Leopold II. Belgický
| Leopold II. | |
|---|---|
| král Belgičanů | |
 | |
| Doba vlády | 17. prosince 1865 – 17. prosince 1909 |
| Narození | 9. dubna 1835 Brusel, Belgie |
| Úmrtí | 17. prosince 1909 (ve věku 74 let) Laeken,  Belgie |
| Pohřben | Královská hrobka v Laekenu |
| Předchůdce | Leopold I. |
| Nástupce | Albert I. |
| Manželka | Marie Jindřiška Habsbursko-Lotrinská |
| Potomci | Luisa Belgická Štěpánka Belgická Klementina Belgická |
| Dynastie | Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská |
| Otec | Leopold I. Belgický |
| Matka | Luisa Marie Francouzská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leopold II. Belgický (9. dubna 1835, Brusel – 17. prosince 1909, Laeken) byl v letech 1865 až 1909 druhým králem Belgičanů a v letech 1885 až 1908 autokratickým vládcem Svobodného státu Kongo.
Leopold se narodil v Bruselu jako druhý, ale nejstarší přeživší syn Leopolda I. a Luisy Orléánské. Následníkem svého otce na belgickém trůně se stal 1865 a vládl přesně 44 let až do své smrti, což byla dosud nejdelší vláda belgického panovníka. Zemřel, aniž zanechal legitimní syny. Současný belgický král je potomkem Leopoldova synovce a nástupce Alberta I. V Belgii je populárně označován jako „král stavitel“ (nizozemsky: Koning-Bouwheer, francouzsky: Roi-Bâtisseur) s odkazem na velké množství budov, urbanistických projektů a veřejných prácí, které zadal.
Leopold byl zakladatelem a jediným vlastníkem Svobodného státu Kongo, soukromého projektu podniknutého jeho jménem jako personální unie s Belgií. Využil Henryho Mortona Stanleyho, aby mu pomohl vznést nárok na Kongo, dnešní Demokratickou republiku Kongo. Na berlínské konferenci v letech 1884–1885 mu koloniální národy Evropy jeho nárok schválily s Svobodný stát Kongo mu svěřily. Leopold Kongo řídil pomocí žoldnéřské Force Publique pro svůj osobní zisk. Z území těžil jmění; zpočátku slonovinu a po zdražení přírodního kaučuku v 90. letech 19. století nucenou prací domorodého obyvatelstva ke sklizni a zpracování kaučuku.
Leopoldova administrativa Svobodného státu Kongo se vyznačovala zvěrstvy a systematickou brutalitou, včetně nucených prací, mučení, vražd, únosů a amputací rukou mužů, žen i dětí, když nebyla dodržena kvóta kaučuku. V roce 1890 a v jednom z prvních použití tohoto termínu popsal George Washington Williams praktiky Leopoldovy administrativy Svobodného státu Kongo jako „zločiny proti lidskosti“.[1][2] Tyto a další skutečnosti byly zjištěny za Leopoldovy vlády výpověďmi očitých svědků, mezinárodní vyšetřovací komisí prohlídkou na místě, investigativní žurnalistikou a aktivismem E. D. Morela a Casement Reportem z roku 1904.
I když bylo obtížné přesně odhadnout předkoloniální populaci a množství, o které se změnilo za Svobodného státu Kongo, odhady poklesu konžské populace během Leopoldovy vlády se pohybují od 1 do 15 milionů. Mezi příčiny poklesu patřily epidemické nemoci, násilné činy páchané režimem, těžký hladomor způsobený jednáním režimu a nízká porodnost během nejhoršího kaučokového teroru (v období od roku 1896 do roku 1903).[3][4][5]
V roce 1908 zprávy o úmrtích a zneužívání spolu s tlakem Congo Reform Association a dalších mezinárodních skupin přiměly belgickou vládu, aby správu Konga od Leopolda převzala během předposledního roku jeho vlády. Svobodný stát Kongo tak byl obnoven jako nové území, Belgické Kongo.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Původ[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 9. dubna 1835 v Bruselu jako druhý ze tří synů prvního belgického krále Leopolda I. a jeho druhé manželky Louise d’Orléans, jeho starší bratr Ludvík Filip však zemřel jako roční dítě ještě před Leopoldovým narozením.
Vláda[editovat | editovat zdroj]
Roku 1865 nastoupil po smrti svého otce na belgický trůn. Proslul svou tvrdostí a bezcitností, především ke svému nejbližšímu okolí. Vládl čtyřicet čtyři let a zanechal Belgii bohatou a silnou – jak si přál.
Bohatství pocházelo především z afrického Konga, kolonie ve střední Africe, které dobyl svou politickou obratností bez vojenského zásahu. Roku 1885 se zde stal vládcem a dlouho to bylo jeho soukromé vlastnictví, Leopold se nechal oslovovat svrchovaným králem tohoto afrického státu. Byl jedním z největších vlastníků kolonií. Finančně podporoval cestovatele H. M. Stanleyho, který pro něho Kongo objevil. V kolonii panovalo otrokářství a Leopold zde prováděl bezohledné kořistnické hospodářství, těžil zde kaučuk a slonovinu. Jeho majetek dosahoval tří milionů liber. Podle časopisu History revue to odpovídá částce jedné miliardy dnešních liber. Podle různých pramenů byl Leopold jedním z největších masových vrahů v historii, neboť měl na svědomí smrt několika milionů lidí (odhady se velmi různí, ale obvykle se udává okolo 10 milionů). Další tisíce konžských obyvatel nechal zmrzačit většinou useknutím ruky.[6][7][8][9]
V devadesátých letech 19. století se pokoušel pronajmout si britskou kolonii Súdán. V roce 1908 po zveřejnění exploatace Konga, které učinil novinář a politik Edmund Dene Morel, vypukla aféra, která vedla k tomu, že kontrolu nad teritoriem dosud známým jako Svobodný stát Kongo, převzal belgický stát, jemuž také později Leopold odkázal ve své závěti všechna svá vlastnická práva ke konžské kolonii.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Leopold II. se oženil 22. srpna 1853 s rakouskou arcivévodkyní Marií Henriettou Habsbursko-Lotrinskou (1836–1902), dcerou uherského palatina Josefa Antonína a jeho třetí manželky Marie Dorothey. Z manželství se narodily čtyři děti, tři dcery a jeden syn:
- Luisa (18. února 1858 – 1. března 1924), ⚭ 1875 Filip Sasko-Kobursko-Gothajský (28. března 1844 – 3. července 1921), sasko-kobursko-gothajský princ a pán z Čabradi a Sitna
- Leopold (12. června 1859 – 22. ledna 1869); vévoda z Brabantu, hrabě z Henegavska
- Štěpánka (21. května 1864 – 23. srpna 1945),
- ⚭ 1881 Rudolf Habsbursko-Lotrinský (21. srpna 1858 – 30. ledna 1889), rakouský arcivévoda, korunní princ, následník trůnu
- ⚭ 1900 Elemér Lónyay (24. srpna 1863 – 29. července 1946)
- Klementina (30. července 1872 – 8. března 1955), ⚭ 1910 Viktor Bonaparte (18. července 1862 – 3. května 1926), titulární 4. kníže z Montfortu (vnuk Jérôma Bonaparta, nejmladšího bratra císaře Napoleona)
Poslední léta života[editovat | editovat zdroj]
Pět dní před svou smrtí se král Leopold II. Belgický oženil 12. prosince 1909 se svou dlouholetou milenkou Blanche Zélií Joséphine Delacroix (1883–1948), s níž předtím zplodil dva nemanželské syny Luciena (1906–1984) a Philippa (1907–1914), které později uznal za svoje. Jeho pohřební průvod byl „vybučen“ davem[10] jako projev nesouhlasu s jeho vládou v Kongu.[11]
Vzhledem k tomu, že Leopold zemřel bez legitimního mužského potomka (syn Leopold zemřel ve věku deseti let 22. ledna roku 1869 na zápal plic poté, co spadl do rybníka; jeho smrt král těžce nesl), nastoupil po něm na belgický trůn mladší syn jeho mladšího bratra Filipa Albert (Filip a jeho starší syn Baudouin zemřeli ještě před Leopoldovou smrtí; Baudouin ve 22 letech bezdětný). Jejich potomci vládnou v Belgii dodnes.
Odkaz[editovat | editovat zdroj]
V roce 2010 Louis Michel, bývalý ministr zahraničních věcí Belgie a tehdejší člen Evropského parlamentu a Evropské komise, označil Leopolda II za „vizionářského hrdinu“.[12]
Tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
- 24. březen 1837 – 16. prosinec 1840: Jeho královská Výsost korunní princ Leopold Belgický, princ sasko-kobursko-gothajský, vévoda saský
- 16. prosinec 1840 – 17. prosinec 1865: Jeho královská Výsost Leopold, vévoda brabantský, princ belgický, princ sasko-kobursko-gothajský, vévoda saský[13]
- 17. prosinec 1865 – 23. prosinec 1909: Jeho Veličenstvo Leopold, král Belgičanů
- 1. červenec 1885 – 15. listopad 1908: Jeho Veličenstvo Leopold, král Belgičanů, vládce Konga
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
| František Josias Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
| Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
| Anna Žofie Schwarzbursko-Rudolstadtská | ||||||||||||
| František Sasko-Kobursko-Saalfeldský | ||||||||||||
| Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský | ||||||||||||
| Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
| Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
| Leopold I. Belgický | ||||||||||||
| Jindřich XXIX. Reuss Ebersdorf | ||||||||||||
| Jindřich XXIV. Reuss z Ebersdorfu | ||||||||||||
| Žofie Teodora z Castell-Remlingenu | ||||||||||||
| Augusta Reuss Ebersdorf | ||||||||||||
| Jiří August z Erbach-Schönbergu | ||||||||||||
| Karolína Ernestina z Erbach-Schönbergu | ||||||||||||
| Ferdinanda Henrietta ze Stolberg-Gedernu | ||||||||||||
| Leopold II. Belgický | ||||||||||||
| Ludvík Filip I. Orléanský | ||||||||||||
| Ludvík Filip II. Orléanský | ||||||||||||
| Luisa Henrietta Bourbonská | ||||||||||||
| Ludvík Filip | ||||||||||||
| Ludvík Jan Maria Bourbonský | ||||||||||||
| Luisa Marie Adéla Bourbonská | ||||||||||||
| Marie Tereza Felicitas d'Este | ||||||||||||
| Luisa Marie Francouzská | ||||||||||||
| Karel III. Španělský | ||||||||||||
| Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský | ||||||||||||
| Marie Amálie Saská | ||||||||||||
| Marie Amálie Neapolsko-Sicilská | ||||||||||||
| František I. Štěpán Lotrinský | ||||||||||||
| Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská | ||||||||||||
| Marie Terezie | ||||||||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leopold II of Belgium na anglické Wikipedii.
- ↑ Confronting Genocide. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2010. Dostupné online. ISBN 978-9048198405. S. 31. (anglicky)
- ↑ Hochschild, A. King Leopold's Ghost: A Story of Greed, Terror and Heroism in Colonial Africa. Houghton Mifflin, 1999. pp. 111–112
- ↑ Controverse over standbeelden van Leopold II: Waarom is de Belgische koning zo omstreden? [online]. 5 June 2020. Dostupné online.
- ↑ FORBATH, Peter. The River Congo: The Discovery, Exploration and Exploitation of the World's Most Dramatic Rivers. [s.l.]: Harper & Row, 1977. Dostupné online. ISBN 978-0-06-122490-4. S. 278. (anglicky)
- ↑ WERTHAM, Fredric. A Sign For Cain: An Exploration of Human Violence. [s.l.]: [s.n.], 1968. ISBN 978-0-7091-0232-8. (anglicky)
- ↑ King Leopold's legacy of DR Congo violence. BBC. 2004-02-24. Dostupné online [cit. 2016-06-16].
- ↑ MLEJNEK JR., Josef. Srdce temnoty pekelného Leopolda. babylonrevue.cz [online]. Studentský spolek Babylon, 2020-06-12 [cit. 2020-12-06]. Dostupné online. ISSN 2570-7353.
- ↑ BYSTROV, Michal. Leopold II. Belgický: Majitel státu, ve kterém ležely hromady useknutých rukou. Reflex. 2020-06-25, roč. 31, čís. 26, s. 52–56. Dostupné online [cit. 2020-12-06]. ISSN 0862-6634.
- ↑ VODIČKA, Milan. Mladá Fronta DNES. 2020-07-04. Dostupné online [cit. 2020-12-06]. ISSN 1210-1168.
- ↑ DARGIS, Manohla. The Horrors of Belgium's Congo [online]. www.nytimes.com, 2005-10-21 [cit. 2020-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KEATING, Dave. How Belgium is being forced to confront the bloody legacy of King Leopold II [online]. New Statesman, 2020-06-09 [cit. 2020-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PHILLIPS, Leigh. Ex-commissioner calls Congo's colonial master a 'visionary hero' [online]. EU Observer, 2010-06-22 [cit. 2020-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Royal Titles in Belgium - Titres Royaux en Belgique. www.heraldica.org [online]. [cit. 2019-09-10]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold II. Belgický na Wikimedia Commons - Zaostřeno na moderní dějiny – Svobodný stát Kongo a genocida belgického krále Leopolda II., Český rozhlas 6, 8. 2. 2010
- Léopold II, Roi des Belges
- Genocida v Kongu Archivováno 24. 2. 2017 na Wayback Machine.
| Předchůdce: Leopold I. Belgický |
|
Belgický král 1865–1909 |
|
Nástupce: Albert I. Belgický |
