Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory
| Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory v rámci Saska | |
| Hlavní město | Pirna |
| Souřadnice | 50°54′ s. š., 13°50′ v. d. |
| Rozloha | 1 653,6 km² |
| Nejvyšší bod | Kahleberg (905 m n. m.) |
| Časové pásmo | UTC +1 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 246 204 (2022) |
| Hustota zalidnění | 148,9 obyv./km² |
| Jazyk | němčina |
| Národnostní složení | Němci |
| Náboženství | protestantství 19,3 % římskokatolická církev 3 % |
| Správa regionu | |
| Stát |  Německo |
| Nadřazený celek | Sasko (Německo) |
| Druh celku | zemský okres |
| Podřízené celky | 36 obcí |
| Vznik | 1. srpna 2008 |
| Zemský rada | Michael Geisler (CDU) |
| Sídlo | Schloßhof 2/4 01796 Pirna |
| Mezinárodní identifikace | |
| Označení vozidel | PIR, DW, FTL, SEB |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory (německy Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge) je správní jednotka v Sasku ležící na jih od Drážďan. Na jihu a východě sousedí s Českem. Má přibližně 246 tisíc[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory sousedí na severu se saským hlavním městem Drážďany, na severovýchodě se zemským okresem Budyšín, na severozápadě se zemským okresem Míšeň, na západě se zemským okresem Střední Sasko a na jihu a východě s Českou republikou (Ústecký kraj).
Většinu okresu zaujímá oblast Saského Švýcarska (Sächsische Schweiz), Východních Krušných hor (Osterzgebirge) a Krušnohorské předhůří (Erzgebirgsvorland), na severovýchodě zasahuje výběžek Šluknovské pahorkatiny (Lauzitzer Bergland). Nejnižším bodem regionu je břeh Labe v Drážďanech s nadmořskou výškou 109 m, nejvyšší vrchol je Kahleberg poblíž Cínovce s nadmořskou výškou 905 m. Celý okres patří do povodí řeky Labe (Elbe). Dalšími významnými pravostrannými přítoky jsou Křinice (Kirnitzsch), Polenz, Sebnitz a Wesenitz, z levé strany pak Bělá (Biela) a Gottleuba s přítokem Seidewitz.
Na území okresu se nachází jeden národní park (Saské Švýcarsko) a celkem 18 chráněných krajinných oblastí o celkové ploše 943,5 km², což představuje 57 % rozlohy okresu. Dále se v okrese rozkládá 27 přírodních rezervací o celkové ploše 36,28 km², která zaujímá 2,2 % rozlohy okresu.[2]
Správní členění[editovat | editovat zdroj]
Zemský okres vznikl při reformě okresního zřízení sloučením dvou dřívějších samostatných okresů Saské Švýcarsko (Landkreis Sächsische Schweiz) a Bystřického okresu (Weißeritzkreis). Vyhlášen byl 1. srpna 2008. Nový zemský okres měl původně nést název Okres Labe-Bystřice (Elbe-Weißeritz-Kreis), protože se však nesetkal s vřelým přijetím obyvatel, byl změněn na delší variantu zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory.
Díky výhodné poloze uprostřed okresu byla zvolena okresním městem Pirna, přestože není městem největším. Ta spolu s bývalým okresním městem Dippoldiswalde a městy Freital a Sebnitz získala označení velké okresní město (Große Kreisstadt). Ve velkých okresních městech se nachází pobočky důležitých úřadů a v jejich čele stojí primátor (Oberbürgermeister). Od roku 2011 je sídlem okresního úřadu rekonstruovaný zámek Sonnenstein.
Města a obce[editovat | editovat zdroj]
Okres se skládá z celkem 36 obcí, z toho je 19 měst (4 z nich mají status velké okresní město). Městem s největším počtem obyvatel je Freital (39 558[3] obyvatel) a těsně jej následuje Pirna (39 054[3] obyvatel). Nejlidnatější obcí bez statusu města je Bannewitz (11 142[3] obyvatel). Obcí s nejmenším počtem obyvatel je Rathen (347[3] obyvatel) a zároveň je také obcí s nejmenší plochou (3,58 km²). Plošně největší obcí okresu je město Altenberg (145,81 km²).
| Název | Status | Počet obyvatel | Rozloha | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | Altenberg | město | 7 870[3] | 145,9 km² |
| 2. | Bad Gottleuba-Berggießhübel | město | 5 541[3] | 88,7 km² |
| 3. | Bad Schandau | město | 3 421[3] | 46,8 km² |
| 4. | Bahretal | obec | 2 149[3] | 36,5 km² |
| 5. | Bannewitz | obec | 11 142[3] | 25,8 km² |
| 6. | Dippoldiswalde | velké okresní město | 14 161[3] | 104,0 km² |
| 7. | Dohma | obec | 1 995[3] | 19,5 km² |
| 8. | Dohna | město | 6 249[3] | 28,6 km² |
| 9. | Dorfhain | obec | 1 089[3] | 6,2 km² |
| 10. | Dürrröhrsdorf-Dittersbach | obec | 4 307[3] | 43,5 km² |
| 11. | Freital | velké okresní město | 39 558[3] | 40,5 km² |
| 12. | Glashütte | město | 6 657[3] | 95,6 km² |
| 13. | Gohrisch | obec | 1 760[3] | 34,9 km² |
| 14. | Hartmannsdorf-Reichenau | obec | 979[3] | 28,4 km² |
| 15. | Heidenau | město | 16 884[3] | 11,1 km² |
| 16. | Hermsdorf | obec | 772[3] | 20,1 km² |
| 17. | Hohnstein | město | 3 201[3] | 64,6 km² |
| 18. | Klingenberg | obec | 6 840[3] | 86,7 km² |
| 19. | Königstein | město | 2 101[3] | 27,0 km² |
| 20. | Kreischa | obec | 4 629[3] | 28,9 km² |
| 21. | Liebstadt | město | 1 268[3] | 37,4 km² |
| 22. | Lohmen | obec | 3 092[3] | 25,9 km² |
| 23. | Müglitztal | obec | 1 910[3] | 21,0 km² |
| 24. | Neustadt in Sachsen | město | 11 888[3] | 83,1 km² |
| 25. | Pirna | velké okresní město | 39 054[3] | 53,1 km² |
| 26. | Rabenau | město | 4 448[3] | 30,7 km² |
| 27. | Rathen | obec | 347[3] | 3,6 km² |
| 28. | Rathmannsdorf | obec | 920[3] | 4,4 km² |
| 29. | Reinhardtsdorf-Schöna | obec | 1 298[3] | 31,8 km² |
| 30. | Rosenthal-Bielatal | obec | 1 580[3] | 46,6 km² |
| 31. | Sebnitz | velké okresní město | 9 522[3] | 88,2 km² |
| 32. | Stadt Wehlen | město | 1 549[3] | 10,8 km² |
| 33. | Stolpen | město | 5 559[3] | 60,9 km² |
| 34. | Struppen | obec | 2 442[3] | 20,6 km² |
| 35. | Tharandt | město | 5 471[3] | 9,84 km² |
| 36. | Wilsdruff | město | 14 551[3] | 81,6 km² |
Politika[editovat | editovat zdroj]
V červnu 2008 byl zvolen prvním zemským radou okresu Michael Geisler (CDU), dřívější zemský rada zanikajícího zemského okresu Saské Švýcarsko. Mandát získal v prvním kole se ziskem 52,0 % hlasů a funkce se ujal 1. srpna 2008. V červnu 2015 byl ve volbách se ziskem 56,4 % hlasů v prvním kole potvrzen a následně byl v červnu 2022 zvolen potřetí se ziskem 54,4 % hlasů v prvním kole.[4]
Registrační značky[editovat | editovat zdroj]
Od 1. srpna 2008 byly celému nově vzniklému zemskému okresu přiděleny jednotně pouze registrační značky PIR, dřívější označení byla zrušena. Znovuzavedena byla však od 12. listopadu 2012, vozidla tak mohou získat také registrační značky zbylých tří velkých okresních měst: DW (Dippoldiswalde), FTL (Freital) a SEB (Sebnitz).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge na německé Wikipedii.
- ↑ Bevölkerung des Freistaates Sachsen jeweils am Monatsende ausgewählter Berichtsmonate nach Gemeinden. Dostupné online. [cit. 2023-08-12]
- ↑ Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge: Schutzgebiete [online]. [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an register of German municipalities (2022). 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07]
- ↑ Landräte, Oberbürgermeister, Bürgermeister: Alle Wahlergebnisse für Sachsen [online]. Sächsische Zeitung, 2022-07-04 [cit. 2022-08-08]. Dostupné online. (německy)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zemský okres Saské Švýcarsko-Východní Krušné hory na Wikimedia Commons - Landratsamt Sächsische Schweiz-Osterzgebirge
