. Někdy to prý křidélky srovnat nešlo, a pilot musel čekat na snížení rychlosti - pokud k tomu měl dost výšky.
4.4.1950 Roštín, okr. Kroměříž C-2B (Arado 96) v.č.522 1 † žák leteckého učiliště Oldřich Rychtář. V mlze narazil do vrcholku Chřibů. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 12. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 141.
18.4.1950 letiště Strakonice C-2B (Arado 96) v.č.509 2(1)  ? † rt. Martin Funka od LP5, a další osoba na letišti. Letecká nekázeň, nálet na osoby na letišti, náraz do země. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 12. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 140.
26.4.1950 Plzeň S-199.213 1 † rt. Otto Ryšánek. Vybočení při startu, letadlo vyjelo mimo letiště, kde se převrátilo a shořelo. (dle monografie „Mezek“ S-199) Pozn.: Během vzletu S-199 se zvedá ze země nejprve ocas, přičemž gyroskopický moment vrtule způsobuje snahu letadla vybočit. To je normální u všech letadel této koncepce, ale u S-199 byla, vlivem těžké vrtule z bombardéru, snaha o vybočení nezvykle silná. Vybočení je nutno korigovat směrovkou, ale ta je účinná až při velké rychlosti. Kdo správný postup nezvládl, letadlo ve směru neudržel. Pokud bylo v novém směru dost místa, bylo možno vzlet dokončit. Ale když letadlo mířilo na překážku (v tomto případě nerovný povrch za letištěm), bylo zle. Buď do ní najelo, nebo je pilot odtrhl při nedostatečné rychlosti, takže sice vzlétlo, ale nebylo ještě řiditelné, a ve vzduchu se převrátilo a spadlo. Zastavit před překážkou zpravidla nešlo, neboť od určité rychlosti potřebuje letadlo delší dráhu k zastavení než k vzletu.
9.5.1950 Olomouc C-106 (Bűcker 181) v.č.22 1 † let. dor. Vladimír Šouc. Srážka s C-2B.528 na okruhu před přistáním. Druhý letoun jen poškozen. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 234.
15.5.1950 u Rabštějnské Lhoty C-3A (Siebel 204D) v.č. 504 - 5 por. Jozef Horváth, ppor. Bohumil Serbus, por. Adolf Skládaný, škpt. Jaroslav Zdráhala, ppor. Michal Kanca zraněni. Po vzletu z letiště Chrudim porucha motoru, při nouzovém přistání zachytili o vedení VN. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 179, a dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 63. V knize Vzlet zakázán, str. 84-95 je chybně uvedeno, že všichni zahynuli.
15.5.1950 Holice u Olomouce C-2 (Arado 96) v.č.206 1? 1-2 †? por. Jindřich Macháček, žák čet. Luboš Kolmačka zraněn, od LŠP1. Porucha motoru, nouzové přistání. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 13 por. Macháček zahynul. Dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 136. byl por. Macháček těžce zraněn.
8.6.1950 Hradec Králové C-2 (Arado 96) v.č. 531 1 1 † instruktor rt. Josef Votýpka?, letecký akademik Jan Říha? byl zraněn, porucha motoru po startu a požár při nouzovém přistání. Dle [213], článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5, dle knihy „Československé vojenské letectvo 1945 – 1950“, str. 811, a dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 142 zahynul Josef Votýpka. Naopak dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 13 a 20 zahynul Jan Říha a Josef Votýpka byl zraněn.
20.6.1950 Horka, Bakov n. Jizerou S-199.426 1 † rt. Přemysl Gűttel od LP5, požár motoru nebo porucha chlazení, pilot pravděpodobně následkem nadýchání výparů ztratil vědomí a narazil do země. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str.13, a monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199. Vyšetřovací spis o nehodě je na stránkách Letecké badatelny.
30.6.1950 letecká střelnice Malacky, Sk S-199.228 1 † rt. Štefan Hájek od LP9. Nevybral střemhlavý let při cvičném bombardování, letadlo se při vybírání naklánělo doleva, a nakonec se převrátilo na záda a narazilo do země. Ve vyšetřovací zprávě je uvedeno: “ke katastrofě by nebylo došlo, kdyby letové vlastnosti letounu S-199 nebyly znemožnily pilotu zasáhnout." Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str.13, a monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199. Vyšetřovací spis o nehodě je na stránkách Letecké badatelny. Pozn.: S-199 měl při střemhlavém letu vysokou rychlostí tendenci náklánět se do strany, což bylo nutno před vybráním srovnat. Někdy to prý křidélky srovnat nešlo, a pilot musel čekat na snížení rychlosti - pokud k tomu měl dost výšky. A to Štefan Hájek neměl.
25.7.1950 Lipnice, Plzeň S-199.438 1 † por. Josef Kliment od 5.slp, chyba pilotáže a pád do vývrtky. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ str. 13. Popis události i kopie vyšetřovacího spisu na stránkách Letecké badatelny [214].
14.9.1950 Pardubice CS-199.509 1 † technik rt. Ladislav Fleissig; CS-199 s posádkou npor. Klement Božík a žák LVA Josef Hvězda, narazil na letišti do stojícího S-199.86, a vrtulí smrtelně zranil technika, stojícího u letounu. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 13 a 14, a dle monografie „Mezek“ S-199. Mírně odlišná verze události je na [215]. Pozn.: V knize „Vzlet zakázán“ str. 84 a 87 je chybně uvedeno, že oba piloti CS-199 při této nehodě zahynuli.
5.10.1950 Poličky, Doloplazy, okr. PV S-199.335 1 † rt. žák leteckého učiliště Stanislav Puk po chybě pilotáže narazil do země. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 14 nevybral vývrtku u Poliček, dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199 v ostré zatáčce převrátil letadlo na záda a poté narazil do země u Nezamyslic, což je 2km jižně od Poliček.
28.10.1950 Slavec, Plešivec,okr. Rožňava, Sk K-65 Čáp (Fi-156) 1 - † por. Jaroslav Man, pilot letecké hlídky Košice bezpečnostního letectva, havaroval při letu z Brna do Košic. Za špatné viditelnosti narazil do vrchů Silické planiny. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 14. Jaroslav Man pocházel z Budišova, okr. Třebíč, kde je i pohřben, a jeho životopis je uveden na stránkách rodné obce. Pozn.: V knize je uvedena imatrikulace letadla OK-BZU a č. 129, v životopisu zase OK-BZN.
11.11.1950 Kadolec u Křižanova S-199.20 1 † rt. Vladislav Krejcar od LP 5. Při přeletu Prešov – Brno – Plzeň narazil v nízké oblačnosti do terénu. Spolu s ním letěl a taky havaroval Karel Tomiška. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 14, a na stránkách Letecké badatelny [216]
11.11.1950 Lhotky / Sviny, Křižanov S-199.97 1 † rt. Karel Tomiška od LP 5 zemřel při převozu do nemocnice. Při přeletu Prešov – Brno – Plzeň narazil v nízké oblačnosti do terénu. Spolu s ním letěl a taky havaroval Vladislav Krejcar. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 14, a na stránkách Letecké badatelny [217].
30.11.1950 Prostějov C-2B1 (Arado 96) v.č.775 1(0) - † pilot por. Bohumil Livar (ve funkci řídícího létání) byl usmrcen pojíždějícím letadlem, jehož pilot, letecký dorostenec Miroslav Svárovský ho přes kapotu motoru nemohl vidět. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 14. Dle článku „Arado – jejich osud“ v časopisu L+K 2006, č. 4,5 se stalo 17. 11. 1950. Doplněno dle knihy „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 163. Hrob Bohumila Livara v Úpici je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
22.12.1950 Smrčná/Hybrálec u Jihlavy K-65A Čáp (Fi 156 Storch) 3 † pilot kpt. Eduard Spousta – velitel Bezpečnostního letectva SNB, † kpt. StB Jaromír Horák, † plk. SNB Viktor Linhart. Letadlo bezpečnostního letectva havarovalo za špatných povětrnostních podmínek cestou z Prahy do Břeclavi. (pozn.: Letoun sice nebyl vojenský, ale civilní už vůbec ne. Takže patří sem.) [218] V knize „Výzbroj čs. Vojenského letectva 1945 – 1950, 1. díl“, str. 290 je chybné datum 12.12.1950
13.3.1951 Javůrek u Rosic u Brna S-199.62 1 † por. Zdeněk Voženílek od 5.lsp. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 34 při letu Plzeň – Brno – Hodonín – Malacky vletěl malou rychlostí v malé výšce do nízké oblačnosti, a když uviděl zvedající se terén, tak přidal prudce plyn a zatočil, načež gyroskopický moment vrtule stáhl příď pod horizont a letadlo narazilo do země. Dle popisu na stránkách Letecké badatelny za stejné situace při přidání plynu reakční moment vrtule letadlo naklonil, a výsledek byl stejný. Pomník na místě.
5.4.1951 Praha - Třeboradice S-199.219 1 † Antonín Kraus, tovární pilot Avie. Požár motoru za letu. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 37, a v časopisu L+K 2006, č.10,str. 20 – 25.
9.4.1951 Praha, letiště Letňany S-199.237 1 † rt. Jaroslav Jirák od 3. leteckého stíhacího pluku. Letadlo se při přistání převrátilo. Jeho hrob v Rakovníku je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 39.
10.4.1951 Olomouc C – 5 (Zlin Z 26) 2 † strš. Jiří Motyčka, † pilotní žák Vladimír Vondruška. Porucha motoru při startu, pád 200m za letištěm.
23.4.1951 Semice u Českého Brodu S-199.166 1 † rt. František Kahoun od 3. leteckého stíhacího pluku. Porucha motoru, pilot vyskočil, ale padák se roztrhl o ocas letadla. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 38., a na stránkách Letecké badatelny.
2.5.1951 Zvolen, SK C2 (Arado 96) 2 † pilotní žák Josef Bata, † pilotní žák Lubomír Bezděk. Havárie na okruhu letiště před přistáním.
16.5.1951 Spojil, okr. Pardubice S-199.312 - Požár za letu, pilot ak. Jaroslav Šupka vyskočil, letadlo dopadlo do zahrady. (dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199 a stránek Letecké badatelny)
17.5.1951 Černíkovice, Chřastany, okr. Benešov S-199.235 - por. Jan Šurák vyskočil. Porucha motoru, technik zapomněl doplnit olej. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka a [219]
17.5.1951 Cakov, u Olomouce C2 (Arado 96) 2 † strš. Miroslav Michl, † ppor Miroslav Vysoký. Havárie při akrobacii v malé výšce. Hrob Miroslava Michla je na [220]
7.6.1951 Kalnica u Nového mesta, SK C2 (Arado 96) 2 † pilot ppor. Karel Krátký, † pozorovatel npor. Ladislav Buk. Při cvičném náletu viděl pozdě el. vedení, chtěl je podletět a narazil do země.
21.6.1951 Svitavy S-199.09 -  ? požár za letu, npor. Josef Štěpánek vyskočil [221]
11.7.1951 Žbany?, okr. Teplice K 65 (Fi 156) 1 † strt. Jiří Vrba. Zachytil o dráty VN při "chemické asanaci polí proti hmyzu, zavlečenému k nám západními imperialisty"
22.7.1951 Oprechtice, okr. Domažlice C3B (Siebel 204) 3 † rt. Jaroslav Dovrtěl, †ppor.Jaroslav Vopálecký, †svob. Otto Čapek. Havárie po vysazení levého motoru.
31.7.1951 Brno, Líšeň S-199.137 1 † por. Stanislav Strnad od 3. leteckého stíhacího pluku zemřel v nemocnici 8.8.1951. Porucha motoru, havárie při nouzovém přistání. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 64.
9.8.1951 Strakonice C2B (Arado 96) 1 1 † por.Josef Hrdlička, rt. Cyril Dolíhal zraněn. Havárie na okruhu před přistáním. Hrob Josefa Hrdličky ve Zdicích je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
19.9.1951 Kunovice S 199.291 1 † kpt. Bohuslav Skořepa. Odtržený kryt kabiny poranil pilota, ten v bezvědomí narazil do země. Dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199. Jeho hrob v Olomouci je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [222]
25.9.1951 Babice nad Svitavou/Bílovice u Brna Douglas DC-3/C-47A-20-DK (v.č. 12948, ev.ozn. D-17/D-03) 5 † kpt. František Rezek, † por. Jiří Hanek, † kpt. Miroslav Veselý, † por Stanislav Roubínek, † por. Štěpán Chytil od Leteckého dopravního pluku. Došlo k oddělení vrtule po vzletu z Brna [223] Pomník na N 19°16' 00,8´´ E 016°39' 50,7´´
26.9.1951 Blato, okr. Chrudim C-106.73 (Bűcker 181) 2 † ppor. Josef Řehák, † svob. ak. Josef Sedlář od 2.lšp, v noci na okruhu vletěli do mraku a ztratili prostorovou orientaci. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str.71 a [224]. Pozn.: Dle knihy Osudy letců, str. 72 se žák jmenoval Jan Sedlák.
30.9.1951 Smědeč S-199.520 1 † por. Oskar Gardaš, náraz do terénu za špatné viditelnosti. Popis události na stránkách Letecké badatelny, dále v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 72, a taky dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199. Jeho hrob v Lovčicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
17.10.1951 Lužany, okr. Plzeň C2B (Arado 96) 1 1 † ppor.Jaromír Žufka, svob.Jaroslav Černý zraněn. Havárie při nepovoleném cvičném souboji s jiným letadlem. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
12.11.1951 Jevany XLE-10 2 † Karel Vaněk, † Ing. Božetěch Dubový. Pomník na místě.
28.11.1951 Zbečno, okr. Rakovník C2 (Arado 96) 1 1 † ppor. Stanislav Kadlec, por. Milan Jelínek zraněn. Náraz do el. vedení, dopad na pravý břeh Berounky. Více na [225]. V knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ je chybně uvedeno datum 5.12.1951
16.1.1952 Komořany okr. Vyškov Avia B-33 (Il-10) 2 pilot por. Lubomír Kuběna, střelec Miroslav Kokeš zraněni. V nízkém letu zachytili o terén a tvrdě dosedli. Pevné pancéřování bitevního IL-10 jim zachránilo život.
5.3.1952 Přelouč Focke Achgelis Fa 223 - 1 pilotoval tovární pilot firmy Avia František Janča, mechanik František Hoffman zraněn. Havárie při vzletu německého vrtulníku, druhého ze dvou, které u nás po válce zůstaly. [226]
19.3.1952 Sojovice, Lysá n. L. MiG-15 1 † kpt. Jan Červený od 1.lsp, první katastrofa MiGu-15 v Československu. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str .90. Jméno pilota je uvedeno na pomníku letců v Milovicích.[42]
16.5.1952 Chrudim Praga XE-II 1 † tovární pilot firmy Avia František Janča. Prototyp československého vrtulníku, závada po vzletu, stroj neovladatelný, pilot vyskočil, ale vzhledem k malé výšce zahynul.
22.5.1952 Nižný Svidník/Hanušovice (východní Sk) C-106.135 (Bűcker 181) 2 † instruktor ppor. Miroslav Sychra, † žák svob. Bedřich Jeník, od 2. lšp. Letecká nekázeň v malé výšce. Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 112. Hrob Bedřicha Jeníka v Pardubicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
4-5.7. 1952 Svidnice, Chrudim Aero C-3AF (Siebel Si 204D) v.č.604 5 pilot ppor. Jaromír(Jiří) Krejčí, por. Vladimír Brokeš, ppor. Rudolf Werner, hlavní lékař IP-LSU pplk. Mudr Jaroslav Hron, a dva ze tří žáků (Pavel Valent, Karel Vorlíček, Karel Rašín) zraněni. Noční let za účasti hlavního lékaře ke zjištění příčin častých nevolností žáků. Porucha levého motoru, havárie při nouzovém přistání 6 km JV od letiště. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 127 (s datem 4.7.), dále dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 65 (s datem 5.7.). K havárii totiž došlo v noci ze 4. na 5. 7.1952 kolem půlnoci.
15.7.1952 Letkov u Plzně S-199.146 1 † ppor. František Rendl, srážka za letu, pro malou výšku nestačil vyskočit. Pilot druhého letounu npor. Zdeněk Šefl nouzově přistál nezraněn, jeho letoun S-199.458 zrušen. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 131, dále dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199
18.7.1952 Ohrozim okr. PV Aero C-3A (Siebel Si 204D) 8 † pilot škpt. Ludovít Pivarček, † pplk. Josef Kvapil, † npor. Vladimír Krofta, † por. Jiří Jehlička, † por. Vladislav Pachta, † ppor. Karel Kostelníček, † ppor Jan Podhorský, † mechanik des. Cyril Hanuliak. Po startu ze Stichovic vysadil motor, a letadlo v zatáčce sklouzlo po křídle. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka na str. 132, a v knize Osudy letců. Hrob Vladislava Pachty v Úvalech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
22.7.1952 Sološnica, Malacky, Sk S-199.181 - 1 ppor. Karel Pícha vyskočil a byl zraněn, letoun zničen. Prostřelení vlastní vrtule při střelbě na vlečný rukáv, příčina: vadná stará munice z války.
29.7.1952 Nové Mlýny C-5 (Zlin 26 Trenér) 1 † por.František Bauer. Konstrukční vada – exploze palivové nádrže zapřičiněná elektrickým palivoměrem roztrhla křídlo. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
2.8.1952 Přerov, Dluhonice/Rokytnice MiG-15 1 † svob. Jan Přichystal
20.8.1952 Plzeň S-199.320 - 1 npor. Zdeněk Kác od 4.lsp těžce zraněn. Vysazení motoru a následně pád do dvora Keramo Plzeň. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 150.
7.9.1952 letiště Poprad Tatry C-104 (Bűcker 131) 2 † rt. Robert Rojko, † por. Zdeněk Pastyřík. Na leteckém dnu předváděli akrobacii s civilním letounem. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, na str. 155, a na [227]
20.9.1952 Chlum u Lomnice nad Popelkou Aero C-3A (Siebel Si 204D) 3 † por. Vladimír Levický, †por. Karel Šašek, †ppor. Jiří Železo. V oblačnosti náraz do kopce Tábor. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, a na [228]
23.9.1952 Vidim, Doksy Avia S-199.348 1 † kpt. Eduard Kříž, zaměstnanec leteckých opraven Kbely zahynul při pravidelném zkušebním letu za špatných povětrnostních podmínek. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 162, dále dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199. Pomník na místě.
29.9.1952 Stříbro S-199.506 - 1 † por. Josef Pašek. Nevybral pád, dopad na břeh řeky Mže 3 km SV od Stříbra. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 164, dále dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199
7.10.1952 Ludina (nebo Rudnik), V od Myjavy, Sk S-199.135 + S-199.349 1 1 † ppor. Josef Vaněk, por. Zdeněk Rodr zraněn, oba od 3. leteckého stíhacího pluku. Za špatné viditelnosti Vaněk narazil do terénu a Rodr nouzově přistál. Hrob Josefa Vaňka v Přešticích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 168.
16.10.1952 Cheb S 101 (Jak 23) 1 † por. Jiří Čermák. Při pohotovostním startu hledal v mapě a narazil do terénu 2 km za letištěm. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
18.10.1952 Moravské Loděnice C-5 (Zlin 26 Trenér) 2 † ppor. Ján Hriňo, † žák čet. Antonín Blábolil od 1.lšp. (dle knihy Osudy letců, str. 80 se jmenovali Ivan Hreňo a Antonín Blabolil). Příčinou byla konstrukční vada – exploze palivové nádrže zapřičiněná elektrickým palivoměrem roztrhla křídlo. Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 170.
1.11.1952 Klenčí pod Čerchovem MiG-15 1 † npor. František Tešlar, v nízké oblačnosti náraz do kopce. Pozn.: Dle knihy Zrušená křídla havaroval Alexandr Tešlar 5km od letiště Líně.
30.11.1952 vrch Bradlo, Vřesovice u Kyjova Douglas DC-3/C-47A-75-DL (D-21) 5 † velitel letadla pilot škpt. Antonín Větroň, † druhý pilot por. Jiří Dvořák, † navigátor npor. Viliam Antal, † RTG ppor. František Gregr, † palubní mechanik npor. Vlastimil Koval, všichni od Leteckého dopravního pluku. Pomníček na místě je uveden na stránkách Pomníky letců, popis nehody i na stránkách Letecké badatelny. Posádka dostala rozkaz přepravit z Prahy do Brna tiskové matrice Rudého práva, protože letadlo ČSA, které matrice obvykle přepravovalo, pro špatné počasí neletělo. Chybami v navigaci a v zaměření z letiště Brno zahájili sestup bez viditelnosti v nesprávném místě a narazili do kopce ve Chřibech. Zda pak Rudé právo v Brně vytiskli, nevím. Popis události i v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, na str. 177 – velitel se zde jmenuje Větrovec. Hrob Jiřího Dvořáka v Rajhradě je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
15.1.1953 Sušice u Heřmanova Městce Aero C-3AF (Siebel Si 204) 3 3 † ppor Jaromír Šimeček, † por. František Hrubý, †des. žák Jaromír Čaja, zranění ppor. Oldřich Mikeska, des. žák Celnak, rt. žák Jan Cekal. V oblačnosti náraz do kopce. Pomník na místě. [229]
10.2.1953 u silnice Zbuch – Chotěšov MiG-15 1 † por. Václav Zapotil, porucha řízení po startu z letiště Plzeň – Líně. Dle knihy Zrušená křídla byla příčinou zajištěná řídící páka.
25.3.1953 Dobřany u Plzně (letecká střelnice Vysoká) MiG-15 1 † por. Rostislav Švanda, nevybral zteč po střelbě na PC
27.3.1953 Kámen, okr. Havlíčkův Brod K 75 (Aero 45) 3 † pilot Rudolf Škoda, † plk. Jan Šiška, †kpt. Stanislav Klíma. Příčina neobjasněna. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
1.4.1953 Hradčany u Mimoně Aero C-3A (Siebel Si 204D) 1 † mjr. Jan Kopečný, ppor. Miroslav Hladník a kpt. Miroslav Kořínek vyskočili. Požár motoru, letoun havaroval před letištěm Hradčany.
7.4.1953 Lednické Rovne, okr. Púchov, Sk C2 (Arado 96) 2 † por. Bohumil Hasman, † žák svob. Jaroslav Henek. Letecká nekázeň (akrobacie nad obcí), dopad do farní zahrady. Hrob Jaroslava Heneka je na [230]
13.4.1953 Haniska, Sk C 106 (Bűcker 181) 1 1 † por. Bohumil Jeníček, žák Miroslav Moravec zraněn. Nevybrali vývrtku.
12.5.1953 Šumperk Aero C-3A (Siebel Si 204D) v.č.390 Porucha řízení, posádka pilot ppor. Milan Alušic, šturman por. František Žák, radista ppor. Rudolf Verner opustila letoun u Skutče, letoun bez posádky letěl dál, a po hodině dopadl v 70 km vzdáleném Šumperku do zahrady. Trosky zlomily nohu muži, který zde pracoval. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 238, a dle knihy „Síbl“ Siebel Si 204/Aero C-3 v československém letectvu“, str. 65.
12.5.1953 Remeňany, okr. Giraltovce, Sk C-106 (Bűcker 181) 1 † por. Milan Šrámek, žák Drahomír Mask vyskočil. Při prudkém obratu došlo k destrukci křídla.
19.5.1953 Čakovice Avia B-33 (Il-10) 2 pilot por. Jiří Bláha a technik čet.abs.Josef Šourek zraněni. Porucha motoru, havárie při nouzovém přistání.
21.5.1953 Sielnica u Zvolena S-199.10 1 † žák des. Jaroslav Lipovský. Havárie při zvratu. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 244, dále dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199.
21.5.1953 u Plzně ? MiG-15 1 † por. Bedřich Janečka, nevybral souvrat a narazil do země.
5.6.1953 letecká střelnice Dlouhá Louka u Plzně Avia B-33 (Il-10) 2 † por. Vendelín Bosý, †por. Ludvík Pejchar. Nevybral zteč na PC.
13.6.1953 Šalková, Sk CS-199.535 - 1 npor. Jiří Černý a žák svob. František Maloušek (Malušek) vyskočili. Požár motoru. Žák, který seděl vpředu, byl popálen a navíc dopadl do řeky Hron. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 254, a na [231]
15.6.1953 u Kosobud, okr. Milevsko MiG-15 1 † npor. Richard Fratrič Pomník na místě. [232]
17.6.1953 Švábenice u Ivanovic na Hané Avia B-33 (Il-10) 2 † svob. Zdeněk Hais, † svob. Zdeněk Paleček. Za nízké oblačnosti náraz do terénu. Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 255.
19.6.1953 Hradčany u Mimoně Aero C-3A (Siebel Si 204D) v.č.403 2 1 † pilot por. František Tesárek, † šturman čet. Ladislav Ritter, RTG por. Boris Tachtulec zraněn. Po startu zachytil o stromy a dopadl 3 km od letiště. Havárie si nikdo na letišti nevšiml, pátrání začalo až po hodině, nalezeni byli za 33 hodin. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 256, a na stránkách Letecké badatelny. [233].
7.7.1953 letecká střelnice Brdy S-199.513 - 1 por. Jaroslav Pospíšil vyskočil a poranil si kotník. Při cvičných střelbách na vlečný rukáv si ustřelil list vlastní vrtule – příčinou mohla být vadná stará munice z války nebo porucha synchronizátoru střelby. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 262, a na stránkách Letecké badatelny. [234]
7.7.1953  ? S 101 (Jak 23) - kpt. Milan Garzstka nouzově přistál, letoun zničen. Příčina: vadné ovládání motoru a nezkušený pilot. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
9.7.1953 letiště Brno – Černovice S-199.528 1 † por. Milan Procházka od 3. leteckého stíhacího pluku. Utržení listu vrtule za letu, pilot vyskočil příliš nízko. Dopad letounu i pilota doprostřed letiště. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 264.
7.8.1953 Pernek u Malacek, Sk Aero C-3A (Siebel Si 204D) 4 † pilot por. Zdeněk Jeřábek, † šturman por. František Bohdal, † RTG por. Josef Novák, † střelec des. Miloslav Bezděk. V noci na okruhu letiště Malacky vybočil z kurzu a narazil do kopce Klokočina. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
13.8.1953 Špančice u Trnavy, Sk K-68 (Piper L4) - 2 + 1 pilot por. Gejza Filo a npor. Štefan Motyčka zraněni. Před letem oba pili a za letu prováděli veselé nálety nízko nad zem. Zachytili o strom a spadli na hřbitov. Poranili i faráře, ale všichni přežili. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
24.8.1953 Ledenice 2 x MiG-15 1 1 † por. Jaroslav Sejrek, srážka při natáčení filmu Den letectva, kpt. Rudolf Duchoň se katapultoval. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
31.8.1953 Mělník, Vehlovice Avia B-33 (Il-10) 2 † por. Štefan Drietonský, †střelec des. Ján Lapšanský. Při náletu na PC narazil do stromu a dopadl do řeky Labe.
15.9.1953 Rejvíz, Dolní údolí, Jeseníky Jak-23 1 polský stroj i pilot, por. Francizsek Burek narazil do země ve střemhlavém letu, o katapultáž se nepokusil. Pravděpodobně mu selhal přívod kyslíku a on ztratil vědomí. Pomník na místě odhalen v roce 2013. Více na stránkách Letecké badatelny. [235]
1.10.1953 Klecany C-106 (Bűcker 181) - pilot por. Zdeňka Havlíčková a navigátor Zbyněk Flekl nezraněni. Porucha motoru po startu.
6.10.1953 Stichovice u PV S-199.58 1 †por. Josef Musil. Požár motoru, při nouzovém přistání před letištěm letoun explodoval. Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 280.
6.10.1953 Zeměchy u Loun MiG-15 1 † por. Zdeněk Bejček, ztráta prostorové orientace v mraku, dopad do náspu železnice.
13.11.1953 Krakovany u Piešťan, Sk Avia B-33 (Il-10) 1 1 † mechanik svob. Ján Škudr, pilot por. Bohuslav Malý zraněn. Havárie v nízké oblačnosti.
18.12.1953 Žabčice, okr. Brno – venkov Avia B-33 (Il-10) 1 † por. František Jaroš, pád v malé výšce, dopad na železniční násep.
2.3.1954 Hradčany u Mimoně Aero C-3A (Siebel Si 204D) v.č.370 3 pilot por. Josef Jerman, RTG por. Zdeněk Landa a šturman por. Jaroslav Franěk zraněni. Porucha motoru, pád do autoparku letiště Hradčany. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 315.
18.3.1954 Rusek u Hradce Králové Aero C-3A (Siebel Si 204D) 3 1 † npor. František Štarcha, †npor. Rudolf Palatický, † šturman npor. Antonín Burian, RTG por. Václav Pták zraněn. Porucha motoru na okruhu letiště. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
9.4.1954 Domousnice, okr. Mladá Boleslav 2× MiG-15 2 † por. Zbyněk Lukavský, † por. Jaroslav Plecitý, oba od 7.lsp, srážka v mraku při letu ve formaci. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str .326. Jména pilotů jsou uvedena na pomníku letců v Milovicích.[42]
16.4.1954 Kotvrdovice, Blansko CS-199.541 2 † por. Josef Zigmund, † čet. Josef Kratochvíl. Vletěli do sněhové přeháňky a ztratili prostorovou orientaci. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 328, dále dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199. Pomník na místě. [236]
6.5.1954 Plzeň MiG-15 - 1 por. Václav Ohem, požár letounu při vzletu, přerušený vzlet, na konci VPD pilot opustil letoun
15.5.1954 Štěpánov MiG-15 1 † por. Karel Staroštík, při cvičném manévrovém boji náraz do země.
28.5.1954 Křemže/ Třísov C2 (Arado 96) - 2 npor. Jan Kasal a npor. Jan Vazač vyskočili, zraněni. Při střelbě na vlečný rukáv došlo k prostřelení listu vrtule. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, a na [237]
5.6.1954 Vrdy, okr. Čáslav C-5 (Zlin 26 Trenér) 1 1 † Václava Maršounová, mechanik Vladimír Pilliarik zraněn. Letecká nekázeň. Při exhibici nad rodnou obcí pilotka zachytila o strom. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
8.6.1954 Velešín MiG-15 1 † por. Jan Bill, po ztrátě rychlosti náraz do země.
9.6.1954 Dub na Moravě Avia B-33 (Il-10) 1 † por. Stanislav Pavlík, žák svob. Vladimír Holub vyskočil. Nevybrali vývrtku.
17.6.1954 Strupčice MiG-15 1 † por. Josef Kulíšek, neřízené klesání, příčina neznámá, dopad do JZD.
30.6.1954 Lutotín, okr. PV S-199.121 1 † des. Bohuslav Charvát byl posledním pilotem, který zahynul na S-199. Z neznámé příčiny přešel do střemhlavého letu vysokou rychlostí a narazil do země. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 349, dále dle monografie „Mezek“ AVIA S/CS-199.
13.7.1954 Hrádek u N.Mesta n.V.,Sk Avia CB-33 (UIl-10) 2 † por. Vladimír Moudrý, † čet. Otakar Hrabálek. Při útoku na vlečný terč v prudké zatáčce pád, který nevybral. Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 352. Dle [238] je pomník na místě. Hrob Vladimíra Moudrého v Prostějově je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
27.7.1954 Lenešice MiG-15 por. Jiří Ondra ztratil v mraku prostorovou orientaci a katapultoval se.
27.7.1954 Kamenný Újezd MiG-15 zadření ložiska motoru, mjr. Miloš Hradecký se katapultoval
27.7.1954 Přerov MiG-15 vysazení motoru při přistání, pilot por. Theier nouzově přistál. poškozený letoun byl vyřazen
29.7.1954 Přerov MiG-15 vysazení motoru při přistání, piloti npor. Klíma a por. Stiller nouzově přistáli, letoun opraven
16.8.1954 Vlašim Piper L-4, OK-AOD - 1 člen aeroklubu a hornický učeň Milan Novák, 18 let, chtěl emigrovat z nešťastné lásky. Nechal však na letišti dopis na rozloučenou a „kamarádi“ to včas nahlásili. Byli za ním vysláni hotovostní stíhači a sestřelili ho. V publikaci Vysoká „rudá“ zeď je uvedeno, že ho sestřelil hotovostní stíhač Jiří Hejduk, ale v knihách „Stříbrný tryskáč MiG 15“ a „Osudy letců“ je uvedeno, že ho aktivně sestřelil Milan Hlavica, který hotovost ani neměl.
14.10.1954 Lednické Rovne, Sk Avia B-33 (Il-10) 1 por. Miroslav Trnečka zraněn. Na letecké střelnici zachytil o strom, letoun zničen.
23.10.1954 Jinačovice u Brna Avia B-33 (Il-10) 2 † pilot por. Jiří Tvrdoň, † střelec des. Ivo Rosa (Ivan Roza, Zroza) od 28. bilp nevybrali vývrtku. Pomník na místě. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny, a v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, na str. 370. Šlo o zálet letounu, a střelec letět neměl – taky jsou nejasnosti v jeho jméně. [239] [240]
14.1.1955 Lužná, okr. Rakovník 2 x MiG-15 por Vladimír Mencl a por. Jiří Sedlák se katapultovali. Mencl se katapultoval pro zdravotní indispozici a jeho prázdný letoun narazil do Sedláka. Oba letouny dopadly v blízkosti hájovny Krásná Dolina. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka. Dle [241] „15. stíhací letecký pluk Žatec“ se stalo 15.1.1955
25.1.1955 Račice B-33 (IL-10), č.1899, ozn.LK-13 2 † pilot por. Jindřich Kyzlink, † des. Stanislav Doubek od 28.bilp. V nízké oblačnosti náraz do země. Pomník na místě. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny, a v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, na str. 387. [242]
1.3.1955 Piešťany, Sk Avia B-33 (Il-10) pilot por. Ján Šupa nezraněn. Chyba při startu, letoun narazil do nákladního automobilu na silnici. Vše shořelo, nikdo nebyl zraněn.
22.3.1955 Plzeň - Doudlevice B-33 (IL-10), č.1435, ozn.NZ-18 1 posádka por. Josef Joura zraněn, npor. Vladimír Krutil nezraněn. Porucha motoru, dopad do závodů V. I. Lenina v Plzni (Škoda Plzeň, Elektrotechnická továrna v Plzni-Doudlevcích). Popis a foto nehody na stránkách Letecké badatelny, a v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, na str. 395.
25.3.1955 České Budějovice MiG-15 únik paliva, při přistání na letišti požár. Letoun zničen, pilot npor. Leo Burget nezraněn. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
3.4.1955 Seiffen, NDR MiG-15 1 † por. Josef Štercl, celá skupina zabloudila do NDR, pro poruchu čerpání nedostatek paliva, zahynul při nouzovém přistání. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka. Dle [243] „15. stíhací letecký pluk Žatec“ se stalo 5. 4. 1955, dle jiných pramenů i 3. 2. 1955.
4.4.1955 Brno, Líšeň MiG-15 1 † npor. Zdeněk Moravec, bez kyslíkové masky ztráta vědomí, dopad do vápencového lomu.
29.4.1955 Novosedly nad Nežárkou MiG-15 1 † por. Milan Štepaník, při střelbě na VC narazil do rukávu
4.5.1955 střelnice Emanuelov MiG-15 1 † por. Ivan Boukal, při střelbě na PC nevybral zteč
8.6.1955 Želeč Avia B-33 (Il-10) pilot por. Ludvík Dvořák nezraněn. Porucha motoru, nouzové přistání, letoun zničen.
14.6.1955 2 km jihozápadně od Loun MiG-15bis 1 † por. Herbert Kos, požár za letu
23.6.1955 Otradov Avia B-33 (Il-10)  ? pilot por. Jaromír Kuš a technik por. Zdeněk Sýkora vyskočili. V oblačnosti ztratili prostorovou orientaci. Dle knihy „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
30.6.1955 Hořičky u Náchoda MiG-15 por. Alois Jurník nenašel letiště a pro nedostatek paliva nouzově přistál do lesa. Letoun zničen. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
12.7.1955 Buglovce, Sk MiG-15 1 † por. Jan Gryc, při nouzovém přistání pro nedostatek paliva
14.7.1955 Městec Králové/Běrunice MiG-15 1 † por. Karel Zvářal, při nouzovém přistání po ztrátě orientace.
16.7.1955 Žatec MiG-15bis 1 † npor. Rudolf Jedlička, havárie na letišti při přistání s vychýlenou přídavnou nádrží, která nešla odhodit.
19.7.1955 Hradčany u Mimoně Aero C-3A (Siebel Si 204D) 3 1 † pilot por. Josef Kovář, † letovod por. Václav Fejta, † RTG rtn. Jan Heger. V oblačnosti skluz po křídle do země. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
21.7.1955 Bezno, Mladá C 11 (Jak 11) 2 † npor. Karel Bělohradský, †por. Josef Novotný. V bouřkové oblačnosti ztratili prostorovou orientaci a narazili do země. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str.426. Jména pilotů jsou uvedena na pomníku letců v Milovicích.
26.7.1955 na okruhu letiště Kbely MiG-15UTI 2 † npor. Ota Somerlík, † npor. Miroslav Jirásek, srážka s MiG-15 pilota kpt. Jana Dostála, který přistál
12.8.1955 Lipec, Týnec n. Sázavou MiG-15, v.č.141570, t.č. EX-58 1 por. Zdeněk Hurník od 18. slp nevybral vývrtku a při katapultáži se zranil[43] Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 428.
31.8.1955 Praha - Řepy CB-33 (UIL-10), č.3503, ozn.LK-24 - 1 † pilot npor. Chalupník lehce zraněn, por. Alois Hron nezraněn, letoun od 28.bilp zničen. Porucha motoru při nácviku oslav Dne letectva a havárie při nouzovém přistání. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny,
6.9.1955 Staňkovice u Žatce MiG-15bis 1 † npor. Oldřich Brabec, požár po startu
20.9.1955 Stod MiG-15bis 1 † por. Zdeněk Berka, srážka dvojice letadel po startu, kpt. Karol Kilián přistál.
2.10.1955 Piešťany, Sk C-5 (Zlin 26 Trenér) 2 † por. Štefan Kolár, † npor. Martin Zahradník. Letecká nekázeň, pád do města. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
27.10.1955 Zbiroh MiG-15bis 1 † npor. Jaroslav Hejduk. Při přiblížení na přistání náraz do kopce Brno.
21. 1. 1956 Horné Pršany, Sk MiG-15 1 † por. Stanislav Pivoda, havárie po startu, dopad do kopce Laštok.
1. 2. 1956 Černá za Bory MiG-15, v.č.141575 por. Zdeněk Smetana od 18. slp nevybral vývrtku a katapultoval se. Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 460.
7. 3. 1956 Litschau, Rakousko MiG-15bis 1 † npor. Stanislav Novák, vysazení přístrojů, ztráta orientace, dopad 600m za státní hranicí
18. 4. 1956 Mnichova Lehota, okr. Trenčín, Sk Avia B-33 (Il-10) 1 † pilot por. Antonín Morský od 28. bilp. V oblačnosti náraz do kopce Kniežecí vrch. [244]
18. 4. 1956 Podmoky MiG-15bis 1 † kpt. Pavel Kaucký
21. 4. 1956 Kostelec na Hané Avia B-33 (Il-10) 1 † pilot por. Jiří Ent. V prudké zatáčce pád do vývrtky, dopad do zahrady. Jeho hrob v Praze 7 je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
21. 4. 1956 Slavkov u Brna MiG-15 1 † por. Josef Jenerál, zavadil o sloup VN
23. 4. 1956 Záchlumí, Žamberk MiG-15, v.č.613647 1 kpt. Anton Gendiar od 4. slp těžce zraněn při nouzovém přistání po vysazení motoru (voda v palivu). Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 471.[43]
25. 4. 1956 Lány na Důlku, okr. Pardubice 2 x MiG-15 1 † por. Jan Havlík, srážka dvojice letounů, kpt. Jiří Doleček se katapultoval. Oba letouny dopadly na kravín JZD Lány u Důlku a zničily jej. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
15. 5. 1956 Obora /Kaznějov MiG-15 1 † kpt. Otto Zeman. Pomník na místě.[44]
8. 6. 1956 Lietava u Žiliny, Sk MiG-15 silná námraza, pplk. Miloš Hradecký se katapultoval. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
13. 6. 1956 Kšice MiG-15 npor. Josef Ondrouč se katapultoval. Srážka s letounem MiG-15 npor. Václava Ohema, který přistál bez pravé výškovky. Ondrovič prováděl zteč na Ohema, sledovaného paprskem světlometu a narazil do něj. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka.
21. 6. 1956  ? MiG-15 ? 1 - † des. František Ševčík. Dle knihy Vzlet zakázán, str. 94 zahynul na letounu MiG-15. Jeho jméno je uvedeno na pomníku ZAHYNULI PŘI VÝCVIKU NA OBRANU SVÉ VLASTI, před štábem základny taktického letectva v Chotusicích. Mezi piloty, kteří zahynuli na letounu MiG-15, na [245], však jmenován není, v seznamu obětí leteckých katastrof roku 1956 v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ na str. 505 rovněž ne. Pozn.: 21.6.1956 zahynul des. František Ševčík a 21.9.1956 zahynul des. Jaroslav Šefčík. Nejde o chyby v různých zdrojích a o jednoho letce?
3. 7. 1956 Lom nad Rimavicou u Banské Bystrice, Slovensko Douglas DC-3/C-47B-10-DK (ev.ozn. D-13) 21(6)? zahynulo 15 cestujících důstojníků čs. armády (npor. Karel Filipovský, por. Emil Hulín, kpt. Jan Zach, npor. Jaroslav Šimek, por. Hosef Obst, kpt. Václav Uhlíř, npor. Otakar Kodyš, kpt. Jan Hrubý, npor. Stanislav Jurka, por. Jan Satoria, npor. Ladislav Skřiče,k mjr. Josef Florian, por. Josef Konečný, npor. Michal Upohlav, npor. Bohumil Bulla) a 6 členů posádky Leteckého dopravního pluku: † pilot npor. František Holman, † pilot npor. Václav Havlík, † letovod npor. Jaroslav Bureš, † letovod por Jiří Filc, † radista npor Antonín Havránek, † palubní technik npor. Karel Souček). Letoun havaroval v bouřce. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, kde však není uveden npor. Souček, takže počet mrtvých je zde uveden 20. Pomník na místě. Více v publikaci Vojenská história, 1/2013, str. 164.[45]
12. 7. 1956 Soblahov, Sk Avia B-33 (Il-10) 2 † pilot por. Otto Šrámek, † des. Josef Bartoš. V prudké zatáčce pád do vývrtky, dopad u hřbitova.
13. 7. 1956 Brno Avia CB-33 (Il-10UT) 2 † kpt. Jiří Černý, † npor. František (nebo Ota) Chaloupka od 4. letky 28. bilp, v noci na ploše letiště zhasl motor cvičného CB-33. Posádka při startování motoru zhasla světla a situaci nenahlásila řídícímu létání. Další CB-33 po vzletu zachytil podvozkem o kabinu a zabil oba piloty. Sám si urazil kolo a nouzově přistál. Jeho posádce se nic nestalo, ale letoun byl zrušen. Oproti tomu letoun, jehož posádka zahynula, byl jen lehce poškozen a opraven. Popis nehody v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, na str. 484, a v knize „Osudy letců“ od Dušana Schneidera na str. 99. Jméno npor. Chaloupky se v obou knihách liší - František nebo Ota. Hrob kpt. Černého na ÚH v Brně je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
14. 7. 1956 České Budějovice? MiG-15bis 1 † kpt. Pavel Vítek, srážka při nácviku akrobatické skupiny s MiG-15 kpt. Dáška, který přistál poblíž letiště České Budějovice
1. 8. 1956 Podhořany u Ronova/Lovčice MiG-15 1 † por. Ervín Poliak, pád do vývrtky
14. 8. 1956 České Budějovice MiG-15bis 1 † kpt. Jaroslav Dašek, srážka při nácviku akrobatické skupiny s MiG-15 npor. Janovského, který přistál, kpt. Dašek zahynul při pokusu o přistání.
16. 8. 1956 Egypt MiG-15UTI 1 stroj patřil syrskému letectvu, pilot byl Čechoslovák, † kpt. Josef Saksún
21. 9. 1956 Hájek, Olšany, Čáslav MiG-15, č. 1175 1 † des. Jaroslav Šefčík od 2.lšp. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG-15“ str. 493. Pozn.: 21.6.1956 prý zahynul des. František Ševčík a 21.9.1956 zahynul des. Jaroslav Šefčík. Nejde o chyby v různých zdrojích a o jednoho letce?
30. 9. 1956 Milovice MiG-15bis, č. 3704 1 † npor. Josef Jiroušek od 47.pzlp, za špatného počasí náraz do země. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str.494. Jméno pilota je uvedeno na pomníku letců v Milovicích.[46]
6. 11. 1956 České Budějovice MiG-15bis 1 † npor. Miroslav Rada – po vysazení motoru nehoda při přistání na letišti.Další dva letouny formace nouzově přistály – důvodem byla voda v palivu.
10.11.1956 Kocanda, okr. Hlinsko Zlin Z 26 Trenér 2 npor. František Pavlík a kpt. Josef Voháňka zraněni. Pozn.: 29.9.1956 bylo zrušeno čs. vojenské označení letadel (v tomto případě C 5) a dále bylo používáno pouze označení typu.
21.11.1956 Pohořelice, okr. Brno – Venkov MiG-15 1 † kpt. Lubomír Lilge, pád do vývrtky. Jeho hrob v Hradci Králové je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
12.12.1956 Bášť MiG-15bis 1 † kpt. Jiří Sládek.Pomník na místě.
14. 1. 1957 Vstiš u Plzně MiG-15UTI 1 Technická závada stála za vynuceným přistáním „spárky“ MiG-15UTI u obce Vstiš na Plzeňsku. Osádka nehodu stroje trupového znaku RO-82 bez úhony přežila, ale křídlem byl usmrcen náhodný chodec, místní dvanáctiletý hoch Jan Bodiš. Pomník na místě.
18. 1. 1957 Sereď, Sk IL-10) npor. Julius Siegel narazil do stromu, letoun zničen.
6. 2. 1957 u Kozlova, okr. Olomouc UIL-28, ozn. BA-10 3 † pilot mjr. Václav Koutenka, † sovětský instruktor Ivan Pavlovič Vlasov, † střelec a RTG kpt. Ladislav Dom. Na okruhu letiště Přerov narazili v oblačnosti do kopce. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny, a v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, na str. 509. Pozn.: Letoun UIL-28 (nebo také IL-28U) byl cvičná verze bombardovacího IL-28, od kterého se lišil absencí prosklené přídě, a dvěma pilotními kabinami za sebou.
20. 2. 1957 Albrechtice MiG-15 npor. Vladimír Mrkva se katapultoval. Srážka s letounem MiG-15 kpt. Josefa Ference, který přistál v Pardubicích.
1. 3. 1957 Zbiroh MiG-15bis 1 † npor. Václav Bílek, v oblaku pád do vývrtky, nízké vybrání a náraz do stodoly. Článek o nehodě i foto na [246]
12. 3. 1957 Hradčany u Mimoně MiG-15bis, č.3805 1 † npor. František Vyvadil, havárie při pokusu o přistání na letišti po vysazení motoru. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str. 515, a na [247]
16. 3. 1957 Malacky, Sk IL-10 1 npor. Milan Alfőldy zraněn, svob. Miloslav Sedláček. Vysazení motoru po startu, pád do lesa.
23. 4. 1957 Lenešice ? MiG-15bis 1 † kpt. Karol Frič, při klesání na okruh letiště Žatec nevyrovnal a narazil do země
3. 5. 1957 Štětí, Roudnice n.L. MiG-15bis 1 † npor. František Hudák od 47.pzlp, letecká nekázeň při cvičné zteči a srážka s Il-28R, který přistál. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str.529. Jméno pilota je uvedeno na pomníku letců v Milovicích.[47]
16. 5. 1957 Březejc u Velkého Meziříčí MiG-15 1 † por. Ladislav Klimek od 20.slp. Pomník na místě. [248]
11. 6. 1957 Prievaly, Sk IL-10 1 ? † pilot por. Otto Nedvěd od 30.bilp. Náraz do terénu při návratu ze střelnice Malacky do Piešťan. Popis události v knize Stříbrný tryskáč MiG-15, str. 536 [249]
13. 6. 1957 dopady Skršín a Vrbice, Ústecký kraj 2× MiG-15 1 srážka ve vzduchu, pilot Stanislav Hyka ztratil vědomí následkem otravy jídlem a vrazil do stroje por. Jiřího Hálka. Oba piloti se katapultovali. Podle knihy Vzlet povoluji od Dušana Schneidera.
5. 7. 1957 Mladá MiG-15bis, č.3029 1 † npor. Milan Alušic, na okruhu letiště Mladá zachytil o stožár zaměřovače. Popis události v knize „Stříbrný tryskáč MiG 15“ od Libora Režnáka, str.540. Jméno pilota je uvedeno na pomníku letců v Milovicích[47]
19. 7. 1957 u Lékařovy Lhoty MiG-15UTI 2 † kpt. Vladimír Tomčík, † kpt. Drahoslav Pácl.Pomník na místě.
24. 7. 1957 Žleby, okr. Kutná Hora 2× MiG-15 2 † kpt. František Šenkýř, † npor. Jiří Dolejš. Srážka při rozchodu dvojice. František Šenkýř je pohřben v Piešťanech. Jména obou letců jsou uvedena na pomníku Obětem leteckého výcviku na obranu vlasti v Chotusicích, který je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
8. 8. 1957 letiště Praha – Kbely L-60 Brigadýr 1 † pilot Ludovít Dobrovodský (slovenský válečný pilot, létal jako stíhač Slovenského státu na východní frontě a pak i za SNP). Při předváděcím letu došlo k destrukci křídla.
24. 9. 1957 Šimanov, okr.Jihlava MiG-15 1 † mjr. Josef Zbořil. Při živelném klesání pod oblaky ve dvojici ztráta vedoucího, náraz do kopce. Pomník na místě.
30. 9. 1957 Ostrov u Stříbra? MiG-15 + IL 10 3 † mjr. Rudolf Janda (Mig), † kpt. Miroslav Havlíček, † kpt. Emil Burian, srážka v mracích, chyba řízení letového provozu
30. 9. 1957 Letov – Blšany 2× MiG-15 1 † npor. Radoslav Schrőmer, srážka ve formaci za turbulence, npor. Josef Majksner se katapultoval.
23.10.1957 Komňa/Starý Hrozenkov, okr. Uherské Hradiště Aero Ae-45 3 † generálmajor Emil Cilc, † pilot npor. Rostislav Zbořil, † palubní technik por. Jaroslav Koudela. Posádka přepravovala velitele 4. stř. sboru gen. Cilce z Olomouce do Trenčína. V mlze letěli nad silnicí a v prostoru Nový Dvůr/Rasová zachytili o stromy. Pomník na místě. [250]
19.11.1957 Dřevohostice/Bezuchov, Přerov Iljušin Il-28 3 † por. Miloslav Matějka, † npor. František Spurný, † staršina Bohumil Utínek. Pomník na místě. [251]
6. 3. 1958 České Budějovice MiG-15bis 1 † kpt. Jiří Dvořák od 1.slp. nedaleko letiště narazil do země
13. 3. 1958  ? K-60 Brigadýr 1?  ? † pilot Jan Smolan zahynul při záletu počasí. Dle knihy Vzlet zakázán, str. 93, a knihy „Zrušená křídla“, str. 357.
25. 3. 1958 Český Brod MiG-15bis, č.3812 1 † pplk. Miloslav Hobl havaroval při nouzovém přistání pro poruchu motoru a za dva dny zemřel v nemocnici. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
31. 3. 1958  ? MiG-15bis 1 † npor. Štěpán Večerek
4. 4. 1958 Pukanec MiG-15UTI 2 † kpt. Jiří Konečný, † npor. Milan Polák, pomník na místě.(dle Pomníky letců)
5. 5. 1958 Cirkvice u Kolína MiG-15 1 † por. Miloslav Kučera.Pomník na místě.
16. 6. 1958 Slavkov u Brna MiG-15 1 † npor. Miroslav Peša od 3. slp. Při cvičném souboji dvojic ostrý manévr se ztrátou rychlosti a pád, pilot se pokusil o katapultáž, která nebyla vzhledem k malé výšce úspěšná. Pomník v blízkosti místa nehody byl odhalen v roce 2016. Článek o pilotovi je na [252]
23. 7. 1958 Dražkovice MiG-15bis, č.3842 - npor. František Hadraba od 47. pzlp nezvládl let v bouřce a katapultoval se. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str. 35.
4. 8. 1958 Žatec MiG-19P, č.0741 1 † kpt. Drahoslav Hoření od 11.slp, vysazení obou motorů pro špatně přepnutá palivová čerpadla různých nádrží. Následkem toho nízký tlak oleje v řízení, pomalá reakce řízení a havárie při pokusu o přistání na letišti. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str. 36.
12. 8. 1958 u Prešova, Sk K-60 Brigadýr 3 † pilot npor. Jaromír Šebesta, † výsadkář čet. M. Puškár, † výsadkář. čet. J. Tichý, který vyhazoval dýmovnice. Jedna zapálená zůstala v letadle, pilot pro dým neviděl a havarovali. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Dle [253] je pomník na místě. Hrob Jaromíra Šebesty v Holešově je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
26.8.1958 Poličná u Valašského Meziříčí Iljušin Il-28 24.bolp 2 1 46. bombardovací divize z Přerova letectva ČSLA, † kpt. Stanislav Havlíček, † kpt. Oldřich Losert. Pamětní deska v obci.
12.11.1958 Bořice, Chrudim MiG-15bis, č.3150 1 † kpt. Ivo Martiník. Jeho jméno je uvedeno na pomníku letců v Milovicích.[47]
21.11.1958 Košice MiG-15bis 1 † kpt. Bohuslav Vintera, při nočním přistání narazil do země před VPD
28.11.1958 u Dobré Vody u Českých Budějovic MiG-15bis 1 † npor. Anton Valovič od 1. slp, při sestupu za ZPP narazil do terénu. Popis v knize Ocelový hřebec MiG-19. Jeho hrob v Jaslovských Bohunicích na Slovensku je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn: někdy bývá chybně uvedeno Antonín místo správného Anton, a rok 1959 místo správného 1958. Správné údaje jsou na jeho náhrobku.
4.1.1959 Bratislava, Sk MiG-15UTI, č.2624 2 † kpt. Božík Stodůlka, † npor. Milan Váňa, havárie při nočním přistání na letišti Ivánka. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
15.1.1959 Čilec MiG-15bis, č.3513 1 † kpt. Vladimír Kropáček od 8.slp, porucha motoru a havárie při pokusu o přistání na letišti Mladá. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
3.3.1959 Předměřice nad Labem MiG-15. č.1199 1 † mjr. Klement Božík od 2.lšp, porucha motoru při nočním startu, při nouzovém přistání ve tmě náraz do hospodářské budovy. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Jeho hrob v Pardubicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
 ? 16.3.1959 ? střelnice Leština u Čáslavi MiG-15SB, č.0439 - - npor. Dušan Komenda od 18. sbolp při střelbě fotokulometem na pozemní cíl zachytil o stromy a katapultoval se. [254] Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 se stalo 10.3.1959
21.3.1959 střelnice Bělečko MiG-15, č.0517 1 † npor. Jindřich Weber, při zteči na pozemní cíl zachytil o stromy.[43] Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
25.3.1959 Kralovice MiG-15bis, č.3510 1 † kpt. Miloš Veselý od 5.slp havaroval při startu z travnatého polního letiště, kola se bořila do rozměklé půdy, letoun nedosáhl vzletovou rychlost, přejel letiště a vybuchl. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
18.4.1959 u Košic, Sk MiG-15bis 1 † kpt. Květoslav Klíma od 7.slp, v noci náraz do kopce. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
22.4.1959 Děčínský Sněžník MiG-19S - zkušební pilot Vlastimil David pro poruchu radiokompasu ztratil orientaci a po spotřebování paliva vylezl a vyskočil. Katapult mu taky nefungoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
23.4.1959 u Pardubic MiG-15 1 † npor. František Lukáč od 18.sbolp, po startu ve formaci v zatáčce zachytil křídlem o zem. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
27.4.1959 Okna, Doksy MiG-15 - porucha hydrauliky, npor. Bedřich Vařák od 17.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
6.5.1959 Čáslav MiG-15UTI, č.2038 2 † mjr. Jan Patráš, † pplk. Jan Miklošík. Při přistání náraz do terénu před letištěm. Pomník v Čáslavi je na [255] [256]. Jejich jména jsou uvedena také na pamětní desce před štábem základny taktického letectva v Chotusicích, viz stránky Spolku pro vojenská pietní místa. V knize Ocelový hřebec MiG-19 jsou jejich jména uvedena jako Ján Miklošík a Ján Petráš, a datum 5.5.1959.
30.6.1959 Lisów, obec Promna, okres Białobrzegi, Polsko. Il-28 4(2) 2(1) † pilot kpt. Ludvík Vlach, † radista strš. Josef Škácha, letovod npor. Jiří Topinka zraněn. V domě v místě dopadu zahynula těhotná žena a její dvouletá dcerka, čtyřletý syn byl těžce zraněn. Stroj letěl na trase Přerov – Waršava a zpět jako cvičný cíl pro navádění polských stíhačů, a pilot asi za letu ztratil vědomí, protože neodpovídal na volání posádky ani neřídil. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
8.7.1959 České Budějovice ? MiG-19S - 1 porucha jednoho motoru, pilot npor. Stanislav Lenc od 1. slp přistání na jeden motor nezvládl a havaroval. Z hořící hromady plechu však vystoupil téměř nezraněný. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
9. 7. 1959 Žatec, Staňkovice MiG-15bis 1 † kpt. Ota Drázský, nezvládnutí pilotáže při cvičném vzdušném souboji s Lubomírem Houdkem. [257]
29. 7. 1959 Hradec Králové MiG-15 1 † voj. Jiří Adámek od 5. letky Leteckého učiliště v Prostějově, chyba při přistání a náraz do hangáru, vše shořelo i s 10 letadly Aeroklubu. Popis události je v knize Létání a letiště v Hradci Králové, str. 45
15. 8. 1959 Nové Košiariska, Bratislava, Sk MiG-15 1 † npor. Ladislav Ondra od 2.slp. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
18. 8. 1959 Kátov/Senice MiG-15bis 1 † npor. Josef Volařík. Jméno pilota je uvedeno na pomníku letců v Milovicích.[47]
27. 8. 1959 Letiště Čáslav MiG-15bis 1 † npor. Vladimír Moučka. Během soutěže přerušil akrobacii a vracel se ve výšce 500 m na střed letiště. Pak přešel do strmé spirály a narazil do země. Příčiny nehody nebyly zjištěny.
13.10.1959 Brno MiG-15bis - - npor. František Drábek od 3. slp zapomněl před přistáním vysunout podvozek. Z hořícího vraku však vystoupil nezraněný. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
22.10.1959 hora Dyleň, hranice s Německem 2× Lockheed F-84F-40 Thunderstreak němečtí piloti se zřítili na československé straně hranice, stačili se katapultovat, byli zadrženi a později vyhoštěni
10.11.1959 Radvanice MiG-15bis 1 † npor. Vlastimil Vránek nedodržel výšku při sestupu a zachytil o stromy. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
24.1.1960 u Malacek MiG-15SB, č.1310 1 † pplk. František Dolíhal z Leteckého zkušebního oddílu Výzkumného a zkušebního střediska 031. Během zkoušek s raketami LR-130 na letecké střelnici Malacky došlo k předčasnému výbuchu rakety po odpálení, exploze utrhla letadlu křídlo. Popis události v knize Zrušená křídla, str. 51, a na [258]. Jeho hrob v Troubsku je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: Na [259] je chybné datum havárie 7.1.1960. Nápis na pomníku potvrzuje datum 24.1.1960.
16.2.1960 kopec Medvědín, Špindlerův mlýn MiG-15SB, č.0550 1 † npor. Josef Petruška od 30.sbolp, ztráta orientace a náraz do terénu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.[48][49]
28.3.1960 Branišov u Kdyně Mi-4 č.0425 5 † npor. Bohuslav Černý, † npor. Jiří Šulc, † npor. Petr Egermaier, † npor. Stanislav Jursík, voj. † J. Jonáš. Utržení listu rotoru za letu. Pomník na místě. [260]
30.3.1960 Kostelany/Jankovice, u Kroměříže Avia Av-14 (Iljušin Il-14T) 7 - 46. bombardovací letecká divize ČSLA, † pilot kpt. Milan Blažíček (pohřben v Ostravě – Radvanicích), † pilot npor. Jindřich Konečný, † navigátor kpt. Luboš Retr, † radista npor. František Mareček, † palubní technik por. Zdeněk Bartoš, † operátor npor. Miloslav Šolc a † důstojník průzkumu oddělení divize kpt. Ludvík Prokop. Za špatné viditelnosti narazili do vrcholku Chřibů. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 a [261] [262]
28.4.1960 u Kadaně MiG-15R, č.3931 1 pád do vývrtky, npor. Jaroslav Dekánek od 11.slp se katapultoval.
13. 5. 1960  ? MiG-15UTI 1 † mjr. Drahomír Procházka. Za letu odpadl překryt zadní kabiny a zabil instruktora. Por. Milan Adamík přistál.
7. 6. 1960 Trenčín, Sk Jak-11 1 † kpt. František Čičatka od 32. bilp ztratil orientaci a narazil do kopce. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
23. 6. 1960 Košice MiG-15 1 † voj. Václav Brázda od 2.lšp, porucha hydrauliky a havárie na okruhu letiště. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
3. 8. 1960 Mirošov/Bobrová MiG-15 1 † npor. Ivo Wirgel. Za letu dým v kabině, pilot se neúspěšně katapultoval. Pomník na místě.
19. 8. 1960 Toužetín/Peruc u Loun MiG-15bis, č.3637 1 † npor. Jaroslav (nebo Jiří) Kodet od 11.slp, nesprávně nastavený výškoměr, při sestupu náraz do terénu. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
17. 9. 1960 Bítozeves, Žatec MiG-19P, č.0812 1 † kpt. Jaroslav Bureš od 11.slp, technická závada, letoun na okruhu letiště začal rotovat kolem podélné osy a ještě před dopadem vybuchl. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 a [263]
5.11.1960 Brno-Tuřany MiG-15UTI 2 † mjr. Milan Zámečník, † pplk. Václav Malucha, havárie při přistání. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
28.11.1960 Pardubice ? MiG-19PM, č.1003 - - požár po startu, kpt. Zdeněk Kalousek od 4.slp se katapultoval [264]
20.12.1960 Žatec MiG-15UTI 2 † kpt. Ladislav Záprt, † por. Vladimír Vrána, požár za letu na okruhu letiště. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
12.2.1961 Přerov Il-28 1 2 † radista – střelec nrtm. Alois Richtr, pilot kpt. Vlastimil Sadílek a navigátor kpt. Ján Hučín přežili. Nedodržení výšky a havárie před prahem dráhy. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
19.2.1961 Nýřany, Plzeň MiG-15bis 1 † npor. Jan Bednár
3. 3. 1961 Mladá Vožice L-60 "Brigadýr", č.0805 4 † pilot kpt. František Jankovský od 4. slp a technici † kpt. Ing. Dosoudil, † Michal Marcinkeih, † Miloš Rybníček; při letu na trase Pardubice – Bechyně – České Budějovice došlo ke zdravotní indispozici pilota a neřízený letoun narazil do země[50]
27. 3. 1961 u Ledenice ? MiG-15bis 1 † kpt. Arnošt Hošek. Vysazení motoru a katapultáž v malé výšce, padák se neotevřel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 se stalo u Kardašovy Řečice.
duben 1961 Štrampouch, okr. Kutná Hora MiG-15SB - - porucha motoru na okruhu letiště Čáslav, npor. Josef Velíšek od 28.sbolp se katapultoval [265] [266]
17. 4. 1961 Kostelní Střímelice MiG-19P, č.0917 - 1 porucha řízení, kpt. Jaroslav Veverka od 1. slp opustil letoun i přes poruchu katapultu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
21. 4. 1961 Senohrad, Sk MiG-15, č.1913 1 por. Tibor Sépi se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
21. 4. 1961 Zvolen/Senohrad, Sk MiG-15UTI, č.2623 1 † pplk. Jan Kaliský, kpt. J. Kubica se včas katapultoval, v rádiu slyšeli o katapultáži por. Sépiho a letěli ho najít. Pro porucha palivoměru jim došlo palivo. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
23. 5. 1961 u Sliače, SK MiG-15UTI, č.2619 1 1 † des. Jan Šťáva, kpt. Bárta se katapultoval. Srážka s MiG-15 kpt. Němce na okruhu letiště Sliač. Doplněno dle [267].
23. 5. 1961 u Sliače, SK MiG-15, č.0514 1 † kpt. Jaroslav Němec od 2. slp. Srážka s Mig-15 UTI na okruhu letiště Sliač. Doplněno dle [268].
28. 7. 1961 Mšeno MiG-15bis 1 † por. Josef Pohanka. Pomník na místě. Jméno pilota je uvedeno i na pomníku letců v Milovicích.[47]
2. 8. 1961 Robousy u Jičína MiG-15, č.1912 1 † zahraniční žák Soerisimo (z Mali nebo Indonésie) vlétl do proudu výtokových plynů jiného letadla. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
11. 8. 1961 Klčové Dlhé, Vranov n. Toplou, Sk MiG-15, č. 0448 1 † por. Jaroslav Kubík od 2.lšp Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
20. 9. 1961  ? MiG-15, č. 1954 - porucha motoru, por. Richard Oresky se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Pozn.: Čtyřmístné číslo 1954 bylo napsané na letadle. Jsou to poslední čtyři číslice z výrobního čísla letadla, v tomto případě 231954.
28.9.1961 u Heřmanova Městce MiG-15, č.1176 1 † kpt. František Tureček se díval do mapy a narazil do země. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
4.10.1961 Trpín, okr. Svitavy MiG-19P, č.0744 1 † kpt. Jaromír Chrastina od 8. slp, za příčinu nehody byla označena ztráta vědomí pilota. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 a [269]
23.2.1962 Lipanovice, okr. České Budějovice MiG-19S, č. 0307 - kpt. Karel Petrák od 1. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19
26. 2. 1962 u Trenčína, Sk Z-226, OK-KNS 2 † kpt. Jaroslav Brož, † ppl. Vojtech Šebín havaroval při záletu letounu po GO. Na [270] je chybně uvedeno, že havaroval s letadlem MiG-15. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
5. 3. 1962 Malacky, Slovensko MiG-15bisSB, č.1818 exploze rakety při odpálení, npor.Boris Freiss od 18. sbolp se katapultoval[43] Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
14. 3. 1962 vrch Polana, Slovenské Rudohorie, Sk MiG-15 UTI, č.2732 - porucha motoru, npor. Karol Luža a por. Zdeněk Šimůnek se katapultovali a v zasněžených horách málem zmrzli. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
6. 4. 1962 Pěnčín U Turnova MiG-15bis, č.3773 1 † por. Boris Vlasák. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
13. 6. 1962  ?,Sk C-11 (Jak-11) 1 † pilotní žák voj. Milan Zahrada od 1. lšp Košice, letecká nekázeň – výkrut v malé výšce. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
13. 7. 1962 Libavá MiG-15, č.1579 1 † mjr. Miloslav Petrů od 20. sbolp. Dle knihy „Ocelový hřebec MiG-19“ byla příčinou ztráta rychlosti a pád.
3. 8. 1962 Malacky MiG-15T 1 † kpt. Milan Svoboda. Havárie při startu s terčem.
14. 8. 1962 Valeč, okr. Karlovy Vary MiG-19S, č.0008 - porucha motoru a podvozku, por. Valdemar Goldfus se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
12. 9. 1962 Brno-Tuřany MiG-19S, č.0502 - 1 porucha motoru, kpt. Rudolf Setvák přistál bez podvozku vedle dráhy. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
13. 9. 1962 u Čáslavi MiG-15bis, č.3789 1 † pplk. Milan Štefánek z VAAZ Brno havaroval při přiblížení na letiště Čáslav 21km před letištěm. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Jeho jméno je uvedeno na pomníku před štábem základny taktického letectva v Chotusicích, pomník je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
14. 9. 1962 okolí Pardubic ? MiG-19, č.0410 - velitel 4.slp mjr. Ladislav Váňa se katapultoval. Důvodem bylo vysazení motorů, zaviněné patrně špatným přepnutím palivových čerpadel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
20. 9. 1962 Zminný, Pardubice 2 x MiG-19PM, č.0942 a 1106 1 1 † kpt. Ludvík Homola byl zraněn při srážce a zemřel v nemocnici, kpt. M. Pacák se katapultoval a přežil, oba od 4. slp, srážka při nočním letu. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19.
22. 9. 1962 Mór, Maďarsko MiG-15bis, č.3129 1 † mjr. Jaromír Horčic od 2.sbolp, při nízkém navigačním letu v dešti nad Maďarskem narazil do kopce o obce Mór. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
22.9.1962 Barchov, Pardubice MiG-15UTI, č.2070 - porucha motoru po startu, kpt. Vladimír Hromek od 4. slp nouzově přistál, letoun shořel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
1.11.1962 Čilina, Rokycany MiG-15UTI, č.2777 2 † mjr. Václav Doskočil, † kpt. Václav Jírů, pomník – [271]
16.11.1962 Řevničov, Louny MiG-19S, č.0870 - požár za letu, kpt. Jiří Vojtík od 11. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
12.12.1962 Bzová, okr. Beroun MiG-15bisR, č.3655 - došlo palivo a por. Josef Frydrych od 45. dpzlp se katapultoval. Pilot i technici zapomněli, že průzkumná verze bisR má menší dolet než normální stíhací verze. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
22.1.1963 Měnín, okr. Brno-venkov MiG-15bis, č.3838 1 † npor. Vojtěch Beran od 3. slp havaroval při nočním letu. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
14. 3. 1963 Krokočín u Velké Bíteše 2× MiG-15SB, č.1583 a 1827 1 srážka v letu, † npor. Vnislav Vodička, kpt.Josef Slanina se katapultoval, oba od 18. sbolp.[43] Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, str.204.
15. 3. 1963 České Meziříčí, okr. Rychnov n. Kněžnou MiG-15UTI, č.2613 a MiG-15SB,č.5235 4(3) srážka, † kpt. Oldřich Sedláček, † kpt. Jaroslav Mach, † npor. Jiří Čermák, 1 žena (74 let) zemřela v obytném domě č.321, na který dopadly trosky[49] [272]
16. 3. 1963 Lipník n. Bečvou / Hranice 2 x MiG-15, č. 0521 a 0509 1 † indonéský pilotní žák Arfah narazil do letounu instruktora mjr. Otakara Šimka, který s těžce poškozeným strojem přistál v Přerově a letadlo shořelo. Žák Arfah dopadl na kopec Maleník. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
27. 3. 1963 Jestřebí Lhota/Volárna u Poděbrad MiG-15bisR, č.3700 1 † kpt. Josef Imrich od 47. pzlp, příčinou byla asi porucha přístrojů za letu bez viditelnosti. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Jméno pilota je uvedeno na pomníku letců v Milovicích.[47]
29. 4. 1963 Sobiňov u Ždírce nad Doubravou MiG-15SB, č.1309 - porucha motoru, npor. Zdeněk Kadlec se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
3. 5. 1963 VVP Doupov MiG-15UTI, č.2615 - porucha řízení, mjr. Ladislav Holeček se v panice ze zadní kabiny ihned katapultoval, mjr. S. Babica dovedl letoun nad vojenský výcvikový prostor, kde se taky katapultoval, oba byli od 11. slp. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
květen 1963 Bohučovice, okr. Opava MiG-19S, č.0417 - v noci porucha umělého horizontu a následně ztráta prostorové orientace, pilot mjr. František Rozkošný od 8.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
5. 6. 1963 Lužnice, Třeboň MiG-19S, č.0003 - porucha motorů, pilot mjr. František Sedlář od 1.slp se katapultoval . Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 a [273].
12. 6. 1963 VVP Záhorie, Sk MiG-15bis, č.3611 - npor. René Toman od 9. slp se katapultoval poté, co při střelbě na vlečný terč trefil jeho vlečné lano a s ustřeleným terčem se srazil. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
20. 6. 1963 u města Regen v Německu MiG-15, č.5205 1 † npor. Josef Dostál. V mracích ztráta orientace a náraz do kopce Velký Roklan v Německu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 narazili do kopce Blatný vrch. Oba kopce jsou od sebe 4 km. Ze tříčlenné skupiny se zachránil pouze npor. František Beran, který se těm dvěma ztratil ještě před nárazem, vystoupal nad mraky, nechal se zaměřit a vrátil se na letiště. Takto je oba přežil o 8 let a zahynul až 4. 6. 1971.
20. 6. 1963 u města Regen v Německu MiG-15T, č.1922 1 † por. Palo Šrotýř. V mracích ztráta orientace a náraz do kopce Velký Roklan v Německu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 narazili do kopce Blatný vrch. Oba kopce jsou od sebe 4 km. Ze tříčlenné skupiny se zachránil pouze npor. František Beran, který se těm dvěma ztratil ještě před nárazem, vystoupal nad mraky, nechal se zaměřit a vrátil se na letiště. Takto je oba přežil o 8 let a zahynul až 4. 6. 1971.
červenec 1963  ? MiG-15SB - - chyba pilotáže, por. Václav Dvořák od 28.sbolp se katapultoval [274]
12. 7. 1963 Rohožník, okr. Malacky, SK MiG-15bis, č.3136 1 † kpt. Vlastimil Martínek od 2.sbolp, havaroval při bombardování ve VVP Záhorie (dříve letecká střelnice Malacky). Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, kde je však chybně uvedeno datum 13. 7. 1963. Hrob se správným datem je na [275]
14. 9. 1963 Mladá, u Milovic MiG-15bis porucha motoru, des. Juraj Kolarovský od 2.lšp se katapultoval
30.10.1963 Nové Sedliště, okr. Tachov Cessna 150, D-EJEV 1 † pilot Georg Nusser přiletěl bez povolení z letiště aeroklubu v Bruck in der Oberpfalz v Německu (tehdy Západním Německu), a na ochranu socialistické vlasti byly proti němu vyslány hned tři stíhačky, aby mu odřízly cestu zpět. Georg Nusser nereagoval na průlety ani výstražnou střelbu čs. stíhače kpt. Jana Fokse od 5. slp, a když zamířil k hranicím, byl sestřelen. V troskách byl nalezen s mapou v ruce. Dle publikace Vysoká „rudá“ zeď a [276]. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 se stalo 26.9.1963. V roce 2013 byl poblíž místa postaven pomníček.
8.11.1963 Choceň MiG-15UTI, č.2773 - - porucha motoru, mjr. Josef Macek a npor. František Novák od 4.slp se katapultovali [277]
23.11.1963 Mladá, u Milovic MiG-15bis, č. 3230 1 po startu výbuch v motoru, nouzové přistání za VPD, pilot kpt. Jaroslav Němec od 17. slp lehce zraněn, letoun zničen. Dle knihy „Vzlet povoluji!“, str. 77.
6. 2. 1964 Košická Belá, Slovensko MiG-15UTI, č.2045  ? porucha motoru, piloti npor. Michal Kmeť a npor. Radomír Sprátek od 2.lšp se katapultovali. Dle knihy „Vzlet povoluji!“, str. 77.
7. 2. 1964 Čertův kopec v Karpatech, Slovensko MiG-15bis, č.3149 1 † npor. Milan Hlídek od 2. sbolp narazil v noci do terénu u obce Kuchyňa při klesání k letecké střelnici Malacky (VVP Záhorie). Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
17. 2. 1964 Sezemice a Hrochův Týnec 3× MiG-15SB, č.1554, 1303, a 0526 2 1 srážka 2 strojů, trosky poškodily třetí letící stroj, všechny havarovaly, † mjr. Jan Jeřábek, † npor. Jaroslav Pikal, kpt. Jan Jurečka zraněn, všichni od 18. sbolp. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19.[49]
5. 3. 1964 Mutějovice MiG-19PM, č.1046 1 † kpt. Josef Poruba od 11.slp havaroval při nočním letu. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
19. 3. 1964 Plzeň ? Mil Mi-1M, č. 5513 1 při vzletu zachytil rotorem o maskovací síť, pilot kpt. Jaromír Mach od 45. dpzlp zraněn, 3 cestující nezraněni, vrtulník zničen. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str.256, a knihy „Vzlet povoluji!“, str. 79.
19. 3. 1964 Rokytnice, Orlické hory MiG-15bisSB, č.1812 1 † kpt. František Lang od 30.sbolp při nočním letu ztratil orientaci a narazil do terénu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Dle jiných pramenů se stalo 26.4.1964 nebo 6.3.1964.
7. 4. 1964 Krňovice, Třebechovice pod Orebem MiG-15SB, č.0552 1 † kpt. Zdeněk Hornych, destrukce turbíny motoru a následná exploze paliva nad leteckou střelnicí Bělečko, pomník v lese
13. 4. 1964  ? MiG-15bis, č.3784 1 † por. Jan Valenta od 2.sbolp
16. 4. 1964 Praha, Barrandov Iljušin Il-28 2 - polský letoun, srážka při cvičení. Zahynul střelec serž. Rutkowski a letovod por. Mazur, pilot por. Szeliga se katapultoval. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, str.260. [278]
16. 4. 1964 Praha, Barrandov MiG-19PM, č.1002 1 † mjr.Miroslav Valášek, srážka při cvičení [279] Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, str.260.
6. 5. 1964 Perín, Zvolen, Sk MiG-15T, č.1560 1 † npor. František Kakáš, vysazení motoru, pilot se katapultoval, ale systém selhal, sedačka se neoddělila a padák se neotevřel. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19.
21. 5. 1964 Lysá Hora MiG-19S, č.0419 1 † mjr. Vlastimil Zaydlar od 8.slp narazil v mracích do kopce. Pomník na místě. [280] Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
2. 6. 1964 Hradčany u Mimoně MiG-15UTI, č.2616 2 † kpt. Stanislav Sládek, † kpt. Oldřich Randák od 17.slp zachytili před přistáním o stromy. V knize „Vzlet zakázán“, na str. 93. je chybně uvedeno, že Stanislav Sládek zahynul 2.4.1964, u Oldřicha Jandáka na str. 92 je správné datum.
28. 7. 1964 Ružomberok, Sk MiG-15bis, č.3516 - npor. Josef Vašíček spadl do vývrtky a katapultoval se. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
1. 8. 1964 Košice, Sk MiG-15T, č.3147 1(0) porucha podvozku, pilot přistával bez podvozku na travnatý pás letiště a přejel spícího baču Jozefa Gyabolka. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
19. 8. 1964 Bechyně MiG-15bis - vysazení motoru důsledkem vody v palivu, kpt. Ladislav Micka od 9.slp se katapultoval, dopad u letiště Bechyně. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str.277, a knihy Zrušená křídla, str.361.
22. 8. 1964 Hůrka u Nového Jičína Avia-14 (licenční Iljušin-14) 10(6) † mjr. Emanuel MIKŠÍK, † kpt. František TEPLÝ, † npor. Ladislav ANTOŠ, † npor. Zbyněk FLEK, † kpt. Jiří JUŠTÍK, † kpt. Bohuslav JANKE a cestující † kpt. Karel SEHNAL, † kpt. Josef HRABIŠ, † npor. Jan SKLENÁŘ, † rtn. Antonín ŠÍDA. Letoun Leteckého dopravního pluku narazil v mlze do terénu cestou z Přerova do Mošnova. Pomníček v obci – [281]
29. 9. 1964 Luchenwalde, D MiG-21F, č.0111 - při cvičeni nad NDR byl mjr. Václav Ohem omylem sestřelen sovětským stíhačem kpt. Umjarovovem a katapultoval se. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str.286.
8.10.1964 Košice ? MiG-15, č.1124 1 † svob. Pavel Bartoš od 2.lšp havaroval před přistáním
8.10.1964 Brusy MiG-19PM, č.1112 - porucha přístrojů v noci, mjr. Václav Suchý od 11.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str.289.
20.10.1964 Ořech / Stodůlky, Praha 2 x SAAB-29F - rakouští piloti Alfred Eldler a Johann Kemetinger z Lince ztratili orientaci a nouzově přistáli na poli 7 km od Ruzyňského letiště, letadla zničena. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
9.12.1964 Úvaly, Praha L-200 Morava, č.1126 2 † mjr. Augustin Haresta, † pplk. Anton Murgaš, havárie při nácviku pádů, snad způsobená vlétnutím do úplavu za letounem MiG-15. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, ve které je ale jméno letce uvedeno chybně jako Heresta. Opravila rodina.
28. 1. 1965 Milovice Iljušin Il-28R 3 † pilot kpt. Bohumil Ambros, † letovod kpt. Ján Hronec, † radista rtm. Štěpán Ansorge od 47. pzlp, havárie po startu, pomník v lese. Více na stránkách Pomníky letců.[47]
2. 2. 1965 Žiar nad Hronom, Sk MiG-15bis, č.3216 - npor. F. Kvapil od 7. slp se katapultoval, při nočním cvičném přepadu srážka s cílovým letounem MiG-15, č.3911, se kterým npor. Emil Vychodil přistál. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
5. 3. 1965 Pěčice u Mladé Boleslavi MiG-15bis, č.3204 1 † npor. František Lelák od 47. pzlp překročil přetížení a nevybral střemhlavý let. Pomník na místě. Jméno pilota je uvedeno i na pomníku letců v Milovicích.[47]
15. 3. 1965 Hlína u Ivančic MiG-15SB 1 † npor. Rostislav Minks od 20. sbolp narazil do terénu (v lese pomníček)
26. 3. 1965 Dolany u Chrástu Aero L-29 Delfin, č.0111 2 † pilot kpt. Antonín Hromada od 45. dpzlp, † dělostřelecký pozorovatel kpt. Vlastimil Klouček, havarovali před přistáním. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, a knihy Aero L-29 Delfín v československém a českém vojenském letectvu, str. 12. Úspěšné pátrání po identitě letadla a posádky je na [282]
29. 3. 1965 Kluk MiG-19PM, č.0950 - destrukce motorů a následně odlomení ocasu letadla, kpt. S. Houdek se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
6. 5. 1965 Piešťany 2× MiG-19S, č.0421 a 0319 3(2) Srážka na sestupové ose. Chyba v řízení leteckého provozu. Trosky dopadly na jižní okraj města a zabily dalšího člověka. † kpt. Jan Toman, † kpt. Ján Boba, oba od 7.slp. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, str.324.
17. 6. 1965 Střelice u Brna MiG 19S, č.0881 1 † kpt. Jiří Kubát od 7. slp v Piešťanech se po útoku na pozemní cíl dostal do nezvyklé polohy, kterou nevybral. Pomník na místě. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, str. 331 a na [283] a [284]. Na stránkách obce Střelice jsou o události psány nesmysly.
22. 7. 1965 České Budějovice MiG-15UTI 1 † kpt. Tomáš Tomšík. Nehoda při nočním startu, druhý člen posádky kpt. Berka nezraněn.
23. 8. 1965 Pardubice ? MiG-21F, č.0215 mjr. Vladimír Starý od 4. slp havaroval při startu [285], na [286] uvedeno, že se katapultoval. Pilot nezraněn, letoun shořel. [287]
30. 8. 1965 Darkovičky MiG-21PF, č.0303 - - zkrat elektroinstalace a výbuch baterie, pilot mjr. Jan Mazálek od 8.slp se katapultoval [288] Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
31. 8. 1965 Lipník, u Jaroměřic nad Rokytnou Su-7BM, č.5607 1 pilot kpt. Zdeněk Císař od 20. sbolp. při vzletu předčasně zasunul podvozek, letoun zachytil zádí o plochu, vzlétl, ale začal hořet. Pilot se katapultoval. (dle monografie Su-7)
17. 9. 1965 Voleč MiG-19S, č.0206 - - pád do vývrtky, mjr. Vladimír Hromek od 4.slp se katapultoval [289]
20. 9. 1965 Moravany, Pardubice MiG-15bisR - voda v palivu způsobila zadření palivového čerpadla, npor. Vojtěch Smolka od 18. sbolp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
22.10.1965 Bechyně MiG-15 - vysazení, npor. Jaroslav Kavka od 9. slp se katapultoval, dopad u Bechyně. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str. 361, dle knihy Zrušená křídla, str.363 se stalo 8.10.1965.
4.12.1965 Buková u Bytče, Sk MiG-21PF, č.0305 - exploze nádrže, mjr. Alois Kadlček od 8. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str. 361.
6. 1. 1966 ? MiG-21F, č.0308 - po startu z Bechyně se rozsvítila kontrolka „požár“ a následovala porucha řízení, kpt. Karel Soukup od 9. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
25. 2. 1966 ? MiG-15UTI - letoun od 2.lšp Košice, piloti stále nemohli vysunout podvozek, až jim došlo palivo. Oba (mjr. Ján Trgiňa ? + 1) se katapultovali. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
4. 3. 1966 Dolná Mičiná, okr. Bánská Bystrica, Sk Aero L-29 Delfin, č.1325 - kpt. Radoslav Slezák od 4. lšp se katapultoval po srážce s dalším L-29. S tím letěl zahraniční žák Zeyab Hariri, který se dokázal vrátit do Přerova a přistát. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
4. 3. 1966  ? MiG-19S, č.0405 - - požár za letu, pilot František Vejda od 4.slp se katapultoval [290]
25. 3. 1966 Zvěstov, Vlašim MiG-15bisR, č.3656 1 † kpt. Václav Fanta ve sněžení narazil do terénu. Pomník na místě. Jméno pilota je uvedeno i na pomníku letců v Milovicích.[47]
17. 5. 1966 Hořovice MiG-19S 1 † kpt. Josef Matoušek, havárie pří přistání na letišti. Pomník na místě.Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, str.386.
1. 6. 1966 Volevčice, okr. Jihlava SU-7BM 1 Porucha motoru, letoun dopadl blízko Polívkova mlýna, pilot mjr. Václav Marek se katapultoval a byl lehce zraněn při dopadu. [291]
14. 7. 1966 Ponická Huta, okr. Bánská Bystrica, Sk MiG-17PF, č.0314 1 † mjr. Martin Kadlíček od 7.slp. Prudké klesání v mracích a náraz do terénu, příčina neznámá. Hrob pilota v Zohore, je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. (monografie MiG-17)
9. 8. 1966 Bílé Karpaty, Malacky, Sk Su-7, č.5612 pilot npor. Rudolf Kytler od 28. sbolp. se katapultoval. Porucha řízení na okruhu letiště Malacky. (dle monografie Su-7)
13. 8. 1966 Přerov ? MiG-15bis, č.3016 - 1 požár při startu, pilot kpt. Vladimír Urbášek ihned přistál bez podvozku na konec dráhy, ale než zastavil a opustil letoun, utrpěl těžké popáleniny. Letoun shořel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
19. 8. 1966 Čáslav Su-7, č.5028 pilot kpt. Antonín Rolák od 28. sbolp. se katapultoval. Porucha řízení na okruhu letiště Čáslav. (dle monografie Su-7)
23. 9. 1966 Tchořovice - Blatná MiG-19S, č.0408 - 1 požár při startu, pilot mjr. Jaroslav Kuťák se katapultoval hned po druhé zatáčce po startu ze záložního letiště Tchořovice – Blatná. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
27.11.1966 u Pardubic ? MiG-19PM, č.0946 - - kpt. Jiří Havel od 4. slp se katapultoval [292]
30.11.1966 Pardubice MiG-21F, č.0508 1 † kpt. Jaroslav Toman, porucha motoru a požár, pilot šel na přistání, ale letoun přestal být řiditelný. Pilot se katapultoval v malé výšce.[50]
3.2.1967 nad obcí Blížejov směr Lazce MiG-15bisR, č.3639 1 † kpt. Vladislav Koumal. Při nočním letu v zatáčce pád a náraz do terénu. Pomník na místě. [293]
21. 2. 1967 Priekopa, okr. Martin, Sk MiG-19S, č.0305 - - pplk. Leo Kožoušek od 8. slp spadl do vývrtky, nemohl ji vybrat a tak se katapultoval. Při katapultáži přišel o botu a dlouho šel bosý ve sněhu z lesa Velké Fatry. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
2. 3. 1967 Plzeň Mil Mi-4, č.3150 1 1 † druhý pilot kpt. Bohuslav Hlavatý, první pilot pplk. Jaroslav Dlubal přežil. Havárie při manipulaci s podvěšeným břemenem. [294]
7. 3. 1967 Zlaté Moravce, Sk MiG-15, č.0305 - - npor. Ladislav Adamčík od 4. lšp pro chybu radiokompasu nad oblačností ztratil orientaci, došlo mu palivo a katapultoval se. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
30. 3. 1967 Zátoň, okr. Č.Krumlov Mil Mi-1 2 - † npor. Petr Joska, † pplk. Kubík. Náraz do el. vedení. [295]
11. 4. 1967 Zamutov, okr. Vranov nad Topľou, Sk Aero L-29 Delfin, č.0201 1 - † pilotní žák čet. Karel Duchna od 2. lšp havaroval při nedovolené akrobacii nad bydlištěm své dívky. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
27. 4. 1967 Mladá, východně od letiště MiG-21F, č.0211 1 † pilotní žák ppor. Jaroslav Kohout. Požár za letu, pilot katapultoval, ale padák se mu zcela neotevřel. Jméno pilota je uvedeno na pomníku letců v Milovicích. Dle jiných pramenů se stalo 14. 6. 1967 [296]
23. 6. 1967 12 km JZ od Českých Budějovic MiG-21, č.0405 - - zadření motoru a požár, mjr. Milan Prudek od 1. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.Dle jiných pramenů se stalo 19. 6. 1967.
20. 7. 1967 Římov u Českých Budějovic MiG-21, č.0318 - - porucha palivoměru, palivo došlo po vysunutí podvozku před přistáním, kpt. Ladislav Zika od 1. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
21. 7. 1967 Vlčnov, okr. Uherské Hradiště MiG-15bis, č.3201 - - porucha motoru, kpt. Jiří Věchet od 30. sbolp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
27. 7. 1967 Jiřice, okr. Nymburk MiG-15bis, č.3011 - - požár hned po startu z letiště Mladá (Milovice), npor. Jindřich Klvaňa od 47. pzlp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
3. 8. 1967 Markvartice, Jičín MiG-15bisR, č.3771 1 † kpt. Miroslav Kinc od 47. pzlp narazil do terénu, pravděpodobně se podíval do mapy. Jméno pilota je uvedeno i na pomníku letců v Milovicích.[47]
5.10.1967 Kolesa, u Přelouče, okr. Pardubice Su-7, č.5025 porucha řízení, pilot plk. František Krist se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 a dle monografie Su-7.
10.10.1967 Pardubice ? MiG-21F, č.0510 kpt. Miroslav Hudec od 4.slp přistál bez podvozku [297], na [298] uvedeno, že se katapultoval. Pilot nezraněn, letoun shořel. [299]
30.11.1967 Hředle/Krušovice u Rakovníka MiG-17PF,č.0203 1 † por. Pavol Stopka. Pomník na místě. [300]
6.2.1968 Sadská Mil Mi-1, č.2009 1 - † npor. Jaroslav Koma . Námraza v mraku a pád. [301]
27.3.1968 Olešná u Pelhřimova 2× MiG-21F, č.0503 a 0218 1 srážka naváděného letounu s cílovým letounem, † mjr. Václav Hejda od 4. slp, npor. Jaroslav Eichelman se katapultoval. Pomník na místě. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 se stalo 23.3.1968.[50]
23.4.1968 Staré Oldřůvky, VVP Libavá Su-7, č.5310 pilot kpt. Miroslav Čada od 20. sbolp. se katapultoval. Porucha umělého horizontu a následně ztráta prostorové orientace.(dle monografie Su-7)Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 se stalo 4.4.1968 nad Mošnovem.
3.5.1968 Mladá, Milovice MiG-15bisR 1 † npor. Ignác Fabián, nemohl vyčerpat pravou přídavnou nádrž, přistával s nevyváženým strojem a havaroval, na stojánce byly zničeny další dva stroje MiG-15bisR. Jméno pilota je uvedeno na pomníku letců v Milovicích.[47]
1.6.1968 Blatná, okr. Strakonice MiG-21PFM, č.4403 - - porucha motoru před přistáním na letišti Blatná - Tchořovice, mjr. Jaroslav Hort od 1. slp se katapultoval, stroj dopadl do kamenolomu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
14.6.1968 přehrada Kružberk MiG-21, č.0519 1 † por. Milan Vrtěl od 8. slp při prudkém manévru překročil úhel náběhu a narazil do země. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Jeho jméno je na pomníku letců 8.slp v Příboru. Na místě dodnes patrné místo nárazu, pomník zde není. [302]
25.6.1968 Lično MiG-15bisR 1 † mjr. Václav Samöel. Hrob a popis události na[303]. Pomník na místě.[48]
9.7.1968 Bechyně MiG-21F, č.0321 letoun začal při přistání hořet mjr. Josef Diblík od 9.slp nezraněn, letoun shořel [304], na [305] uvedeno, že se katapultoval. [306]
20.8.1968 Žatec ? MiG-21F, č.0409 - - mjr. Ladislav Valentin od 11. slp se katapultoval; při klesání z výšky 18 000 m mu vysadil motor stažený na volnoběh, pilot si toho nevšiml (protože odpor vzduchu motorem pořád točil) a s perfektním rozpočtem pokračoval k letišti, teprve po vysunutí klapek a podvozku potřeboval přidat a motor nereagoval, to už měl výšku jen 300 m tak se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Pozn.: Za několik hodin už byla ČSSR obsazena cizími vojsky a ministr národní obrany vydal zákaz létání, který platil až do 25. 10. 1968.
22.8.1968 České Budějovice An-8 -? 6? sovětský stroj se sovětskou posádkou, při špatném večerním přistání stroj havaroval, stalo se to při okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Dle publikace Rudé hvězdy nad Československem 1968–1991, Část 1 [307] stroj vjel po přistání do lesa, byli zranění, ale nikdo prý nezemřel.
24.8.1968 Kostomlaty pod Milešovkou Mi-4 č.1870 2  ? sovětský stroj se sovětskou posádkou, na palubě bylo 5 osob, okupace, zahynuli sovětští prý novináři (nebo KGB) † Karl Jefimovič Něpomňjaščij, † Alexandr Alexejevič Zvorykin, posádka Batiščev, Šulajev a Pavlovskij přežila. Příčinou mohla být porucha motoru nebo náraz do terénu v mlze. Sověti tvrdili, že byl vrtulník sestřelen československými kontrarevolucionáři. [308] [309]
26.8.1968 u Zvolena AN-12 6 - sovětský stroj narazil do zalesněného kopcovitého terénu přibližně 8 km před prahem dráhy. Při katastrofě zahynuli velitel letounu kpt. Nikolaj Nabok, druhý pilot por. Valerij Jeršov, navigátor por. Gennadij Zenkov, radista des. Gennadij Děmkin, palubní inženýr npor. Nikolaj Gorbunov a palubní technik pro výsadkové vybavení npor. Anatolij Zamalajev. Stalo se to při okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy (za socialismu se ovšem neříkalo okupace, ale vstup vojsk…). Dle publikace Rudé hvězdy nad Československem 1968–1991, Část 1.
8.10.1968 Mošnov ? IL-14 1 † technik rtm. Boris Mikula od 1.dlp; při nočním létání dával letounu baterkou po odtažení špalků od kol „volno“ a po vysunutí hlavních světlometů, které jsou ve spodní části křídel si všimnul vyskočeného zámku malého motorového krytu. Červeným světem zastavil pojíždění letounu a šel zámek upevnit. Pravděpodobně byl oslněn světlometem a tak vběhnul přímo do točící se vrtule. [310]
12.10.1968 u České Třebové SM-2, č.2021 -  ? vrtulník polské armády zachytil o stromy a shořel 6 km východně od České Třebové, pilot mjr. pil. Stanislaw Boczar a pasažéři mjr. Jan Cakala a Wanda Kopanowska asi nezraněni. Polský vrtulník byl součástí vojsk Varšavské smlouvy, která okupovala Československo. Dle publikace Rudé hvězdy nad Československem 1968–1991, Část 1.
30.10.1968 Zdobnice, Rychnov nad Kněžnou MiG-17F 1 † sovětský pilot gard. mjr. Viktor Paulovič Gagarinov, okupace [311], pomník na [312] . Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 a publikace Rudé hvězdy nad Československem 1968–1991, Část 1.
6.11.1968 u Vrbové Mil Mi-1MU, č.6019 1  ? † mjr. Ladislav Pavlík, kpt. Vladislav Čipkár přežil. Havárie při nácviku přistání autorotací v noci. [313]
25.11.1968 Radnice, okr. Rokycany MiG-21, č.0320 - - vysazení motoru, pplk. Jaroslav Novák od 11. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. Více v časopisu Historie a vojenství 2008, č.3.
25.11.1968 Traunstein, SRN MiG-21, č.0413 1 † npor. František Kvapil. Zabloudil do SRN a narazil do kopce. [314] Pozn.: Správný název tzv. Západního Německa byl BRD (Bundes Republik Deutschland), česky SRN (Spolková republika Německo). U nás byl však užíván název NSR (Německá spolková republika)
7.3.1969 VVP Brdy MiG-19S, č.0415 - - nešel vysunout podvozek, pplk. Jaroslav Pospíšil od 5. slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, podrobný popis nehody, i s protokoly, je uveden na stránkách Letecké badatelny. Pozn.: Jaroslav Pospíšil v Brdech opustil letoun již podruhé, poprvé to bylo 7.7.1953.
13.3.1969 Praskačka, okr. Hradec Králové MiG-15bis, č.3835 1 † pplk. Miroslav Kopáč od 34.sbold; porucha motoru, pilot se pokoušel nahodit, katapultoval se až v malé výšce a padák se mu nestačil otevřít. Ironií je, že neřízený letoun dosedl měkce na břicho a byl jen lehce poškozen. Hrob pilota uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
7. 5. 1969 Zbojnická chata, Vysoké Tatry, Sk Mil Mi-4, č.6545 1  ? † pracovník Horské služby Eugen Šándory. Přežili: kpt. Miroslav Šmárik, npor. Ladislav Frnka, Leonard Fůra, Bernard Jamnický. Příčinou havárie bylo zachycení vyrovnávacím rotorem o skálu. [315] [316]
20. 5. 1969 Hranice, Libice nad Doubravou Mil-1, č.4014 3 - † mjr. Zdeněk Bouška a cestující † kpt. Miloš Peřina, † kpt. František Šálek : náraz do vedení VN v prostoru kóty 479,5 Hradiště (4 km severně od Chotěboře), při přeletu Polná – Chlumec n.C. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, Pomník na místě, uveden na stránkách Pomníky letců. Pozn.: Dle Sborníku historické konference : „Zapomenuté osudy, zapomenuté události Slaný a Slánsko ve XX. století“, str. 91, [317] letěly vrtulníky dva, a druhému Mil-1, č.3005, vymrštěné dráty rozbily kabinu a musel nouzově přistát. Tento Mil-1, č.3005 pilotoval kpt. Bohuslav Petržíla, syn npor. Bohuslava Petržíly, který zahynul 22. 1. 1934 ve Kbelích.
22. 5. 1969 Pardubice Iljušin Il-28R 3 † kpt. Karel Holec,† kpt. František Kolařík, † pprap. František Pohlídal[47]
27. 5. 1969 Plazy MiG-21F, č.0509 1 technická závada na motoru, por. Jaroslav Crha se katapultoval[50]
9. 6. 1969  ? MiG-15bisR, č.3853 - - porucha motoru a požár, kpt. Richard Hackel od 47.pzlp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
16. 6. 1969 Sološnica, Malacky, Sk Su-7, č.5323 1 pilot kpt. Jiří Šmejkal od 28. sbolp. se katapultoval. Porucha motoru při střelbách na letecké střelnici Malacky. (dle monografie Su-7)
2. 7. 1969 Plzeň ? MiG-19S, č.0315 1 † pplk. Ladislav Vlk od 5.slp; požár, porucha řízení a havárie po startu, katapultoval se příliš nízko. [318] Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str.500.
10. 7. 1969 Radiměř, Svitavy MiG-21F, č.0219 - - porucha motoru, kpt. Miroslav Hudec od 4.slp se katapultoval [319]
16. 7. 1969 Ostrava-Vítkovice MiG-15UTI, č.2511 3(0) 4(2) piloti kpt. Vítězslav Nohel a npor. Vlastimil Navrátil se po závadě motoru katapultovali a byli jen lehce zraněni. Stroj však dopadl do areálu železáren, kde na místě zemřela Věra Vimerová, v nemocnici František Rusek a další tři pracovníci železáren byli zraněni. Jeden z nich později na následky zranění také zemřel.[51][320] [321]
6. 8. 1969 Ďurkov čp. 238, okr.Košice, Sk Aero L-29 Delfin, č.3239 - - porucha motoru, pilotní žák svob. Petr Těšitel od 2.lšp se katapultoval. Letadlo dopadlo na dům, který shořel, ale tentokrát nikdo nezemřel ani nebyl zraněn. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
9. 8. 1969 Malacky, Slovensko 2× MiG-15bis, č.3783 a 3124 1 srážka 2 strojů při cvičení, † mjr. František Klejna, pilot druhého stroje npor. Jiří Pražák se stačil katapultovat[48] (hrob mjr. Klejny a popis události uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa)
25. 9. 1969 Ctiboř, Vlašim MiG-21F, č.0601 - - porucha motoru, kpt. Jaromír Jaroš od 4.slp se katapultoval [322]
4. 10. 1969  ?  ? 1?  ? † mjr. Rudolf Valášek; dle pamětní desky v Bechyni, nám. T. G. Masaryka, u obecního úřadu, s nápisem NA VĚČNOU PAMÁTKU VOJENSKÝM LETCŮM A PŘÍSLUŠNÍKŮM VOJENSKÝCH LETECkÝCH ÚTVARŮ DISLOKOVANÝCH V BECHYNI, KTEŘÍ ZAHYNULI PŘI VÝKONU SVÉHO POVOLÁNÍ SMRTÍ LETCE...
22.10.1969 Piešťany MiG-15UTI, č.2750 2 † npor. Václav Loukotka, † zahraniční pilotní žák Hikmat Nori Tawfik z Iráku; hrubá práce žáka s výškovým řízením po startu, obrat letadla na záda a náraz do země. Shořel ještě na letišti. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19
20.11.1969 Malacky, Slovensko Suchoj SU-7, č.5609 1 porucha řízení, † pilot mjr. František Maxa od 20.sbolp. se katapultoval, byl zraněn a v noci zemřel na podchlazení. Záchranáři si mysleli, že zůstal v letadle, a nehledali jej. Pomník na místě.[49] (dle monografie Su-7)
25.11.1969 Opatovce, okr. Trenčín, Sk Mil-1, č.4031 - 1 porucha motoru, pilot mjr. Karel Bohdanecký zraněn při nouzovém přistání autorotací. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
6. 1. 1970 Mydlovary/Zliv, okr. České Budějovice 2 x MiG-21PFM, č.4311 a 4312 1 1 srážka ve vzduchu, † plk. Viktor Augustin, mjr. Arnošt Uedl se katapultoval. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19. [323]
16. 3. 1970 Trkov, okr. Příbram MiG-21PFM, č.7915 1 - † mjr. Lubomír Šilhánek, chyba pilotáže a pád. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 [324]Jeho hrob v Piešťanech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
18. 3. 1970 Bechyně MiG-21F, č.0108 1 kpt. Michal Škvarka od 9.slp nebo havaroval při přistání a převrátil se [325], na [326] je uvedeno, že se katapultoval. Pilot zraněn, letoun shořel. [327]
25. 5. 1970 Bílsko u Hořic MiG-15bis SB, č.3141 - - porucha motoru následkem vody v palivu, kpt. Jiří Velek od 30. sbolp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str. 552.
20. 6. 1970 Hracholusky/Křepkovice MiG-19PM, č.1049 1 † mjr. Václav Bečkovský; výkrut v malé výšce. Pomník na místě. Více v knize Ocelový hřebec MiG-19, str.256. a na [328]
14. 7. 1970 Grodkow, Polsko Su-7BKL, č.6512 pilot kpt. František Kružík od 20. sbolp. se katapultoval. Při cvičení Zenit jej omylem sestřelil polský stíhač. (dle monografie Su-7)
30. 7. 1970 Schořov, Čáslav Su-7, č.6007 vysazení motoru,příčina nezjištěna, pilot mjr. Vostradovský od 28. sbolp. se katapultoval. Popis události v knize Zrušená křídla, str.83.
11. 8. 1970 Bechyně MiG-21F, č.0705 mjr. František Říman od 9.slp nezraněn, po přistání v Bechyni začal letoun hořet [329] [330] a knihy Zrušená křídla, str.366.
12. 8. 1970 Blatná, okr. Strakonice MiG-21Ma, č.1204 - - porucha řízení nad letištěm Blatná – Tchořovice, letoun se v rychlosti 900km/h prudce zvedl do kolmého stoupání, pilot kpt. František Pavlík od 4.slp se katapultoval. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
20. 8. 1970 Košice, Sk Aero L-29 Delfin, č.0203 - 1 porucha ovládání motoru, pilotní žák voj. Ludovít Tatár od 2.lšp vážně zraněn při nouzovém přistání na letišti. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
25. 8. 1970 u Strečna, Sk Mil Mi-4, č.2142 5 - 6 - † mjr. Štefan Tavač, † npor. Ján Šulík, † kpt. Jaroslav Bělánek, † mjr. MUDr. Jaroslav Culek, † mjr. Josef Vachan. V mraku náraz do kopce Panošina. [331] [332]
2. 9. 1970 Kostelany, okr. Kroměříž Su-7BM, č.5331 přeškolovaný irácký pilot Abdul Muniam Hassan se katapultoval. Chyba pilota, ztráta rychlosti a pád do vývrtky, letoun dopadl do pohoří Chřiby, JZ od obce Kostelany (dle monografie Su-7 a [333]). Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str.538 se pilot jmenoval Hasan Abdulmonin Al Hasan.
11. 9. 1970 Přerov ? MiG-21, č.0511 - - dým v kabině, pplk. František Leiweber neviděl ven a havaroval při přistání na letišti, z vraku vystoupil nezraněn. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
28.10.1970 Koloděje nad Lužnicí MiG-21F, č.0216 - - požár za letu, mjr. Václav Kvítko od 9.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
10.11.1970 Martinice/Borová, okr. Svitavy Su-7BM, č.5601 1 † kpt. Jan Zikl od 20. sbolp. Náraz do terénu při nízké oblačnosti. Pomník na místě
15. 4. 1971 ? MiG-21F, č.0616 - - porucha motoru, por. Ilja Sajdl od 11.slp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19
30. 4. 1971 Praha-Kbely MiG-15UTI 1 zkušební let VZLÚ, † pplk. ing. Rudolf Duchoň Zdroj: pdf, strany 29 a 31
25. 5. 1971 ? Bílsko u Hořic MiG-15bis SB, č.3141 - - porucha motoru následkem vody v palivu, kpt. Jiří Velek od 30. sbolp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str. 552. Dle jiných pramenů se stalo 18.5.1971.
4. 6. 1971 Plzeň ? MiG-19S, č.0506 1 † kpt. František Beran od 5.slp; porucha obou motorů, katapultoval se krátce před přistáním, padák se mu nestačil otevřít. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
9. 6. 1971 Sudoměřice u Bechyně Su-7BKL, č.6005 1 † mjr. František Začal od 28.sbolp. (dle monografie Su-7)
21. 9. 1971 Koloděje nad Lužnicí MiG-21R, č.1624 - - porucha motoru, por. Juraj Jurčík od 47. pzlp se katapultoval. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str.560.
21. 9. 1971 Praha – lokalita Třebešín MiG-21PF, č.0304 - 6(1)? porucha motoru, zalétávací pilot LO Kbely pplk. Rostislav Luska se katapultoval, letoun dopadl do areálu učiliště, ale nikoho nezranil. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, str.561. Dle knihy Zrušená křídla stroj dopadl na staveniště a zranil 5 osob. Zraněn byl i pilot.
6. 1. 1972 České Budějovice MiG-21PFM, č.5408 - - porucha motoru a požár před startem, pilot mjr. Josef Janovský včas opustil letoun, který úplně shořel. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
15. 2. 1972 Želeč, okr. Tábor MiG-21PFM, č.7906 - - ztráta rychlosti před přistáním na letišti Všechov, okr. Tábor, pilot mjr. Otakar Tlamicha se snažil získat rychlost zapnutím forsáže, ale pak se raději katapultoval. Opuštěný stroj však rychlost nabral, sám přeletěl město Tábor a dopadl až u 24 km vzdálené Želeče. Pilot za to byl jen převelen k vrtulníkům. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19.
12. 4. 1972 Košice, Sk Aero L-29 "Delfín", č.0103 1 - † kpt. Václav Jadrníček od 2.lšp; po startu destrukce motoru i letadla, pilot se katapultoval příliš nízko. Doplněno dle knihy Ocelový hřebec MiG-19, a knihy Aero L-29 Delfín v československém a českém vojenském letectvu, str. 12, dále dle knihy Vzlet zakázán, str. 87.
26. 5. 1972 Rovné u Strakonic MiG-21US, č.0341 2 † mjr. Milan Němec, † por. Miloš Neubauer
22. 6. 1972  ? L-29 Delfin, č.3402 porucha motoru, Dle [334] se kpt. Jaroslav Krýda od 5.slp katapultoval, ale dle [335] posádka kpt. Krýda a mjr. Skorka nouzově přistála a letoun následně shořel.
5. 7. 1972 Velká Střelná Mil Mi-4, č.1076 - - požár za letu, po nouzovém přistání vrtulník shořel, posádka npor. Václav Vokáč, mjr. Emil Nesrsta, kpt. Jiří Klérer i cestující nezraněni. (dle knihy „O létání v Bechyni“, str. 317)
17. 7. 1972 Vémyslice, Moravský Krumlov Su-7, č.5603 pilot kpt. Miroslav Čada od 20. sbolp. se katapultoval (již podruhé). Porucha ovládání motoru. (dle monografie Su-7)
21. 7. 1972  ? MiG-21R, č.1919 spotřebování paliva, mjr. Bořivoj Chytrý od 47.pzlp se katapultoval [336] [337]
27. 7. 1972 Prostějov Mil Mi-4, č.8153 1 2? † pilot kpt. František Gerhard (Gerhart), přežili palubní technik prap. Mikuláš Kolesár a pilot mjr. Antonín? Kubice (Kubica), všichni od 331. vrroj. Porucha řízení při přistání. [338]
7. 8. 1972 Plzeň - Líně MiG-21MF, č.5211 2(1) † pilot mjr. Stanislav Bitala, † Miroslav Komorous z pozemní obsluhy světlometu. Letoun prosedl před přistáním a narazil do světlometu, umístěného asi na nákladním automobilu. Dle knihy Ocelový hřebec MiG-19 se stalo 16.8.1972.
12. 9. 1972 Rudíkov u Třebíče Mil Mi-4, č.7116 10 † pilot mjr. Jaromír Fišer, † pilot mjr. Sláva Kašpar, † palubmí technik kpt. Jaroslav Kout, † pplk. MUDr Kamil Salaba, † pplk. Jaroslav Novotný, † pplk. Ing. Oskar Dolník, † mjr. Ing. Jaroslav Máca, † mjr. Jiří Zástěra, † kpt. Karel Kraus, † čet. v záloze Milan Wagenknecht; utržení listu nosného rotoru[50] [339] V knize Ocelový hřebec MiG-19 je událost chybně datována do roku 1971.
29. 9. 1972 Hradec u Kadaně MiG-21PF,č.1305 1 - † npor. Viliam Martonka. Pravděpodobně při přepínání radiostanice ztratil prostorovou orientaci, dostal se do nezvyklé polohy a narazil do země. Pomník na místě je uveden na stránkách Pomníky letců. Jeho hrob v Žatci je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [340]
26. 1. 1973 Chrást u Plzně MiG-21F, č.0713 1 † mjr. Jaroslav Machovec. Odpadl překryt kabiny, pilot ztratil vědomí. Dle jiných pramenů dopad u Milevska.
28. 2. 1973 Szczecin (Štětín), Polsko Antonov An-24 17 ? polský stroj s polskou a československou delegací, letící z Varšavy do Štětína, † Radko Kaska (ministr vnitra ČSSR), † por. Antonín Dufek, † plk. Ladislav Hužvík, † plk. Jaroslav Klíma, † plk. Olga Merunová, † Michal Kudzej, ostatní oběti byly polští občané, různé zdroje uvádějí různý počet obětí (15-18, nejčastěji 17) [341] [342]
10. 3. 1973 Hranice, okr. Kutná Hora Su-7B, č.5324 0 0 Stroj ze základny v Čáslavi při záletu po opravě. Ve výšce 7 tisíc metrů vysazení motoru v oblasti Malešova. Pilot pplk. Koštel se pokoušel znovu nahodit, ale neúspěšně. Katapultoval se v prostoru Zruče nad Sázavou, stroj nasměroval na lesní komplex. Su7B dopadl do vsi Hranice, zbořil hospodu, zapálil dva domy. Zraněn nebyl nikdo. [343] (dle monografie Su-7 se stalo 9.3.1973)
26. 3. 1973 Hradec Králové MiG-21MA, č.1115 - - pád do vývrtky, npor. Jiří Podnecký od 4.slp se katapultoval, dopad u nádraží [344] [345]
23. 5. 1973 Malacky, Sk Su-7, č.5023 pilot pplk. Emil Orság od 28. sbolp. se katapultoval. Exploze rakety po hned odpálení na letecké střelnici Malacky. (dle monografie Su-7) [346]
7. 6. 1973  ? L-29R Delfin, č.2816  ? letoun LO Trenčín, pilot pplk. František Jankech přežil [347]
22. 6. 1973 Strnady-Zbraslav II, Praha Mil Mi-1, č.3022 1 - † kpt. V. Kubeček od 311. vrroj zachytil o el. vedení [348]
20. 7. 1973 Leština Su-7, č.6003 pilot mjr. Václav Žatečka od 28. sbolp. se katapultoval. Nevybral vývrtku. (dle monografie Su-7)
26. 7. 1973 Šatov, Znojmo L-29 Delfin, č.3248 + Oberlerchner JOB-15-150, OE-9058 2 1 srážka s rakouským malým letadlem, které narušilo hranice. Při snaze přinutit jej k přistání mjr. Miroslav Říčka od 8.slp provedl několik těsných průletů a při posledním nestačil reagovat na zatáčku rakouského letadla. Miroslav Říčka se katapultoval a byl zraněn, rakouská posádka † Johan Weiser a † Alfred Winter zahynula. [349]
2. 9. 1973 Strmilov Scheibe SF-25B Falke 2 - † Fridrich Hammer, † Ludwig Illeschko. Rakouské sportovní letadlo přiletělo bez povolení, proti němu vzlétly dva L-29 a jeden MiG-21, a chtěly jej přimět k přistání nebo sestřelit. L-29 č.2845 pilotovaný npor. Václavem Preslem od 1.slp se s rakouským letadlem srazil, a to se zřítilo u hřbitova. Václav Presl se s lehce poškozeným strojem vrátil na základnu do ČB. Dle publikace Vysoká„rudá“zeď a [350]. Pozn.: Jiné zdroje uvádějí, že rakouské letadlo bylo typu Jodel a srazil se s ním Su-7 a bylo to 1.9.1973. Oficiální zdroje totiž nejsou k dispozici, paměť selhává a sami pamětníci někdy historii vylepšují.
29. 9. 1973 Vszeprem, H Il-14, č.3155 1 22 † palubní radiotelegrafista por. Hynšt zemřel 4.12.1973 na následky zranění; letoun od 2.vlt havaroval při přistání 400m před VPD [351]
4.12.1973 Lhota u Dobřan Aero L-29R, č.2801 2 † pplk. Karel Šebek, † mjr. Vladimír Kostelný od 47. pzlp; příčinou havárie byla námraza, led se dostal i do motoru, havárie před přistáním v Plzni - Líních.[47]
10. 1. 1974 Vojkovice (KV) MiG-15bis 1 † pplk. František Rypl
12. 2. 1974 Košice Aero L-39C Albatros, Č.0104  ?  ? vysazení motoru, posádka pplk. Oldřich Valehrach a pplk. Jiří Hájek od 2.lšp se katapultovala. [352]
21. 2. 1974 Přerov MiG-15UTI 2 † mjr. František Novák, † kpt. Pavol Šútor. Na sestupové ose letiště Přerov nechtěně zavřeli přívod paliva a havarovali u silnice Troubky – Vlkoš. Pomník na místě je uveden na stránkách Pomníky letců. Hrob Pavola Šútora ve Sliači na Slovensku je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
27. 2. 1974 střelnice Žárovice Mil Mi-4 1 - † palubní technik Arnošt Ivanič vypadl za letu i s podlahou střelecké gondoly. [353]
21. 3. 1974 Záluží, České Budějovice MiG-21F, č.0501 1 technická závada na motoru, mjr. Miroslav Martenek se katapultoval s drobným zraněním. [354] Foto z nehody na [355]. Pozn.: Miroslav Martenek kreslil veselé obrázky z leteckého prostředí. Byly často k vidění v časopisu L+K.
21. 5. 1974 Třeskonice, Louny MiG-15bis, č.3626 - - vysazení motoru, mjr. František Ivan od 11.slp se katapultoval [356] [357]
8. 9. 1974 Lišov L-29 Delfin, č.3237 porucha motoru, mjr. Pavel Koutník od 1.slp se katapultoval [358]
23. 9. 1974 Malá Fatra, kopec Kozol MiG-21F, č.1004 1 † mjr. Karel Doležal. Plánovaný let 600 m SOL Přerov-Martin-Trenčín-Přerov. Náraz v oblacích, pomník na místě. [359]
12. 11. 1974 Ostrava-Zábřeh MiG-21PF, č.1315 1 † mjr. František Doležal. Vysazení motoru nad Ostravou, vedl letoun až za město, katapultoval se v malé výšce, padák se nestačil otevřít, dopad 500 m za sídlištěm Výškovice, pomník na místě. [360]
15.11.1974 Machová, Tlumačov, okr. Zlín Z-726 2 - † mjr. Karol Kilián, † pplk. Vratislav Soudek, z VOZ (Vojenský opravárenský závod). Dle knihy Ladislava Sochora : Přežij pilote (zde uvedeno npor. Soudek). Hrob pplk. Soudka v Piešťanech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Dle [361] šlo o letadlo Zlin Z-726, v.č. 1331, imatrikulace OK-100 .
11.1.1975 Seménkovice, okr. Louny MiG-21PF, č.1310 - porucha motoru, pilot mjr. Jiří Horáček od 11. slp se katapultoval. [362] [363]
27. 5. 1975 Zbraslavice Z-226 1 1 † kpt. Hubert Valčík od 28.sbolp (tam létal na Su-7) havaroval v době svého volna s letadlem aeroklubu. Příčinou bylo vysazení motoru po startu. Dle publikace MNO : „Padesáté výročí založení leteckého pluku v posádce Čáslav“ a [364]. Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce před štábem základny taktického letectva v Chotusicích, viz stránky Spolku pro vojenská pietní místa. Dle knihy Zrušená křídla, str. 20 byl těžce zraněn i civilní instruktor, a motor vysadil, protože byl zavřený palivový kohout.
16. 7. 1975 Kůty / Čáry, Sk AN-2R, SP-WKV 1 - † pilot Dionyzy Bielanski; polský letoun byl sestřelen při pokusu o úlet do Rakouska. Sestřelil ho kpt. V. Navrátil od 8.slp na L-29. Státní orgány sestřelení tajily a uváděly jako nehodu. [365]
18. 8. 1975 Červený Kostelec (NA) MiG-21R, č.2083 1 † por. Jiří Drahovzal. V oblačnosti náraz do terénu. Pomník na místě je uveden na stránkách Pomníky letců. Jeho hrob v Praze - Třeboradicích je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [47]
11. 9. 1975 Náměšť nad Oslavou Su-7, č.5613 pilot kpt. Vítězslav Koudelka od 20. sbolp. se katapultoval. Porucha motoru, dopad do zámecké obory. (dle monografie Su-7)
19. 11. 1975 Kelčice u PV MiG-21F, č.0415 technická závada, pilot mjr. Milan Pecha se katapultoval. Popis události a foto v jeho knize Život stíhače, str. 63-66.
4. 3. 1976 Havlíčkův Brod Mil Mi-1M, č. 1040 1  ? † mjr. Josef Ptáček havaroval před přistáním ve sněhové přeháňce.[ http://www.vrtulnik.cz/accidents/nehody76.htm]
20. 3. 1976 Čelákovy, okr. Plzeň MiG-21F, č.1006 1 otevření kabiny za letu, kpt. Petr Jůdl od 5. slp se katapultoval. [366] [367] [368]
7. 5. 1976 Piešťany, Sk L-29 Delfin, č.0807 porucha motoru, posluchač VVLŠ čet. Oldřich Kment se katapultoval [369] [370]
1. 7. 1976 Třebechovice pod Orebem MiG-21R, č.1921 technická závada, pilot mjr. Zdeněk Beránek se katapultoval
28. 1. 1977 u Trnavy, Sk Aero L-39 "Albatros" 2 † Miroslav Šmíd (tovární pilot, L+K 1982/2), † s. Vlastimil David, nositel Řádu práce (vedoucí pilot Aero Vodochody a komunistický poslanec FS), předávací let nového letadla do Iráku, náraz do terénu při přiblížení na letiště Bratislava při letu z Vodochod. [371] Vlastimil David[49]
31. 3. 1977 Blovice, Plzeň Aero L-29R, č.2805 2 † mjr. Oldřich Pyš, † ppor. Josef Palla od 47.pzlp, porucha křídla. Popis události v knize Zrušená křídla, str. 75. Hrob Josefa Pally v Babicích u Rosic je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [47]
24. 5. 1977 Všechovice u Tišnova MiG-21F, č.1105 porucha motoru, por. Jiří Pešava se katapultoval [372]
2. 6. 1977 Vémyslice, Moravský Krumlov Su-7, č.5619 1 pilot mjr. Karol Bruckner od 20. sbolp. se katapultoval a byl zraněn. Příčina nezjištěna. (dle monografie Su-7)
26. 9. 1977 Malacky, Sk MiG-21F, č.1010 - technická závada na motoru, por. Stanislav Pecho se katapultoval, letoun dopadl a shořel na letišti. [373]
15.10.1977 Želeč, Bechyně MiG-21MF, č.4314 1 † mjr. Jiří Moťka od 9.slp, příčina nezjištěna, snad prasklý překryt kabiny po srážce s jiným strojem. Dle knihy Zrušená křídla str. 369 a [374]. Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce letců v Bechyni, viz stránky Spolku pro vojenská pietní místa.
20.10.1977 Bratislava-Ivánka Mil Mi-8 5 † manželka prezidenta Gustáva Husáka Viera Husáková, † mjr. Milan Fabík, † pplk. Samuel Ďurč, † mjr. František Mihálik, † MUDr. Pavel Novák [375] [376]
27. 4. 1978 Semín, Přelouč MiG-21F, č.0206 1 † por. Ing. Pavel Málek[50]
15. 8. 1978 Postoloprty, okr. Louny MiG-21PFM, č.4408 - nezvládnutí techniky pilotáže, kpt. Josef Kubela od 11. slp se katapultoval. Dle jiných pramenů se stalo 5. 8. 1978. [377] [378]
14. 9. 1978 Záboří, Protivín MiG-21UM, č.9016 3(2) - † instruktor pplk. František Říman, † posluchač VAAZ npor. Jan Rykr; ztráta rychlosti. Na následky stresu na místě nehody zemřel i příslušník SNB (Sbor Národní Bezpečnosti, tehdejší policie) Dle knihy „O létání v Bechyni“
29. 9. 1978 Brno – Tuřany L-39 Albatros 2 † František Horčičko, † Hrubý. Havárie na letišti Brno – Tuřany cestou z Vodochod do Libye. (dle publikace „Křídla nad Brnem“ – z jiných zdrojů neověřeno)
9. 10. 1978 Týniště nad Orlicí Su-7BKL, č.6004 pilot mjr. Josef Hrubý od 28. sbolp. se katapultoval. Porucha motoru. (dle monografie Su-7)
20.11.1978 Železná hora, Krkonoše MiG-21 UM, v.č.516943001 2 letci Sovětské armády † plk. Rudolf L. Rejno, † pplk. Nikolajevič V. Radočinskij, od 131. divize (od roku 1968 „dočasně“ v Milovicích), narazili vysokou rychlostí v oblačnosti do kopce. Neštěstí připomíná asi kilometr od místa nárazu malý pomníček u Koňské cesty. Více na stránkách Letecké badatelny. Pozn.: Místo nehody bývá uvedeno taky jako Luční hora, ty kopce jsou totiž spojené.
17. 1. 1979 Dolní Němčí, okr. UH MiG-21MF, č.7804 - nezvládnutí techniky pilotáže, mjr. František Ovísek od 6.sbolp se katapultoval. [379] [380]
9. 4. 1979 Pleše, okr. Jindrichův Hradec MiG-21F, č.0708 - zdravotní problémy pilota, pilot por. Kurt Posselt se katapultoval. [381] [382]
8. 6. 1979 Makyta, Považská Bystrica, Sk 2 x MiG-21F, č.0404 a 0405 - srážka ve vzduchu, piloti Jiří Pohnán a Zdeno Bielik se katapultovali. [383] [384]
25. 6. 1979 Mlynická dolina, Vysoké Tatry Mil Mi-8, B-8021 7 2 † pilot mjr. Vladimír Bačák, † palubní technik mjr. Václav Dvořák, záchranáři HS: † Bernard Jamnický, † Pavol Húska, † Štefan Eštočko, † Martin Hudák, † Milan Kriššák, přežili Ladislav Janiga a Svatopluk Nyč. Vrtulník MV havaroval při záchranné akci se členy HS. Pamětní deska na místě je uvedena na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [385]
3. 8. 1979 Bzí, Modrá Hůrka MiG-21UM, č.1061 - porucha motoru, piloti pplk. Milan Šeiner a pplk. Miroslav Vítek od 9. slp se katapultovali. [386] [387]
30. 8. 1979 Pozďatín, Námešť nad Oslavou Su-7, č.6510 pilot mjr. Josef Mazánek od 20. sbolp. se katapultoval. Příčina nezjištěna. (dle monografie Su-7)
9. 4. 1980 Terezín, Litoměřice MiG-21F, č.1113 1 † por. Ing. Karel Fišera narazil do země při nočním letu
30. 5. 1980 Košice Aero L-39C Albatros, č.0114 1 - † mjr. Zdeněk Krejčí od 2.lšp havaroval při nácviku akrobacie [388]
22. 7. 1980 Černovice, okr. Pelhřimov MiG-21MF, č.5494 por. Ing. Petr Dubovský, 1.slp – Ve 14:18 prováděl přepad cíle na 3500m. Při přetažení se dostal do 2. režimu letu a došlo k rapidnímu poklesu výšky. Pilot se pokusil získat letoun zpět pod kontrolu – neúspěšně. V nízké výšce se rozhodl pro katapultáž (otevření padáku proběhlo 100-60m nad zemí).
2. 4. 1981 Orel, Chrudim MiG-21MA, č.2702 - porucha řízení, mjr. Božej Struž od 4. slp se katapultoval. [389] [390]
21. 4. 1981 Čelákovy, okr. Plzeň MiG-21MF, č.9901 - porucha řízení, mjr. Jaroslav Ďurčo od 5. slp se katapultoval. [391] [392]
11. 8. 1981 Liběšovice, Podbořany MiG-21PFM, č.7907 - pilot Semenďák od 11. slp se katapultoval. [393] [394]
22. 9. 1981 letecká střelnice Brdy MiG-21F, č.0402 - za letu výbuch podvěšené pumy, pplk. Josef Švejda se katapultoval. Výbuch poškodil i druhý letoun z dvojice, MiG-21F, č.0505, se kterým však por. Jan Herzig dokázal přistát. [395] [396]
7. 1. 1982 Zbýšov/Střelice u Brna SU 7B, č.5325 požár po startu z Brna, pilot pplk. Josef Kadlec od 20. sbolp. se katapultoval (dle monografie Su-7)
3. 3. 1982 Lukavice, UO MiG-21MF, č.9715 1 † npor. Ing. Bohumil Novotný[50]
1. 4. 1982 ?  ? AN-2 ?  ?  ? polský letoun s 15 osobami na palubě měl být sestřelen při pokusu o úlet do Rakouska Druhý AN-2 měl do Rakouska doletět. Dle publikace Vysoká „rudá“ zeď však událost není ověřena. Ověřený sestřel polské AN-2 se udál 16.7.1975. [397].
31. 5. 1982 Kostelany, okr. Kroměříž MiG-21F, č.1016 - porucha ovládání motoru, pilotní žák z Libye se katapultoval a letoun ještě sedm minut letěl, než spadl. [398] [399]
léto 1982 Pihel, Česká Lípa Mil Mi-8TB 6(1) 3(1) stroj okupační Sovětské armády ze základny Sliač (Slovensko) havaroval po startu z letiště Česká Lípa, příčinou byla letecká nekázeň při nepovoleném vyhlídkovem letu s českými civilisty - rekreanty ze střediska Sloup; z dvoučlenné sovětské posádky od 238. OVP zahynul pilot Víťa Arseněv, palubní technik zraněn, ze sedmi českých cestujících (vč. jedné ženy, o kterou pilot usiloval) přežili dva muži. Dle svědků pilot řekl, že všem ukáže, jak se létalo v Afghánistánu. Vrtulník se po startu držel těsně nad zemí a po dvou stech metrech od letiště ve směru k Pihelu prudce zatočil doprava a narazil do svahu v obilném poli. [400]
8. 11. 1982 střelnice Bělečko, okr. Pardubice MiG-21MA, č.1202 - porucha motoru, Jan Hendrych od 47.pzlp se katapultoval. [401] [402]
21. 1. 1983 Ústí nad Labem MiG-21US, č.0641 2 † mjr. Josef Kopka, † kpt. Ing. Jiří Kaláb
17. 5. 1983 Bezdružice, Plzeň Mil Mi-24D 4  ? † kpt. Bohuslav Karkošiak, † npor. Vladimír Babka, † npor. Zbyněk Vostřák, † rtm. Roman Kmoch [403]
21. 5. 1983 Olomouc, Neředín MiG-21F, č.0618 1 † pilotní žák Salem Ohram Abughrara z Libye. Přerovské VS zaměnilo cíle a povely vykonával jiný zahraniční žák a se zbytkem paliva se pokusil přistát na krátkém páse. Havárie za betonovým pásem.
28. 5. 1983 Greifswald, D MiG-21PFM, č.7115 - vysazení motoru následkem nasátí padáku osvětlovací pumy na letecké střelnici nad Baltickým mořem v tehdejší NDR, pplk. Vladimír Daněk doklouzal nad pevninu a katapultoval se. Dopadl do města, letoun naštěstí mimo. [404] Pozn.: 21.4.1988 však Vladimíra Daňka i jeho MiG štěstí opustilo.
8. 6. 1983 Čistá, Mladá Boleslav MiG-23 - sovětské letadlo spadlo do obce, pilot (asi se jmenoval Jurij Barskij) se katapultoval. [405]
12. 7. 1983 Chvalíkovice MiG-21US 2 Dne 12.7.1983 došlo blízko města Hradec nad Moravicí k letecké nehodě, při níž zahynuli oba piloti. Na místě neštěstí je pomníček, který celou událost připomíná. Letoun MiG-21US výrobního čísla 1032, který byl dodán 11/1968 k 8.slp v Mošnově, byl ztracen dne 12.7.1983 v důsledku nesprávného postupu let. posádky. Hlášení uvádí toto:katastrofa MiG-21US, příčina nehody – TP-kritický úhel náběhu-pád, místo nehody – 1,5 km SV Hradec nad Moravicí, OP (okr. Opava). Při nehodě zahynuli piloti † por. Vojtěch Valášek a † kpt. Jaroslav Krafka. [406]
3. 1. 1984 Chlumec nad Cidlinou Aero L-29 "Delfín", č.3236 2 † pplk. Ivo Pachol, † kpt. Jaroslav Staněk od 47.pzlp, zvrat v malé výšce a náraz do terénu. Dle knihy Aero L-29 Delfín v československém a českém vojenském letectvu, str. 12. Hrob Jaroslava Staňka v Českém Brodě je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [47]
10. 1. 1984 Jaroměřice nad Rokytnou Su-7U, č.0508 piloti mjr. František Kružík a npor. Miroslav Jahoda od 20. sbolp. se katapultovali. Nešel vysunout podvozek. (dle monografie Su-7)
11. 4. 1984 Štěpánov nad Svratkou / Vrtěríž MiG-21PFM, č.7911 - zásah bleskem a vysazení motoru, kpt. Ladislav Klinčok se katapultoval. [407] [408]
28. 8. 1984 Libavá, Olomouc 2× MiG-23BN, č.9138 a 9140 1 pplk. Luboš Móro, † mjr. Pavel Zápotočný, po ukončení střelby na PC, klesala dvojice do 50m nT. Vedený správně neodhadl rozdíl rychlosti a směru při sbližování a srazil se s vedoucím. Oba piloti se katapultovali. Avšak vzhledem k malé výšce se mjr. Zápotočnému zcela nenaplnil vrchlík a při dopadu na místě zemřel.
15. 2. 1985 Pernštejnec, Kutná Hora MiG-23BN, Č.5746 - - porucha autopilota v noci, mjr. Vojtěch Bárti od 28.sbolp se katapultoval.
1. 4. 1985 Bechyně MiG-21F, č.0303 1 † mjr. Ing. Jindřich Hašlar havaroval při nácviku akrobacie [409] Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce letců v Bechyni, viz stránky Spolku pro vojenská pietní místa.
24. 4. 1985 kopec Buchlov v pohorí Vtáčník, Partizánské, Sk Aero L-29 "Delfín", č.1420 2 † mjr. Osvald Plch, † kpt. Pavol Kováč, podcenenie poveternostných podmienok. V oblakoch náraz do kopca. [410] Hrob mjr. Plcha v Piešťanech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Pozn.: dle jiných zdrojů narazili do hřebene Zadný Klak, což je asi 3 km od kopce Buchlov.
10. 5. 1985 Bechyně MiG-21MF, č.4306 - nasátí ptáků a vysazení motoru těsně po startu, kpt. Jiří Doležal od 9. slp nouzově přistál za VPD a nezraněn včas opustil letoun, který shořel. [411] [412]
 ? 30.5.1985  ? Slánske pohoří u Prešova ? Aero L-39C "Albatros" ? 2 Nedostatky v řízení leteckého provozu. Při klesání z pracovního prostoru náraz do kopce v oblacích. † por. Bečvář. † posluchač VVLŠ Pozn.: Tento případ je velmi sporný. Místo i popis odpovídá havárii L-29 z 30.5.1986. Ale kdo byl por. Bečvář? A který posluchač VVLŠ?
5. 6. 1985 Kroclov, Č. Budějovice Mil Mi-2, B-2833 4? † pilot kpt. Michal Knitl od MV, † pplk. Koďousek od PS, † kpt. Miroslav Zatloukal od VKR, † důstojník PS ?, náraz do el. vedení při jednom z pravidelných letů vrtulníku ministerstva vnitra s příslušníky pohraniční stráže. [413] [414] Hrob kpt. Zatloukala ve Volarech s datem úmrtí 7.6.1985 (asi zemřel až druhý den) je na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.
28. 6. 1985 Brno MiG-21 PF, č.0301 - porucha motoru po startu z letiště Brno – Tuřany, pplk.. Ing. Jaroslav Dušek se katapultoval. (dle publikace „Křídla nad Brnem“)
12. 9. 1985 Prášily Mil Mi-24D, č.4012 3 hotovostní vrtulník od 11.vrlt letěl podél státní hranice souběžne s vrtulníkem Alouette armády SRN, letícím po německé straně. Alouette ve vzduchu zastavil, MI-24D jej následoval, ale neudržel se ve visu a spadl do lesa. Posádka kpt. Štefan Tóth, por. Petr Horák a npor. Jaromír Melíšek zraněna. [415]
24. 9. 1985 Bechyně ? Mi-8, č.0610 - 1 vrtulník se převrátil při pojíždění na letišti a byl zničen, zraněn byl palubní technik kpt. Pavel Mareš, pilot npor. Zdeněk Umlauf a instruktor mjr. Karel Tichava nezraněni. (dle knihy „O létání v Bechyni“, str.366)
19.12.1985 Dobřany/Líně MiG-21MF, č.9812 1 † mjr. Stanislav Pecho. Při přiblížení na letiště Plzeň-Líně náraz do země 3 km před VPD.
8. 4. 1986 Sazená u Kralup Aero L-39Z Albatros, OK-186 1 testy VZLÚ, těžce zraněn pilot Ing. Jiří Pospíšil [416]
30. 5. 1986 Slanské vrchy, Prešov, Sk Aero L-29 "Delfín", č.3406 2 † instruktor por. Petr Pavelka, † žák rtm. Petr Hanusa. V nízké oblačnosti narazili do kopce Krivý Javor. Pomník na místě (dle stránek Pomníky letců)
18. 6. 1987 V od Náměště n. O. ? Su-7, č.6507 pilot mjr. Zdeno Bielik od 20. sbolp. se katapultoval. Porucha motoru. (dle monografie Su-7)
27. 6. 1987 Manětín, PM MiG-21F, č.0208 1 † npor. Ing. Petr Hajda[50]
11.11.1987 Prostějov Mi-24D, Č.0141 - - havárie při přistání v noci; posádka pilot kpt. Vladimír Kolda, instruktor mjr. Adolf Výlet, palubní technik prap. Jozef Vavrinec od 51.vrp. Vrtulník zničen.
4/1988  ? Z-526 2?  ? † pilot Med, † ?, letadlo Leteckých opraven Trenčín. Dle knihy Ladislava Sochora : Přežij pilote. Dle [417] se stalo v roce 1987.
15. 4. 1988 Pardubice MiG-21MA, č.2613 - spotřebování paliva, kpt. Karel Procházka se katapultoval před letištěm. [418]
21. 4. 1988 Dolánky, Žatec MiG-21PFM, č.4608 1 † pplk. ing. Vladimír Daněk, jeho hrob v Pečkách, okr. Kolín, je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa.[49] [419]
4. 5. 1988 Úněšov, Plzeň 2× MiG-21MF, č.9803 a 9902 1  ? srážka v letu, † npor. Jaroslav Michančo, kpt. Herzig se katapultoval
7. 7. 1988 Sečská přehrada, Chrudim Mil Mi-2, č.8941 1  ? † náčelník výsadkové přípravy 2.pzpr mjr. Ing. Petr Vít, přežili pilot npor. Svoboda, npor. Palek. Střet rotoru s hladinou a pád do vody. Na Sečské přehradě byl prováděn nácvik seskoku do vody. [420] [421]
17. 8. 1988 Košice Aero L-39C Albatros, Č.0446 - 1 vysazení motoru, mjr. Miroslav Petrů od 2.lšp nouzově přistál před VPD. [422]
31. 8. 1988 Plzeň-Bory Mi-24V 2 1 † palubní technik rtm. Jozef Šašák † instruktor mjr. Jozef Olájoš zemřel na následky zranění 5.9.1988, pilot npor. František Bouček těžce zraněn. Při nácviku přistání na jeden motor došlo k vypnutí živého motoru. [423]
14.10.1988 Buková, PV MiG-21U, č.2418 2 † mjr. Attila Szabó,† pplk. Jiří Pohnán, pomník foto [424] a [425]
2.11.1988 Huseň, Doupov MiG-21PFM, č.4412 1 - † mjr. Josef Polončík [426] Jeho hrob v Lounech je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
28(29).11. 1988 Stará Paka Suchoj 2 sovětské letadlo a letci, † P/P-K KNYŽ L. L., † M-R SADKOVOJ S. A., pomník na místě. [427]
23. 2. 1989 Bouzov MiG-21F, č.1107 1 0 † pplk.Ladislav Žídek z LOK [428]
18. 3. 1989 Hosov, Jihlava Su-22M4, Č.4009 - - mjr. Jiří Soukup od 20.sbolp nevybral vývrtku a katapultoval se. [429]
11. 4. 1989 Sokolnice u Brna MiG-21US (č. 0746) 2 † pplk. Vladimír Mikeš, † mjr. Karol Bencalík, pomník u žel. přejezdu [430]
11. 4. 1989 Trebišov, Sk Aero L-39C Albatros, Č.0109 - - vysazení motoru, por. Ján Krak se katapultoval. [431]
15. 8. 1989 Košice Aero L-39C Albatros, č.4356 2 - † instruktor kpt. Zdeněk Bereza, † zahraniční pilotní žák Ammar Bahloul; před přistáním příliš prudce zatáčeli, aby uvolnili prostor startujícímu letadlu a došlo k pádu. Katapultovat se nestačili. [432]
19. 9. 1989 Moravské Knínice, Brno Su-22M4 při střelbách na střelnici Žárovice explodoval vadný kanón v křídle a poškodil nádrže. Pilot mjr. Čeněk Šašinka od 20. sbolp se s poškozeným letounem vracel na základnu, ale nedoletěl, a musel se katapultovat. [433] [434] [435]
10.10.1989 Námešť nad Oslavou Su-7BKL, č.6424 1 pilot pplk. František Pisch se katapultoval ihned po startu. Porucha motoru. Po této havárii byl u nás ukončen provoz Su-7. (dle monografie Su-7)
13.10.1989 Ždánice, okr. Hodonín MiG-21PF, č.1314 1 porucha řízení, npor. Michal Bartakovič se katapultoval. [436]
23.11.1989 Roštění, okr. Kroměříž MiG-21MF, č.9503 1 porucha motoru, pplk. Jaroslav Matušů se katapultoval a byl zraněn[3] Doplněno na základě informace z diskuze.
16. 2. 1990 Tučapy, Tábor MiG-23MF, Č.3921 - - požár motoru, npor. Heinrich Bulla od 1.slp se katapultoval.
16. 5. 1990 Strachujov MiG-23BN, Č.9859 - - porucha motoru, mjr. Jiří Mrázek od 28.sbolp se katapultoval. Dle jiných pramenů se stalo 18.5.1990.
22. 6. 1990 Stará Turá – Krajné, Slovensko Aero L-39ZA 1 † npor. Ondrej Lámer byl ve 4. ročníku vysoké vojenské letecké školy – VVLŠ SNP Košice, 3.letecký školní pluk Piešťany – VU 4709, trupové číslo letadla taktéž 4709, chybná pilotáž ve II. režimu [437], katapultáž v malé výšce (snad hlavou dolů a proti kopci)[3]
2. 10. 1990 Čáslav L-39ZA, č.3901 1 † mjr. Pavel Franc[48]
3. 4. 1991 Poříčany, Kounice Aero L-39ZA "Albatros", č.1740 požár motoru, Vítězslav Nohel a Karel Fencl z VÚ 030 se katapultovali[3] [438]
22. 4. 1991 Beroun/Rakovník MiG-21MF, č.1205  ? pplk. Petr Budínský se katapultoval; srážka ve vzduchu s MiG-21MA,č.1207 pplk. Jana Čelechovského, který přistál[3]
20. 5. 1991 Vtáčník u Partizánského, Slovensko Mil Mi-8 4  ? vrtulník Sovětské armády za špatného počasí narazil do zalesněného svahu při přeletu z Olomouce na Sliač. Shořelo vše. [439]
22. 8. 1991 Kalša, Trebišov, Slovensko Aero L-39ZA 2 † pplk. Tomáš Hudák, † mjr. Michal Hrad od 2. lšp; porucha motoru, pokusili se neúspěšně přistát na malém zemědělském letišti a poté se katapultovali příliš nízko. [440][3]
1. 10. 1991 Kroměříž - Rataje MiG-21MF, č.9706 porucha motoru, alžírský pilotní žák Mohamed Bouchirebpil od 1. šlp se katapultoval [441][3]
27. 1. 1992 Polička/Korouhev MiG-23UB, č.7221 2 † pplk. František Materna † kpt. Bedřich (Bořek ?) Chmelík Pomník na místě.[3] [442] [443]
10. 6. 1992 Kostomlaty MiG-21MF, č.4315 1 † por. Ing. Michal Červeňák. Pomník na místě.[3]
23. 6. 1992 Hodonice, Bechyně Aero L-29 "Delfín", č.1328 2 † pplk. Josef Měkuta, † mjr. Jiří Kosař havarovali při nácviku akrobacie. Pamětní deska na [444][3]
17. 7. 1992 Kostelec nad Vltavou Mil Mi-2,č.9425  ? zásah bleskem, zastavení jednoho motoru a havárie při přistání autorotací. Na palubě byla posádka mjr. Ladislav Káva a mjr. Karel Jančík od 31. smltvpz, a pracovníci ČT Ostrava Jan Plesník a Ludvík Klega. Byli lehce zraněni a stroj shořel. [445][446]
11. 9. 1992 Sojovice, okr. Mladá Boleslav Aero L-39MS, OK-182 2 † zkušební pilot Karel Pánek, † technik Ing. Jiří Chvojka, zahynuli při zkušebním letu, pomník na místě. Hrob Jiřího Chvojky v Nasavrkách je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. [447]
 ? 28.9.1992  ? České Budějovice MiG-21MF (č. 7709) 1 [3] † pplk. Jiří Moutvička. Jeho jméno a datum je uvedeno na pamětní desce letců v Bechyni, viz stránky Spolku pro vojenská pietní místa. Jinde bývá uváděno datum 28.8.1992.
18.11.1992 VVP Brdy, Strašice u Plzně Mil Mi-24V, č.0929 3 † pilot kpt. Eduard Pecha, † operátor por. Vladimír Chmelan, † palubní technik ppor. Zdeněk Pobořil, od 11. vrtulníkového pluku Plzeň. V nízké oblačnosti pád do nezvyklé polohy, při snaze o vyrovnání si vrtulník rotorem usekl vlastní ocas, dopad u střelnice Jordán ve VVP Jince v Brdech. Pomník na místě je uveden na stránkách Pomníky letců. Popis nehody na stránkách Letecké badatelny. [52]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Ladislav Sochor: Přežij, pilote! Erika, Praha, 2002; Dušan Schneider : Osudy letců. nakladatelství Doplněk Brno 1997; Dušan Schneider : Vzlet povoluji! nakladatelství Svět křídel Cheb 1996; Václav Němeček : Českoslovanská letadla 1,2; Jiří Plachý : Nástin personálních ztrát československé armády v době od 21. května 1938 do 31. března 1939; Salz,Hanuš : Letectví a město Plzeň; Luděk Matějíček : Chebská křídla; Miroslav Minařík a kolektiv : Křídla nad Brnem; Jiří Vraný : Letov Š-328; Jiří Rusinský : Olomoucké letiště v Neředíně; Libor Režňák : Stříbrný tryskáč Mig-15; Jiří Sehnal a Jiří Rajlich : Československé letectvo 1918 – 1924; Monografie : Miroslav Irra : "Mezek" Avia S/CS-199; Miroslav Irra a Milan Hanák : IL-10/Avia B-33; Jan Důbravčík : Su-7; Miroslav Irra : MiG-17; Ing. Jiří Vraný : Avia B-534; Strejček, Pešková, Prokop, Vlasák: Léta létání; Miroslav Irra : České Budějovice a vojenské letectvo v letech 1945 – 1950; Miloslav John : Československé letectvo v roce 1938; Jan Krumbach : Kapitoly z brněnských oblaků; Zdeněk Čejka : Letadla Voisin v Československu; Jan Zahálka : Rudolf Holeka – kronika prvního vojenského letce národnosti české; Jan Kaše, Vladimír Pirič: Stíhací letadla první světové války v Československu, jednomístná stíhací letadla; Zdenek Doubek, Helena Rezková: Létání a letiště v Hradci Králové; Bohumír Kudlička : Letecké vzpomínky; Libor Režňák : Ocelový hřebec Mig-19; Věstník MNO – část osobní, ročníky 1919 - 1926; Josef Mihule:Vzlet zakázán;

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d www.army.cz. Kapitola Zahynuli při havárii po válce. Dostupné online.  
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r Přehled nehod českého vojenského letectva 1993–2003, valka.cz
  3. a b c d e f g h i j k l m n o iDnes. Kapitola Přehled havárií vojenských stíhačů. Dostupné online.  
  4. a b c www.pavpec.info. Kapitola 34. základna Školního / Speciálního letectva, VÚ 2553. Dostupné online.  
  5. Pietní akt – Návesník – 31. říjen 2006, lznamest.cz
  6. Památník leteckého neštěstí na Kamenném vrchu, foto.mapy.cz
  7. Zachránce, kterého není vidět, army.cz
  8. Soud s piloty byl odložen na neurčito
  9. Ostatky tří českých vojáků byly převezeny do Prahy , idnes.cz
  10. Vzpomínka na havárii vrtulníku Mi-24 ve Slatinicích, slatinice.webzdarma.cz
  11. Černá skřínka havarovaného vrtulníku je nepoužitelná, idnes.cz
  12. Pilotům z MiGů se neotevřely padáky, idnes.cz
  13. V Čáslavi havarovalo francouzské vojenské letadlo Mirage 2000, idnes.cz
  14. Čáslav 1952–2004 / 5. část, valka.cz
  15. Komise: Loňský pád Su-22 zavinil pilot, idnes.cz
  16. Při havárii letounu L-29 zemřel šéf bojové přípravy Ján Malo, idnes.cz
  17. Příčina smrti: Stíhači si vypnuli sirénu, idnes.cz
  18. MiG-21 / Ve znamení Delty / 2. část, valka.cz
  19. Nehoda 12.2.2001, vrtulnik.cz
  20. Experti probudili černou skříňku, idnes.cz
  21. Nehoda 28.10.2001, vrtulnik.cz
  22. Modročerný kraj, cenné poznatky účastníků v diskuzi, brdy.net
  23. Letecké nehody v Brdech, brdy.net
  24. Kříže a pomníčky ve Středních Brdech, brdy.org
  25. Pilot dies in fatal military plane crash, investigation underway
  26. Letecká katastrofa vrtulníku Lynx ozbrojených sil Velké Británie, army.cz
  27. Na Třebíčsku se zřítil britský vrtulník Lynx, letectvi.cz
  28. Na Pardubicku spadl vojenský letoun L-39, piloti se katapultovali, ceskenoviny.cz
  29. Profil letadla, czechairspotters.com
  30. Podrobnosti k nehodě letounu L-39, army.cz
  31. Profil letadla, czechairspotters.com
  32. Za prosincovou nehodou armádního letadla na Třebíčsku byl požár motoru, idnes.cz
  33. Nehoda ruského letadla zablokovala čáslavské letiště, republiku hlídají Slováci, ihned.cz
  34. Příčinou nehody An-30B v Čáslavi je nezvládnutá pilotáž, letectvi.cz
  35. Na Kolínsku havaroval letoun L-159, letectvi.cz
  36. Vojáci našli černou skříňku bitevníku L-159, objasní příčiny pádu, idnes.cz
  37. a b KARBAN, Aleš. "Chlapci, létejte pomalu a při zemi!": historie letectví v Kroměříži.. Kroměříž : Aeroklub Kroměříž, 2004. 148 s.  
  38. http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/116/
  39. https://www.geocaching.com/geocache/GC6DNXR_letecka-havarie-fw-190g?guid=1982791b-3a4c-4ff6-a937-f2e771407bc3
  40. https://www.geocaching.com/geocache/GC1HNE0_mustang?guid=12952c4d-5af9-4395-8469-3e2cb1255744
  41. http://www.obecvezky.cz/index.php?nid=624&lid=cs&oid=17551
  42. a b c d e f g h i www.pavpec.info. Kapitola Letecká vojenská akademie, VÚ 4640. Dostupné online.  
  43. a b c d e www.pavpec.info. Kapitola 18. stíhací / stíhací bombardovací letecký pluk Pardubice, VÚ 9668. Dostupné online.  
  44. http://www.vets.cz/vpm/5762-pomnik-otto-zeman/#5762-pomnik-otto-zeman
  45. Záhadná nehoda. Komunisté tragédii vojenského letadla utajili [online]. Lidovky.cz, 2011-06-07, [cit. 2011-07-07]. Dostupné online.  
  46. www.pavpec.info. Kapitola 47. průzkumný letecký pluk, VÚ 8863. Dostupné online.  
  47. a b c d e f g h i j k l m n o p www.pavpec.info. Kapitola 47. průzkumný letecký pluk, VÚ 8863. Dostupné online.  
  48. a b c d www.pavpec.info. Kapitola 30. bitevní letecký pluk „Ostravský“, VÚ 1562. Dostupné online.  
  49. a b c d e f Dle knihy „Ocelový hřebec MiG-19“ str.204. Hrob Oldřicha Sedláčka v Kuklenách je uveden na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. piloti.snadno.eu. Kapitola Letecké příběhy. Dostupné online.  
  50. a b c d e f g h www.pavpec.info. Kapitola 4. stíhací letecký pluk „Slovenského národního povstání“, VÚ 8021. Dostupné online.  
  51. http://www.ceskatelevize.cz/porady/1091682868-osudove-okamziky/403235100081002-vitkovice-1969/
  52. Katastrofa Mi-24V 0929

Libor Režňák : Stříbrný tryskáč Mig-15;