Lanová dráha Ráztoka – Pustevny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lanovka na Pustevny
Horní stanice dráhy na Pustevnách
Umístění
Místo Trojanovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Parametry
Typ lanovky osobní visutá jednolanová dráha oběžného systému s pevným uchycením dvoumístných sedaček (S-2)
Umístění pohonu dolní stanice
Systém napínání hydraulický v dolní stanici
Přepravní kapacita 900 osob/hod
Šikmá délka 1637 m
Dolní stanice 620 m n. m. Ráztoka
Horní stanice 1020 m n. m. Pustevny
Převýšení 400 m
Maximální rychlost 2,5 m/s
Čas jízdy 10,9 min
Výrobce Tatrapoma
Vlastník SK Skialpin Pustevny
Provozovatel SK Skialpin Pustevny
V provozu od 1986
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lanová dráha Ráztoka – Pustevny

Sedačková lanová dráha Ráztoka – Pustevny je dvousedačková lanová dráha v Moravskoslezských Beskydech. Původní lanovka z roku 1940 byla první sedačkovou lanovkou na světě.[1] V 50. letech 20. století byla nahrazena novější dráhou, ta současná pochází z 80. let 20. století. Majitelem i provozovatelem lanové dráhy je sportovní klub SK Skialpin Pustevny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Návrh lanovky na Pustevny vznikl po odstoupení pohraničí, kde se nacházely téměř veškeré československé hory, Německu v říjnu 1938 a následném vzniku Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939. Jediným vysokým pohořím s nadmořskou výškou nad 1000 m tak českému lidu zůstaly Moravskoslezské Beskydy. Pro zvýšení tamního turistického ruchu bylo rozhodnuto postavit lanovou dráhu. Firma Františka Wiesnera z Chrudimi (po znárodnění podnik Transporta) vypracovala několik projektů na kabinovou lanovku na Lysou horu, Pustevny a Radhošť.[1] Kvůli začátku druhé světové války ale nebyl konečný projekt vybrán a stavba lanovky tak nebyla realizována.

Wiesnerova strojírna se ale zabývala i technickým řešení absolutní novinky v oblasti dopravy – osobní sedačkové lanové dráhy (lanovky do té doby stavěné byly kabinové či pozemní). Návrh lanovky v Beskydech ale nezapadl a v prosinci 1939 zadal pražský Svaz lyžařů Františku Wiesnerovi stavbu sedačkové lanovky na Pustevny.[1] Celá stavba proběhla v zimním období a v rychlém tempu, pravidelný provoz byl na lanové dráze zahájen 4. března 1940.[1] Současně s lanovkou vznikly na Pustevnách i sjezdovky. Původní dřevěné stožáry dráhy byly přes léto 1940 za provozu vyměněny za kovové.

V roce 1948 převzala lanovku Československá obec sokolská a v roce 1951 Československé státní dráhy. V roce 1956 byla původní dráha demontována a nahrazena novou od podniku Transporta Chrudim. Od roku 1958 provozovala lanovku Správa tělovýchovných zařízení ČSTV, provoz druhé lanové dráhy byl ukončen na konci roku 1982. Mezi lety 1983 a 1986 probíhala stavba v pořadí již třetí lanovky v této trase (byla však mírně přeložena a v dolním úseku prodloužena). Nová dráha (výrobek podniku Tatrapoma) je v provozu od začátku roku 1987, v roce 1991 byla převedena do majetku klubu SK Skialpin Pustevny.[1] V roce 2006 byla provedena výměna převodovky a dopravního lana.

Budova horní stanice pocházející z roku 1937 byla kvůli špatnému stavu v roce 2016 zbořena a o rok později nahrazena novou budovou podle návrhu architekta Kamila Mrvy.[2]

Technické parametry[editovat | editovat zdroj]

První lanovka od Františka Wiesnera z roku 1940 byla jednolanová dráha oběžného systému s pevným uchycením jednomístných sedaček. Byla dlouhá 887 m a převýšení činilo 304 m (Ráztoka – 716 m n. m., Pustevny – 1020 m n. m.). Na lanovce se nacházelo 81 jednomístných sedaček (+ sedm nákladních), kapacita byla 216 osob za hodinu. Dráha měla 19 podpěr a jízda jedním směrem trvala 12 minut při maximální rychlosti 1,2 m/s. Demontována byla v roce 1956.

Druhá lanová dráha byla v provozu mezi lety 1956 a 1982, vyrobil ji národní podnik Transporta. Dolní i horní stanice zůstaly zachovány (stejná délka a převýšení jako předchozí lanovka), byl však zvýšen počet podpěr na 21, počet jednomístných sedaček na 89 a rychlost na 1,78 m/s. Díky tomu byla zvýšena i hodinová přepravní kapacita na hodnotu 321 cestujících.

Současná lanovka je v provozu od roku 1987 a pochází z produkce slovenského podniku Tatrapoma. Dráha byla v tomto případě prodloužena v dolní části, čímž byla téměř zdvojnásobena její délka, horní stanice naopak zůstala na původním místě. Lanovka je tak v současnosti 1637 m dlouhá a má převýšení 400 m (Ráztoka – 620 m n. m., Pustevny – 1020 m n. m.). Za hodinu přepraví 900 osob, maximální dopravní rychlost činí 2,5 m/s, na dráze se nachází 162 dvoumístných sedaček (původně jich bylo 164). Počet podpěr je 18, z toho 4 tlačné, ostatní nosné.

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Lanová dráha na Pustevnách

Lanová dráha je hojně využívána v létě turisty a v zimě lyžaři. Poblíž dolní stanice se nachází konečná zastávka autobusové linky z Frenštátu pod Radhoštěm. K horní stanici na Pustevnách naopak zajíždí autobusová linka z Prostřední Bečvy.

Lanovka na Pustevny je v provozu celoročně, jezdí denně každou celou hodinu od 7,00 do 18,00 hod.[3] Výjimkou je pouze období každoročních revizí na jaře, kdy je provoz v pracovních dnech omezen (jezdí každé dvě hodiny a pouze do 16,00 hod.).[3] V roce 2008 stála jedna jízda dospělou osobu 55 Kč,[4] v roce 2009 to bylo již 60 Kč.[3] Existují zde zlevněné jízdné pro děti či zvýhodněné zpáteční jízdné. Na lanovce je rovněž možné přepravovat jízdní kola a v zimě lyže.[5]

Lanovka v roce 1960.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Sedačková lanovka Ráztoka - Pustevny [online]. Lanove-drahy.cz [cit. 2009-05-21]. Dostupné online. 
  2. adr. Nová stanice lanovky na Pustevnách láká turisty na velkolepý pohled do okolí [online]. Ceskatelevize.cz, 2017-08-05 [cit. 2017-08-20]. Dostupné online. 
  3. a b c LANOVÁ DRÁHA PUSTEVNY [online]. Beskydy.cz, rev. 2009-03-30 [cit. 2009-05-21]. Dostupné online. 
  4. Lanová dráha Trojanovice - Pustevny [online]. Frenstat.infomorava.cz [cit. 2009-05-21]. Dostupné online. 
  5. Lanová dráha Ráztoka - Pustevny [online]. Skialpin.cz [cit. 2009-05-21]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]