LT vz. 38
| LT vz. 38 | |
|---|---|
 LT vz. 38 na akci Bahna 2018 | |
| Typ vozidla | lehký tank |
| Země původu |  Československo |
| Historie | |
| Výrobce | ČKD Praha |
| Návrh | 1938 |
| Období výroby | 1939–1942 |
| Vyrobeno kusů | 1 414 |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 4 |
| Délka | 4,54 m |
| Šířka | 2,13 m |
| Výška | 2,31 m |
| Hmotnost | 9,7 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | 15 - 20 mm |
| Hlavní zbraň | 37mm kanón Škoda A7 |
| Sekundární zbraně | 2× 7,92mm kulomet ZB-37 |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | zážehový vodou chlazený řadový 6válec Praga EPA |
| Síla motoru | 112 kW (150 hp) |
| Max. rychlost | 42 km/h |
| Poměr výkon/hmotnost | 15,5 hp/tunu |
| Dojezd | 200 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
LT vz. 38 (nebo TNHP, německy PzKpfw 38(t) či SdKfz 140) byl lehký tank československé konstrukce (vyroben společně ČKD a Škodou) převzatý Wehrmachtem po obsazení Československa v roce 1939 a používaný jím během druhé světové války. V roce 1939 byl považován za jeden z nejlepších lehkých tanků na světě. Kvůli rychlému vývoji obrněné techniky během válečných let však poměrně rychle zastaral. Německu se osvědčil jak v Polsku v roce 1939, tak i ve Francii v roce 1940 a na Balkáně na jaře 1941. Vpád do SSSR v červnu 1941 a střety se stále narůstajícími počty tanků T-34 ale ukázal, že lehký tank má pro rok 1942 jen omezené možnosti. Německo vyrobilo v letech 1939-1941 několik sérií s vylepšeným pancířem, aby v roce 1942 výrobu tanku ukončilo. Ještě v roce 1942 bylo nově vyrobenými tanky vyzbrojena 22. tanková divize, která byla v témže roce zničena u Stalingradu. V roce 1942 Wehrmacht ztratil trvale 429 tanků PzKpwf.38(t). Německo v roce 1942 výrobu tanků ukončilo, ponechalo ve výrobě však jeho korbu a podvozek, který se stal základem pro mnoho odvozených a přestavovaných typů zbraní – zejména samohybných děl a stíhačů tanků.
Vývoj a nasazení[editovat | editovat zdroj]
Tank LT vz. 38 byl vyvinut z tanku TNH, což byla původně pokusná verze, která se ve vylepšených modifikacích prodávala do zahraničí. Úkolem nového tanku bylo nahradit model LT vz. 35, jehož složitý podvozek trpěl značnou poruchovostí. Vývoj nového lehkého tanku byl zadán v roce 1937. Zatímco firma Škoda nabídla vylepšenou verzi typu LT vz. 35 (což bylo přesně to, co armáda nechtěla), firma ČKD přišla s vývozním tankem TNH-S a po drobných úpravách jej nabídla jako TNHP. Na armádní představitele udělal tank TNHP dobrý dojem a po několika kosmetických změnách byl přijat do výzbroje pod názvem lehký tank vzor 38[1] (LT vz. 38). První objednávka činila 150 kusů. K jejímu předání československé armádě však nikdy nedošlo. Němci si všech 150 strojů „vyzvedli“ přímo v závodech.
Po okupaci byla nejdříve výroba zastavena, posléze ji ale ČKD (nyní přejmenované na BMM – Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG) znovu rozběhly, protože Německo projevilo o na svou dobu vysoce kvalitní tank veliký zájem. Celkově si objednalo dalších 1 396 tanků. Dostalo se mu označení Panzerkampfwagen 38(t), resp. SdKfz 140 a generálu Guderianovi pomohly v porážce Polska, Francie, Belgie, Nizozemska, ale také se účastnily útoku na SSSR v roce 1941. Stroje byly též exportovány do států, které byly satelity Třetí říše. Např. 74 kusů označovaných jako LT-38[2] odebral samostatný Slovenský stát, další tanky byly dodány do Rumunska, Maďarska atd. Po druhé světové válce sloužilo 31 tanků pod označením LT 38/37[3] v československé armádě.
Lt. vz. 38 ve slovenské armádě[editovat | editovat zdroj]
Jelikož v období vzniku Slovenského státu se výrobu typu LT vz. 38 jen rozjížděla, po jeho vzniku tvořily základ slovenské armády tanky typu LT-35. Na počátku války si Slovensko objednalo 37 tanků LT vz, 38, které dostaly ve slovenské armádě označení LT-38. Tyto tanky byly vojensky nasazeny při invazi do Sovětského svazu. Později, v letech 1943 až 1944 odkoupilo Slovensko dalších 37 tanků vyřazených z německé výzbroje.[4] Tanky LT-38 sehrály svou roli v Slovenském národním povstání. Povstalci disponovali 13 tanky tohoto typu. O několik tanků přišli v bojích.[5]
Dochované tanky[editovat | editovat zdroj]
Funkční tank Lt. vz. 38 se nachází v inventáři Vojenského historického muzea Lešany. Je opatřen československou kamufláží a je možné ho vidět pravidelně na akcích věnovaných vojenské historii.
Na Slovensku jsou zachovány dva tanky Lt. vz. 38. Kompletní tank v kamufláži povstalecké armády je vystaven v Muzeu Slovenského národního povstání v Banské Bystrici. V roce 2016 k exponátem Muzea Slovenského národního povstání přibylo torzo povstaleckého tanku 313, který od války chátral opuštěný v lesích nad Istebným.[6]
-
Pojízdný tank Lt. vz. 38 ze sbírek Vojenského technického muzea v Lešanech -
Detail věže tanku Lt. vz. 38 ze sbírek Vojenského technického muzea v Lešanech -
Tank Lt. vz. 38 v Muzeu Slovenského národního povstání v Banské Bystrici -
Německý Panzer 38(t) Ausf. S v muzeu v Munsteru v Německu
_Ausf._S.jpg)
Sériové typy tanku[editovat | editovat zdroj]
Původní (lehká) verze[editovat | editovat zdroj]
- Pz-38(t) A (150 kusů)
- Pz-38(t) B (110 kusů)
- Pz-38(t) C (110 kusů)
- Pz-38(t) D (105 kusů)
„Těžké“ verze (tzv. TNHP-S)[editovat | editovat zdroj]
Verze s posíleným pancířem (dvojnásobný)
- Pz-38(t) E (304 kusů)
- Pz-38(t) F (250 kusů)
- Pz-38(t) G (306 kusů)
Významné přestavby tanku[editovat | editovat zdroj]
- Aufklärungspanzer 38(t) (70 ks)
- Flakpanzer 38(t) (též Gepard, protiletadlový tank, 140 kusů)
- Panzerbefehlswagen 38(t) (přestavba na velitelský tank, několik desítek)
- Bergerpanzer 38(t) (vyprošťovací a servisní vozidlo, 170 kusů)
- Marder III (stíhač tanků, 940 kusů s kanónem 7,5 cm + 350 s kanónem 76,2 mm)
- Grille (též Bison, samohybné dělo, 500 kusů)
- Jagdpanzer 38(t) Hetzer (stíhač tanků, 2 600 kusů)
- Flammpanzer 38(t) (Plamenometný tank na základě Hetzer, 50 kusů)
- Leichter Einheitswaffenträger (Těžký stíhač tanků/polní artilerie postaven na modifikovaném podvozku Lt vz 38. Byl vyzbrojen 8,8 cm Pak 43. Kusy 1-2)
- Gepanzerter Mannschaftstransportwagen (Též "Kätzchen", obrněný transportér na základě Hetzer, 2 prototypy)
- Nahkampfkanone 1 (Švýcarský lehký stíhač tanků, 1 kus)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FRANCEV, Vladimír; KLIMENT, Charles K. Praga LT vz. 38. 2. vyd. Praha: MBI – Miroslav Bílý, 2002. ISBN 8086524019. S. 10.
- ↑ MIČIANIK, Pavel. Slovenská armáda v ťažení proti Sovietskemu zväzu (1941–1944) I. Banská Bystrica: Dali-BB, 2007. ISBN 978-80-89090-37-2. (slovenština)
- ↑ MINÁR, Daniel. LT 38/37 [online]. www.utocna-vozba.estranky.cz [cit. 2013-05-25]. Dostupné online. – blokované stránky !
- ↑ LT vz. 38 - PzKpfw 38(t) | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online.
- ↑ AKTUALITY.SK. Aj Nemcom bolo v povstaní horúco. Napríklad vďaka malým obrnencom. Aktuality.sk [online]. [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ VRAŽDA, Daniel. Zachránili najlepší ľahký tank z druhej svetovej vojny, bojoval za nacistov aj za partizánov. Denník N [online]. 2016-04-26 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu LT vz. 38 na Wikimedia Commons - Panzer 38(t), jeho modifikace, fotografie a videa na www.panzernet.net
- LT vz. 38 na www.fronta.cz
- Útočná vozba – LT vz. 38
- Walter J. Spielberger: Die Panzerkampfwagen 35(t) und 38(t) und ihre Abarten einschliesslich der tschechoslowakischen Heeresmotorisierung : 1920–1945. Band 11, Motorbuch-Verlag, Stuttgart 1980, ISBN 3-87943-708-4.
- Wolfgang Fleischer: Panzerkampfwagen 38(t) im Einsatz (= Das Waffen-Arsenal; Band 181). Podzun-Pallas-Verlag, Wölfersheim-Berstadt 1999, ISBN 3-7909-0686-7.
