Lepšolidi je neologismus[1] z českého[2]politického diskurzu, kde se má jednat o skupinu lidí, kteří své názory považují za nadřazené.[3] Má jít o pojem inspirovaný němčinou (Gutmenschen, Gutmensch).[4][5][6][7][8][9] V roce 2015 uvedené slovo (Gutmensch) zvítězilo v německé anketě o nejurážlivější slovo roku.[4][5]Gut zde má být spjato s moralizováním a dogmatickým chováním uvedených lidí. Podle webu Bezfaulu.net je argumentace tímto neologismem v podstatě argumentačním faulem. Samotná podstata tohoto slova, které má popisovat, co si jiná skupina údajně myslí a jaké má postoje, spadá do definice faulu slaměný panák.[10][11] Má jít o tendenci popisovat komplikované věci jednoduše, což se často manifestuje v podobně zkratkovitého způsobu vyjadřování. Ve své podstatě je taková rétorika ale manipulativní. Nejproblematičtější na tomto slově je fakt, že je prakticky nedefinovatelné, jakou skutečnou skupinu má vlastně popisovat a jestli jsou její citované postoje skutečně autentické.[12][13]
Podle některých slovo lepšolidi má přibližně odpovídat např. předchozímu pojmu „pražská kavárna“, „pravdoláskař“, „dobroser“, „dobrotrus“, nebo např. „sluníčkář“ nebo má jít o jejich nástupce.[4][9] Podle Karla Olivy jde v podstatě o nástupce pojmu „pražská kavárna“, protože „podobně smýšlející lidé nežijí jen v Praze, takže je nový termín širší.“[4]
Definice „lepšolidí“ je složitá. Sami sebe považují za vzdělané, i když realita často není tak růžová. Oni naopak lidi jiných názorů nepovažují za lidi jiných názorů, ale za nevzdělance, hlupáky, burany, měšťáky, konzervativní fosilie minulého století, kteří by už neměli v 21. století tady zaclánět, nácky a bolševiky, sluhy kapitálu neekologických firem a zejména za tohle všechno dohromady. Lepšolidi se taky neustále snaží lézt do života jiných lidí a dělat nějaké kampaně, převychovávací a čím dál víc agresivní. Lepšolidi vědí, že v Praze místo magistrály by mělo být stromořadí a promenáda pro kachňátka. Proti ostatním lidem je vhodné použít petice, kolektivní donucovací prostředky, a když to nepůjde po dobrém – někdo se nepodrobí, bude muset být od společnosti izolován.
Jsou to ti, kteří se považují za něco lepšího než my ostatní, kteří nám neustále radí, co máme dělat, kteří své názory považují za nadřazené názorům ostatních lidí.
Jedná se o lidi, kteří jsou zpravidla o kousek bohatší než burani, ale jejich životní šance zase o tolik vyšší nejsou. Nicméně něco navíc mají. A sice svůj pocit, že jsou nějak lepší než ostatní. Se svými nic moc platy upatlaně napodobují kapitány korporací a vysoké ministerské úředníky a hýčkají si pocit, „my všichni jsme jedna parta.“ Sice nejsou, ale to nevědí. Nicméně jejich jediným bohatstvím je arogance a pocit nadřazenosti. Pěstují si tedy politickou korektnost a správné názory. (...) Sociologové vesměs tvrdí, že se fakticky jedná o nejubožejší společenskou vrstvu. Skvěle to ukázal už skoro před 70 lety Charles W. Mill ve své analýze nižších manažerů, a po něm další a další. Jejich životní úroveň (ne sociologů, těch popisovaných lidí) je totiž sice o něco vyšší než životní úroveň obyčejných dělníků, ale nemají jejich sebevědomí a nemají jejich schopnost prosazovat své zájmy. Když panstvo zavelí a vyjde pár článků, podřídí se. I v tak zásadních záležitostech, jako je výchova vlastních dětí. Není bědnějšího údělu než být lepšočlověkem. A vlastně ani směšnějšího.
Skutečná moudrost není nutně spojena s vysokým vzděláním. Nikoli náhodou existuje ve všech evropských jazycích výraz „selský rozum,“ který vyjadřuje praktickou moudrost bez planého filozofování. Neexistuje také žádná přímá úměra mezi dosaženým vzděláním a kvalitou morálky. Takhle uvažují pouze lepšolidé.
Já kritizuji ten druh lidí, které Václav Klaus mladší označil jako lepšolidi a velice jasně a s břitkou ironií vystihl jejich charakter. Je naprosto pochopitelné, že jeho článek je doslovným trnem v oku takzvaných lepšolidí, protože se v něm poznávají.
Ve svých čistých kancelářích se od počítačů smějí poctivě pracujícím lidem, kteří vytváří hodnoty, a považují je za spodinu. Za někoho podřadného ... Lepšolidé si zkrátka jenom proto, že jsou vzdělanější, úspěšnější, inteligentnější a opticky hezčí, myslí, že mohou ostatními opovrhovat. Lepšolidi nemá nikdo rád. Lepšolidi se mají rádi jen navzájem mezi sebou.
“
— Dominik Landsman v článku Základní charakteristika lepšolidí pro začátečníky a neznalé[18]
Slovníkové heslo lepšolidé ve Wikislovníku