Latgalská vysočina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Latgalská vysočina (zeleně) na geomorfologické mapě Běloruska

Latgalská vysočina (bělorusky Латгальскае ўзвышша, rusky Латгальская возвышенность, lotyšsky Latgales augstiene, latgalsky Latgolys augstaine) je vysočina v jihovýchodní části Lotyšska a na severu Běloruska (Věrchňadzvinský rajón) a částečně Ruska, v povodí řeky Daugavy, Dubny, Malty, Rēzekny a Drysy. Nejvyšší bod dosahuje výšky 289 m (hora Lielais Liepukalns).

Vysočina je převážně tvořena slíny a dolomity z období devonu. Na povrchu jsou rozvinuty sypkého morénově hlínité usazeniny, sedimenty starověkých jezer a fluvioglaciální sedimenty. Terén je moréně kopcovitý, leží zde kamy, odtoky starověkých údolí a jezerní kotliny. Na území Latgalské vysočiny se rozkládá více než 600 jezer (Asvějské jezero, Rušons, Rāzna, Sivers, Eža, Drīdzis). Povrch je pokryt jehličnatými a smíšenými lesy, ve kterých rostou smrky, borovice, duby, javory a další druhy.

Půvabná jezera s ostrovy, historickými a archeologickými lokalitami na území vysočiny lákají turisty. Kromě toho je Latgalská vysočina jedna z nejdůležitějších lnových oblastí Lotyšska a Běloruska.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Латгальская возвышенность na ruské Wikipedii.