Lechovice (zámek, okres Znojmo)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Lechovice (zámek))
Zámek Lechovice
Západní průčelí zámku
Západní průčelí zámku
Základní informace
Slohbaroko
Výstavba18. století
StavebníkLoucký klášter
Další majiteléKübeckové von Kübau
Poloha
AdresaLechovice 48, Lechovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice48°52′35,76″ s. š., 16°14′8,02″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky29548/7-6503 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Lechovice se nachází v horní části stejnojmenné obce poblíž hlavní silnice z Brna do Znojma a v sousedství poutního kostela Navštívení Panny Marie. Byl vystavěn v 18. století jako letní rezidence louckých premonstrátů, jeho současná podoba pochází z přelomu 19. a 20. století, kdy byli jeho majiteli Kübeckové z Kübau. Zámek je od roku 1973 chráněn jako kulturní památka. Nyní je soukromým majetkem a je zde vinotéka s možností pořádání společenských akcí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lechovice se připomínají poprvé v roce 1287 jako majetek znojemského kostela sv. Michala, později patřily znojemskému klášteru klarisek, od roku 1343 se zde často střídali majitelé z řad drobné šlechty. V kupních smlouvách se v Lechovicích od poloviny 14. století připomíná tvrz, která však později zanikla a během 15. a 16. století se zde uvádí jen hospodářský dvůr. V letech 1485–1531 patřily Lechovice opět klášteru klarisek ve Znojmě, krátce byly v majetku významných rodů Lichtenburků nebo Pernštejnů. Díky častému střídání majitelů a připojování Lechovic k větším panstvím nedošlo k obnovení šlechtického sídla.

Barokní rezidence premonstrátů a zámek v době Kübecků[editovat | editovat zdroj]

Právem odúmrti se v roce 1654 Lechovice nakrátko ocitly v přímém majetku císaře Ferdinanda III. a v roce 1660 získal statek za 11 000 zlatých premonstrátský klášter v Louce u Znojma. Lechovice byly začleněny do rozsáhlého klášterního majetku a až koncem 17. století vzrostl jejich význam, kdy se začaly konat poutě k soše Panny Marie z majetku louckého kláštera. Obliba poutí do Lechovic si vyžádala stavbu nového kostela, který vznikl v letech 1715–1722 na návrší nad obcí podle projektu Ch. A. Oedtla[1]. Poblíž kostela vznikly dvě hospody pro poutníky a byl tak položen základ pro horní část Lechovic vzdálené přibližně jeden kilometr od centra obce.

V těsném sousedství kostela byla postavena barokní rezidence pro letní pobyty mnichů, v době poutí tu pobývali i opati louckého kláštera. Vznik zámku je datován k roku 1740, pozdější stavebně historický průzkum ale napovídá, že byl postaven pravděpodobně současně s kostelem v letech 1720–1722 a uvažuje se taktéž o autorství Ch. A. Oedtla. Loucký klášter byl zrušen Josefem II. v roce 1784 a jeho majetek připadl Moravskému náboženskému fondu, který jej spravoval až do roku 1824.

V roce 1824 koupil Lechovice za 249 000 zlatých bohatý vídeňský měšťan Josef Lang (původem ze Znojma), který nechal zámek upravit do trojkřídlé dispozice a podílel se také na přeměně parku. Langova dcera Julie se v roce 1827 provdala za pozdějšího rakouského ministra financí barona Karla Kübecka (1780–1855) a rodině Kübecků patřil velkostatek do roku 1945. Poslední významnější úpravy zámku proběhly na přelomu 19. a 20. století za dlouholetého moravského zemského poslance barona Maxmiliána Kübecka (1835–1913), který díky zídkám s balustrádami rozdělil park na několik částí, jižní průčelí zámku bylo obohaceno o litinovou terasu a k západnímu průčelí byly přistavěny dvě rizalitové věže. Stavební úpravy v novobarokním stylu s prvky secese byly symbolicky zakončeny v roce 1904 osazením kapličky Panny Marie do ohradní zdi parku. Po Maxmiliánově smrti v roce 1913 zdědila Lechovice jeho jediná dcera Blanka (1873–1935), která se uplatnila jako spisovatelka a pokračovala také v budování rodinné knihovny na zámku. Před první pozemkovou reformou patřil k velkostatku kromě zámku také hospodářský dvůr, mlýn a 831 hektarů půdy, majetkem Kübecků byla též jejich rodinná hrobka postavená v novogotickém stylu v lese nad zámkem.[2]

Zámek po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Posledním majitelem byl Adalbert Kübeck, který Lechovice opustil v dubnu 1945 těsně před příchodem Rudé armády. Sovětští vojáci vyrabovali interiéry zámku a část mobiliáře spálili v parku, na devastaci se podíleli částečně i místní občané. Zbytky vybavení byly v rámci svozů později přemístěny do Jaroměřic nad Rokytnou, dochovala se také bohatá a hodnotná knihovna Kübecků, později byla ale rozptýlena mezi několik institucí (Národní muzeum v Praze, Moravská zemská knihovna v Brně).[3]

V roce 1948 byl lechovický zámek přidělen Zemskému výzkumnému ústavu pro rostlinnou výrobu, o tři roky později jej převzaly Československé státní statky. Tehdy proběhly stavební adaptace, během nichž byla zrušena štuková výzdoba a interiéry zámku zcela pozbyly historickou hodnotu. Krátce na zámku fungovalo zemědělské učiliště a v letech 1958–1994 zde byl Charitní domov pro řádové sestry, poté do roku 2012 pobočka znojemské léčebny pro drogově závislé.[3]

Od roku 2012 je zámek soukromým majetkem a po nutných úpravách zde byla v roce 2014 otevřena vinotéka s možností konání společenských akcí. V otevírací době vinotéky je areál volně přístupný.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lechovický zámek se nachází v horní části obce v sousedství poutního kostela Navštívení Panny Marie poblíž hlavní silnice Brno–Znojmo. Budova má trojkřídlou dispozici a její současná podoba je výsledkem úprav koncem 19. a počátkem 20. století. Nádvoří se otvírá východním směrem, je ale zčásti uzavřeno novodobými přístavbami. Památkovou hodnotu si uchovalo především západní a jižní křídlo. Západní křídlo je opticky rozděleno dvěma rizality s věžovými nástavbami a balkónem nad hlavním vchodem. Jižnímu křídlu dominuje litinová terasa, která je ze stran ukončena rizality s rodovými erby Kübecků. Před jižním křídlem je zahrada s pravidelnou úpravou, na kterou navazuje anglický park. Jednotlivé části parku jsou odděleny zídkami s balustrádami. Kromě dvou kašen je zajímavá západní část zahrady zakončená litinovou pergolou. Zámek je obklopen parkem o rozloze přibližně 3,5 hektaru a celý areál je obklopen zdí. Vstup je možný dvěma branami od jihu a ze severu, malá branka vede navíc přímo ke kostelu. V parku se nachází památkově chráněný lechovický dub.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Západní křídlo s keramickou kašnou
    Západní křídlo s keramickou kašnou
  • Jižní křídlo s francouzskou zahradou
    Jižní křídlo s francouzskou zahradou
  • Branka od kostela do zámeckého parku s iniciálami MK (Max Kübeck)
    Branka od kostela do zámeckého parku s iniciálami MK (Max Kübeck)
  • Jižní vstup do zámku
    Jižní vstup do zámku
  • Schodiště v zámeckém parku
    Schodiště v zámeckém parku
  • Pohled na zámek od jihozápadu
    Pohled na zámek od jihozápadu
  • Kašna před jižním průčelím zámku
    Kašna před jižním průčelím zámku
  • Keramická kašna před západním průčelím zámku
    Keramická kašna před západním průčelím zámku
  • Pohled z hlavní přístupové cesty od jihu
    Pohled z hlavní přístupové cesty od jihu
  • Erb Kübecků na jižním průčelí zámku
    Erb Kübecků na jižním průčelí zámku

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ DIBELKOVÁ, Irena: Poutní místa na Moravě a ve Slezsku; Praha, 2005 s. 35–36 ISBN 978-80-7033-8759
  2. ↑ Ottův slovník naučný, díl XV.; Praha, 1900 (reprint 1999), s. 805 ISBN 80-7185-226-0
  3. ↑ a b c KREJČOVÁ, Monika: Památková péče na jižní Moravě po druhé světové válce, magisterská diplomová práce; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2015; s. 30–35, 49–52 dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lechovice_(zámek,_okres_Znojmo)&oldid=23208219“