Leonberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Leonberg
Tržní náměstí s kašnou
Tržní náměstí s kašnou
Leonberg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška386 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBádensko-Württembersko
Vládní obvodStuttgart
Zemský okresBöblingen
Leonberg
Leonberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha48,7 km²
Počet obyvatel49 512 (2022)[1]
Hustota zalidnění1 015,8 obyv./km²
Správa
Statusvelké okresní město
PrimátorBernhard Schuler (nezávislý)
Oficiální webwww.leonberg.de
Telefonní předvolba07152
PSČ71229
Označení vozidelLB a VAI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leonberg je velké okresní město v německé spolkové zemi Bádensko-Württembersko asi 16 km (10 mil) západně od Stuttgartu, hlavního města spolkové země. Ve městě žije přibližně 50 tisíc[1] obyvatel a je třetí největší město v zemském okresu Böblingen (po Sindelfingen a Böblingen na jihu).

Leonberg je nejvíce známý pro své malebné náměstí, velmi staré výroční koňské trhy, v minulosti hrálo roli jako sídlo jednoho z Württemberských prvních parlamentů, a pomerančové zahrady – v Německu je jedinou zbývající terasovitou zahradou, která sahá až do pozdní renesance.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Divadlo ve Spitalhofu uvádí muzikály, divadelní hry, amatérské divadlo, koncerty a akce pro děti s pravidelnými návštěvami jiných divadel.

Další pravidelné akce[editovat | editovat zdroj]

  • Festival na náměstí ("Marktplatzfest"), tamže v únoru pětidenní trh s koňmi
  • Festival v ulici Eltingen ("Strassenfest")
  • Silvestrovské oslavy na náměstích v Leonbergu a Eltingenu
  • Dětský festival v městském parku

Památky[editovat | editovat zdroj]

kostel sv. Jana Křtitele
Budova bývalé latinské školy
Zámecká zahrada - oranžérie
  • Zámek Leonberg přestavěný z hradu, pod ním rozsáhlá oranžérie, v 19. století proměněná v užitkovou zahradu, v roce 1980 opět adaptována na okrasnou podle původního konceptu.
  • Městský kostel sv. Jana Křtitele - evangelický; trojlodní bazilika z let 1290–1300, chór s křížovými klenbami z let 1330-1332, věž gotická uzavřená osmibokým renesančním tambúrem zvonice z roku 1574. Barokní akantové oltáře vytvořil významný řezbář Johann Carl Stilp, při zdech je několik renesančních a barokních epitafů.
  • Lidové domy s hrázděnou konstrukcí ze 17.-19. století, nejcennější jsouː
    • Bývalá latinská škola - hrázděný dům ze 16. století s neobvykle asymetricky řešenou konstrukcí dvoupatrového krovu
    • Hostinec Černý orel (Gasthof Schwarzer Adler) - původně středověké opevněné sídlo s kamenným klenutým sklepem a přízemím, v patrech hrázděné konstrukce
  • Kašna s rytířem štítonošem
  • Vrch Engelberg s válcovou vodárenskou věží z roku 1928 je pohledovou dominantou města.
  • Zámek Höfingen ve stejnojmenné připojené obci, Tamže kostel sv. Vavřince
  • Kostel sv. Jana Křtitele v připojené obci Warmbrunn

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti spojené s městem[editovat | editovat zdroj]

  • Po smrti manžela vévody Friedricha I. Württemberského, se vdova Vévodkyně Sibyla Anhaltská v roce 1609 přestěhovala do Leonbergu. Architekt Heinrich-Schickhardt pak na její žádost navrhl zahradu s oranžérií a Dům u jezera ("Seehaus").
  • Astronom Jan Kepler zde jako dítě žil a navštěvoval latinskou školu; jeho matka Kateřina Keplerová zde byla roku 1620 obžalována a souzena v procesu s čarodějnicemi, roku 1621 osvobozena.
  • Dorothea Elisabeth Schiller (1732–1802), matka dramatika Friedricha Schillera strávila poslední léta svého života (1796–1801) v leonberském paláci.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Leonberg je spojený s těmito městy:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leonberg na anglické Wikipedii.

  1. a b register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
  2. "Belfort - Les Relations Internationales" [Belfort - International Relations].

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Württembergisches Städtebuch; Svazek IV, Baden-Württemberg No. 2, inː "Deutsches Städtebuch", editor Erich Keyser, 1961
  • S. Lorenz, G. Scholz (editoři): Böblingen. Vom Mammutzahn zum Mikrochip. 2003, ISBN 3-935129-09-2
  • Bärbel Häcker: Leise, leise, da liegt wieder einer ... Im Leonberg der Weimarer Republik. 2005, ISBN 3-00-017095-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]