Legislativní rada Hongkongu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Logo Legislativní rady Hongkongu

Legislativní rada Hongkongu, zkráceně pouze „LegCo“ (anglicky Legislative Council of Hong Kong), je základní jednokomorové zákonodárné shromáždění samostatné správní jednotky Čínské lidové republiky v Hongkongu.

Legislativní rada Hongkongu byla založena před více než 170 lety. Během své dlouhé historie se více či méně úspěšně podílela na demokratizaci. První Legislativní rada Hongkongu se sešla v roce 1844, když město bylo ještě britskou kolonií. Až do roku 1985 byli všichni členové Legislativní rady Hongkongu jmenováni jeho vládnoucím představitelem.

V roce 1996 přešel Hongkong pod správu Číny, která sem dosadila na 60 členů, kteří začali vykonávat svou funkci k roku 1997. Dnes Legislativní rada sestává ze 70 členů, kteří jsou dosazováni podle následujících kritérií: 35 členů univerzálním hlasováním a dalších 35 na základě geografických kritérií a funkční specializace (například doprava, import a export). Volby se konají každé čtyři roky.[1]

Budova Legislativní rady Hongkongu

Mezi základní funkce v současné době patří:

  • Přijímání, změna či zrušení zákonů v souladu se základními postupy práva.
  • Prověřování a schvalování rozpočtu představeného místní vládou.
  • Schvalování zdanění a veřejné výdaje.
  • Přijímání a projednávání politických rozhodnutí.
  • Schvalování a jmenování, odvolávání soudců odvolacího soudu, vrchního soudu.

Základní právní rámec fungování Legislativní rady Hongkongu je zakotven v Článku 73 Základního práva, které garantuje obyvatelům Hongkongu práva a stanoví také povinnosti. Poslední volby do Legislativní rady Hongkongu se konaly v roce 2016.[1]

V důležitých otázkách není Legislativní rada Hongkongu plně samostatná; je závislá na rozhodnutí Všečínského shromáždění lidových zástupců.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Legislative Council of the Hong Kong Special Administrative Region - LegCo Today. www.legco.gov.hk [online]. [cit. 2020-05-31]. Dostupné online.