Lednice (Kozojedy)
| Lednice | |
|---|---|
 Hospodářský dvůr | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Kozojedy |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°56′32″ s. š., 13°30′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 80 (2021)[1] |
| Katastrální území | Lednice (6,76 km²) |
| Nadmořská výška | 380–400 m n. m. |
| PSČ | 331 41 |
| Počet domů | 29 (2021)[2] |
  Lednice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 79812 |
| Kód k. ú. | 679810 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lednice je vesnice, část obce Kozojedy v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží pět kilometrů jihovýchodně od Kralovic na pravém břehu Kralovického potoka v nadmořské výšce 390 metrů. Katastrální území zaujímá 676,13 ha. V roce 2011 zde trvale žilo 79 obyvatel.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ves byla vysazena roku 1339 zákupním právem opatem plaského kláštera pro 15 osadníků. Na počátku husitských válek roku 1419 zastavil opat Gotfrýd ves doživotně Hanuši z Kolovrat na Krašově, který ji držel až do své smrti v roce 1450. Později byla ves zastavena dalším šlechticům, ale nakonec se vrátila do majetku kláštera.
Ve vsi bývalo 15 usedlostí, k roku 1556 byla Lednice jednou z pěti vsí, které byly v majetku kláštera. V druhé polovině 16. století probíhal mezi Lednickými a opaty spor: zatímco Ledničtí si stěžovali až u krále na přetěžování daněmi a robotami ze strany kláštera, opat se bránil neposlušností poddaných. Příčinou rozporů mohlo být i vyznání – Ledničtí byli protestanti, zatímco klášterní vrchnost vyznávala samozřejmě katolictví.
V roce 1599 spor gradoval další stížností sedláků s tím, že nedostane-li se jim pomoci, vystěhují se a nechají ves pustou. Opat Adam Wild využil příležitosti a nařídil sedlákům přestoupení na katolickou víru. Kdo víru nezměnil, měl se do roka vystěhovat. Několik sedláků se vystěhovalo a opat založil hospodářský dvůr, ke kterému převedl jejich pozemky.
Během třicetileté války bylo několik usedlostí vypleněno, někteří poddaní zběhli. Opuštěné pozemky klášter zabral a připojil ke svému dvoru. V roce 1651 žilo v Lednici 33 obyvatel v osmi usedlostech a šafář s třemi čeledíny na klášterním dvoře.
Po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1785 přešla Lednice jako součást plaského panství do správy náboženského fondu, který pronajal veškeré pozemky sedlákům na dobu 12 let. V kapli při dvoře se usadil Anastasius Kinda, jeden z plaských řeholníků, a zůstal až do své smrti v roce 1806.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Lednice leží na severním okraji přírodního parku Rohatiny při dolním toku Kralovického potoka. Na západě sousedí s vesnicí Kopidlo, na severu s Bučkem a na jihovýchodě s Kozojedy.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 219 | 229 | 217 | 207 | 213 | 217 | 177 | 134 | 115 | 107 | 107 | 100 | 93 | 79 | 80 |
| Počet domů | 34 | 34 | 33 | 33 | 33 | 32 | 35 | 34 | 27 | 26 | 23 | 27 | 30 | 26 | 29 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v letech 1869–1975 Lednice byla samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Kralovice, ale v roce 1950 v okrese Plasy a v letech 1961–1975 v okrese Plzeň-sever. Od 1. ledna 1976 je částí obce Kozojedy v okrese Plzeň-sever.[6]
Hospodářský dvůr[editovat | editovat zdroj]
Rozlehlý barokní hospodářský dvůr plaského kláštera vznikl na přelomu 16. a 17. století. V roce 1752 za opata S. Hetzera začala nákladná přestavba, možná byl dvůr vystavěn znovu od základů. Jedna z místností byla vyzdobena pro pobyt řeholníků, vznikla kaple sv. Floriána. Dvůr dokončil až Hetzerův nástupce opat Fortunát Hartmann v roce 1764.
Dvůr má obdélný, málo protažený půdorys, obvyklý u části dvorů vzniklých za opata Evžena Tyttla. Areál je orientován přibližně ke světovým stranám. Dispozice dvora je obdobná se dvorem Lomany: na východní straně stojí dlouhá dvoumlatová stodola, jižní a severní strana je vymezena hospodářskými budovami, jejichž křídla, oddělená branou vjezdu byla obytná. Symetrie dvora byla porušena zvýšením křídla na jižní straně o jedno patro za opata Hartmanna, pravděpodobně tehdy byla na valbovou střechu zámečku umístěna osmiboká zvonička s cibulovou bání (zničena na počátku 20. století). Po vzniku zámečku začalo druhé obytné křídlo sloužit jako hospodářské a jeho okna byla zmenšena. Uprostřed dvora je objekt s mléčnicí.
Nad vchodem do zámečku je kamenný znak plaského kláštera se štítkem opata Hartmanna. V přízemí je chodba, ze které jsou přístupné jednotlivé místnosti včetně pravděpodobné kaple sv. Floriána – místnost s neckovou klenbou s dvojitým ozdobným štukovým zrcadlem a polosloupy v rozích. Místnosti v patře zámečku mají stropy se štukovými zrcadly. Druhé obytné křídlo oddělené od zámečku branou vjezdu je přízemní. Z příčné chodby jsou přístupné jednotlivé místnosti včetně velké černé kuchyně. Na konci chodby je velká místnost přes celou šířku křídla, pravděpodobně jde o refektář, onu vyzdobenou místnost určenou řeholníkům. Její strop je zaklenutý čtyřmi poli křížové klenby na centrální sloup.
Ke dvoru patřily zahrady na jižní, východní a severní straně, poslední z nich byla sevřena mezi dvě cesty. Dvůr byl v restitučním řízení vydán oprávněným majitelům, kteří jej prodali. Objekt je opět využíván k hospodářským účelům. Nynější majitelé ve spolupráci s památkáři se snaží o rekonstrukci celého dvora.
Spojnice dvora v Lednici s dvory Kalec a Býkov vytváří pravoúhlý trojúhelník s pravoúhlým vrcholem v Lednici. Dvůr Lednice je stejně dlouhý jako dvory Lomany a Třemošnice.
Dvůr je chráněn jako kulturní památka České republiky.[7]
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Hanuš Zápal (1885–1964), architekt
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 249.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 277. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-29]. Identifikátor záznamu 159798 : zemědělský dvůr. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ROŽMBERSKÝ, Petr. Dvory plaských cisterciáků. Plzeň: P. Mikota, 1999. 48 s. ISBN 80-902692-1-4. S. 26–28.
- Kralovicko – kronika regionu, ročník 2002/2003, číslo 2, Karel Rom, 2002
- Kronika regionu, ročník 2003/2004, číslo 5, Irena Bukačová, 2003
- 850 let plaského kláštera 1145–1995, Muzeum a galerie severního Plzeňska v M. Týnici, 1995
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lednice na Wikimedia Commons - Lednice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
